Vážená redakce, dovoluji si pár poznámek k uvedenému článku, píše Miloš Tichý:

1. Nevím je-li uváděná emise správně, ale 240 tis.t CO2 je cca 4 promile celkové emise VB tj. hluboko pod "přesnost" inventury.

2. Přesto je šetření elektřiny hodné pozornosti, protože vynaložené náklady na zamezení jsou zanedbatelné.

3. Každý si může koupit v supermarketu specializovaném na el. přístroje wattmetr a změřit si spotřebu spotřebičů ve stand-by modu. Dostane asi následující výsledky:

Počítače jsou suveréní šampioni, pokud máme připojení k internetu za paušál, nechává se počítač zapnutý nebo ve sleep modu - cca 150-400W

Britský ministr financí Gordon Brown znovu ve středu zdůraznil ve svém projevu v Londýně, že rostoucí nátlak od čínské a americké ekonomiky znamená, že Evropská unie nemůže odkládat tržní reformy a liberalizaci svého hospodářství. Brown varoval, že se čínský vývoz do Evropy zvýšil o 100 procent za pouhé tři roky a že do roku 2020 přejde do Číny až pět milionů evropských a amerických pracovních příležitostí.

21. června uplynulo sto let od narození Jeana-Paul Sartra, francouzského spisovatele a filozofa.

Jeho filozofie inspirovala celou generaci, pak vyšel z módy. Nyní, sto let od jeho narozením jsou Sartrovy myšlenky znovu vysoce relevantní a ostře kontroverzní. Jeho život a dílo shrnul nedávno deník Independent:

Jean-Paul Sartre - filozof, spisovatel, dramatik, polemik a politický aktivista, světský mesiáš existencialismu, prototyp "angažovaného" francouzského intelektuála, zemřel před 25 lety. Tento týden v úterý uplynulo od jeho narození 100 let.

Sartrův pohřeb v dubnu 1980 vyvolal ve Francii množství smutku, většinou spojovaného spíš s herečkami než s filozofy. Do ulic v Paříži se za jeho rakví vydalo více než 30 000 lidí, aby "demonstrovali proti Sartrově úmrtí".

Tisková zpráva Amnesty International ze dne 23. června 2005

V předvečer schůzky zemí G8, která se koná ve dnech 23. -- 24. června v Británii, vydaly organizace Amnesty International, Oxfam a IANSA studii nazvanou "G8: Globální vývozci zbraní selhávají při předcházení nezodpovědným transferům zbraní". Text upozorňuje na skutečnost, že osm nejvlivnějších zemích světa vyváží zbraně do zemí jako je Súdán, Myanmar (Barma), Konžská demokratická republika nebo Filipíny.

Vyjděme z následující teze: "Člověk má v hlavě celuloid".

Je to tak blbé, že to ani nezní jako pitomost. Na pitomosti je totiž člověk tak zvyklý, že se nad nimi ani nepozastaví. Samozřejmě: "člověk je režisérem svého života, místy mění napsaný scénář" a blablabla...no naprostá hloupost.

Prostoduchá analogie mezi filmem a životem je k ničemu.

(Reakce na článek v BL 20.6.2005)

Podle Jindřicha Kalouse žijeme v době, kdy "[ekonomika] ... s použitím všech dostupných prostředků zabrala v lidských myslích místa, od věků patřící etice..." Kdy ale bylo to "od věků" ? V dobách, kdy majetkové poměry snoubenců či jejich rodin byly zcela samozřejmě klíčovým faktorem pro uzavření případného sňatku ? (Tuto samozřejmost narušil až romantismus.) V době Machiavelliho či těch, kteří poskytovali praktické podklady pro jeho analýzy (zdaleka nešlo jen o renesanční Itálii) ? V dobách, kdy se spory mezi panovníky či pretendenty řešily fyzickou likvidací nejen poražených protivníků, ale i jejich družiníků a jejich dětí ?

Nedávno jsem měl tu čest být mezi navrženými kandidáty do Rady České televize. Jednotlivé kluby si kandidáty zvaly, aby poslanci lépe poznali jejich názory. Mezi nejfrekventovanější otázky, kladené při slyšení před poslaneckým klubem ČSSD, patřily dvě tak zásadní, že se v nebližší době frekvence jejich kladení (samozřejmě nejenom v separé zmíněného klubu) nepochybně ještě zvýší. První z dotazů se týkal digitalizace, druhý směřoval ke stále diskutovanějšímu problému reklamy na obrazovce veřejnoprávní České televize. Přitom projednávání novely příslušného zákona, která by měla znovu definovat tuto reklamně veřejnoprávní mesalianci, je více než aktuální a rozhodně se nejedná o žádné drobné.

Kratičká tisková zpráva Hnutí Duha nám nenápadně a bez "neobjektivního" komentáře položila na stůl nejnovější statistiku Eurostatu. Ať si každý udělá názor sám. Oxid uhličitý, znečišťování ... to jsou nepopulární věci. Tak to asi bude špatně, že jsme opět rekordmani. Jenže ... v ekonomii platí, že pokud po nějaké komoditě existuje poptávka, nabídka se vždy najde.

