Reforma diskriminuje ženy

Tisková zpráva Otevřené společnosti, o.p.s. a koalice ProEquality k dopadům nové sociální reformy na ženy a muže

Praha, 3.1.2008: Rámcová analýza vládou přijatých reforem, kterou zpracovala koalice ProEquality, ukazuje na nedostatky z hlediska uplatňování principu rovných příležitostí pro ženy a muže a upozorňuje na velmi pravděpodobné zhoršení životní situace žen v porovnání s muži.

K 1.1.2008 vstoupila v platnost opatření měnící nastavení daňového, sociálního a zdravotního systému v ČR, které zásadně ovlivní životy občanek a občanů České republiky. Při přípravě reforem vláda nenabídla veřejnosti ani médiím analýzu dopadů na postavení žen a můžu, ačkoliv tuto povinnost jí ukládají opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen (viz stránky Ministerstva práce a sociálních věci na http://www.mpsv.cz/cs/301.) Koalice ProEquality vypracovala rámcovou analýzu jednotlivých opatření: daňové reformy, rodičovského příspěvku, poskytování dávek hmotné nouze a zavedení poplatků ve zdravotnictví a jejich dopady na ženy a na muže. Z analýzy vyplývá, že reformy ve svém celku významně zhorší postavení žen jako skupiny v porovnání s muži.

Současná vláda prezentuje daňové změny a sociální reformy, například třírychlostní rodičovskou dovolenou, jako moderní trendy podpory rodiny a posílení svobody volby rodičů. V detailnější analýze reformních opatření se však zviditelní jasné protichůdné dopady reforem: namísto podpory volby směřují opatření k posílení tradičních rolí a navíc opomíjí zvýšení znevýhodnění žen ve společnosti. Z daňové reformy, která snižuje přímé daně, budou profitovat lidé s nejvyššími příjmy a majetky, mezi kterými dominují muži. V roce 2006 měli muži mezi lidmi s nejvyššími příjmy 2,5x větší zastoupení než ženy a jejich průměrná mzda byla o 40 % vyšší.

Zvýšení nepřímých daní v kombinaci se zvýšením ostatních životních nákladů zatíží především sociálně slabé skupiny, mezi nimiž je více žen: v roce 2005 například 80% žen například pobíralo důchody do 7 500 Kč, zatímco 94 % mužů nad 7 500 Kč; míra nezaměstnanosti žen činila 8,8 % a mužů 5,8 %; v 90 % všech neúplných rodin vychovávaly děti ženy (celkem to bylo 245,5 tisíc rodin) a z toho 11 % bylo nezaměstnaných v porovnáním se 2 % mužů samoživitelů.

Nový systém rodičovské dovolené a dávek pro rodiče přináší nerovnosti mezi různými sociálními skupinami. Volba nejrychlejší varianty rodičovské (11 400 Kč do 24 měsíců dítěte) závisí na výši platu před porodem: úplná svoboda volby je umožněna pouze lidem, kteří pobírali plat vyšší než 16 400 Kč hrubého měsíčně. Jenom pro porovnání, medián hrubé mzdy žen byl v roce 2006 17 310,- Kč.

Jak uvádí Irena Smetáčková, expertka na problematiku rovných příležitostí: „U třírychlostní rodičovské dovolené vláda zamlčuje fakt, že velké části žen nevznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství (a budou pobírat automaticky rodičovský příspěvek ve výši 7600 Kč a následně budou nuceny nastoupit na čtyřletou variantu čerpání rodičovského.“

Petr Pavlík z Katedry genderových studií FHS UK dodává: „Navíc výrazné zvýšení slevy na dani pro toho z manželů, jehož partner/ka je v domácnosti, podporuje tradiční model rodiny, kdy žena rezignuje na vlastní kariéru, což bude výhodnější pro muže jako skupinu. To se těžko dá nazývat proaktivní politikou rovných příležitostí pro muže a ženy.“

Finanční podpora rodičů je pouze jedním z faktorů, které pomáhají slaďovat jejich rodinný a pracovní život – dalšími a zcela jistě podstatnějšími faktory je dostupnost předškolních zařízení péče o děti, alternativní formy pracovních úvazků (např. částečné úvazky, práce z domova atd.) a celková otevřenost společnosti vůči většímu zapojení mužů do rodinného života, specificky do péče o děti – v žádné z uvedených oblastí vláda nevyvinula jakékoliv úsilí o změnu.

Vláda České republiky má za povinnost vypracovat a zveřejnit analýzu dopadů stávajících reforem na postavení žen a mužů. Ukládá jí to dokument Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti žen a mužů. Vláda tuto analýzu nezveřejnila a pravděpodobně ani nezpracovala.

Míra negativních dopadů reformy se liší pro různé sociální skupiny. Ženy převažují ve většině skupin, na které reforma dopadne nejtvrději (lidé v důchodovém věku, lidé se zdravotními potížemi, lidé starající se o děti atd.), naopak muži převažují ve skupinách, které reformou získají výhody. Celkově lze tedy říci, že reforma zvyšuje nerovnosti mezi ženami a muži.

