Přestože Ředitel americké Agentury pro raketovou obranu generál Henry A. "Trey" Obering jasně uvedl 25. ledna 2007, že radar v Česku bude sloužit k ochraně radarů v Grónsku a na Aljašce, dále k obraně území Spojených států a posléze i k ochraně spojenců v severozápadní Evropě, premiér Topolánek a jeho triumvirát Parkanová, Vondra a Schwarzenberg dodnes tvrdošíjně hřímají, že „musíme ukázat, že jsme připraveni náš prostor bránit...!“ Je to opakovaná, vědomá, a proto nestydatá lež.

Odborníci, kteří s námi spolupracují od počátku, dokončili na základě těch podkladů, které se jim podařilo sehnat, své výpočty a předkládají je veřejnosti.

Radar v Brdech - základ rozbití Evropy nebo základ bezpečnosti Evropy? TÉMA BL

Although General Henry A. "Trey" Obering, Chief Executive of the US Missile Defense Agency, said clearly on 25th January 2007 that the US radar in the Czech Republic will protect the US radars in Greenland and in Alaska and that it will defend the territory of the United States and the US allies in North Western Europe, Czech Prime Minister Topolánek and Defence Secretary Parkanová, Foreign Secretary Schwarzenberg and Czech Deputy Premier Alexander Vondra still keep telling us that "we must show that we are ready to defend our territory". This is a repeated, conscious and hence shameless lie.

A group of specialists who have been working with us since the beginning have just completed their calculations on the basis of those data that they have managed to obtain, and they have decided to present their conclusions to the public.

Proti výstavbě americké radarové základny v Brdech se postavila většina účastníků referend v Hvožďanech na Příbramsku, Těních na Rokycansku a Zaječově na Berounsku. V první z obcí hlasovalo proti 95, ve druhé i třetí vesnici 98 %.

První referndum uspořádala obec Trokavec. Ze 72 účastníků jich 71 odmítlo americký radar. V Míšově se v anketě z 96 oprávněných voličů proti vyjádřilo 76. V obci Vísky z 31 oprávněných se referenda se zúčastnilo 30 voličů a všichni byli proti. Z 296 voličů v obci Příkosice se zúčastnilo ankety 232, tedy 78 procent. Všichni zúčastnění jednoznačně odmítli stavbu radarové základny.

Podrobnější informace v iDnes: Další obce z Podbrdí odmítly v referendu radar ZDE

Když jsem poslal předsedovi Poslanecké sněmovny Pralamentu stížnost na porušení zákona 484/1991 Sb. a návrh na odvolání Dany Jaklové a Marii Ptáčkové z Rady Českého rozhlasu, bylo to proto, že zákon dle mého názoru BYL porušen. Generální ředitel Českého rozhalsu si nechal (proč?) zpracovat dvě právní analýzy (zpracovat si je měla nechat Rada - pro své poučení) advokátním kancelářím Kříž-Bělina a Wintr, posléze je předal předsedovi Rady Florianovi a ten je předal poslanci ODS Plevovi, který z nich citoval, aniž je zveřejnil a dal k dispozici svým kolegům. To je ale v poslanecké komisi zvykem... Parlament zadal právní studii svému Parlamentního institutu. Důvodem všech tří posudků bylo jednoduché sousloví, které definuje u členů Rady konflikt zájmů: nesmí zastávat veškeré funkce ve veřejné správě. Mariu Ptáčkovou její funkce živí, Danu Jaklovou nikoliv. Obě funkce v době podání stížnosti měly, obě zákon porušily.

Stálá komise pro sdělovací prostředky mou stížnost neodmítla, u Marii Ptáčkové konstatovala shodu s nálezem Pralamentního institutu - porušení zákona. Reagovala po rozpravě na návrh poslance Plevy žádostí předsedovi Parlamentu o podání určovací žaloby a na návrh můj zahrnula do této žaloby obě členky Rady, protože Pleva navrhoval pouze Ptáčkovou, podporovanou KDU-ČSL, Jaklovou, kterou podporovala ODS, nikoliv... Má stížnost a návrh byly ale směřované vůči oběma. A soud je jediným orgánem, který může učinit rozhodnutí o výkladu zákona. Respekt k soudnímu verdiktu je respektem k třem pilířům moci. A ty bychom měli respektovat všichni. Parlament zákony vydává, soud je vykládá.

