Íránský filosof Rámin Džahánbeglu patří již po léta k vůdčím osobnostem intelektuálního života (nejen) ve své zemi. V dubnu 2006 byl zatčen a od té doby je protiprávně zadržován, navzdory protestům z celého světa.

Více ZDE

Ještě před svým uvězněním poskytl internetový rozhovor Dannymu Postelovi, který byl publikován v posledním čísle levicové revue o moderní společnosti a kultuře Logos. Navzdory neúnosné délce jsem se rozhodl podstatné části interview přeložit, protože přináší zajímavý pohled na současné vztahy Západu a muslimského světa, zejména z filosofického hlediska, ale přibližuje také intelektuální dění v Íránu, které v některých rysech připomíná situaci v Československu po roce 1968. Navíc se jedná o text, který zvláště v závěru silou své výpovědi (tolik připomínající původního ducha filosofie, na Západě již sotva viditelného) a okolnostmi vzniku pretenduje na to stát se možná i svého druhu testamentem -- když ne svého autora, tak společenského pohybu, který reprezentuje. Za zostřujícího se návratu studené války budou íránští vlci v souboji se západními psi sotva šetřit své beránky...

Jak mne upozornil Michal Polák, vydavatel internetové revue Hej Rup!, íránský filosof Rámin Džahánbeglu, s nímž Britské listy přinesly rozhovor, byl již 30. srpna propuštěn na kauci. Výměnou za svobodu však bylo provedení sebekritiky, jejímž smyslem je v podstatě odvolat vše, co by ve filosofických názorech mohlo mít politický přesah a co by mohlo zpochybňovat současný íránský režim (týkalo se hlavně minulých Džahánbegluových vystoupení v zahraničí). Dodržení dohody je pojištěno tím, že Džahánbeglu se zavázal dát režimu jakoby "do zástavy" svůj dům a dům své matky. Dá se očekávat, že podobně budou perští teokraté postupovat i v dalších podobných případech (nastanou-li). Rasool Nafisi na serveru Open Democracy označil, podle mého názoru velmi výstižně, takový přístup výrazem "represivní propuštění".

"Přiložený komentář Martina Schulze mi natolik mluví z duše, že mě napadlo, zda by se to nedalo na Britských listech přetisknout," napsal nám Jiří Pehe. Přetiskujeme se souhlasem redakce.

Terorismus je vážná věc všude na světě. Přehnané šermování s hrozbou terorismem a zneužívání této skutečné hrozby k dílčím a účelovým cílům je odsuzováno všude na světě.

Takové jednání je médii a podstatnou částí veřejností vyčítáno představitelům světových velmocí. Nevidím proto nejmenší důvod, proč na toto zneužívání nereagovat i v našich malých českých poměrech.

Největším nepřítelem politiků, činovníků a vůbec se stává odposlech. Technika umožňuje odposlechnout a nahrát kohokoliv kdekoliv, mikrofon máte v telefonu, kamery a magnetofony mají velikost plnicího pera. A tak si je třeba dávat pozor na hubu.

Je pravda, že písemný záznam mluveného projevu, bez přízvuků, intonace a souvislosti může sugerovat úplně jiný obsah, než sdělení původně mělo. Když si přečtu projev maďarského premiéra Gyurcsánye, nemohu si pomoci, ale ten člověk je mi velmi sympatický -- už proto, že přečteme-li a poslechneme-li si jeho řeč, tedy ten kousek z ní, zjistíme, že především svým spolustraníkům vynadal.

Rasismus a terorismus existuje. A měli bychom všichni něco proti tomu dělat. Každý na svém místě, každý ve svém okolí. A možná nám při tom pomůže vědomí, že většina lidí na světě je proti rasismu a terorismu.

Rasismus a terorismus se staly v Německu pojmy, spojenými se strachem a hrůzou. Z různých důvodů by se mohly stát každodenním chlebem novinářů.

