Hlavním cílem výzkumu je zjistit úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků. Oproti předchozím výzkumům, které byly zaměřeny především na školní vědomosti, klade PISA důraz na kompetence, které žáci v průběhu svého vzdělávání rozvíjejí.

Výzkum PISA probíhá ve tříletých cyklech, přičemž pokaždé je kladen důraz na jednu ze tří uvedených oblastí tak, aby o ní bylo možno získat detailnější informace. První sběr dat v roce 2000 se zaměřil na oblast čtenářské gramotnosti, v roce 2003 byla hlavní oblastí matematická gramotnost a v roce 2006 přírodovědná gramotnost.

PISA 2006

V roce 2006 byly hlavní sledovanou oblastí přírodní vědy. Do výzkumu se zapojilo 57 zemí z celého světa, včetně všech 30 členských zemí OECD. Testování se zúčastnilo více než čtvrt milionu žáků.

V České republice se výzkumu zúčastnilo celkem 245 škol, což představovalo 9016 žáků z 9. ročníku základních škol, 1. ročníku středních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií.

Úroveň gramotnosti žáků ve všech sledovaných oblastech byla zjišťována prostřednictvím písemného testu. Rodinné zázemí žáků, jejich postoje k přírodním vědám a průběh výuky zkoumal dotazník pro žáky, podmínky výuky a další charakteristiky školy zjišťoval dotazník pro ředitele zúčastněných škol.

Výsledky

Přírodovědná gramotnost: Čeští žáci patří mezi žáky dvaceti zemí s nadprůměrným výsledkem v přírodovědném testu. Přitom pouze devět zemí mělo statisticky významně lepší výsledky než Česká republika. Výsledky českých žáků v přírodovědných testech mezinárodních výzkumů jsou dlouhodobě nadprůměrné, což potvrzují nejen výsledky tří cyklů výzkumu PISA, ale i výsledky dvou cyklů mezinárodního výzkumu TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) .

Matematická gramotnost: Výsledky českých žáků v matematické části testu jsou nadprůměrné, stejně jako v roce 2003, kdy byl výzkum zaměřen převážně na matematiku. Statisticky významně lepší výsledky měli žáci třinácti zemí.

Čtenářská gramotnost: Oproti výsledkům v přírodních vědách a v matematice jsou výsledky českých žáků v oblasti čtení podprůměrné; toto zjištění se nijak neliší od výsledků předchozích dvou šetření v letech 2000 a 2003. Statisticky významně lepší výsledky měli žáci 21 zemí.

Nejlepší výsledky ve všech testovaných oblastech měli žáci Finska a asijských zemí.

Silné a slabé stránky českých žáků

Výzkum ukázal, že čeští žáci mají osvojeno velké množství přírodovědných poznatků a teorií, problémy jim ale dělá o přírodovědných problémech samostatně uvažovat a zkoumat je (vytvářet hypotézy, využívat různé výzkumné metody a postupy, získávat a interpretovat data, formulovat a dokazovat závěry apod.).

V prokazování vědomostí v oblastech blízkých fyzice a chemii dosáhli naši žáci v mezinárodním srovnání vynikajících výsledků, statisticky významně lepší byli žáci pouze dvou zúčastněných zemí. Naopak se svými znalostmi postupů a metod využívaných v přírodních vědách jsou naši žáci jen průměrní. Rozdíl mezi přírodovědnými vědomostmi českých žáků a jejich znalostmi postupů a metod je největší v zemích OECD.

Pravděpodobnou příčinou těchto zjištění je způsob výuky přírodovědných předmětů v České republice, kdy se klade větší důraz na shromažďování a reprodukci teoretických znalostí než na podstatu přírodovědného zkoumání a uvažování.

Rozdíly ve výsledcích jednotlivých typů škol v České republice

Ve výsledcích jednotlivých škol v České republice existují rozdíly, které patří mezinárodně k největším. Tyto rozdíly se projevují zejména jako rozdíly mezi jednotlivými typy českých škol. Stejně jako v předchozích dvou cyklech výzkumu měli nejlepší výsledky žáci gymnázií, nejhůře si vedli žáci nematuritního středoškolského studia a speciálních škol. Třetina žáků nematuritního středoškolského studia a pětina žáků základní školy neprokázala ani minimální úroveň znalostí a dovedností, které jsou nezbytnou podmínkou pro uplatnění v běžném životě a na trhu práce.

V oblasti čtenářské gramotnosti se od roku 2000 průměrné výsledky žáků středního odborného studia bez maturity výrazně zhoršily, přičemž výsledky žáků gymnázií se naopak zlepšily. Toto zjištění je důsledkem zvětšování rozdílů mezi dobrými a špatnými žáky, které již tak patří mezi zúčastněnými zeměmi k největším.

Výsledky českých žáků dlouhodobě velmi silně závisejí na jejich socioekonomickém zázemí a rozdíly mezi různými typy škol jsou velkou měrou způsobeny tím, že se na nich shromažďují žáci s podobným zázemím. K této skutečnosti velmi pravděpodobně přispívá časné rozřazování žáků do různých typů škol v průběhu povinné školní docházky, kdy má velký vliv na výběr školy právě socioekonomické zázemí žáka.

Rozdíly mezi kraji České republiky

Mezi jednotlivými kraji nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly, pouze žáci ze Zlínského kraje, z Jihomoravského kraje a Prahy vykazují poněkud lepší průměrný výsledek v přírodovědném testu, zatímco žáci z Ústeckého a Moravskoslezského kraje mají průměrný výsledek nejslabší. Jedná se přitom o dva kraje České republiky s nejvyšší nezaměstnaností.

Výsledky zemí ve výzkumu PISA 2006

Výsledky žáků jednotlivých typů škol v České republice