Tak nám příslušné americké tajné a jiné služby sdělily, že je to zase poněkud jinak. Írán nebuduje žádné jaderné arzenály. "Darebácký" přízrak, jímž nás od ledna strašila radarová čtyřka Topolánek, Parkanová, Vondra, Schwarzenberg, s poskokem Klvaňou, odborníkem Töpferem, padl.

V červnu tohoto roku jsem veřejně uvedl, že se velmi těším na to, až celá ta servilní huráakce s radarem skončí - a nastínil jsem pravděpodobnou vizi, jak to pak dopadne. Naši politici začnou plamenně vysvětlovat národu, že oni nic, oni muzikanti.

Po letech budování kapitalismu jsme opět na začátku. Zase si máme utahovat opasky. Ovšem podle známého výroku, nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Na počátku 90. let mělo být utahování jen předstupněm všeobecného blahobytu, který nám měla přinést privatizace a soukromé podnikání. Tato světlá vize nám dnes chybí, o světlém příštím již nikdo nemluví.

Ohrožené střední třídy se zmocňuje vztek. Uvěřila ve své většině pravicovým pohádkám o zemi všeobecného blahobytu a nyní se cítí být podvedena. Podvedena a ohrožená, neboť její životní úroveň i společenské postavení doznají a již i doznávají značné úhony. Vedle vzteku se tak rodí strach.

Na demonstraci spojené se stávkou pracovníků ve školství jsem rozdal na 500 letáčků s níže uvedeným textem. Většina kolegyň a kolegů souhlasila s tím, že jedna miliarda pro nás není důvod ke spokojenosti. Když jsem je varoval před tím, že realita je taková, že pro příští rok víc jak miliardu nedostaneme, nevěřili mi. Teď je po stávce, rozpočet je schválen, jednání do Vánoc zřejmě již žádná neproběhnou. Pro vedení odborů jsme posloužili jako "pěšáčci na šachovnici".

Nečtu pravidelně MFDnes již několik let. Připadá mi jako zajímavé noviny, líbí se mi zpracování většiny témat a rubrik. Osobně mi však vadí poslední roky jev, za který považuji často účelově prováděné výběry autorů a článků především v rubrice NÁZORY u určitých ožehavých společenských témat. Jako by hlavní snahou redakce této rubriky nebyla potřeba pokud možno poskytovat čtenářům objektivní či vyvážené informace z různých spekter společnosti formou osvěžujících názorů a příspěvků. Natož nabídnout prostor pro otevřenou diskusi. Snahu redakce Názory MFD v tomto směru vnímám jako pokusy cíleně ovlivňovat veřejné mínění.

Může to být v souladu s cílovými zájmy některých mocenských skupin?

Rád bych čtenářům Britských listů oznámil, že jak jsem slíbi, tak činím. Dnes jsem odeslal na magistrát hlavního města Prahy oznámení o svoláni shromáždění před ambasádou Saudské Arábie. Shromážděni nese již dříve oznámený název "protest proti porušování lidských práv, hanobení a deformaci islámu v Saudské Arábii". Přes skutečnost, že hlavním tématem protestu je osud znásilněné dívky, jde symbolicky i o protest proti odsouzení britské učitelky v Súdánu. Žádám tedy všechny čtenáře Britských listů, kterým není lhostejný osud znásilněné dívky a mohou se dostavit, aby se dostavili dne 12. prosince 2007 ve 12:00 před ambasádu Saúdské Arábie, Na Hřebenkách 2371/70, 150 00 Praha-Smíchov.

Váženi čtenáři, svou účastí na této akci vyjádříte nejen svou podporu znásilněné dívce, ale také pomůžete ukázat vládnoucí diktatuře v Saudské Arábii, že nám obyvatelům České republiky není lhostejno, jak zachází se svými občany a že zneužívá pro své politické cíle náboženství. Žádost o bližší informace a případně dotazy zasílejte na mail: lukaslhotan@seznam.cz

"Neocenitelná historicko-kritická práce, přehledná, vnímavá a dobře napsaná."

Josef Škvorecký, 6. ledna 2008

Právě přichází na předvánoční trh nová kniha o českém filmu od Jana Čulíka. K dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE

V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let; naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou už nesvědčí o životě v totalitě s tak úzkostnou naléhavostí jako snímky o normalizaci. Autor se dále věnuje četným filmům s historickými tématy, zejména z traumatických období, dále snímkům svědčícím o prvních zkušenostech z postkomunismu, včetně "pokleslých" komerčních komedií, a rozebírá též množství filmů vzniklých o současné společnosti. Nejnověji se česká kinematografie zabývá především mezilidskými vztahy; tyto snímky patří podle autora k nejlepším. Kniha analyzuje i filmy pro děti a mládež, dále četné, více či méně úspěšné umělecké experimenty, a závěrem vybírá "nejlepších pětačtyřicet" --- snímky vysoké kvality, které podle autorova názoru zřejmě přežijí.

Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o dnešní české společnosti, zda o ní vytváří mýty a jakého hodnotového systému se podle českých filmů dnešní společnost přidržuje. Podrobným sémantickým rozborem příběhů jednotlivých hraných filmů dochází autor k překvapivým závěrům.

Současná česká kinematografie zaujímá vůči české společnosti svobodný a kritický postoj. Vytváří o ní podle jeho názoru pozoruhodně ucelené svědectví.

Jsem rád za příspěvky Patricka Ungermanna a Luďka Tomana, které na mě upřímně řečeno působí jako pramen vody na poušti. Myslím, že se jim ve zkratce podařilo vykreslit problematičnost současné situace. Je bezesporu záslužné na věc upozorňovat, zvlášť když pojetí nacionalismu "bez psí hlavy", o němž píšou, u nás bylo formulováno už v letech 1770--1820. Pan Ungermann cituje Josefa Pekaře, který je rozpracoval ve své filozofii českých dějin na soumračném konci 19. století, kdy ovšem bylo jinými zproblematizováno spolu s celým řádem společnosti a nejistotou dozrávající moderny.

Poučný je v tomto směru spor o smysl českých dějin, jehož textové plody máme z velké části díky nakladatelství Torst publikovány pohromadě.

Reakce na článek Štěpána Kotrby "Zelená právní guerilla", ve kterém se o Ekologickém právním servisu vyjadřuje:

Pan Kotrba ve svém článku rozvinul konspirativní teorii spojující činnost Ekologického právního servisu (EPS), cílenou destrukci české ekonomiky a americké financování tohoto komplotu. Podstatou článku je (ovšem až na druhý pohled), že rozvoj průmyslu a dopravní infrastruktury je dle pana Kotrby vždy správný a jestliže jej někdo zpochybňuje, tak je nastrčeným agentem kdovíkoho (ale určitě z USA). Text je plný útočných tvrzení, ale bez fakt, která by jim měla poskytovat oporu.

Ostatně pan Kotrba se tímto způsobem komunikace na zakázku živí.

tisková zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy české republiky

Výzkum PISA (Programme for International Student Assessment), jinak též Program pro mezinárodní hodnocení žáků je jednou z řady aktivit Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v oblasti rozvoje lidských zdrojů, vzdělávání a školství. V současné době je považován za největší a nejdůležitější mezinárodní projekt v oblasti měření výsledků vzdělávání.

Výzkum je koncipován tak, aby poskytoval tvůrcům školské politiky v jednotlivých zemích důležité informace o fungování jejich školských systémů.

K tomu: Aktuálně: Problémy s testem PISA. Dětem se za účast v něm platilo ZDE

Návrh nového ministra školství, poslance Strany Zelených Ondřeje Lišky na dekriminalizaci pěstování pro vlastní potřebu a užívání THC je jedním z mála rozumných, které jsem v poslední době zaznamenala a který by mohl změnit doposud tristní situaci ve společnosti.

Sama jsem s tímto názorem poměrně dlouho vnitřně bojovala, ale racionální důvody PRO převážily nad preventivní obezřetností bázlivé matky a iracionálním strachem vyřčeným, nicméně pochopitelným NE. Výsledkem je ANO, ALE... To ALE se týká právě školství, zejména zájmového a nepovinného. Toho, jak školu otevřít dětským přáním a trávením volného času mládeže. Jak z heterogenních a odcizených kolektivů tříd s mnohdy nervózními, špatně placenými učiteli a vychovateli vytvořit partu v čele se zaujatým, kvalifikovaným, informovaným, pro práci nadšeným a dobře zaplaceným kantorem, pro kterého internet a počítač nejsou noční můrou. Přístup mnohých fanatických policistů i politiků – napříč spektrem, stejně jako bázlivých a mnohdy neinformovaných nebo dezinformovaných kantorek, kteří jsou ovlivněni pověstmi o závislosti, kterou THC vytváří, zničilo totiž už dost rodin, když z mladých lidí na prahu dospělosti udělalo vyvrhele a kriminálníky kvůli jednomu jointu. Čert na zdi namalovaný ale ještě nikdy neprokázal existenci Boží. Stejně tak ještě nikdo neprokázal u THC fyzickou závislost. Ale stejně tak nikdo neukázal ve školách učitelům, že si jich bude vážit, když budou mít rádi svou práci i své žáky. Mladý ministr má šanci změnit staré návyky, zlozvyky i předsudky.