Deník Právo uveřejnil 13. září pod názvem "Pohrdám..." článek prof. Františka Janoucha, jaderného fyzika a předsedy Nadace Charty 77. Jeho obsahem byl přehled historie trestního stíhání kurdského lékaře a podnikatele Yekty Uzunoglu, zatčeného spolu s dalšími třemi Kurdy v noci z 13. na 14. září 1994 českou policií a následně drženého ve vazbě po dobu dva a půl roku. Z výkladu vývoje zmíněné kauzy, který podává s menšími nepřesnostmi, autor přechází ve vyjádření pohrdání soudcem Vítězslavem Rašíkem, v jehož rukou se nyní tato podivná trestní věc nachází. Vytýká mu řadu nedostatků a nakonec úplně zpochybňuje jeho způsobilost soudit, dokonce tvrdí, že by pan soudce měl vrátit vysokoškolský diplom.

Autor je členem spolku Šalamoun.

Deník Právo tento článek nezveřejnil.

Je to zvláštní situace: rodiče spolu s učitelkami si dávají konspirační schůzky, obávající se telefonních odposlechů a vymýšlejí strategii pro případ, že by do školy přišla policie. Policií hledané děti se píší do třídní knihy tužkou, aby se mohly rychle vymazat, inkoustem se přepíše až následující den -- docházka je totiž povinná. V případě policejní šťáry zdržet co nejdéle u dveří, vyvolat umělou přestávku -- to znamená, že se všechny děti vypustí současně na školní dvorek. Využít chaosu k úniku s hledaným dítětem a jeho předání mezitím upozorněným sousedům a rodičům spolužákům. Jméno vymazat a policii sdělit, že dítě není přítomno.

Nejedná se o popis z válečných let minulosti, toto probíhá teď, u nás ve Francii ve velkém množství škol.

Je pravděpodobné, že teplota Zeměkoule brzo dosáhne nejvyšší úrovně za milion let, konstatovali v pondělí američtí vědci.

Vědci v Goddardově ústavu pro vesmírná studia z NASA varovali, že stoupnutí teploty Země o další jeden stupeň Celsia by mohlo být pro planetu kritické. Už nyní planetu ohrožuje extremní počasí v důsledku El Niño.

Vědci poukazují na to, že za posledních třicet let do konce roku 2005 stoupla teplota za každé desetiletí o 0,2 stupně, což je rychlost, kterou označují za "pozoruhodně velkou".

To si můžete ověřit ZDE

V důsledku Chavezovy reklamy pro Chomského knihu se kniha stala v internetovém knihkupectví Amazon.com bestsellerem č.1 Chavez ale netušil, že Chomsky je ještě naživu - v projevu vyjádřil lítost, že se s Chomskym během jeho života neměl možnost setkat. - V deníku Guardian protestoval Cristal Montañéz, předseda Mezinárodního venezuelského výboru pro demokracii (IVCD), že Chavez nereprezentuje "pravý charakter a pravého ducha venezuelského lidu". IVCD se za Chavezův projev v OSN hluboce stydí a omlouvá se americkému lidu. Poukazuje na to, že Chavez porušuje ve Venezuele zákony, rozkradl národní kapitál, vytvořil v zemi chudobu a sociální chaos a spojil se s nejodpornějšími diktátory na světě. Nyní chce vytvářet rozbroje i v USA tím, že nazývá amerického prezidenta ďáblem a alkoholikem a neupřímně rozdává finanční prostředky vybraným "chudým" v USA. | JČ

podrobnosti ZDEZDE

Vážení predstavitelia vlád sveta, želám vám všetkým dobré ráno. Na začiatok by som vás chcel úctivo požiadať, aby ste si prečítali túto knihu, ak ste tak už nespravili. Noam Chomsky je jeden z najvýznamnejších intelektuálov Ameriky i sveta, a toto je Hegemónia alebo prežitie, jedna z jeho najnovších publikácií [Chávez zamáva knihou]. Je vynikajúca. Opisuje, ako hegemonické ambície amerického impéria ohrozujú samotné prežitie ľudského rodu.

Myslím si, že túto knihu by si mali prečítať najmä naši bratia a sestry v Spojených štátoch, pretože hrozba sa nachádza v ich vlastnom dome. V ich vlastnom dome je diabol. Ten diabol tu včera bol [Chávez sa prekrižuje]. Ešte dnes tu smrdí síra. Prezident Spojených štátov, ktorého som nazval diablom, tu včera z tohto pódia prehovoril, akoby mu patril svet. Myslím si, že jeho včerajšie výroky by mal analyzovať psychiater. Prišiel sem ako hovorca imperializmu ponúknuť svoje všelieky v úsilí zachovať súčasný systém nadvlády, vykorisťovania a pľundrovania národov sveta.

