27. 3. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 3. 2007

ANALÝZA

Der Spiegel: Americká protiraketová obrana je kontroverzní v mnoha aspektech

Putin dobře ví, že Rusko nemůže vstoupit s Amerikou do nákladných závodů ve zbrojení. Namísto toho chce reagovat asymetricky, že vybuduje nové pozemní rakety středního doletu. Rusku by to umožnilo znovu používat Evropy jako rukojmího.

Podle innsbruckého politologa Gerharda Mangotta "by však něco takového Američanům nevadilo, protože by to státy Evropské unie donutilo, aby začaly používat americký systém raketové obrany a Spojené státy by se staly rozhodným vojenským faktorem pro obranu Evropy na dlouhá desetiletí."

Čím více německá kancléřka Angela Merkelová hovoří o americkém protiraketovém štítu, tím mluví mlhavěji. Její poradci se ale shodují, že štít je špatný pro Evropu, píše Spiegel Online:

Minulou středu, při oslavách osmdesátin Hanse-Dietricha Genschera,bývalého německého ministra zahraničí, vyšlo prý podle německého časopisu najevo, jak silně se Merkelová v politice inspirovala genscherovským mlžením.

Minulý týden se Merkelová vyjádřila, že "dělat něco samostatně není prospěšné pro nikoho, měli bychom namísto toho vždycky zajistit, abychom v dobré víře o věcech diskutovali a vyhnuli se neshodám".

Koho se však tento výrok týkal, ptá se Spiegel Online. Američanů, kteří chtějí postavit v Polsku a v ČR štít raketové obrany? Prahy a Varšavy, že přijaly kontroverzní plány Washingtonu, aniž by konzultovaly Evropskou unii? Nebo člena své vládní koalice, sociálního demokrata Kurta Becka, který americký protiraketový program ostře odsoudil v tisku?

Merkelová by dala přednost "řešení v rámci NATO", požaduje "otevřené jednání s Ruskem", neřekla ale, zda je pro americký raketový štít či proti němu.

Merkelová dosud - podle Spiegelu Online - nedefinovala postoj Německa ani vůči USA, ani vůči Rusku. Co by měl Berlín dělat, pokud se Moskva a Washington dostanou do sporu? Merkelová se nevyjádřila a hraje pro čas. Nikdy Merkelová například neřekla otevřeně, že byla invaze do Iráku chybou.

Němečtí odborníci chtějí, aby Merkelová americký štít odmítla

Odborníci na zbrojní systémy, i ze strany CDU, Merkelové doporučují, aby se proti americké protiraketové obraně postavila.

I odborníci z Německého ústavu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti v Berlíně, který má těsné styky s německou vládou, jsou kritičtí vůči projektu americké raketové obrany. Teroristické státy jako Írán budou i bez toho schopny ohrožovat Evropu, v případě konfliktu, "protože takovéto obranné systémy nejsou nikdy na sto procent spolehlivé," argumentuje bezpečnostní expert z tohoto institutu Oliver Thränert. Evropa by se tedy nezbavila svého "strategického dilematu". Systém protiraketové obrany by neměl být prioritou v důsledku toho, že "bude nesmírně drahý."

Bývalý německý ministr obrany, křesťanský demokrat (jako Merkelová) Volker Rühe charakterizoval debatu o americké protiraketové obraně jako "velmi škodlivou". "Mezinárodní společenství se nyní sváří s Teheránem ohledně jeho jaderného programu, jako by už Írán měl jaderné zbraně. Musíme spolupracovat, abychom se právě tomu vyhnuli."

Bývalý německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder také považuje projekt americké raketové obrany za politicky nebezpečný. Spojené státy podle něho "prosazují kontraproduktivní politiku, jejímž cílem je izolovat Rusko" a "to vůbec není v evropském zájmu".

V interním vládním dokumentu nazvaném "Americké plány na stavbu omezené raketové obrany" byla předchozí německá vláda ostře kritická vůči tomuto projektu: "Mohlo by to ohrozit soudržnost NATO; i kdyby byl takový systém technologicky realizovatelný, neodstranil by celé spektrum hrozeb, jaké zosobňují rizikové státy". Vojenští odborníci také argumentovali, že "německá vláda by měla v první řadě usilovat o odzbrojení" a o "soudržnost aliance" a nikoliv o raketovou obranu.

Spojené státy už do projektu investovaly více než 110 miliard dolarů. Výsledky jsou chabé. Washington ještě zdaleka neumí vytvořit mnohovrstevnatou obranu, která by byla schopna zlikvidovat přilétající rakety ve všech fázích letu.

Technicky je to velký problém. Krátce poté, co infračervený satelitní systém raného varování zjistí, že letí raketa, pokročilé radarové systémy mají vypočítat její dráhu. Asi o čtyři minuty později by měla být raketa sestřelena laserovými děly v letadlech, anebo rychlými antiraketami, rozmístěnými v regionu nedaleko místa, kde byla odpálena.

Tyto dva systémy mají být první linií obrany. Dosud však neexistují.

