Jedním z nejděsivějších poučení, jakého se mi dostalo, je to, že celkem vzato dospělí nevědí, co vlastně dělají. Jako dítě ve škole jsem si mylně myslel, že moji učitelé jsou neomylní, znají všechno, chrání je neviditelné silové pole dospělosti. I jako student jsem se mylně domníval, že lidé, kteří mají významné postavení, jsou "dospělejší" než já - že mají v hlavě nějaký duševní počítač, který je vede k správným rozhodnutím, i když s nimi vždycky nesouhlasím.

K pozdnímu prozření u mě došlo kolem pětadvaceti, na mejdanu, kde jsem mluvil s dívkou asi tak mého věku, která byla učitelkou, a přiznala se mi, že většinou učí žáky to, co se sama naučila z jejich učebnice pouze o týden dříve. Pokud se jí daří být před žáky o jednu kapitolu napřed, je to v pořádku, píše v deníku Guardian Charlie Booker a pokračuje:

Nedávno som čitateľov Britských listov informoval o ansbachskej občianskej iniciatíve proti zámerom Američanov rozšíriť vrtuľníkovú základňu US-Army v regióne Ansbach. Medzitým udalosti nabrali spád. Členovia občianskej iniciatívy sa rozhodli založiť vlastný spolok, ktorý by presadzoval ich záujmy. 23. 3. 2007 o 19.30, sa v hostinci Rangau v Ansbachu-Elpersdorfe konalo verejné valné zhromaždenie, na ktorom bolo prezentované založenie spolku.

Odpověď na dopis ze dne 23. března 2007

Vážený pane ministře, děkujeme za Vaši odpověď na žádost o poskytnutí nóty USA ohledně umístění protiraketového radaru v ČR ze dne 14. března. Tato žádost byla vedena zájmem o problematiku mezinárodní bezpečnosti, jíž se naše organizace zabývá od svého vzniku v roce 1971. Od té doby jsme měli mnohokrát možnost zjistit, že v podmínkách mezinárodního napětí a závodů ve zbrojení se ochraně přírody a zdravého prostředí zpravidla příliš nedaří.

Jsme velmi potěšeni, že jsme se mohli seznámit s textem neoficiálního překladu předmětného dokumentu, ačkoliv nám není zřejmý důvod, proč jsme nemohli obdržet originální anglický text. Vámi poskytnutý dokument sice není úplný, neboť postrádá obě přílohy evidované v režimu vyhrazené, umožňuje však učinit významné závěry o charakteru a dosahu probíhajících jednání mezi Spojenými státy a Českou republikou. Na základě jeho studia musíme konstatovat, že obavy, jimiž byla vedena naše první žádost, se jeví jako do značné míry oprávněné.

Odpověď organizace Greenpeace na dopis od ministra zahraničí Karla Schwarzenberga ohledně plánované americké základny v ČR.

Schwarzenbergův dopis - faksimile ZDE

Nóta Velvyslanectví Spojených států Ministerstvu zahraničních věcí ČR ve věci umístění radaru Spojených států amerických na obranu proti balistickým střelám

Jak se nám ten svět mění a tím nemyslím jen naše nejbližší okolí! Včera jsme nenáviděli cizí vojska na českém území a dnes naši demokratičtí politici zvou jiná cizí vojska, aby si laskavě udělala pohodlí a postavila si základnu podle svých potřeb. Včera se většina lidí v Iráku obávala státních (tedy "Saddámových") bezpečnostních sil, ale ono to bez nich nepůjde. Tak tedy dnešní irácký prezident i ministerský předseda podali návrh zákona, podle něhož by se dřívější členové Husajnovy vládnoucí politické strany, včetně členů obávaných policejních a polovojenských jednotek vrátili ke své dřívější práci.

Činitelé Bushovy vlády na všech úrovních se podíleli na úsilí, řízeném z Bílého domu, potlačovat, odkládat či bagatelizovat zveřejnění výsledků výzkumu o podnebných změnách, z nichž vyplývalo, že by se ukázala politika Bílého domu ve špatném světle, konstatuje nová zpráva neziskové kontrolní organizace Government Accountability Project.