Britské listy se zabývají analýzou denního tisku ve světle světové kvality a stoupajících nároků čtenářů, kteří se nechtějí pouze bavit, ale také přemýšlet v souvislostech o světě kolem sebe. Pojďme se nyní pro změnu podívat na deníky, které můžeme dostat v hlavním městě Česka Praze zdarma. Na výběr máme hned tři -- 24 hodin, Metropolitní expres a věkem nejstarší Metro.

Pravěký lovec prošel klikatou stezkou napříč krajinou a vybudoval na výhodném místě svoji chýši. Dnes v jeho stopách budujeme moderní dálnice a na místech jeho primitivních obydlí stavíme moderní města. Potýkáme se s nevhodným umístěním dopravních komunikací a urbanistických komplexů. Kdyby pravěký lovec věděl, jaký technický a civilizační pokrok bude v jeho stopách následovat, jistě by volil svoji cestu krajinou a umístění svých chýší jinak -- s ohledem na budoucí vývoj. Nepočínáme si podobně, jako on? Asi také nevíme, nebo nechceme vědět, co bude v našich stopách následovat.

Havana sa pred pár dňami stala na chvíľu politickým centrom "rozvojového sveta". V tradičnom čase, pár dní pred zasadnutím Valného zhromaždenia OSN, sa v nej uskutočnil 14. summit Hnutia nezúčastnených krajín.

Prejav politickej solidarity rozvojových krajín? Nezodpovedné mrhanie a prepych pre politickú elitu štátov, v ktorých ľudia trpia hladom? Niet jedinej odpovede a presný obraz si nemožno urobiť bez pochopenia historického pozadia, na ktorom politika nezúčastnenosti vznikla.

Má mě ráda, nebo ne, trhám ostny kaktusu - ale co, když skutečně ne?

Maďarský premiér, před kamerami vždy usměvavě korektní jak už většina premiérů bývá, na uzavřeném jednání sundal masku a promluvil tak, jak se mluví cestou ze záchodu, když zjistíme, že někdo před námi utrhl splachovadlo. A protože v každé politické straně se najdou vynašeči, vyhřezl obsah tajného jednání maďarských socialistů na veřejnost. Davy pohled na odhalenou skutečnost neunesly a vyšly do ulic. K příčinám nepokojů můžeme samozřejmě započítat oprávněné rozladění obyvatel z odkrytého vládního zákulisí i pohotové umění nahnědlých fotbalových rabijátů budapešťské scény přiživit se na protestech a rozflákat, co se dá.

Po dramatických prohlášeních a zavádějících placených inzerátech Vlastimila Tlustého předloží menšinová vláda ODS rozpočet téměř kopírující to, co předložil systematicky tupený Bohuslav Sobotka. Není to překvapením. Plus minus nějaké drobné odpovídá rozpočet našim ekonomickým a sociálním omezením i "páchnoucímu politickému klimatu". Možnost provádět hlubší změny ODS zahodila tím, že odmítla jakékoli společné sdílení programové odpovědnosti s ČSSD. Politika neudělat raději nic, než snad ztratit kousíček politikářské ješitnosti, nemohla vést jinam. Ona by také dohoda s ČSSD stabilizovala pozici Mirka Topolánka, což se některým jeho stranickým "kamarádům" hrubě nelíbilo...

Po roce 1992 si získal značný věhlas Francis Fukuyama svou knihou o "konci dějin". Tím koncem bylo myšleno, že lidstvo ve svém vývoji dosáhlo optimální situace, na níž není co valně zlepšovat. Dějiny jako vývoj politických systémů jako kdyby dosáhly cíle "liberální demokracií". Na druhé straně u Fukuyamova učitele S. P. Huntingtona v té době zrála myšlenka spíše na katastrofický scénář. Posléze po časopiseckých verzích vydal knihu o "střetu civilizací" (roku 1996). Tohoto termínu se s oblibou zmocňují média, takže je to aktuální klišé.