Změny daní

Primárním cílem schválené reformy je výrazné snížení daní pro vysokopříjmové skupiny, majetné lidi a firmy. Dále budou profitovat především podnikatelé a pracující důchodci. Výpadky ve státním rozpočtu však musí být kompenzovány, a vláda tak činí na úkor středně- a nízkopříjmových skupin. Tyto skupiny budou nejvíce zasaženy dopady zvýšení nepřímých daní v kombinaci se škrty v sociální oblasti a změnami ve zdravotnictví. Nejvýrazněji budou tratit důchodci/kyně, rodiče-samoživitelé a lidé s nejnižšími příjmy.

Ve skupinách, které na reformě vydělají, přitom převažují muži a ve skupinách, které prodělají, převažují ženy. V roce 2006 měli muži mezi lidmi s nejvyššími příjmy 2,5x větší zastoupení než ženy
a jejich průměrná mzda byla o 40 % vyšší. Mezi podnikateli byli zastoupeni 2,7x častěji, mezi zaměstnavateli 3x častěji a mezi pracujícími důchodci 2x častěji než ženy. Na druhé straně mezi lidmi
v důchodu je 56 % žen, v průměru pobírají o 20 % nižší důchody a 80 % z nich pobíralo v roce 2005 důchody nižší než 7 500 Kč (94 % mužů mělo důchody nad 7 500 Kč). Ženy také tvoří drtivou většinu osamělých rodičů (viz níže) a v roce 2006 byl medián jejich mezd 25 % pod průměrnou mzdou.

Změny v oblasti rodičovství

Péči o děti, na kterou je vázána peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek, zajišťují v České republice v naprosté většině ženy. Muži tvoří přibližně 1,3 % všech rodičů pobírající rodičovský příspěvek. Změny v podpoře mateřství a rodičovství se tak výrazněji dotýkají žen než mužů.

Změny podpory mateřství a rodičovství budou mít negativní dopady zejména na neúplné rodiny,
na nezaměstnané rodiče a na studující rodiče. Ve všech skupinách tvoří ženy většinu. Zvláště důležité je, že mezi českými rodinami existuje 267 900 neúplných rodin se závislými dětmi. V těchto rodinách je jediným rodičem v 91 % matka (to představuje více než 244 tisíc žen a minimálně stejně tolik dětí), ale jen v 0,6 % otec. Změny týkající se snížení porodného, zpřísnění podmínek pro přídavky na děti a pro sociální příplatky, svázání peněžité pomoci v mateřství s předcházejícím příjmem, předčasná a zároveň omezená volba rychlosti čerpání rodičovského příspěvku (a jejich kombinace s poplatky ve zdravotnictví a zvýšením nepřímých daní) přinesou výrazně tvrdší dopady právě pro matky-samoživitelky. (zdroj údajů: Ženy a muži v datech 2005, Český statistický úřad)

Volba rychlosti čerpání rodičovského příspěvku je prezentována jako zcela svobodná, avšak ve skutečnosti je pro velkou část rodičů systémem předem omezena. Úplná svoboda volby je umožněna pouze lidem, kteří pobírali plat vyšší než 16 400 Kč hrubého měsíčně. Medián hrubé mzdy žen byl v roce 2006 17 310 Kč (zatímco mužů 21 185 Kč), což znamená, že velká část žen na požadovanou částku nedosáhne. (zdroj údajů: Zaostřeno na ženy a muže 2006, Český statistický úřad)

Vláda falešně prezentuje změny týkající se mateřství a rodičovství jako podporu slaďování rodinného
a pracovního života rodičů. Finanční podpora rodičů je pouze jedním z faktorů, které pomáhají slaďovat jejich rodinný a pracovní život. Dalšími nezbytnými faktory je dostupnost předškolních zařízení péče o děti, alternativní formy pracovních úvazků (např. částečné úvazky, práce z domova atd.) a celková otevřenost společnosti vůči většímu zapojení mužů do rodinného života, specificky do péče o děti. V uvedených oblastech vláda nevyvíjí úsilí. Z toho vyplývá, že slaďování rodinného a pracovního života je pouze rétorikou, nikoliv reálným cílem.

Změny ve zdravotnictví

Stejně jako zvýšení nepřímých daní budou mít poplatky za zdravotní péči nejtvrdší dopady pro sociálně slabé a tedy především pro ženy. V roce 2006 tvořily ženy 57 % všech hospitalizovaných v nemocnicích a jen v souvislosti s porodem se to týkalo 162 870 žen. Poplatky za recept nově postihnou například nemocné cukrovkou či lidi s duševními nemocemi, mezi kterými převažují ženy (v roce 2006 bylo o 56 000 diabetiček a ženy tvořily 60 % vyšetřených na duševní a psychiatrické ošetření). Rovněž snížení podpory při ošetřování členů/ek rodiny, při současném nerovnoměrném rozdělení domácích prací a péče o blízké, zasáhne také především ženy.

Rozpočtové změny

Zmíněné trendy se budou kombinovat se změnami ve struktuře státního rozpočtu, které dále zvýší nerovnosti mezi ženami a muži v neprospěch žen, protože půjde o přerozdělení ve prospěch odvětví a zaměstnání, ve kterých převažují muži. Nejvýrazněji budou zvýšeny prostředky na rozvoj dopravní infrastruktury, přičemž v dopravě je zastoupení mužů 72 % a ve stavebnictví 92 %. Redukovány budou prostředky směřované do sociálního systému, do školství a do veřejné správy. Ve vzdělávání jsou přitom ženy zastoupeny 75 %, ve zdravotnictví 78 %, zdravotní a sociální péče 80 % a mezi úřednicemi 77%.