Politici a úředníci se oprávněně takové kritice brání -- a novináři jim na to souhlasně přikyvují. "Vůbec není problém, že v letošním roce nevyčerpáme ani korunu. Evropská komise nám ty peníze podrží a my je vyčerpáme v následujících letech" říkají kompetentní činitelé. Ano, mají zcela pravdu, podle pravidel pro čerpání finančních prostředků alokovaných v Bruselu skutečně můžeme peníze za rok 2007 čerpat následující dva roky.

>Problém však není v Evropské komisi. Stejní politici totiž zapomínají dodat, že téměř všechny projekty realizované z fondů Evropské unie je třeba spolufinancovat z české strany. Evropská unie nedává na programy plných 100 procent, většinou pouze 75 procent. Zbývající finanční zdroje musí dodat státní rozpočet ČR. Ve schváleném státním rozpočtu na rok 2007 je kapitola, ve které jsou připraveny peníze na spolufinancování evropských projektů. Stejně tak jsou prostředky na spolufinancování evropských peněz přiděleny na rok 2008 a následující roky. Pokud však budeme chtít použít v následujících dvou letech evropské peníze alokované na rok 2007, budeme muset vyčlenit na spolufinancování další miliardy -- ty, které teoreticky zůstaly nevyčerpány z rozpočtu na rok 2007. A je na politicích, novinářích a celé veřejnosti, aby skutečně tyto zdroje zůstaly ve státním rozpočtu zachovány a byly použity výhradně pro potřeby spolufinancování projektů ze zpožděných operačních programů.

Jak k tomu došlo?

Teprve v polovině dubna 2007 se v Bruselu oficiálně představil český vyjednávací tým (vyjednávání vedli Miroslava Kopicová, Milena Vicenová, Petr Moos, Martin Tlapa a Milan Půček), jehož cílem bylo dohodnout s Evropskou komisí konečnou podobu čerpání ze strukturálních fondů a Kohezního fondu EU. Záhy se ukázalo, že vyjednávání nebude bezproblémové. Evropští úředníci ČR vytýkali vedle nepřipravenosti českých úředníků zejména špatnou architekturu plánu a příliš mnoho operačních programů (nejvíce mezi srovnatelně velkými zeměmi) programy dokonce považovali za zbytečné. K těm posledně jmenovaným patří např. Integrovaný operační program, o jehož dalším osudu se dlouho pochybovalo.

Ještě na jaře letošního roku prohlašoval se sebeuspokojením ministr pro místní rozvoj J. Čunek, že Národní strategický referenční rámec (NSRR - základní strategický dokument České republiky pro využívání fondů Evropské unie v období 2007-2013) bude schválen již v měsíci květnu, poté přijdou na řadu jednotlivé operační programy. Až bude jednání o programech uzavřeno, mohou být žádosti o dotace schváleny a může být zahájeno čerpání dotací. Do té doby je však možné vyhlašovat jednotlivé části OP a vyzývat realizátory k předkládání žádostí o dotace. Děje se tak nyní již u programů, které jsou považovány za "bezproblémové" a které budou s největší pravděpodobností schváleny v Bruselu v navržené podobě.

Ve skutečnosti byl Národní strategický referenční rámec schválen až 27. července 2007 a první tři programy -- samozřejmě ty, které na české straně vůbec nebyly připraveny -- byly schváleny 16. října 2007. Na schválení zbývajících 23 operačních programů se dosud čeká, přičemž čekání se u některých programů může prodloužit až do poloviny příštího roku. Pokud si uvědomíme, že čerpání ze strukturálních fondů EU mohlo začít již 1. ledna 2007, představuje to zpoždění více jak rok a půl !

Kdo za to může?

Současné zpoždění považuji za nepochopitelné a neomluvitelné! Programovací období začalo již 1. ledna 2007, což věděly všechny odpovědné orgány několik let dopředu. Přípravy začaly údajně již v roce 2005, nicméně stále nebyla naprostá většina Operačních programů schválena. Vina je jednoznačně na české straně, která tyto dokumenty předala Bruselu až počátkem března letošního roku, tedy více než dva měsíce po zahájení nového programovacího období (tedy od 1. ledna 2007)!

Vláda z velké části nezvládla a nezvládá připravit a následně co nejrychleji, nejefektivněji realizovat programy, které mají přinést každým rokem České republice více jak 100 miliard korun.

Svůj podíl viny na vzniklé situaci nese bývalé ministerstvo pro místní rozvoj vedené R.Martínkem, které špatně nastavilo systém operačních programů. Místo odstranění závažných nedostatků a chyb nakupila současná vláda, představovaná donedávna ministrem pro místní rozvoj J. Čunkem, další chyby. Tento ministr problematiku fondů Evropské unie hanebně zanedbal! Ministr J. Čunek byl tak zaneprázdněn jinými funkcemi a hlavně existenčními problémy (s existencí ve vládě), že mu na řešení problematiky fondů EU prostě nezbýval čas. Obecně v podobných případech platí zásada, že pokud vrcholový manažer není dostatečně kompetentní nebo nemá čas na řešení problémů, dosadí si do nejbližšího okolí mimořádně schopné zástupce a pracovníky, kteří mu včas a v požadované kvalitě připraví podklady, které následně podepíše. Bývalý ministr J. Čunek však na pozici prvního náměstka, odpovědného za vyjednávání Národního strategického referenčního rámce, dosadil svého dosavadního tajemníka na městském úřadě ve Vsetíně Ing. Milana Půčka, který samozřejmě nemohl mít s řešením tak závažných problémů dostatečné zkušenosti.