Protestní hladovka, kterou vyhlásil obžalovaný Erguen Uzunoglu 13. března 2007, mohla vyvolat ve veřejnosti dojem, že vinou soudu hrozí další nekonečné protahování trestního řízení, které trvá již dvanáct a půl roku. Ve skutečnosti se vynesení rozsudku neodvolatelně přiblížilo veřejným zasedáním soudu v úterý 27. března na dosah ruky.

Začátek jednání zpestřila polemika mezi panem Uzunoglu a předsedou senátu o tom, zda je možno zahájit řízení, když obžalovanému nebylo doručeno předvolání. Když pak soudce chtěl předvolání doručit, s tím, že to není nezbytné, pan obžalovaný je odmítl převzít. Vzrušení bylo zbytečné: na konci předešlého jednání všichni přítomní vzali na vědomí odročení se všemi podrobnostmi, takže nedoručení předvolání nebylo překážkou zahájení jednání. Takových drobných potyček jsme během tohoto procesu zažili v soudní síni desítky.

Mediálně výrazná v uplynulém měsíci byla vyjádření některých představitelů členských zemí NATO (konkrétně např. Německa, Lucemburska nebo Norska) a Ruské federace. Výtky na nedostatek transparentnosti a informování, které v těchto vyjádřeních zazněly ČR odmítá, neboť se nezakládají na pravdě a agresivní ruskou rétoriku odmítá zcela. Většinu uvedených vystoupení MZV interpretuje jako mediální sebeprezentaci konkrétních politiků před domácím auditoriem. A to buď z důvodů ideologických, předvolebních nebo vycházení vstříc očekávání pacifistického elektorátu."

"Ani s pokusy některých zemí a některých poslanců Evropského parlamentu (včetně českých), aby se otázkou zapojení ČR do projektu protiraketové obrany začala zabývat EU, MZV nesouhlasí. Jde o problematiku, která není v kompetenci EU. EU se nikdy problematice protiraketové obrany nevěnovala (...). Stejně tak EU nikdy neprojednávala otázky související s americkou vojenskou přítomností v kterékoliv ze 14 zemí EU, kde má v dnešní době USA své vojenské základny"

Zdroj: ZDE

Mnozí političtí komentátoři, například Lída Rakušanová ZDE, právem poukazují na to, že žádná jednání mezi supervelmocí, jako jsou Spojené státy, a desetimilionovou zemičkou, jako je ČR, nemohou být rovná. Proto - argumentují, pokud by byli čeští politikové aspoň trochu chytří, využili by při jednání s Američany Evropské unie - což je celek, který je aspoň trochu schopen vyvážit sílu USA.

Jenže, jak vyplývá z uvedeného, na ministerstvu zahraničí ČR nejsou vůbec žádní diplomati, kteří by si byli vědomi toho, že mocenské zájmy na světě musejí být vyvažovány, pokud se moje země nemá stát naprostým otrokem. Ne jsou to ideologové, kteří prostě chtějí dnešní americké vládě lézt kamsi, bez ohledu na zájmy své země a bez ohledu na fakta. Dokument, svědčící o takovýchto postojích současného českého vedení je nesmírně deprimující, protože z něho vyplývá, že česká strana se nechce spojit s dobře mínícími evropskými spojenci, avšak ze zaslepených ideologických důvodů prostě udělá pro Spojené státy cokoliv. Bez ohledu na názor české veřejnosti.

Je to nesmírně nebezpečná hra a nedovedu si vysvětlit, proč se čeští diplomaté a politikové takto chovají. Snad to lze jedině vysvětlit čtyřicetiletou zkušeností z komunistického otroctví a přežívajícím přesvědčením, že nevýhodnější českou politikou vůči mocným je nikoliv se spojovat se spojenci, s nimiž nás pojí společný zájem, ale zalézt nejsilnější supervelmoci do zadního traktu co nejhlouběji, naprosto se jí otrocky oddat a doufat, že "vládce nás za naši neomezenou úslužnost po zásluze odmění."

Je to otřesný způsob jak bránit české zájmy na mezinárodním fóru.

Z následujícího dokumentu, který má vzhledem k tomu, kdo a kde jej předkládá, překvapivě nízkou „štábní kulturu“ (včetně pravopisných chyb, jež jsme v přepisu textu ponechali), vybíráme pasáže, které nám připadají nejpozoruhodnější. Části doslovně převzaté z ministerského dokumentu jsou uvedeny tučně. Pokud máte zájem o kompletní text, obraťte se na svého poslance...

