1. 6. 2007
Boj proti radaru: první vítězstvíNeuvěřitelné se podařilo! Pouhých 570 protestních e-mailů zaslaných Radě pro rozhlasové a televizní vysílání nakonec stačilo k tomu, aby Rada zahájila "s provozovatelem Česká televize správní řízení z moci úřední pro možné porušení ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. odvysíláním pořadu Tykadlo na téma Radarová základna ano, nebo ne? dne 24. dubna 2007 v 19.00 hod. na programu ČT1." ZDE. V zápise je uveden chybný čas, pořad se vysílal v 16.55 hod., ale to je nepodstatné. Důležitý je první výsledek, a tím je zahájení řízení s ČT 1. |
K těmto stížnostem na různé orgány se přidávají i další občané, jako např. pan Semerák, který poslal stížnost Syndikátu novinářů ČR ZDE. V protikladu k názoru oblastního manažera ODS ZDE. jsem přesvědčený, že se jedná o projevy občanské odvahy a boje za skutečnou demokracii. A právě touto odvahou, odhodláním veřejně projevit své názory a nesouhlas mocnými, překonáváme ne jen tragické dědictví Mnichova, ale i nechutné dědictví normalizace v nás. Skutečný boj proti pozůstatkům totality je bojem za znovuzrození občanské společnosti, tj. společnosti občanů, kteří se nebojí dát veřejně najevo svůj nesouhlas s vládou a jsou schopni a ochotni aktivně bránit své zájmy. Boj proti výstavbě americké vojenské základny u nás není totiž jen sporem ideologickým, ale především zájmovým. Již plány na vojenské obkličování Ruska vyvolávají logickou reakci z ruské strany a zahajují tím další kolo závodů ve zbrojení, čehož svědectvím je i poslední test ruské mezikontinentální rakety. Avšak nejen to. Na politiku, domácí i mezinárodní je nutné se dívat bez jakéhokoliv falešného sentimentu. Každý stát a každá politická strana usilují především o prosazení vlastních zájmů. Moralistní fráze o západní demokracii, svobodném světě, boji za mír apod. slouží jen k oklamání naivního publika, je-li takové. Z toho tvrdě pragmatické hlediska je v zájmu jednotlivých evropských zemí i Evropské unie jako celku mít dobré obchodní vztahy s Ruskem a Rusko má zase zájem o přístup na trhy evropských zemí se svými energetickými surovinami. Rusko potřebuje peníze za jejich prodej, Evropa potřebuje tyto suroviny a také se zajímá o rychle rostoucí ruský trh pro své průmyslové výrobky a služby atd. Objevuje se zde potenciální možnost vzniku gigantického hospodářského seskupení Evropské unie a Ruska zahrnujícího jeden celý evropský kontinent a část Asie s bohatými přírodními zdroji. Ve světě nemilosrdné globální konkurence a rostoucího boje o ovládnutí zdrojů strategických surovin tak zde může vzniknout seskupení, které svou hospodářskou silou předčí sílu USA. To ale vůbec není v zájmu amerických mocenských a hospodářských elit. Vedle zjevných vojenských cílů tak mají americké vojenské základny budované v postkomunistických zemích, tedy také u nás, ještě jeden cíl. Tím cílem je narušit proces evropské integrace, ne-li jej přímo rozbít a vrazit klín podezíravosti a nepřátelství mezi Rusko a Evropu. Jako užitečný idiot se k tomuto hodí právě postkomunistické země. Jednak jsou snadnou manipulovatelné na základě rozněcovaných resentimentů z dob existence SSSR, především však američtí plánovači předpokládají, že jejich vlády a parlamenty jsou tvořeny snadno zkorumpovatelnými a zastrašitelnými politiky. Jako pozůstatek totalitních komunistických režimů pak v nich existuje stejně zastrašená a nevyspělá občanská společnost, o níž předpokládají, že nebude schopna rozeznat svoje vlastní zájmy a zvláště nebude schopna aktivně vystoupit na jejich obranu. Buď budeme mít přístup na ruské trhy a ruským zdrojům nerostných surovin jako obchodní partner Ruska, nebo tyto trhy a zdroje ovládnou americké nadnárodní monopoly. Tento boj se vede již dávno ZDE. Dopady na každodenní život občanů Evropské unie, a to včetně občanů České republiky, si dokáže každý představit sám. Rozpoutání nového kola studené války bude stát enormní peníze. Tyto astronomické náklady zaplatíme my sami ze svých daní. Bush je platit nebude. Opětovný vzrůst mezinárodního napětí vyvolá nutnost potlačování odporu ze strany občanů a přijímání zákonů omezujících právo na protest. Něco takového jsme již zažili v 50. tých létech a nyní se to začíná opakovat v USA v podobě Vlasteneckého zákona. Pokud se necháme zatáhnout do této americké hry, přijde tato vlna represí dříve či později i k nám. Důsledkem současné americké zahraniční politiky pro nás, pokud se staneme jejími poslušnými loutkami, bude proto opětovné omezení naší svobody a klesající životní úroveň. Při tom je úplně jedno, jestli bude radar u nás jen americký, což je téměř jisté, nebo jestli by byl začleněn pod NATO. NATO je částečně rozloženo, částečně zcela v područí amerického diktátu. Na důsledcích jeho výstavby pro nás to nic nezmění. Strana zelených v tom hraje nečestnou hru se svými členy a voliči ZDE. Aby bylo toto vše možné prosadit, je nutné zmanipulovat veřejnost natolik, aby minimálně nebyla schopná účinného protestu. Pro to pracuje většina sdělovacích prostředků, která tím prakticky působí proti zájmům českých občanů a našeho státu jako celku. Také proto je důležité protestovat proti jejich nečestným praktikám, proti vymývání mozků malých dětí v pořadu Tykadlo a všude, kde se něco podobného děje. Velká politika má tyto "malé" kořeny. Podaří-li s nám je odstranit, nebudou dosaženy ani velké cíle agresivní americké zahraniční politiky v naší zemi. Projevíme-li dostatečnou občanskou odvahu, dokážeme tím současně, že jsme překonali dědictví totality v nás. Mnoho lidí na pražské demonstraci neslo nápisy odsuzující jak okupaci ruskými vojsky z roku 1968, tak i snahu o postavení americké vojenské základny na našem území. V protestním hnutí občanů se tak rodí nová česká hrdost a projevuje se znovuzrozené české vlastenectví. Dejme společně najevo všem našim politikům, že pány v této zemi jsme my, občané. Tím nejmenším, co můžete pro to udělat, je podepsat petici žádající vypsání referenda a podpořit naši e-mailovou kampaň ZDE. (Autor je mluvčí Brněnské skupiny Ne základnám) |