Jason Burke: Al Kajda je v úpadku

11. 9. 2006

Krátce po útocích v londýnském metru loni v červenci jsem cestoval do Pákistánu . Interviewoval jsem tam kmenového náčelníka s těsnými styky s al Kajdou a s Talibanem. Když jsem poslouchal jeho tirády proti Západu, začalo být jasné, že jeho hlavním cílem je zastavit rostoucí soudržnost a provázanost moderního světa. Pro něho znamenala modernost "morální zkorumpovanost", nejistotu, chaos, změnu, likvidaci jeho způsobu života. Mezi jeho nepřáteli byly internetové kavárny, satelitní televize, levné lety i vzdělání pro ženy. Prostě všechno, co nemohl ovládat.

Po 11. září se vyjádřil Usáma bin Ladin, že "Probuzení začalo." Znovu to poněkolikáté zopakoval na videozáznamu, zveřejněném minulý týden. Bin Ladin míní, že útoky z 11. září byly vyvrcholením několika pokusů od konce devadesátých let, jejichž cílem bylo vyvolat celosvětové povstání muslimů. To se prý podle něho podařilo.

O pět let později je zjevné, že se mýlí, argumentuje Jason Burke, autor autoritativní knihy o al Kajdě:

Ano, dochází k rostoucí radikalizaci. Ano, šíří se nová a mocně globalizovaná "muslimská" totožnost, jíž napomáhá komunikační technologie, která ruší národní hranice. Ano, existuje malá, i když rostoucí, skupina muslimů, která podporuje "al-kajdaismus" v nejširším slova smyslu. Ale faktem je, že z celkového počtu 1,6 miliardy muslimů na světě se k teroristickým organizacím připojilo jen velmi málo osob.

Světoví muslimové se nechovají tak, jak by si přál bin Ladin. Chovají se pořád jako jednotlivci. To, zda se někdo z nich stane či nestane extremistou, je pořád otázkou individuální, osobní volby.

Krátce po útocích v londýnském metru loni v červenci jsem cestoval do Pákistánu, píše dále autor. Interviewoval jsem tam kmenového náčelníka s těsnými styky s al Kajdou a s Talibanem. Když jsem poslouchal jeho tirády proti Západu, začalo být jasné, že jeho hlavním cílem je zastavit rostoucí soudržnost a provázanost moderního světa. Pro něho znamenala modernost "morální zkorumpovanost", nejistotu, chaos, změnu, likvidaci jeho způsobu života. Mezi jeho nepřáteli byly internetové kavárny, satelitní televize, levné lety i vzdělání pro ženy. Prostě všechno, co nemohl ovládat.

Muži, kteří zaútočili v červenci 2005 na Londýn, měli s tímto kmenovým náčelníkem z Pákistánu mnoho společného. Zaútočili na cíle v nejkosmopolitnějších čtvrtích jednoho z nejkosmopolitnějších měst na světě. Poslední pohled těchto mladých mužů před smrtí byl na vůz metra nebo na autobus, plný individuálních lidí z různých ras, příslušníků různých náboženství, kteří spolu navzájem vycházejí a v důsledku toho prosperují.

Cílem londýnských útoků z července 2005 bylo vytvořit bariéry tam, kde se rozkládají, vytvořit rozdíly tam, kde rozdíly mizejí, a udržovat odstup tam, kde se lidé sdružují. I bin Ladin neustále požaduje, aby se "muslimové sebedefinovali". Cílem je polarizovat svět na dva odlišné, nepřátelské bloky.

Londýnské útoky z července 2005 tak byly úderem proti pokračujícími a většinou úspěšnému procesu integrace v celostátním měřítku. Motorem tohoto procesu je především pokračující popularita a atraktivnost západního modelu světské liberální demokracie, hodnot osvícenství a kapitalistické ekonomiky. Právě úspěch tohoto modelu vyvolává útoky proti němu, nikoliv jeho selhání.

Navzdory chybám západních politiků v "boji proti terorismu", skandálům ve vězení v Abu Ghraib či v táboře Guantánamo, situace není ztracena. V nedávném průzkumu veřejného mínění v Egyptě, který se dotazoval, kde by lidé nejraději chtěli žít a kterou zemi nenávidí nejvíc, odpověděla drtivá většina dotazovaných na obě otázky slovem "Amerika". Evropa, která se snaží vypracovat si nový modus vivendi s velkými muslimskými menšinami, musí hrát klíčovou roli v úsilí přivést oba tyto postoje ve vzájemný soulad.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Útok na USA, Afghánistán, Irák
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 11.9. 2006