V pátek 1. června zemřel v Obořišti u Příbrami, kde se usadil po návratu z USA, "provokatér a buřič", spisovatel Jan Beneš. Vystudoval Umprum a dálkově práva na Universitě Karlově. V šedesátých letech publikoval v Plameni, Literárních novinách a v Hostu do domu, knižně debutoval povídkovým souborem Situace (1963). V 50. a 60. letech byl v Československu několirát vězněn. V roce 1969 emigroval do USA. Publikoval v exilových nakladatelstvích (Sixty-Eight Publishers, Index, Konfrontace), devatenáct let učil ve středisku CIA v Monterey v Kalifornii češtinu, zeměpis a dějepis zpravodajské důstojníky, agenty FBI, CIA i diplomatický personál. Po návratu do Československa v roce 1992 se svými publikacemi věnoval především "boji proti komunismu"; v roce 2005 se stal Beneš obětí nespravedlivého pronásledování ze strany českých úřadů v souvislosti s konfliktem s agresivním motoristou, k němuž došlo v Dobříši ZDE, nespravedlivý soudní rozsudek byl posléze zrušen.

I když byl Beneš po většinu života "zuřivým antikomunistou" a buřičem (svého času se dostal do ostrého sporu například i se svým kanadským vydavatelem Josefem Škvoreckým), zajímavé je, že jeho texty ze Spojených států nepostrádají určitou mírou ironie i vůči životu v USA - věčného rebela v sobě nezapřel.

Toto jsem v roce 1991 napsal o Janu Benešovi v monografii české exilové literatury Knihy za ohradou:

Dnes 2. června 2007 vysílal kanál Čt24 přímý přenos vystoupení pana Paroubka. Ten se vyjadřoval k současnému stavu v zemi, k současné vládě a nešetřil kritikou. Bohužel pro vládu, mluvil pan Paroubek pravdu. Bylo to přínosné vystoupení, které by mělo slyšet co nejvíce lidí v zemi. Po chvíli se Paroubkova kritika oprávněně přenesla i na novináře a média v zemi. Zejména se zaměřil na kritiku České televize. Tu jsme ale jako diváci nemohli slyšet celou, protože Čt24 v ten okamžik přímý přenos utnula!!! píše Karel Krůpa.

Objevil se komentátor se slovy: "Pan Paroubek nehovoří o ohlášených tématech a tak přerušujeme vysílání." Namísto toho jsme mohli začít sledovat vysoce zajímavou reportáž bez komentáře o výstavě císaře Konstantina v Německu. A dále následoval pořad Testoviny.

Takto utnout přímý přenos v okamžiku, kdy je televize (která přenos vysílá) kritizována, považuji za vrchol veškeré cenzury a čin, kterým Česká televize dává jasně najevo svou neobjekltivitu a "kvalitu", na kterou je čím dál více správně poukazováno. Opravdu by mě zajímalo, kdo rozhodl o tom, že zbytek Paroubkova projevu nemáme jako diváci právo vidět.

Pozn. JČ: Profesionálním přístupem by bylo informovat o kontroverzích, týkajících se vlastní instituce zcela neosobně, jako by to byla nějaká jiná instituce, tak přesně to dělá rozhlas a televize BBC. Když je její management kvůli něčemu veřejně kritizován, reportéři BBC jej interviewují stejně ostře jako kohokoliv jiného, popřípadě uvedou do vysílání, že "generální ředitel BBC nám v této věci odmítl odpovědět na naše otázky".

Potíž je, že pracovníci České televize si myslí, že mají právo dělat své instituci ve vysílání jen reklamu. Neuvědomují si, že plést si vysílání vlastní stanice se sebereklamou a neschopnost informovat i o své vlastní instituci padni komu padni vytváří o České televizi značně balkánský dojem. Je obtížné přimět pracovníky ČT k tomu, aby si uvědomili, že Česká televize není jejich majetkem, jehož prostřednictvím mají právo šířit jen reklamu ve prospěch její "větší slávy", jak to například dělá její tiskový mluvčí Martin Krafl v často trapně sebepochvalných tiskových zprávách.

