Pod koněm jsem viděl krom našich vlajek i transparent za Skotskou socialistickou stranu a potkal známého studenta z Katalánska. Nicméně, stejně mě poněkud zklamala účast. Také jsem se zeptal pana Zaorálka, zda odklady jednání o radaru v parlamentu nesvědčí o snaze postavit radar ještě před schvalovacím procesem, když už je povolena příprava stanoviště. Pan Zaorálek odpověděl, že určitě ne, že radar by měl být dokončen až 2011. Nicméně, pokud je vágní a nejistá reakce na fakt, že na naše území bez souhlasu parlamentu vstupují vojáci USA, případně se přes naše území přepravují cizí jednotky, jak tomu bylo v době války proti Jugoslávii a stejně nejisté je i to, zda je proti pohybu osob připravujících podklady pro staveniště podaná v parlamentu interpelace, rozhodně bych nepodceňoval termín p$říprava stanoviště.

Ono to může znamenat taky to, že do tohoto termínu bude zahrnuto vybudování celé infrastruktury a finálně (po schválení) posadí vrtulník samotnou anténu a technik propojí pár optických kabelů.

Zde mě stejně neustále zaráží technická otázka spojení mezi jednotlivými komponenty systému -- tedy radarem a raketami. Nechce se mi věřit, že spojení by bylo realizováno éterem, kde může být velmi efektivně zarušeno. U moderních systémů, pokud se nemýlím, je spojení obvykle zajištěno pomocí kabelů - v současné době nejspíš optických. Natáhnout kabel mezi ČR a Polskem -- to bude zajímavé. Nebo, že by to bylo úplně jinak? To snad ne.

Po protiradarové demonstraci jsem četl jednotlivé reakce a další informace.

Ani mě nepřekvapovaly výroky pana Vondry a Topolánka, protože to byly projevy zoufalství, jak bez pravdivého argumentu prosadit nesmysl. Příšerné pomyšlení, že jim to projde. Nicméně byl to další argument pro postoj - nevěřit těmto pánům ani nos mezi očima. Všechny sebrané informace o celosvětovém dění v těchto týdnech mě donutili k zamyšlení a závěru: Lidský svět a zvlášť ten náš je prostě plný paradoxů.

Celý princip světového hospodářství je založen na exponenciálním růstu a spolu s ním musí růst i lidská populace. Pokud se rozpojí, jsou problémy (náš problém s porodností). Co na tom, že exponenciální růst je neudržitelný a zákonitě musí překročit únosnost prostředí a s ním se i zhroutit lidská civilizace -- v případě, že lidstvo bude omezeno jen na Zemi? Děláme však vše proto, abychom se udrželi na křivce.

Celý svět ví, o souvislosti emisí CO2 a globálního oteplování. Letos byly naměřeny emise podstatně překračující nejčernější předpovědi ekologů. Nicméně náš prezident stejně vydá knihu, kde se k tomuto fenoménu staví odmítavě.

Vládnoucí klika vykřikuje teze o soukromém vlastnictví a tržním prostředí. Nicméně ti samí jedinci vykřikují o vydírání Ruskem pomocí surovin.

No, co je? Vždyť se chová tržně. Nechceš zaplatit? Nech být.

Jenže v tomto případě by Rusko mělo své zdroje sdílet s ostatními.

Přesně podle přísloví: Co je tvoje, je i moje, ale to co je moje, na to mi nesahej.

Ekonomika ČR má vysoký růst, nicméně podle vlády je třeba dělat další škrty v sociální oblasti, aby se předešlo stagnaci.

Stejně paradoxní je aplikace Darwinovy evoluční teorie do tržního prostředí, někdo jiný stejnou tezi aplikoval na národy. Zjednodušeně tvrzení zní: Silnější a zdravější přežívá. Přežívá silnější jedinec, silnější národ, silnější a dravější podnik. Na vrcholu pyramidy stojí vždy jen jeden. Přežívají hbitější a dravější predátoři, tedy logicky celý druh by měl být čím dál silnější, ale de facto také agresivnější.

To samé platí i mezi státy. Silnější USA si vzaly Iráckou ropu a vezmou si i Ruskou, pokud se Rusové neubrání. A to vše jen proto, aby se na kolejích udržela lokomotiva rozjeté ekonomiky, protože na výhybce sedí kačer Skrblík a zlobně klove kolem sebe.

A tak se bude zřejmě lidstvo příjemně selektovat k celkové agresivitě, pokud se bude držet současné filozofie.

Napadá mě úsměvná představa, co se stane, jestli jednou potkáme ve vesmíru nějakou jinou civilizaci, která by se řídila stejnou filozofií. Co by tedy taková civilizace, pokud by byla rozvinutější -- tedy agresivnější než my, udělala? No, nejspíš by nás sežrali.

Co bychom udělali my, pokud bychom narazili na planetu obydlenou divochy?

Nejspíš to, co udělal dobrotivý biblický bůh, jehož požadavky nebyly právě malé. Vyžadovali bychom obětiny, kterými bychom si poté cpali břicha. Občas bychom něco pustili, aby nám slepička snášející zlatá vajíčka nepošla. A to bychom dělali tak dlouho, dokud by nás odtamtud nevytlačil někdo silnější.

Tento hypotetický příklad mě napadl, když jsem uvažoval nad relativitou vědeckých tvrzení. Tak zhruba před 15 lety, Jiří Grygar v nějakém naučném pořadu říkal, že setkání s jinou civilizací je prakticky nemožné, neboť i kdyby nějaká jiná existovala, musela by být příliš daleko. Ejhle, pár týdnů dozadu byla objevena planeta s podmínkami vhodnými pro život 30 světelných let daleko. Tedy ve vzdálenosti, jejíž překonání si umíme představit v rozumné době, při současném stavu vědění. Tzn., že trochu podchlazený kosmonaut by tam, při poloviční rychlosti světla mohl dorazit ještě v poměrně slušné kondici.

Věřím tedy, že Bible nelže a pokud se dál lidstvo bude řídit současnou filozofií, Armagedon bude, jen je otázkou jestli nám ho G.W. Bush posune mezi roky 2011 -- 2015 nebo jestli se ho dočkáme, až potkáme své vesmírné bratry. Pokud je mi známo G.W. Bush také věří na Armagedon a pan Vondra a spol. mu zdatně sekundují, aby byl co nejdříve. Bible říká, že osud lidstva je daný. Většina lidí tomu zřejmě věří, souzeno podle pasivity. Tak tedy s úsměvem dále močálem temným kolem bílých skal.