Co se udělalo špatně?

Není jediný koordinační orgán na nadministerské úrovni, který by koordinoval problematiku čerpání fondů EU. Každý resort proto řeší "svoje" fondy vlastní cestou, bez jednotícího systému. Žadatele o dotaci odrazuje informační chaos a administrativní náročnost. Samotné žádosti o dotaci jsou relativně jednoduché, je však nutné dodávat značné množství dalších příloh a podkladů.

Citelně chybí jednotný informační zdroj pro žadatele o možnostech čerpání z fondů EU. Chce-li mít dnes žadatel přehled o nově vyhlášených výzvách, musí denně sledovat internetové stránky jednotlivých ministerstev nebo implementačních agentur.

Není jednotný systém elektronického podávání žádostí. Většina ministerstev používá vlastní aplikace, takže žadatelé přicházejí do kontaktu s řadou rozdílných aplikací, což klade zvýšené nároky na zvládnutí samotných aplikací a to většinou na úkor kvality projektů.

Neexistuje jednoduchá metodická pomoc žadatelům s přípravou projektů a pomoc příjemcům pomoci s následným řízením projektů. Stát trestuhodně ponechává prostor nejen skutečně fundovaným poradenským firmám, agenturám a neziskovým organizacím, ale také velkému množství naprosto pochybných firem, firmiček a jednotlivců, kteří disponují pouze základními informacemi, které často podávají ve zkreslené podobě. V posledních měsících jsou starostové zejména malých a středních obcí neustále zásobováni nabídkami těchto pochybných poradenských firem. Tyto firmy se snaží vhodným "motivováním" statutárních zástupců obce získat zakázku na zpracování projektů nebo často jen na "poradenské služby". Starostové ve většině případů nemají možnost rozlišit kvalitní nabídky od těch pochybných, takže často přijmou nabídku nejlevnější. Nabídka "vypracujeme vám projekt zadarmo" znamená, že odměna za realizovaný projekt může činit až 10 a více procent z hodnoty projektu.

S výše uvedenou praxí koresponduje snaha většiny finančních ústavů, působících na území České republiky, vytěžit ze vzniklé situace maximum ve svůj prospěch. Bankovní ústavy si zřizují vlastní divize nebo projektové skupiny, které nabízejí zejména malým městům a obcím komplexní poradenské služby, včetně bezplatného napsání projektu. Často jsou však jejich podmínky nehorázné. Zpracují žádost o dotaci, získají vysokou odměnu za schválený projekt a ještě nabídnou monstrózní úvěr svému klientovi, který sice dostane dotaci, ale bude tak zadlužený a zavázaný bance, že jakékoliv následné problémy mohou ohrozit samotnou existenci obce.

Velmi špatná je personální situace na jednotlivých ministerstvech nebo implementačních agenturách. Příprava na administraci jednotlivých operačních programů přišla bohužel ve chvíli, kdy na základě výsledků voleb z června 2006 byla vytvořena nová vláda. Jednotliví resortní ministři v následujících měsících provedli často značnou destrukci stávajícího personálu svých ministerstev, včetně pracovníků zodpovědných za přípravu operačních programů, takže v mnoha případech byli nuceni odejít odborníci, kteří na této problematice pracovali mnoho měsíců nebo let. V některých případech pak podali raději sami výpověď. Typickým příkladem takové destrukce je CzechInvest - implementační agentura pro OP Podnikání a inovace. Tato agentura v minulém programovacím období patřila k nejlépe pracujícím organizacím ústřední státní správy a dosahovala nejlepších výsledků v rámci administrace projektů z bývalého Operačního programu Průmysl a podnikání. Po odchodu vedení i naprosté většiny zaměstnanců agentury došlo k zastavení práce na přípravě nového operačního programu. Noví lidé, které agentura nabrala, teprve získávají vědomosti a zkušenosti potřebné k administraci OP. Což se samozřejmě negativně odráží v administraci již vyhlášených výzev

Jsou nějaké konkrétní příklady?

Stejně jako v předchozím programovacím období (2004 -- 2006) dochází k nežádoucímu jevu, kdy se mění pravidla pro čerpání finančních prostředků z evropských fondů během stávajícího období (2007-2013).