Názory diváků ČT k této věci ZDE

Kodex České televize ZDE

Pozn. ŠK: Česká televize se "chytila za nos" a odvysílala plné znění Paroubkova projevu ze záznamu od 13:00-13:40. Po jeho skončení a krátkých zprávách naváže v 13:50 přímým přenosem tiskové konference ze zasedání ÚVV ČSSD. V avízu "mimořádného vysílání" na jejích internetových stránkách ovšem není ani jediné slovo o tom, že by se ČT omlouvala za porušení svého Kodexu cenzurou, které se dopustili její redaktoři...

Návod na podání stížnosti na vysílání ČT Radě poro rozhlasové a televizní vysílání ZDE

Mechanismus pro globální prodej emisí skleníkových plynů nefunguje, v důsledku hrubé nekompetence a podvádění především v Třetím světě, zjistilo vyšetřování deníku Guardian. Tzv. Clean Development Mechanism (CDM), jehož prostřednictvím má být možné kompenzovat emise skleníkových plynů v Třetím světě prodejem uhlíkových kreditů odjinud, byl kontaminován neschopností, porušováním předpisů a pravděpodobným podváděním, jehož se dopouštění firmy v třetím světě. Vyplývá to z dokumentace OSN, z dosud nezveřejněné expertní zprávy a ze znepokojujících zjištění při analýze jednotlivých konkrétních projektů.

Podle jednoho čelného odborníka je zřejmě až 20 procent uhlíkových kreditů falešných. Vzhledem k tomu, že jich používají evropské vlády a korporace k ospravedlňování vzrůstu uhlíkových emisí ve vlastních zemích a provozech, důsledkem bylo, že podvádění s CDM v některých případech vedlo ke zvýšení emisí CO2 v atmosféře. Odborníci z CDM zjistili, že až třetina projektů registrovaných v Indii nevede k žádnému snižování skleníkových plynů a došlo chybně k jejich schválení.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Policie v karibské státě Trinidad hledá čtvrtého muže, obviněného z údajné přípravy atentátu proti letišti Johna F. Kennedyho v New Yorku, Ostatní tři podezřelé osoby byly už zatčeny. Jedním z podezřelých je bývalý zaměstnanec letiště a jeden bývalý poslanec z jihoamerického státu Guyana. Jedna osoba byla zatčena v New Yorku a dvě další v Trinidadu. Podezřelí prý spolupracovali s muslimskou organizací Jamaat al Mislimeen, která se r. 1990 na Trinidadu pokusila o puč. Spiknutí bylo teprve v přípravné fázi. Vyšlo najevo, když spiklenci se svými plány omylem seznámili tajného agenta FBI.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Často slyším politiky, jak se ohrazují proti "slovíčkaření". Co to vlastně je to slovíčkaření? To je snaha zachytit podstatu toho, co někdo jiný říká. Je to definování myšlenkových obsahů určitého prohlášení, je to nacházení všech možných sdělení, která prohlášením nese a která mohou mít často i pro samotného mluvčího velmi překvapivý charakter. Někdy je totiž možné zjistit, že mluvčí s urputnou snahou stvořit co nejbanálnější a nejefektivnější klišé projeví něco skutečně podstatného, něco, co vede poněkud do hloubky jeho myšlenkových východisek, za hranice pleťové masky nanášené v tlusté vrstvě z politických důvodů a často taky kvůli prázdnosti skutečného výrazu tváře dané osoby. Proto politici nemají rádi slovíčkaření a mají kliku, protože v českých médiích se moc neslovíčkaří, spíš se každý snaží stavět na pleťových maskách jako na nezpochybnitelné skutečnosti*.

Proč je Rusko najednou tak agresivní? Média jsou plná hrozivé rétoriky, padají silná slova. Má pravdu Mirek Topolánek, že „důvodem je klesající vůle Evropy k obraně“? Přichází snad opět „mráz z Kremlu“ a agresivní chování nástupnického státu „říše zla“ je poháněno jeho vlastní „zlovolnou podstatou“? Anebo k němu alespoň zčásti existují objektivní důvody?