Jiným problémem je to, že ve výšce asi 200 km rakety už neletí prostřednictvím motoru, ale samočinně letí vesmírem. Tyto relativně minimální objekty letí rychlostí 25 000 km/hod, a tak je nesmírně obtížné je sledovat a ještě obtížnější zasáhnout. Kromě toho může být úkol ještě stížen vypuštěním celého hejna falešných raket.

150 km jižně od města Fairbanks na Aljašce je podstatnou součástí systému americké raketové obrany základna ve Fort Greely. Je tam připraveno 14 hypermoderních antiraket. Další dvě rakety jsou na letecké základně Vandenberg v Kalifornii. Jenže tyto rakety ještě nikdo nikdy nevyzkoušel za realistických podmínek. "Tento systém je naprosto k ničemu," stěžuje si fyzik Richard Garwin, poradce americké vlády pro bezpečnostní a obranné otázky v posledních 50 letech.

Ani skupina nezávislých odborníků z oddělení zkoušek a hodnocení v Pentagonu si nemyslí, že by byl protiraketový systém použitelný. Schopnost sestřelit nepřátelskou raketu je, uvádějí, dosud naprosto v plenkách.

Washington chce od roku 2011 umístit 10 specializovaných antiraket v Polsku a vysoce účinný radar v sousední České republice. Pentagon má tím ochránit východní pobřeží USA - a prý možná i Evropu.

Jenže i nejloajálnější spojenci USA se ptají: ochránit před kým? Kromě Ruska a Číny nemá žádný z 20 států, které Washington uvádí jako držitele raket, takové projektily, které by mohly ohrozit Evropu či USA. A s výjimkou Íránu a Severní Koreje všechny tyto státy plně spolupracují s Amerikou, anebo jsou dokonce jejími přímými spojenci. A Íránu bude trvat ještě řadu let, než si vyvine rakety dlouhého doletu a Severní Korea hlavně o jaderné hrozbě hovoří - jsou to spíš kecy než hrozby.

Severokorejská raketa Taepodong-2 má podle odhadů dolet 4300 km. Při zkoušce této rakety loni v červenci spadla raketa do moře pouhých 40 vteřin po startu. Ani armáda neví, zda Severní Korea kdy dokáže umístit na své rakety jaderné hlavice.

Írán dosud jen zkoušel rakety s doletem 1600 km. Ani nejmodernější íránská raketa Shahab-5 nedoletí dál než do vzdálenosti 3000 km. Radar v České republice tedy žádné íránské rakety nezjistí zřejmě ještě hodně dlouho.

V podstatě jde o úsilí poskytnout obranu proti íránským raketám, které ještě neexistují, prostřednictvím raket, které ještě neexistují. A Íránci si jsou velmi dobře vědomi, že by USA Írán srovnaly se zemí, kdyby na Ameriku vypálil raketu.

Není tedy divu, že tento technologicky ambiciózní, ale prakticky sporný vojenský program vyvolává po celém světě podezření. Obavy z nových a nesmírně nákladných závodů ve zbrojení zabránily i nejbližším spojencům Ameriky, aby se podíleli na tomto projektu Washingtonu. Nechtějí také používat zbraně na řešení problémů, které ve skutečnosti vyžadují politická řešení a diplomacii.

Kromě toho, ostré varování od Vladimíra Putina na mnichovské bezpečností konferenci začátkem února jasně vyvolalo nebezpečí nové konfrontace mezi Východem a Západem.

Rusové nechtějí americký radar v České republice, protože by byl schopen sledovat velkou část ruského území s dosud neznámou přesností. A zadruhé, nakonec by systém prý dokázal zlikvidovat veškeré ruské rakety, protože Američané plánují na každou raketu umístit 30-40 hlavic.

Putin dobře ví, že Rusko nemůže vstoupit s Amerikou do nákladných závodů ve zbrojení. Namísto toho chce reagovat asymetricky, že vybuduje nové pozemní rakety středního doletu. Rusku by to umožnilo znovu používat Evropy jako rukojmího.

Podle innsbruckého politologa Gerharda Mangotta "by však něco takového Američanům nevadilo, protože by to státy Evropské unie donutilo, aby začaly používat americký systém raketové obrany a Spojené státy by se staly rozhodným vojenským faktorem pro obranu Evropy na dlouhá desetiletí."