K tomu: POZOR! Kouření konopí zřejmě zvyšuje pravděpodobnost duševních chorob"ZDE

Marihuana a dnešní mládež TÉMA BL

Po chodníku jde skupinka asi dvanáctiletých dětí, jeden z chlapců se oddělil a za povzbuzování kamarádů pokřikuje na vzdálenou silnější dívku sprostá a urážlivá slova. Nedalo mi to, přešel jsem silnici a zamířil rovnou k němu. Když jsem mu chtěl dát ruku přátelsky na rameno, intuitivně prudce cuknul dozadu, čekal ránu. Neboj se chlapče, nepoužívám násilí, říkají mi John a chci se tě jen na něco zeptat. Vyjeveně na mě koukal s otevřenou pusou, ostatní se v rozpacích zastavili a čekali, co se bude dít.

Dovoluji si obtěžovat srdečným pozváním na poslední letošní (možná celkově) veřejnou projekci mého filmu Sikora. Malý osobní marketingový epos, jež se uskuteční příští čtvrtek 13.12. v 17:30 v kině OKO (Fr. Křižíka 15, Holešovice) v rámci Ozvěn 11. MFDF Jihlava. V případě zájmu tam jít mohu předem zajistit umístění na guestlist - tedy umožnit vstup zdarma. Po projekci se uskuteční případná diskuse s režisérem, neb tam musím jít taky, píše Ivo Bystřičan, režisér onoho filmu.

Anotace: Podle převládající liberální ideje je strůjcem svého osudu každý sám. Člověk je zbožím a zvolit si osud také znamená pohybovat se mezi póly prodat se či ne. Komický portrét dramatika a publicisty Romana Sikory předvádí, jak se žije v Brně nechtěným divadelníkům. Před lety vyhrál Radokovu cenu, ale v divadle ho vyhodili i z místa vrátného. Teď zvažuje, jestli přijme práci ve scenáristické manufaktuře komerční televize. V závěru filmu se vydává do rodného Třince a český dokument po letech objevuje obývací pokoj jedné dělnické rodiny.

FAMU 2007, 38 minut

Dozorčí komise dnes informovala Radu České televize o prověření smluv, které v minulosti veřejnoprávní televize uzavřela na prodej práv k dílům distribuovaným na DVD. Po prověření všech kontraktů dospěla k závěru, že změny provedené vedením televize ve znění smluv v případě posledních prodejů, např. seriálu 30 případů majora Zemana, přinášejí pro televizi veřejné služby výhodnější podmínky, než tomu bylo v minulosti. Naopak dozorčí komise předchozím smlouvám vytkla, že byly uzavírány způsobem, který České televizi nedával dostatečnou kontrolu celkových výnosů.

Podle informace, kterou získala Krajská organizace Svazu důchodců v Brně, má se Česká republika do konce letošního roku vyjádřit ke stížnosti na regulaci nájemného, kterou do Štrasburku zaslal mj. pod č. 11179/06 Oskar Morawetz, který je vlastníkem domu čp. 1432 v Praze–Holešovicích. Toto číslo mi připadalo povědomé, a proto jsem ho nechal vyhledat v adresáři svého počítače. A skutečně!

Venezuela, jejíž lid je dědicem Bolívarových myšlenek, které překročily rámec své doby, dnes stojí tváří v tvář světové tyranii tisíckrát mocnější, než byla koloniální síla Španělska a čerstvě zrozené republiky Spojené státy, která Monroeovými ústy proklamovala právo na přírodní bohatství kontinentu a pot jeho národů.

Martí tento brutální systém kritizoval a označil ho za monstrum, v jehož útrobách žije. Jeho internacionální duch zazářil jako nikdy předtím, když v dopise, který zůstal v důsledku jeho smrti v bitvě nedokončený, veřejně odhalil smysl svého neúnavného usilování: "...denně mi hrozí, že položím život za svou vlast a za svou povinnost -- protože tak to chápu a jsem odhodlán se o to zasadit -- zabránit pomocí nezávislosti Kuby včas tomu, aby se Spojené státy roztahovaly po Antilách a s novou silou vtrhly na na půdu naší Ameriky..."