V sobotu 2. června se dožívá věku 94 let W.F. Deedes, známý komentátor britského konzervativního deníku Daily Telegraph a v letech 1974-1986 jeho šéfredaktor. Je to svědectví o tom, jak radikálně se dnes prodlužuje délka života. Deedes stále pravidelně publikuje své komentáře v tomto listě. Je chodící encyklopedií, živou historií dvacátého století. Jako novinář působí už sedmdesát let. Blahopřejeme!

2. Korintským 13,13

Milost našeho Pána Ježíše Krista - tj.: přeji vám vysvobození od všech hlupáků a zlosynů, amnestii z trápení nad stavem našeho světa a nás samotných, odemčení všech pout odcizení, všech sešněrování dobovými módami, představami, pověrami, prostě všemi lidskými hovadinami,
a láska Boží – tj.: přeji vám, abyste vnímali, že světu nevládne náhoda a chaos, na kterém parazitují grázlové se širokými lokty a ve kterém slušný člověk je pouze využíván a je na okraji. Naopak, světu vládně láska, slušnost, spravedlnost – jen si pro to zachovejte víru, jinak upadnete opět do otroctví (viz předchozí milost),
a přítomnost Ducha svatého – tj.: přeji vám, abyste se zbavili vší vyduchlosti a byli stále inspirováni (in-spiró – vdechuji) , duchaplní, duchapřítomní, oduševnělí – prostě abyste nebyli jak mrtvé pařezy.

Ruský prezident Vladimír Putin uvedl, že nedávná zkouška balistických raket byla reakcí na americké plány vybudovat ve střední Evropě protiraketový štít.

Putin zdůraznil, že jde o "reakci, jejímž cílem je udržet strategickou rovnováhu ve světě" v tom, co nazval "novým kolem závodů ve zbrojení".

Dodal, že Rusko bude i nadále zlepšovat své zdroje.

Rusko provedlo v úterý zkoušku nové interkontinentální balistické střely, která může být vyzbrojena až 10 hlavicemi.

Vážený pane Březino,

Myslím, že žijete trochu lehkomyslně a neuvědomujete si situaci, v jaké se ČR nachází.

Takřka jediný domácí energetický zdroj je hnědé uhlí a následná výroba elektřiny. Vše ostatní je nutné dovážet-: plyn, ropu, palivo do JE. Téměř vše z toto je z Ruska, píše Jaromír Eisman.

Málokdo ovšem ví nebo je ochoten si připustit, že:

tisková zpráva České televize

Návštěvu prezidenta USA George Bushe v České republice, který zde zahájí 4. června svou cestu po Evropě, Česká televize divákům podrobně zprostředkuje průběžně během dne na zpravodajském kanále ČT24. Informace o ní přinese také ve všech zpravodajských relacích ČT1 a ČT2.

5. června budou mít diváci možnost sledovat v přímém přenosu od 16.15 hod. na programu ČT1 klíčový projev této cesty amerického prezidenta, který přednese v rámci pražské konference Demokracie a bezpečnost a jako součást Zpráv na ČT1 ve 12.00 téhož dne i jeho tiskovou konferenci. Na programu ČT2 od 10.10 hod. bude odvysílán přenos oficiálního přijetí George Bushe prezidentem Václavem Klausem a předsedou vlády Mirkem Topolánkem.

Martin Krafl

Tiskový mluvčí ČT

Americký prezident George Bush uvedl mezinárodní úsilí zvládnout globální oteplování do zmatku, když navrhl, že by měl vzniknout "nový globální rámec" proti emisím skleníkových plynů a nemělo by se o tom jednat v rámci OSN.

Neuvěřitelné se podařilo! Pouhých 570 protestních e-mailů zaslaných Radě pro rozhlasové a televizní vysílání nakonec stačilo k tomu, aby Rada zahájila "s provozovatelem Česká televize správní řízení z moci úřední pro možné porušení ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. odvysíláním pořadu Tykadlo na téma Radarová základna ano, nebo ne? dne 24. dubna 2007 v 19.00 hod. na programu ČT1." ZDE. V zápise je uveden chybný čas, pořad se vysílal v 16.55 hod., ale to je nepodstatné.

Důležitý je první výsledek, a tím je zahájení řízení s ČT 1.

Na článek z Debky jsem vás upozornil proto, že pokud je pravda, co se v něm uvádí, tak se v roce 2013 technicky - bez jakéhokoliv jednání naší vlády nebo parlamentu - staneme spojenci Izraele. Tedy v případě, že se zúčastníme projektu americké protiraketové obrany.

