Zajímavé ale je, že jako normální čtenář normálních novin dnes čtete mnohem častěji o tom jevu, který hraje v každodenním životě Němců menší roli. Až na ten pokus s bombami v kufrech, který mladým radikálním islamistům na štěstí nevyšel, ale za který budou, jak doufám, spravedlivě odsouzeni, se v oblasti terorismu v posledních letech v Německu ještě nic nestalo. K rasistickým činům tam ale dochází asi každý den.

S pojmy rasismus a terorismus je spojen asi i strach a nenávist a s nenávistí je spojena zběsilost. A zase strach z té zběsilosti. Je to divné, že tam, kde bydlí v Německu v průměru nejmenší procento cizinců, stávají se tam cizinci terčem útoků časteji než v těch městech, kde žije cizinců mnohem víc.

Když se hledají důvody toho paradoxu, někdo hovoří o strachu z neznámého, z toho, na co nejsme zvyklí. , s toho na co jsme nezvykli. Tuto myšlenku lze zřejmě použít i pro vysvětlení situace s terorismem. Teroristy neznáme, nevíme, co si opravdu myslí, nevíme, na co a jak reagují. A z toho jde strach!

V Německu můžete dnes najít dva příklady, o nichž se ale ještě neví, co z toho opravdu bude.

O těch reakcích proti terorismu, o kterých chci psát, jste možná četli. Intendantka Harms z Deutsche Oper v Berlíně se ze strachu před islamisty zřekla představení opery "Idomeneo" od Mozarta. V tom kusu se jedná o krétského krále. Ten má po trojské válce obětovat svého syna. V inscenaci od Hanse Neuenfelse Idomeneo ukáže na jevišti useknuté hlavy Poseidona, Ježíše, Buddhy a Mohammeda. Už v letech 2003 a 2004 proti té inscenaci protestovali představitelé různých náboženství.

Různé politikové na to reagovali mimo jiné upozorněním na to, že kultura musí mít svobodu a jak je nebezpečná samovolně se šířící cenzura.

Že byste četli o mém příkladu boje proti rasismu, ani nemyslím. O to víc jsem rád, že jsem o tom slyšel já.

Před 15 letech v Drážďanech zemřel na následky útoku radikalních pravičáků Jorge Gomondai, který do Německa přišel z Mozambiku. Teď se město Drážďany rozhodlo , že část jedné hlavní třídy ve středu města se má přejmenovat na náměstí Jorgeho Gomondaie - Jorge-Gomondai-Platz. Konkrétní doba toho přejmenování ale ještě není určená.

Nenávidím samovolnou cenzuru. A zažil jsem ji nejen v ČSSR, ale i v Západním Němečku. Neznám Mozartovu operu Idomeneo, nemůžu říci, co by se s tím opravdu mělo dělat.

Ale jako člověk, který taky byl kdysi cizincem tam, kde bydlel, doufám, že alespoň někdy se budu moci podívat na Jorge-Gomondai-Platz v Drážďanech.