Ladislav Pavlík, tiskový mluvčí Českého rozhlasu

Dovolte mi, abych se jménem Českého rozhlasu ostře distancoval od článku "Služba za cizí peníze", který uveřejnil týdeník Ekonom ve čtvrtek 21.9. Informace a myšlenky v něm obsažené výrazným způsobem zkreslují práci redaktorů Českého rozhlasu, zcela neobjektivně a bez znalosti a ověření základních informací ji hodnotí. Cyklus Bretaňské příběhy vznikl již před rokem pro celoroční programový projekt Českého rozhlasu 3 - Vltava "Francouzský rok" (2005), kterým stanice zábavným způsobem představovala jazyk, kulturu, tradice a životní realitu jedné ze zemí EU.

odpověď na reakci tiskového mluvčího Českého rozhlasu na článek Štěpána Kotrby "Český rozhlas: služba za cizí peníze", zveřejněný v týdeníku Ekonom

Maison de la France je francouzská vládní centrála pro podporu cestovního ruchu. Agentura, jejíž hlavním posláním je nalákat turisty k návštěvě Francie. Český rozhlas je česká instituce veřejné služby, která nemusí žebrat, aby její redaktorka mohla natočit cyklus reportáží. Kdekoliv. I ve Francii.

Veřejná služba je hrazená z peněz koncesionářů, nikoliv z peněz cizích vlád.

V britském Manchesteru se tento týden koná výroční kongres vládnoucí Labouristické strany. Tyto výroční sjezdy jsou svého druhu sérií divadelních představení, jsou jakýmsi show, jímž jsou každoročně odměňováni řadoví aktivisté strany za svůj celoroční politický aktivismus -- mimo jiné i tím, že si mohou vyslechnout projevy nejvýznamnějších politických představitelů své strany a mohou se s nimi v kuloárech setkat.

A letos je labouristický výroční kongres významný především tím, že na něm naposledy, po třinácté, vystoupil premiér Tony Blair jako šéf své strany.

Psáno pro ČRo 6

Vedení České televize dnes s překvapením získalo informace o zveřejněném protestu televizních odborářů proti změně loga ČT. Jde o ukvapený a neadekvátní krok nezávislých odborových svazů, který je zjevně nedorozuměním.

Ve čtvrtek 21. září vedení televize představilo zástupcům odborářů dlouhodobý komunikační plán projektu změny loga a vizuálního stylu České televize. "Osobně jsem jim spolu s kolegou vrchním ředitelem Františkem Lambertem vysvětlil, proč změnu loga a označení kanálů chystáme.

SOUVISLOSTI: Nové logo ČT: Tradice, současnost a budoucnost ZDE

V článku jste nás velmi silnými slovy obvinil z plagiátorství. Bohužel jste nám nedal šanci reagovat. Ohradím se proto alespoň touto cestou.

Ve víru událostí posledních týdnů, dnů a hodin, které se tak či onak dotýkají problémů světového (rozuměj islámského!) terorismu, bylo publikováno nespočetné množství více či méně moudrých úvah. Zvláštní je, že žádného z komentátorů nenapadlo zabývat se problémem, který bych nazval "syndrom východu". Jde o velmi zajímavou záležitost, která má, zdá se mi, globální platnost. Jen v některých zeměpisných šířkách půjde možná spíš o "syndrom jihu", ale v evropských podmínkách se spíš projevuje onen syndrom východní.

Jak? Velmi jednoduše. Dovolím si prezentaci na domácím příkladu: Už v době společného státu jsme se my, obyvatelé země České, ochotně vymezovali proti svým východnějším spoluobčanům.

V úterních sdělovacích prostředcích zveřejnila česká odbočka Tranparency International svou "zprávu" o stavu české politické scény a neváhám říci, že touto písemností již překročila meze, které oddělují potřebu zabývat se vážně míněnými argumenty (i když s nimi nemusím nutně souhlasit) od obyčejného hromadění různých tvrzení bez jakýchkoliv důkazů (což se lidovým jazykem nazývá "blábolení") kterým se zabývat je jen ztrátou času...

Maďari sa búria. Bojové čaty mladých nadšencov s vejúcimi zástavami túžia po svojej revolúcii. Už nikdy žiadne klamstvá! Už navždy život v pravde! Fešný Ferencz občanom Maďarska pred voľbami klamal. A v máji to pred svojimi spolustraníkmi priznal.

Z kontextu drsných viet vyplýva, že pravdepodobne narazil vo vlastnej strane na odpor k diétnym "reformám". Preto pritvrdil. A pravdepodobne vyhral, pretože jeho ľavicová strana vzápätí po voľbách ohlásila tvrdé škrty. Redukciu zamestnanosti v štátnom sektore o 23 percent, zvýšenie DPH pri základnom tovare dennej potreby z 15 na 20 percent, zvýšenie cien elektriny a plynu, platby za štúdium na vysokých školách. A nič sa nedialo! Ulice zostali prázdne.