Ve hře je ještě jeden aspekt celé věci, o němž se dosud vůbec nemluvilo. Další důvod, proč tu věc v ČR nelámat přes koleno, protože je otázka, zda se chceme nechat zatáhnout do blízkovýchodních sporů, upozorňuje Karel Dolejší.

John Michael Greer

John Michael Greer žije v Oregonu a zastává významné postavení ve společenství Ancient Order of Druids in America (AODA).  Jeho občas sebeironizující humor a tolerantní výroky o lidech s jiným přesvědčením dokazují, že nejde o žádnou náboženskou sektu. Greer si píše blog, na němž coby autor pohybující se 25 let v prostředí alternativní spirituality vyjadřuje značně nekonvenční názory. Jeho pohled na budoucnost průmyslové civilizace není ani dost málo optimistický, na druhé straně však zcela postrádá militantnost a fanatismus. Snad jediné, co čtenáři na jeho jinak velmi zajímavých textech může opravdu vážně vadit, jsou občasné demagogické útoky zaměřené do řad Demokratické strany. Nicméně sluší se poznamenat, že  proponent "nepolitické politiky" za Atlantikem vnímá zejména skupinu "progresivních Demokratů" jako nekalou konkurenci přitahující pozornost falešnými sliby -- a mívá v tomto bodě často pravdu. Deriváty nedemokratických neokonzervativních přístupů, vznikající například ideologizací vývojové psychologie ( David Korten ) nevěstí pobushovským USA právě jednoduchou budoucnost.

(Úvod připravil a text přeložil Karel Dolejší)

Otázka, která mě napadla po přečtení několika článků v Hospodářských novinách (15.5.2007). Fakta, že česká populace stárne a že chybí 50 tisíc pracovních sil nejrůznějších profesí není úplnou novinkou. Podle odborníků z ministerstva práce se tento počet za pětadvacet let zvýší až na neuvěřitelných 400 tisíc. Lidé budou do řádného důchodu odcházet později a budou se muset také naučit pracovat a žít s cizinci ve větší míře než dnes, na což nejsou zvyklí. Pracující cizinec je pro Čecha stále trochu záhadnou i podezřelou postavou, protože naše společnost není na multikulturní soužití vybavena potřebnou zkušeností. Jenomže kromě nás stárne celá Evropa a o pracovní síly vznikne souboj, v němž budou země s lepšími podmínkami úspěšnější.

Polemika s článkem Tomáše Chochole "Proč chce Česko přilákat cizince jen na práci, nemáme na víc?"

Nevím, jestli názor autora kromě vlivu článků z pravicového tisku (jiný prakticky není) není ovlivněn profesionální deformací, ale hluboce s ním nesouhlasím, píše Miroslav Novák.

Nechápu, proč se místo hořekování nad nedostatkem pracovních sil ze zahraničí nepodporuje porodnost původních obyvatel, jejíž nynější pokles je katastrofální, zcela neomluvitelný a proti přírodě. Proč není vtloukáno dětem a mladým lidem do hlavy, že je normální mít rodinu? To není otázka "svobody volby", ale otázka zachování lidského rodu. Výchova k rodičovství prakticky neexistuje, asi to je součást "demokracie".

Tohle podivné slůvko jsem znal dávno předtím, než jsem se naučil číst. Když jsem byl hodný, byl jsem vysazován v parádním pokoji na otáčecí židličku, která mi zpočátku nahrazovala kolotoč. Při každé otáčce se přede mnou objevovala na té velké, podivné, černé věci ta písmenka P, E, T, R, O a F. Ta věc byla kouzelná. Když se jí otevřelo malé víko, bylo tam spousta černých a bílých klapek a těmi se daly vyluzovat krásné tóny, hudba i jen pouhý hluk. A ty zněly o to lépe, když se stlačil pedál nebo se otevřelo takové velké víko a celá ta věc pak vypadal jako velký černý zpívající pták, který si protahuje křídla a chce se mu vzlétnout. Byl to pro mne velký symbol domova, bezpečí i vzletu stejně jako krásy a kumštu vůbec a zůstane jím až do konce mých dnů. Naučilo mne to nebo možná spíše mne to donutilo naučit se na to hrát, protože to bylo příliš krásné a příliš dokonalé, než aby se výzva té věci dala odmítnout. A bylo na tom napsáno PETROF.