JU│ Ruské Izvestie uvádějí, že speciální jednotky policie rozehnaly studentskou demonstraci v Batumi. Stalo se tak ve stejné době, kdy na druhém konci města hovořil na svém předvolebním mítinku bývalý prezident Saakašvili. Oficiální úřady o tomto střetu mlčí. Zásah policie proti studentům se nedostal do televizního vysílání, pouze velitel policistů sdělil, že někteří mladí lidé se chovali nepřístojně.

JU│ Jak oznámil ruský Kommersant, dohodli se Gazprom a Ukrajina na nové ceně plynu na příští rok – měla by činit 179,5 USD za 1000m³. Jednání o nových cenách, jak se uvádí, byla dlouhá – více než 5 hodin. V jejich průběhu chtěla ukrajinská delegace již odejít. Nakonec šel Gazprom na ústupek – slevil ze svého původního návrhu půl dolaru a vyhověl Ukrajině zvýšit tranzitní poplatek o 0,1 USD na tarif 1,7 USD za 1000 m³ na 100 km trasy.

Nakladatelství PLOT vydalo ve spolupráci s Českým rozhlasem Online novou knížku gorilích říkanek Proč nehladit ježka, jejíž hlavní hrdinkou je Moja a její rodina i dalšíc zvířata nejen z pražské zoo.

Křest knížky gorilích říkanek proběhne ve středu 12. prosince 2007 od 17 hodin. S jejím autorem Miroslavem Bobkem a ilustrátorem Pavlem Sivkem se budete moci setkat v restauraci Cihelna Barfly, U Dobřenských 3, Praha 1 - Staré Město (za Náprstkovým muzeem). Kmotry budou herec a skladatel Jan Jiráň a herečka Tereza Šefrnová. Výtěžek z prodeje knihy je stejně jako u dalších titulů s logem Odhalení určen na podporu ochrany goril nížinných v Africe.

Musím znovu připomenout vynikající definici modernismu, jak jsem ji před nedávnem zaslechl v britském rozhlase:

"Modernismus je výrazem pocitu dezorientace, který vzniká, když si lidé uvědomí, že v důsledku bouřlivého společenského vývoje není možno používat zkušeností z minulosti pro orientaci v dnešním světě."

Tento pocit (ač podle teoretiků modernismus skončil už v roce 1950) stále, jak se zdá, nedospěl pro mnoho lidí do České republiky. Staré stereotypy přehrávají mnozí: jak Josef Vít v článku níže (v Rusku nejde o porážku "pravice" a Putin není "komunista" - snad by o tom mohla zabedněnce přesvědčit skutečnost, že proti Putinovu vítězství ve volbách chtěla protestovat především ruská komunistická strana, jeho soupeřka v těchto volbách. Putin je pragmatik, který prosazuje v zemi stabilitu, často i brutálním způsobem vůči oponentům. Většina národa ho podporuje, protože nestabilita devadesátých let a ožebračení velkého počtu obyvatelstva byly nesnesitelné.

V dnešním Rusku nejde o spor mezi "komunismem" a "demokracií", ale mezi pragmatickou stabilitou a nestabilitou. V tomto sporu většina obyvatel podporuje Putina, a tedy stabilitu, a to i na úkor některých demokratických vymožeností.

Je myslím velmi poučné, jak o situaci v Rusku informoval těsně před volbami (v pátek ráno 1. prosince) rozhlas BBC.

Proč se lidé v Rusku často o politiku vůbec nezajímají? píše Ema Čulík z Petrohradu. Mám pro to dvě vysvětlení.   1. Politické události tady byly tak chaotické a tak obrovsky nezvládnutelné, že se lidé naučili starat se o svůj život a nevšímat si chaosu, který vytvářejí vrcholoví politikové.   2. Malý člověk stejně nic nezmůže, si všichni myslí. Bylo jasné, kdo v těchto volbách vyhraje. Nebylo možné, aby Putin a Sjednocené Rusko nevyhrálo.

V článku "Nacionalismus bez psí hlavy" Patrick Ungermann poukazál na absurditu českého politického i společenského života, který vykázal lásku k vlastnímu národu na hanbu za dveře.

Jakpak asi může vypadat společnost, která se řídí tímto krédem? Jakými vlastnostmi pak budou oplývat její politici? A máme se toho, čemu se říká český nacionalismus, skutečně bát?