Ešte koncom minulého storočia mnohí politológovia skepticky hovorili o úpadku zelených strán a ich postupnom rozklade. Rok 2006 sa však čoraz viac ukazuje ako bod zásadného obratu, ktorý môže zmeniť politické dejiny. Vzrastajúci úspech zelených strán je neprehliadnuteľný a strach z čoraz viditeľnejších následkov globálneho otepľovania sa mení na volebný tromf.

Nejde len o prekvapujúce bodovanie Strany zelených v Českej republike. V nedávnych parlamentných voľbách vo Švédsku získali zelení najlepší výsledok za uplynulé dve desaťročia, v Rakúsku preferencie ich partnerov prudko rastú a budú rozhodujúcim činiteľom po októbrovom delení moci a pozície environmentálnych politických subjektov sa výrazne posilňujú aj v ďalších krajinách. Čo je však ešte dôležitejšie -- zelená agenda začala výraznejšie ovplyvňovať politiku Spojených štátov. Už dávnejšie je mnohým politickým mysliteľom jasné, že zásadnejší obrat v nazeraní na životné prostredie sa môže uskutočniť až po tom, čo nastane zmena v myslení najväčších znečisťovateľov sveta a zároveň najvplyvnejších globálnych hráčov. Zdá sa, že práve toto sa momentálne začalo diať v USA.

Vláda uspořádá tiskovou konferenci. Na ní oznámí

• prodej balíku akcií ČEZ
• fakt, že nebude podporovat výstavbu nového bloku JE

Otázka pro ministry:

• O kolik procent vláda zvýšila cenu prodávaného balíku ?
• O koli procent se cena změní, až jiná, leč víceméně tatáž vláda oznámí, že podpoří výstavbu nového bloku ?

Odpověď zasílejte přímo k rukám JUDr. Vesecké, která ale stejně na učiněná podání nereaguje, protože se zabývá odposloucháváním nového ministra vnitra.

ČEZ chce vydat eurobondy v objemu 500 mil. EUR = 14,25 mld. Kč ZDE

2 nové bloky pro Temelín + další novinky z akciových trhů ZDE

Praha a terorismus mi příliš k sobě nejdou dohromady. Československo vždy pilně cvičilo příslušníky národně osvoboditelských hnutí z celého rozvojového světa a lze oprávněně předpokládat, že potenciální teroristé znají Prahu jako své boty. Šel bych ještě dál a myslím si, že tu s velkou pravděpodobností mají koupeno i několik konspiračních bytů.

Teroristický útok, aby splnil svůj úkol, musí vyvolat především celosvětový pocit ohrožení a nebezpečí. Historické zkušenosti z roku 1938 a 1968 ukázaly, že Praha není Madrid, jinými slovy - za nevýznamnou Prahu se nebojuje!

Viz též Jan Čulík, "Teroristický útok musí mít novinářskou hodnotu"

Spojené státy a Velká Británie budou muset mít v čele nové politiky, pokud máme vyhrát boj s islámským funadementalismem, míní někdejší šéfredaktor konzervativního britského deníku Daily Telegraph Max Hastings:

Labouristická strana má k diskusi na svém výročním kongresu, který se tento týden koná v Manchesteru, tolik vážných problémů, že Iráku, Afghánistánu, Georgi Bushovi a "válce proti terorismu" se budou řádně věnovat pouze demonstranti před kongresovou halou, píše autor a pokračuje: Přitom není pochyb, že až se bude psát historie této vlády, rozklad důvěry v Tonyho Blaira bude připisován především jeho zahraniční politice.

Strana zelených stojí na rozcestí. Po delší době se dostali její zástupci do parlamentu a získali podíl na moci. Došlo tím k prolomení voličské psychologické bariéry a její poslanci již mají nyní dobrou naději, že v parlamentu zasednou i v dalších volebních obdobích.

V srpnu přispělo celkem 124 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 20 761.00 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 8. 2006 částku 370 357.38 Kč. Využíváme ji v současnosti k modernizaci funkcí našeho serveru. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,459.34 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.