Známý český sociolog Jan Keller vyjádřil podporu kampani Brněnské skupiny Ne základnám ZDE. Podle jeho slov "demokracie znamená, že ti, kdo vládnou, se obávají nesouhlasu ovládaných." "Nedemokratické režimy jsou naopak tam, kde ovládaní se bojí vládnoucích." Smyslem e-mailové kampaně je pak ukázat vládnoucím, že "my se jich nebojíme".

31.5.2007 napsal Britským listům pan Beno Trávníček. Podobné články mne pravidelně dokáží překvapit. Hlavně tehdy, když je pisatel v zajetí starých a vyčpělých myšlenkových schémat z období vrcholící studené války. Výkřiky východním směrem přes několik hranic jsou bezduché, plané a naprosto zbytečné. Jsme členem NATO, takže útok na nás přes Ukrajinu a Slovensko by nejspíš nebyl pro Rusko až tak snadný. Troufám si říct, že Rusko nás absolutně neohrožuje. Otázka zní jinak. Neohrozíme výstavbou americké radarové základny u nás Rusko? Pane Trávníček, na tuto otázku si zkuste poctivě odpovědět. Podám jen krátký výčet kroků USA a Ruska v posledních letech:

Úspěch americké vojenské akce proti Iráku spočíval v jeho bleskurychlém obsazení - ne ovšem dobytí. Tažení založené na ideologických zdůvodněních a neodborných představách takových fantastů, jakým je např. bývalý ministr obrany USA Donald Rumsfeld, bylo vykonáno počtem amerických vojáků, který by možná stačil na ovládnutí samotného Baghdádu, ne ale na kontrolu celého Iráku. Přesto Irák padl do amerického područí během několika krátkých týdnů. Jednou z nejpodstatnějších příčin tohoto úspěchu byla ohromující technologická převaha Spojených států nad Irákem.

Navštívil jsem jako mnozí další celostátní demonstraci proti radaru USA. Byl jsem jeden člověk z davu. Viděl jsem a slyšel jsem na vlastní uši. Ocenil jsem mladíka z USA, veterána z vojny v Iráku. Soucítil jsem s panem Stropnickým, kterého málem vypískal dav a později i pan předseda Bursík. Ačkoli davu jsem se nedivil. Úvod - " Nesouhlasím s ničím co se tu řeklo, krom toho, že jsme stejně jako vy proti výstavbě radaru." -- nebyl právě nejlepší. Podivil jsem se trochu naivnímu a místy i trapnému projevu pana Trošky. Abych to lépe vysvětlil: "Tak už je tam příště nezvolíme." Je poněkud naivní výzva, protože pokud USA radar postaví, budou se ho držet zuby nehty a hlavně budou držet u moci současné panoptikum.

Jsme jako EU jednotným trhem, zónou volného pohybu zboží a osob snad i služeb a bůh ví, jak se všechny ty pilíře jmenují... Ovšem, jak říká velmi správně pan Čtvrtníček, existuje reklamština a v ní je všechno vocamcaď až pocamcaď nebo jak kdy, jak kde a jak pro koho. Někdy mám takový pocit, že existuje i jakási evropština ergo eurospeech, čti jurospíč... Tento jazyk má všechny znaky reklamštiny a některé další možná i navíc, protože některé její výrazy neplatí ani v souladu oněmi omezujícími podmínkami reklamštiny, ale jsou prostě jen tak. Klamavá reklama se tomu říká a někdy, když je méně místa, tak jenom prostě a obyčejně – lež.

Podle jisté teorie kdysi přistáli na Zemi mimozemšťané a protože byli nadržení, začali obcovat se šimpanzi a z tohoto spojení vesmírné inteligence s pudovým životem pozemských organismů se odvíjí tragedie lidských dějin. Jako každá podobná teorie i tato teorie odráží dějinnou situaci, ve které se nacházíme. Lidstvo začíná pronikat do vesmíru a není daleko od pochopení jeho zákonů. Zároveň je ovládáno zvířecími instinkty, které mu brání zvládnout racionálně problémy, které musí řešit. Takovým problémem je v současné době nepochybně blížící se energetická krize. V březnu letošního roku vydal vyšetřovací orgán amerického kongresu, který posuzuje programy a činnost americké vlády, zprávu, podle které USA nemají strategii, jak čelit následkům vyčerpání světových zásob ropy ZDE.