Praktický příklad: původní text Operačního programu Životní prostředí obsahoval v Prioritní ose III, Oblasti podpory 3.1.-- Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny, možnost pro obce nebo jejich svazky výstavbu větrných nebo solárních elektráren s dotací až do výše 90%. Za těchto podmínek by bylo pro obce velmi vhodným zdrojem financí budovat takové větrné nebo sluneční elektrárny na obecních pozemcích, které nejsou jinak využívány. V Implementačním dokumentu k OP ŽP vydaném SFŽP dne 6.září 2007 však naráz je uvedeno, že"projekty zaměřené na výrobu elektrické energie z OZE budou podporovány, pouze pokud budou realizovány obcemi, městy a jejich svazky a to maximálně do výše 20 % investičních nákladů". Takže zatímco u původně zamýšlených dotací ve výši 90% by došlo k realizaci takových obecních projektů, při dotaci maximálně 20% je zcela nemožné předpokládat, že obec k takovému projektu přistoupí, protože vyžaduje pouze volný investiční kapitál. Při realizaci investičního projektu prostřednictvím komerčního úvěru je totiž projekt zcela nerentabilní. V konečném důsledku tak zcela zanikne smysl tohoto opatření, protože pravděpodobně žádná obec v České republice nebude projekt s dotací pouhých 20% realizovat.

Další věcí, která nás všechny velice trápí, je situace na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Toto ministerstvo není dle našeho názoru dostatečně připraveno na co nejrychlejší spuštění Bruselem již schváleného Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, natož pak ještě neschváleného Operačního programu Výzkum a věda pro inovace. Informace, které z ministerstva školství dostáváme, jsou velmi alarmující. Osobně považuji situaci, kdy některé Bruselem neschválené operační programy již řadu měsíců vydávají výzvy a podané projekty musí doslova do písmene ukládat do šuplíku, a na straně druhé již schválené operační programy nemají hotové ani implementační dokumenty, natož pak vyhlášené výzvy, neřkuli přijaté projekty, za zcela absurdní a nepřijatelnou !

Proč o tom novináři mlčí?

Je zcela zarážející evidentní nezájem sdělovacích prostředků, které se zabývají zcela podružnými a zástupnými problémy, jako jsou stávající milenky nebo překračování rychlosti čelnými politiky, což je sice pobuřující, ale jsou to problémy nemající žádný vliv na rozvoj země. Bohužel zcela zásadní problémy novinářům unikají. Široká veřejnost následně není o problémech informována a nemůže tak činit na politiky tlak vedoucí ke zlepšení situace.

Je pravda, že tlak sdělovacích prostředků donutil nakonec ukončit mnohaměsíční trápení ministra J.Čunka, který ohlásil svoji demisi. Ale z důvodů zcela druhořadých. Žádný ze sdělovacích prostředků neobvinil dnes již bývalého ministra J.Čunka z toho, že zejména jeho neschopností tento stát v letošním roce nevyčerpá více jak 117 miliard korun z evropských fondů ! Důvodem jeho odstoupení se stala neschopnost řádně vysvětlit původ několika miliónů korun na jeho kontě v době, kdy bral od státu sociální dávky.

Může se ještě něco napravit?

Bohužel řada špatně nastavených a připravených věcí se již nedá napravit -- alespoň ne bez ztráty času, což je nyní rozhodující faktor, který hovoří v neprospěch České republiky. Proto řadu vzniklých problémů nebude možné řešit od základu, ale budou se moci provádět pouze dílčí úpravy, které zmírní závažné chyby a nedostatky.

Něco však ještě změnit půjde: Již na jaře minulého roku jsme navrhovali vytvoření Úřadu předsedy vlády pro evropské záležitosti - podřízeného pouze předsedovi vlády, jako malého ale vysoce akceschopného orgánu, který by vykonával koordinaci všech aktivit, týkajících se vztahu ČR k EU, včetně koordinace čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a fondů na vědu a výzkum EU. Toto opatření jde při souhlasném stanovisku vládnoucí koalice i opozice změnou kompetenčního zákona realizovat.

Dále je nutné vytvořit jednotný a bezplatný informační a poradenský systém pro všechny existující dotační programy (tedy nejen strukturální fondy, ale i program rozvoje venkova, programy na podporu vědy a výzkumu, mezinárodní spolupráce, atd.) a pro všechny typy žadatelů. Musí se skoncovat s naprostým informačním chaosem a situací, na níž se přiživují zcela nekompetentní lidé a právnické osoby. Každý žadatel, zejména pak města, obce a neziskové organizace, by měl mít možnost stejně jako v některých zemích EU získat bezplatné poradenské a konzultační služby, které by jim pomohly při zhodnocení projektových záměrů, vyhledání vhodných dotačních titulů, sepsání projektové žádosti a v případě úspěchu v bezchybné administraci projektu.

Na závěr rada jednoho mého kolegy (jehož rozhodně nikdo nemůže nařknout se sympatií k naší levici), který po přečtení rukopisu tohoto článku prohlásil:" Já osobně z toho vyvodím politickou odpovědnost. Jsem jednoznačně přesvědčen, že nebudu volit ani ODS ani KDU-ČSL a vřele budu toto doporučovat všem ve svém okolí ! Možná když zveřejníme jen toto jediné, že se nad tím kompetentní politici zamyslí. Prostě začněme veřejně doporučovat, že je nebudeme volit a uvidíš - ono se něco stane."

Autor pracuje v Českém institutu pro integraci EU.