Dokument má název Informace o pokračování jednání o případném umístění komponentu protiraketové obrany na území ČR - stav k 20.3.2007 . Sněmovně ho předkládá ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.

Německá kancléřka bravurně zvládla oslavy podpisu Římských smluv a vyzvala EU, aby se reformovala. Její hvězdu však může už záhy pohltit šedivá německá realita.

Desítky tisíc lidí v ulicích, na náměstích, v metru. Pět tisíc policistů v plné polní. Sedmadvacet pozvaných členských států, čtyř a půlmilionová metropole původně rozdělené velmoci jako hostitel. Dva pánové jako nejvyšší představitelé vrcholných institucí EU. A na špici celého toho cirkusu jedna nenápadná, pečlivě učesaná žena v oranžovém saku, v černých kalhotách a s broušeným prostým šperkem. To vše bylo k vidění ve slunečné kulise prvního dne letního času, který sebral spáčům jednu hodinu - a posunul Evropskou unii, kdysi šestičlenný a nyní už 27členný svazek států, do druhé padesátky existence.

Recenze: Eva Golinger: Bush versus Chávez. La guerra de Washington contra Venezuela. Monte Ávila Editores Latinoamericana, Caracas 2006.

Spojené státy zkoušejí celou řadu prostředků, od finančních po vojenské, aby odstavily venezuelského prezidenta od moci. Zatím bezúspěšně.

Snad jedině „věčný kritik Spojených států“ venezuelský prezident Hugo Chávez má na to, aby ohrozil dominanci USA nad americkým kontinentem. Do karet mu přitom hraje několik okolností: nejen venezuelské ropné bohatství, díky němuž si může leccos koupit, ale také vysoká popularita mezi širokými lidovými vrstvami.

Byl takový vtip: vysloužilí námořníci koupí hospodu a všichni kolem se sympatiemi sledují, jak ji vybavují a zútulňují. - Tak kdy otevřete, - ptají se nedočkavě. - Jak to, otevřete, - diví se námořníci, - my jsme si ji koupili pro sebe.-

Je to podobenství, i když poněkud přízemní, jak je možné naplňovat své sny. (Abych předešel případným námitkám, oni chtěli pro sebe hospodu jako společenskou instituci, ne barák plný chlastu, to je něco jiného). Někdo by si pro sebe koupil knihovnu, někdo fitness studio, pracháči s podstatně uvolněnější morálkou si koupí cokoliv, třeba i vás s celým průmyslovým komplexem a městem, kde žijete, aniž byste o tom věděli, a nikoho to ani nějak zvlášť nezajímá.

"Evropě je padesát. Pojďte a slavte s námi..." říká v televizním spotu, který v posledních dnech zaplavil Německo, ministr zahraničí předsedající země Unie Frank-Walter Steinmeier. Padesát let evropské integrace je již úctyhodným jubileem a Evropská unie tak skutečně důvod k oslavám má. Vždyť přísně vzato je evropská integrace starší než např.česká moderní státnost.

Spolek původně šesti vcelku homogenních států se během oněch padesáti let výrazně rozrostl a i přes značnou vnitřní různorodost, která s každou rozšiřovací vlnou nabývala na síle, tvoří současná Evropská unie v porovnání s okolním světem zcela unikátní projekt, který slouží jako inspirace i dalším regionům planety.

V poslední době se však Evropská unie ocitá často pod palbou kritiky.

(Autor je historik, působí v Berlíně)

Britský premiér Tony Blair naléhá na OSN, aby vyhlásila bezletovou zónu nad Darfurem a vynutila si ji, pokud by to bylo nutné, bombardováním súdánských vojenských letišť, která jsou používána k nájezdům na tuto provincii, informuje deník Guardian.

Tato kontroverzní iniciativa přichází ve chvíli, kdy tvrdí nová tajná zpráva expertů OSN, že Súdán porušil rezoluce OSN tím, že přesunul do Darfuru zbraně, přelétává nad provincií a kamufluje svá vojenská letadla jako humanitární letouny OSN.

Začiatkom marca uverejnil Anthony Giddens v denníku The Guardian komentár zo svojej návštevy v Líbyi a debaty s plukovníkom Kaddáfím. Záver jeho článku je trochu iný, ako by slovenský mainstream od renomovaného sociálneho liberála očakával: ak to Kaddáfí myslí s reformou vážne, môže sa Líbya stať Nórskom Severnej Afriky.