Caracas, 3. prosince 2007 -- Venezuelské národní volební shromáždění: Proti prezidentem Chavezem navrženým ústavním reformám hlasovalo 50,7% voličů a pro hlasovalo 49,3% voličů. Volební účast činila 56%. Prezident uznal porážku s tím, že navrhované ústavní změny jsou "pro teď ztracené." Přední západní periodika jako New York Times, Guardian a Independent přinesly toho dne vesměs podobné informace. Chavez byl připraven o možnost setrvat v úřadu do roku 2050, jeho program "socialismu pro 21. století" utrpěl porážku a opozice v ulicích venezuelských měst mohutně oslavovala.Volby proběhly podle mezinárodních pozorovatelů bez větších překážek, a byly tudíž shledány legitimními.

ŠOK│ Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze a Ministerstvem vnitra pořádá mezinárodní konferenci ke kyberterorismu: CYTER 2007 -- Cyber Terrorism and Crime.

Konference je určena jak pro odborníky v oblasti technologií a počítačové bezpečnosti, tak pro experty v oblasti práva, sociologie, psychologie a státní administrativy, kteří se rovněž stále častěji setkávají s problematikou kybernetické kriminality a v poslední době i fenoménem kybernetického terorismu. Konference proběhne v úterý dne 11.12.2007 od 9:00 do 16:30 ve Velkém sále v 1. patře budovy Ministerstva zahraničních věcí České republiky, Loretánské náměstí 5, Praha 1. V případě zájmu se registrujte nejpozději do 8. prosince 2007. Účast na konferenci je bezplatná.

Více informací o konferenci a registrace ZDE

Když jsem koncem sedmdesátých let přicestoval z Československa do Británie, setkal jsem se tam s Igorem Hájkem, který na univerzitě v Lancasteru tehdy vyučoval české literatuře, kultuře a historii. Přišel jsem čerstvě z normalizačního Československa s postoji typickými pro dnešní antikomunisty. Slovo "komunista", vysvětloval jsem Igoru Hájkovi, který z Československa emigroval v roce 1969, bylo pro mne synonymem "svině". Hájek mi nerozuměl. Neznal generaci podřadných, úhybných a patologických jedinců, která po invazi Varšavského paktu v československé kolonii převzala moc. Pro něho byl komunista ztělesněním humanismu, slušný člověk, který zamýšlel napravit omyly mládí, kdy z hlouposti a z přehnaného idealismu důvěřoval Stalinovi, a přispěl tak k zavlečení své země do sovětského impéria. Pro Hájka byli komunisté idealističtí jedinci s lidským svědomím. Nechápal jsem to. Každý jsme měli o tom, co znamená slovo komunista, úplně jinou představu, podle svých -- diametrálně odlišných -- zkušeností. Na rozhovory s Igorem Hájkem, blízkým přítelem Josefa Škvoreckého (Hájek sám byl nekomunista) jsem si vzpomněl, když v pondělí vysílal rozhlas BBC rozhovor s Eileen Daffern, třiadevadesátiletou britskou komunistkou a aktivistkou za jaderné odzbrojení, sociální spravedlnost a feminismus, která právě vydala své memoáry. │JČ

Shrnutí tohoto rozhovoru ZDE

Pan Aleš Přichystal se ve své stati dotkl závažného a mediálně vděčného problému čerpání peněz ze strukturálních fondů EU. Ačkoli s částí jeho vývodů souhlasím (zejména těch, které se týkají příčin zpoždění), nedá mi to, abych nepřipojil také několik kritických připomínek.

Novodobým hrdinou není rytíř, ale manažer. A pokud se všichni shodneme na významu anglického slovesa "to manage" (řídit, spravovat), jsou učitelé vskutku ti nejubožejší a nejchudší manažeři v naší zachmuřené, zkorumpované a permanentně naštvané české kotlině. Dobře jim ale tak, mohou si za to částečně sami: jsou nevýrazní, tiší, nenároční, poslušní, pokorní, inu takové podražené a zakřiknuté intelektuální myši a myšky, prostě učitelíčci. Občas si pobrečí. To ale jen ve chvílích, kdy jim nic nehrozí; když o něco jde (třeba o stávku) a měli by trochu zariskovat, většinou nemají čas anebo chybí potřeba či motivace (případ učitelů -- rentiérů ); většinou prostě zmlknou. Protesty lékařů, strojvůdců, policistů, pošťáků: ó ano. Učitelíčci protestovat? Tohle dětem a jejich rodičům nikdy neudělají, jak by se na ně celá společnost dívala! Sociální inteligence učitelíčků je v tomto případě nadčasová, nadvesmírná.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V říjnu 2007 přispělo celkem 121 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 27808,25 Kč. Příjem z reklamy byl 4000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 10. 2007 částku 166 539.96 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.