(Mail obdržel čtenář Jiří Novotný poté, co podepsal dopis poslancům a senátorům proti radaru.)

(A press release)

The Czechoslovak Society of Arts and Sciences (SVU) has undertaken an ambitious task to compile an authoritative dictionary of notable personalities with Czech roots who have influenced and shaped American history and culture, particularly of the US and Canada. This monumental effort, encompassing biographies of significant men and women from the colonial times to the present, is directed by Past SVU President Dr. Miloslav Rechcigl, a recognized authority on the history of Czech Americans.

Ke státním maturitám bych se rád vyjádřil jako učitel angličtiny na střední škole, reaguji tak na článek doktora Hausenblase Nečisté maturity 2007, píše Jiří Šíp.

Nejprve k současné podobě maturit, které doktor Hausenblas hodnotí následujícím způsobem: "ústní rozhovor před komisí odborníků obeznámených s maturantovou předchozí studijní dráhou." Nedovedu se vyjádřit k maturitám z češtiny, ale rád bych vyzdvihl rozdíly mezi současnou maturitou a novou, státní, od CERMATU.

V reakci na článek Ondřeje Hausenblase se pan Šíp dopouští několika omylů. Pan Šíp uvádí řadu zcela smysluplných argumentů, které dokazují, v čem je koncept reformované maturity lepší a jak může pozitivně proměnit maturitní zkoušku z cizího jazyka. Nelze než souhlasit, ovšem velmi se divím, že pan Šíp spojuje změnu k lepšímu právě s připravovanou státní maturitou. Pokud se jako středoškolský učitel na maturitách podílí, je z velké části jeho odpovědností, že současná podoba maturitní zkoušky z cizího jazyka je taková, jaká je. Všechna zlepšení, která pan Šíp uvádí (poslech, strukturovanou práci atd.), mohla škola do maturitní zkoušky zařadit a nemusí rozhodně čekat na to, až bude spuštěna státní maturita.

To jsem si zase početl! Zvykl jsem si na to, že v BL jsou publikovány většinou články na intelektuální úrovni, se kterými stojí za to souhlasit nebo polemizovat, podle toho, do které části politického spektra kdo patříme, jak podotkl pan Eisman. K jeho textu bych podotkl, že je sice možné, že by Rusko mohlo napadnout Evropu, avšak o slůvku "úspěšně" bych si dovolil pochybovat. Pan Eisman aspoň rovnou přiznává, že tady vůbec nejde o Írán, a že se nám tedy od začátku lže, píše Petr Březina.

Poprvé si nyní Číňané koupili v Evropě letiště, a to za €100 milionů. Je v severním Německu.

Když firma LinkGlobal Logistics podepsala v květnu kupní smlouvu na Baltic Airport Schwerin-Parchim v německé zemi Mecklenburg-Vorpommern, tato čínská firma se podle Spiegelu online zavázala nejen, že za letiště zaplatí €100 milionů, ale že do něho bude v prvních dvou letech investovat dalších €20 milionů.

Poslední stéblo, která mě vedlo k napsání tohoto zvolání je další, asi už padesátá Výzva občanům. Ta poslední z 25.5.2007 ZDE

Zdá se že když to někomu dalšímu konečně dojde, co ten 'Projekt pro nové americké století (PNAC)' vlastně je, hned zavolá pěti známým a vydají další výzvu, či volání po přímé demokracii, nebo zorganizují další demonstraci. Ono to zvonění klíči fungovalo jednou, v roce 1989 protože to byla výjimečná situace: přechod od totality k nepřímé demokracii. I v nedokonalé demokracii je situace složitější, názory jsou rozděleny blíže k 50% - %50% a hlasy je třeba spočítat, ve volbách, a v parlamentu.