A podľa Giddensa to vážne myslí. Jeho odchod by reforme nepomohol, skôr naopak. Líbya má podmienky na hospodársky rast -- nerastné bohatstvo jej pri súčasných vysokých cenách ropy a zemného plynu dáva dosť zdrojov na investície. Kaddáfího režim sa za posledných pár rokov zmenil z medzinárodného outsidera na partnera európskych politikov .

"Globálne otepľovanie sa nás netýka a keby aj, nevieme to ovplyvniť." Ľudstvo už vo svojej existencii spravilo niekoľko fatálnych chýb. Takáto úvaha je jednou z nich.

Hoci médiá v uplynulých týždňoch venovali nevídaný priestor globálnemu otepľovaniu a hrozbám s tým spojených, život ide ďalej. Ba čo je horšie, Slovensko ide žalovať Európsku komisiu pre zníženie emisných kvót. Chápem, že mnohí z nás podľahli väčšinovému názoru, že jednotlivec nič nezmôže, táto filozofia je však dlhodobo neudržateľná.

Ruský prezident Vladimír Putin likviduje svobodu projevu a demokracii ve své zemi, omezuje tržní prvky v ruském energetickém sektoru a plánovitě využívá ruských energetických zdrojů k vytvoření nového světového ruského impéria, argumentuje francouzská pravicová sovětoložka Françoise Thom (publikovala např. ve Scrutonově ultrapravicové Salisbury Review). Český překlad její argumentace, který pořídil Josef Mlejnek, je na euroskeptickém serveru euportal.cz ZDE

Český rozhlas s politováním sděluje, že dne 27. 3. 2007, v den svých osmdesátých narozenin, zemřel rozhlasový režisér Jiří Horčička.

Jeho odchodem ztrácí česká kultura, a také rozhlas, osobnost, která je výrazně formovala.

Jiřího Horčičku dnes od 17:00 připomene Český rozhlas 2 - Praha mimořádným uvedením rozhlasové hry Ludvíka Aškenazyho "Bylo to na váš účet" v hlavní roli s Karlem Hogerem, která získala ocenění v soutěži Prix Italia 1964. Po celý den budou k uctění památky zesnulého režiséra vyvěšeny na budově Českého rozhlasu smuteční prapory.

"Neházejte perly sviním" je jeden z řady těch biblických výroků, které v češtině zdomácněly a běžně se používají v běžném životě - na Googlu jsem našel přes 800 výskytů tohoto rčení. Výrok je srozumitelný všem: znamená neplýtvat něčím vzácným pro ty lidi, kteří nevědí, o co jde a pohrdají tím, nebudou z toho mít žádný užitek. Navíc je unikátnost té věci či myšlenky může natolik rozrušit, že se stanou agresivními vůči tomu, kdo jim tu "perlu" nabízí. Nabízí se ovšem kardinální otázka: Jak poznáme, kterým lidem je zbytečné, či nebezpečné něco říkat?

Kdo je vlastně tou sviní?

Před nedávným časem se na Britských listech objevila řada článků o roli ČLR v současném, a hlavně budoucím světě. Chtěl bych na ně navázat z možná trochu nezvyklého soudku. Zároveň bych rád, aby mnou vykreslený obraz posloužil i jako zrcadlo pro nás, a zvláště pak ty, kteří jsou neochvějně přesvědčeni o nutnosti prosazování současných evropských hodnost do celého světa. Čínská civilizace je ostatně vynikajícím zrcadlem v mnoha ohledech: můžeme na ní testovat, zda nejsou naše univerzální soudy přece jen trochu sebestředné, ať už jde o třeba o jazyk, společnost či náboženství. A to tím spíše, že ČLR si dnes činí nároky na globální spoluvládu a nechce za nikým, ani za USA či EU, zaostávat. Vytváří proto a snaží se prosazovat vlastní alternativy k tomu, co v současné době platí za globální kulturu (a co je ve skutečnosti mdlým odvarem kultur anglofonních).

V únoru 2007 přispělo celkem 104 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 49 141 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 28. 2. 2007 částku 243 997.58 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffaisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffaisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffaisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.