Podrobnosti v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       27. 3. 2007
27. 3. 2007 Blair chce bombardovat Súdán
27. 3. 2007 Greenpeace: Jsme znepokojeni
27. 3. 2007 Kauza Uzunoglu: Pokračující řetězec taškařic Zdeněk  Jemelík
27. 3. 2007 Der Spiegel: Americká protiraketová obrana je kontroverzní v mnoha aspektech
27. 3. 2007 MZV ČR: "Nechte nás, my CHCEME lézt Američanům kamsi!" Jan  Čulík
26. 3. 2007 Informace o pokračování jednání o případném umístění komponentu Štěpán  Kotrba
27. 3. 2007 Klaus souhlasil, ale asi jen na několik hodin, aneb Berlínská deklarace jako fraška ve třech dějstvích Uwe  Ladwig
26. 3. 2007 Berlínská deklarace
27. 3. 2007 Otec v zahradě Petr  Španger
27. 3. 2007 Unie potřebuje odvahu Oskar  Krejčí
27. 3. 2007 Německo "se spiklo s Ruskem" kvůli energiím
27. 3. 2007 Zemřel rozhlasový režisér Jiří Horčička
27. 3. 2007 Čunek hodlá vymýtit soudní ochranu nájemníka Stanislav  Křeček
27. 3. 2007 Perly sviním Zdeněk  Bárta
27. 3. 2007 Ještě jednou o Mongolech v Blansku Lukáš  Zádrapa
27. 3. 2007 Konfuciův ústav a lidskoprávní globalizace Lukáš  Zádrapa
27. 3. 2007 Oskar Lafontaine dosáhl svého cíle - nové levicové strany v Německu Richard  Seemann
27. 3. 2007 Pohrdání soudem v České republice
27. 3. 2007 Je environmentalista nebezpečný levičák? Rudolf  Havelka
27. 3. 2007 Klausův antiekologismus Jiří  Olšovský
27. 3. 2007 Z oken Pražského hradu ničení planety vidět není Ondřej  Rut
27. 3. 2007 Zimbabwe: vítejte zpět špatné vzpomínky! Mesfin  Gedlu
27. 3. 2007 Vlastimil Balín o Mostecké stávce
27. 3. 2007 Noční klid? Pouhý sen!
26. 3. 2007 Nemáme ani přístup do médií, ani miliony na informační kampaň Milan  Valach
26. 3. 2007 EU ve věku Abraháma Boris  Cvek
26. 3. 2007 Marx prorok rozhodně nebyl Milan  Valach
16. 3. 2007 Hospodaření OSBL za únor 2007

Americká protiraketová základna v České republice RSS 2.0      Historie >
27. 3. 2007 Der Spiegel: Americká protiraketová obrana je kontroverzní v mnoha aspektech   
27. 3. 2007 MZV ČR: "Nechte nás, my CHCEME lézt Američanům kamsi!" Jan  Čulík
27. 3. 2007 Greenpeace: Jsme znepokojeni   
26. 3. 2007 Nemáme ani přístup do médií, ani miliony na informační kampaň Milan  Valach
26. 3. 2007 Ano, REVO se vám opravdu směje!   
26. 3. 2007 Informace o pokračování jednání o případném umístění komponentu Štěpán  Kotrba
24. 3. 2007 Proč by měl platící koncesionář podporovat neobjektivní pořady ČT?   
24. 3. 2007 Nevěrohodnost iniciativy Ne základnám Miroslav  Šuta
24. 3. 2007 Lze důvěřovat českým médiím? Jan  Čulík
24. 3. 2007 Česká televize -- televize veřejné služby, nebo PR agentura? Milan  Valach
24. 3. 2007 O reportáži, ktorú sa nepodarilo vyvážiť Peter  Vittek
24. 3. 2007 Rozhlas BBC o amerických protiraketových základnách   
23. 3. 2007 Nepřesnosti v informacích o včerejší brněnské demonstraci proti základně   
23. 3. 2007 Jak to vidím já.... aneb když točíte o radaru Vojtěch  Frič
23. 3. 2007 Jak to bylo dál na čtvrteční brněnské demonstraci proti radaru   

Radar v Brdech - klíčové argumenty RSS 2.0      Historie >
27. 3. 2007 Der Spiegel: Americká protiraketová obrana je kontroverzní v mnoha aspektech   
26. 3. 2007 Informace o pokračování jednání o případném umístění komponentu Štěpán  Kotrba
24. 3. 2007 Rozhlas BBC o amerických protiraketových základnách   
21. 3. 2007 V Německu vře spor o amerických raketách v Evropě Richard  Seemann
20. 3. 2007 Základny jako nadnárodní problém, aneb Proč ignorovali ve věci základny Češi, Poláci a Američané EU a NATO? Uwe  Ladwig
19. 3. 2007 BBC: Vesnice v ČR "vetovala" americký štít   
14. 3. 2007 Greenpeace žádá ukončení tajné diplomacie ve věci radiolokační základny   
13. 3. 2007 Íránské rakety nikdy nebudou přesné; útok na radar může zničit cokoliv do vzdálenosti 2,5 km a více Stanislav  Kaucký
13. 3. 2007 Spadnou nám zbytky raket na hlavy? Stanislav  Kaucký
12. 3. 2007 Základnu za americkou pomoc pro české školy a zdravotnictví   
10. 3. 2007 Putin: Zmodernizujeme ruskou armádu částkou 190 miliard dolarů   
8. 3. 2007 Nebojme se Ruska. Obávejme se amerického útoku na Írán Vít  Novotný
8. 3. 2007 V případě bilaterální dohody je ČR s USA ve velmi nerovném postavení   
7. 3. 2007 Akademické tanečky: preemptivní akce, válka, nebo preemptivní agenda? Michal  Brož
7. 3. 2007 Co se o tomto problému říká a ví v Čechách Pavel  Gavlas