O naši přízeň soupeří tři různá zpracování titulních stran.

Metropolitní expres sází na velkou fotografii s vsazeným titulkem provinciálně hlásajícím "Dobrá zpráva pro Česko: přestali jsme vymírat". Zarovnání fotografie spolu s názvem novin a krátkým úvodním článkem na spodní straně spolu s upoutávkami seřazenými do sloupce vpravo činí dojem přehlednosti, snad až lehce brutální převahu vizuální informace od daného formátu spíše očekáváme.

24 hodin. O něco méně přehlednější je grafika "čtyřiadvacítky". Nešvar titulní fotografie, která patří k jinému než primárnímu titulnímu nadpisu, značně variovaná grafika doprovázející upoutávky, reklama na pravé straně formátem sekundující názvu novin a vytvářející tak grafické "rohy" - to vše značně ztěžuje intuitivní orientaci na první straně.

Metro zvolilo přístup originální -- dnešní strana je ovšem povedenější, než strany předchozí. Minule se mi stalo, že na základně grafiky první strany jsem intuitivně usoudil, že je to "falešná" reklamní strana a čekal jsem na následující straně tentokrát úvod opravdový. Byl to omyl. Zmátlo mě několik věcí. Za prvé, primární titulní nadpis hlavního článku dne je dvoubarevný. Ano, čtete správně. Velmi netypická kombinace černé a červené (je to snad kompilace barevných synonym bulváru a serióznosti?) nepřesvědčuje o své kvalitě. Nutno dále poznamenat, že Metro disponuje větším formátem materiálu než jeho konkurenti, což předesílá určitou potřebu ho naplnit. Zde se objevuje další podivná věc. Sekundární nadpisy článků na titulní straně jsou nikoliv přiměřeně menší než nadpis primární, ale v některých případech téměř neviditelné, psané typem písma s nečekanými proporcemi. Nesoulad fotografie a primárního nadpisu už snad ani nemá cenu zmiňovat, nicméně zde mi "layout" pomohl pochopit situaci o něco lépe než tomu bylo u "dvacet čtyřky". Další matoucí věcí jsou barevné přechody u podkladu nadpisů některých upoutávek. To je u dnešních novin sázejících na "rovnou" grafiku opět velmi nezvyklé.

A co zpracování hlavního článku, kterým je u Expresu a Metra porodnost v Česku a u 24 hodin protiteroristická opatření (porodnost je zde sekundárním tématem)?

S úkolem zpracovat téma se v Metru slušně vyrovnal Petr Prokopec. Uvedl horizont dvou předcházejících roků, proti vytrhnutí problému ze souvislostí zmiňuje migraci -- ovšem kromě vágního tvrzení, že světový trend je větší porodnost obecně, se z širších souvislostí nedozvídáme nic. Nevíme, jaký byl trend řekněme za posledních dvacet let u nás, konkrétní situace v různých částech světa nám zůstává utajena. K otázkám důvodů Prokopec uvádí zmíněnou migraci.

Expres. Skutečný důvod porodnosti se ovšem dozvídáme až z Expresu, který úvodní větou s vykřičníkem poněkud vulgárně vykřikuje, že je nás víc než kdy dřív! Jde o silné populační ročníky 70. let. Pokračování uvnitř listu s odkazem na idnes.cz dodává poznámky ke kvalitě lékařské péče o novorozence a jejím vlivu na kojeneckou úmrtnost. Přidává přehlednou tabulku srovnání údajů z roku 2005 a následně 2006. Přemýšlivý čtenář zajásá. Má možnost komplexního a jasného srovnání. Žel, v rovině časové i místní pouze v mravenčím měřítku, což uvězňuje čtenáře v "maloměstském" prostředí.

24 hodin. Redakce zapomněla doplnit odkaz na stranu s článkem o porodnosti. Naštěstí ho nacházíme hned na straně číslo dvě. Přehledná tabulka obsahuje tentokrát i analyticky rozdíly, takže čtenář není nucen brát do ruky kalkulačku. Ovšem, veškeré údaje prezentované Zuzanou Landergottovou jsou místně uvažovány pouze v Praze, situace v republice zabírá minimální část článku, údaje o světě chybí úplně.

Závěr? Je smutné, že zkoumané noviny nedokázaly ani tak jednoduchý úkon, jaký provádí každý návštěvník obrazové galerie. Prohlédnout si obraz jako celek, poté přistoupit blíž a prohlédnout si zblízka obličej namalovaný na plátně. Zaostřit zrak na jemné lícní kosti. Přejet nenápadně prstem po malbě. Cítit její tahy. A na závěr opět poodstoupit a přemýšlet. Místo toho jsme vystaveni jakémusi výřezu vybranému agenturou, statistickým úřadem, redakcí nebo někým jiným. Důsledkem je nemožnost přemýšlet o věcech v souvislostech a tudíž ani dostatečné ocenění detailu.

K rozdílu jinak obsahem dost podobných deníků uveďme velmi kvalitní anglickou stranu v Expresu pravidelně se zabývající velmi dobrým rozborem frázových sloves (ach, kdyby jen pan "Kal" ve svém sloupci tak autoritativně nemoralizoval...). Také obrazová strana uprostřed Metropolitního expresu nabízí osvěžující a přitom nebulvarizující pohled. V Metru zase dostáváme tentokrát komerční nášup informací o automobilech (celá polovina listu). Vpravdě komická situace je kolem komixů. Nemám týdenní přehled, avšak vypadá to, že redakce 24 hodin a Metropolitního expresu to konečně vzdaly. Přežijící Komisař Pinzetta v Metru dle mého soukromého typu půjde taky "do kytek", a to z důvodu grafiky i vtipu toliko nevalného. To se v Čechách opravdu nenajde graficky a způsobem humoru zdatný kreslíř komiksových stripů? A když už nenajde, najde se alespoň soudná redakce? Přiznejme si ovšem jednu věc. Kdyby všechno kromě komiksů bylo na naší vysněné úrovni pokud jde o kvalitu informací v souvislostech, bylo by to skvělé. Někdy mě napadá, že už to vzdám a zaplatím si přímý soukromý přístup k agenturním zprávám. Příliš vágní analýzy nebo dokonce analýzy "vycucané z prstu" či na druhé straně informace vytrhnuté z jakéhokoliv rozumného kontextu mě nepřesvědčují o kvalitě novinářské práce u nás. Ale snad bude líp.