Reakce na článek Petra Frishe"ČR a USA: Jsme tak trochu mimo mísu"

Co se týče obsahu o radaru a jeho souvislostech, tak víceméně souhlasím. Nesouhlasím, že různé demonstrace a iniciativy nejsou účelné. Právě, že je nutno ten tlak stupňovat a dávat čím dál více najevo nespokojenost a snažit se získávat lidi, kteří normálně ani volit nejdou. Protože když uvidí, že se někdo stará a není mu to jedno, tak je větší šance, že půjde i on.

Za poslední dny se vyrojilo spoustu arogance a povyšování ze strany ODS i jiných členů parlamentu na naše emailové dotazy a akce. K tomu neskutečné lži a zesměšňování, a to i veřejně v médiích, která nás až ostentativně ignorují.

Oficiální zástupce poslance ODS nám dokonce otevřeně řekl, že na média můžeme zapomenout, že ty má pod vlivem někdo jiný, ale že pokud chceme poradit a pomoct jak se tam dostat tak nám pomůže? Přijde Vám to normální? Podepsat pakt s ďáblem, abych pak proti němu mohl bojovat? Za koho nás mají? ptá se Tomáš Bodžar.

Jak jsme už referovali, televize Nova se svou reportáží pokusila vytvořit dojem, že se sobotní demonstrace proti radaru na Václavském náměstí neúčastnil skoro nikdo, viz fotografie vpravo. Jak to na demonstraci vypadalo ve skutečnosti, vyplývá z fotografie, kterou nám zaslal Jan Stern (vlevo).

Je spousta zajímavějších věcí než radar a vojenská základna, které stojí za to importovat k nám z Ameriky. Například občanské sebevědomí a především metody přímé demokracie, které jsou v USA naprosto běžné a mají již stoletou historii. Je na první pohled zarážející, jak se čeští pravicoví politici ohánějí transatlantickou vazbou. USA vyzdvihují jako vzor našeho směřování, přitom však naprosto selektivně vybírají pouze ty aspekty, které se jim hodí do krámu. Česká pravice je známa svým tvrdým odmítáním přímého rozhodování občanů o konkrétních veřejných otázkách pod celou řadou záminek: občané jsou hloupí a problematice nerozumí, nemají dost informací, jsou manipulovatelní, nenesou politickou odpovědnost a podobně.

Nechci zde nyní dokazovat absurdnost těchto tvrzení, chci se zaměřit na jinou věc. Ti samí politici, pro které jsou USA jakousi modlou, pokud jde o soukromé vlastnictví, volný obchod, svobodu jednotlivce, vojenskou rozhodnost atd., naprosto zamlčují fakt, že v USA již více než 100 let úspěšně funguje přímé rozhodování občanů o konkrétních veřejných otázkách. Téměř polovina států USA má funkční legislativu pro přímé rozhodování občanů (referenda) na celostátní úrovni a co více, toto přímé rozhodování je velice často využíváno. Čeští politici a s nimi většinová média však neustále omílají lživé důvody, proč občan nemá strkat nos do rozhodování, přestože je právě americká praxe usvědčuje přinejmenším z historické zaostalosti.

Polský prezident Lech Kaczynski odmítl zprostředkování NATO v jednáních o umístění v jeho vlasti objektů amerického systému protiraketové obrany (PRO). Prohlásil: "Kdybychom se ptali všech členů aliance, mezi nimiž jsou někteří, jejichž názory zcela závisí na stanovisku Moskvy, možná bychom se systému PRO nikdy nedočkali." USA se chystají umístit deset antiraket v Polsku a vybudovat radarovou základnu v Česku. Tato otázka -- konflikt kolem americké PRO -- velmi specifická a zdánlivě důležitá jen pro odborníky, se stala v posledních několika letech tématem všeobecně veřejně posuzovaným. Ovšem záplava informačního šumu jenom zamlžuje podstatu věci. O reálných cílech budování PRO, jejích pravděpodobných následcích a o možnosti jejího použití komentátoři mlčí -- pravděpodobně úmyslně. Problém je zřejmě natolik závažný, že se lidé, dobře chápající, o co jde, uchylují k eufemizmům, pochopitelným jen jim podobným -- zasvěceným.

Radar v Brdech - základ rozbití Evropy nebo základ bezpečnosti Evropy? TÉMA BL

V dubnu 2007 přispělo celkem 97 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 18, 437.07 Kč . Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.4. 2007 částku 255 292.76 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.