Přestože patřím ke generaci, o které si pan Hošek myslí, že "už ani není zvyklá číst, ta spíše jenom píše", tak jsem si jeho článek přečetl několikrát a s velkým zájmem. Přestože se zajímám o obor, který pan Hošek "nedokáže považovat za vědu", tak pořád věřím, že historie není jen vyprávěním subjektivních smyšlených příběhů, ale donkichotskou snahou o nemožné, vykreslit obraz minulosti pokud možno co nejvěrněji, při neustálém vědomí toho, že každá "poctivá snaha o sebeobjektivnější pohled na minulost je pouze určitou redukcí minulosti a především pak pouhou interpretací...", píše Lubomír Novotný.

Chtěl bych krátce zareagovat na polemiku pana Valacha s mým článkem. Nebudu čtenáře unavovat opakováním svých argumentů, ani vyvracením argumentů oponenta. Vycházím z přesvědčení, že čtenáři jsou natolik gramotní, aby si názor udělali sami. Ještě než se pustím do psaní, dovolte mi ovšem abych i já - stejně jako pan Valach - vyjádřil své rozhořčení, že něco tak zvráceného jako moje názory redakce Britských listů otiskuje, píše Jiří Staněk a pokračuje:

Michal Grus minulý týden v Britských listech napadl mou kritiku větrných elektráren. Psal o mých údajně "nepodložených a neudržitelných tvrzeních" a nakonec dospěl k názoru o mé "nespolehlivosti a zaujatosti". Sám na sebe přitom svým textem nechtěně prozradil, že problematiku obnovitelných zdrojů energie (OZE) zná jen z rychlíku. Nezjistil si ani ta nejzákladnější fakta. Jinak by totiž věděl, že v případě OZE více než kde jinde platí známý bonmot, že optimismus je jen nedostatkem informací.

Na rozdíl od Jana Wericha, který to mezi opravdu významnými Čechy dotáhl hned za Járu Cimrmana, se Jiří Voskovec (19.6.1905 - 4.7.1981) sotva drží na okraji povědomí české veřejnosti.

Je to svým způsobem důsledek nepohodlnosti této dvojice pro kteroukoli dobu. Je to výsledek toho, že každá moc si z V+W přivlastnila, co se jí hodilo, a zbytek potlačila.

Šéfredaktor Britských listů Jan Čulík zastává názor, že při současném relativně vysokém počtu čtenářů tohoto deníku by mělo být možné, na základě relativně minimální osobní finanční újmy, aby čtenáři Britským listům umožnili (pravidelnou měsíční částkou cca 50 - 100 Kč) skutečně profesionální provoz v nezávislém občanském zájmu. Kdyby totiž z 8000 denních čtenářů Britských listů jen polovina přispěla pravidelnou měsíční padesátikorunou, list by měl k dispozici 200 000 Kč měsíčně a s takovou částkou by mohl dělat podstatné věci ku prospěchu řadových občanů v české společnosti. Jde tedy přirozeně jen o rozhodnutí čtenářů, zda mají pocit, že je takového nezávislého a průrazného listu v českém prostředí zapotřebí.

Po zveřejnění Čulíkova apelu "Proč to nejde" přispělo na konto Britských listů 166 čtenářů celkovou částkou přibližně 70 000 Kč. Přispěl tedy dosud jen zlomek z cca 8000 denních čtenářů, zato podstatně většími částkami než je navrhovaných 50 - 100 Kč.

Darovaná částka nám umožní odstranit dosavadní technické nedostatky v redakčním systému. Děkujeme. Kdo z dárců chce potvrzení pro daňové účely, napište si o ně, prosíme. - O dalším vývoji budeme informovat.

Britské listy mají účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo konta: 1001113917, kód banky 5500. (PS. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.)

Diskuse "Měli by čtenáři přispívat na Britské listy?" je ZDE

Byla by to velmi odvážná redakce, která by dovolila čtenářům zcela volně se vyjadřovat k zveřejněným článkům. Riziko soudního stíhání za pomluvu, zejména v případech, kdy se článek týká probíhajícího soudního sporu, znamená, že si něco takového většina médií neriskne, píše komentátor deníku Guardian a pokračuje:

A to je jen právní aspekt věci... Každý, kdo kdy zveřejnil na populárních internetových stránkách cokoliv jen mírně kontroverzního, ví, že čtenáři se začnou chovat opravdu VELMI VZTEKLE - otevřeně útočně - pokud jsou ponecháni bez dozoru. Výsledky jsou únavné, deprimující a všichni účastníci experimentu zuří.

Proto, když se nedávno zkusmo rozhodl americký deník Los Angeles Times, že dovolí čtenářům, aby zredigovali redakční komentář k irácké válce a aby se k němu vyjadřovali, sledovalo to pozorně množství vysoce postavených mediálních osob. Splnily se jejich nejhorší obavy: Během několika hodin se jednomu čtenáři podařilo změnit titulky v těchto novinách na několika stránkách na "Fuck USA" (Ať jdou Spojené státy do prdele!) Navzdory velkému úsilí moderátorů a požadavku, aby se čtenáři před zveřejněním svých výroků registrovali, možnost pro čtenáře, aby redigovali americký list, musela být zrušena a Los Angeles Times své čtenáře kritizoval za vandalství...

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pan doktor Příhoda v MF DNES pokračuje v diskusi o euthanasii. Protože tuto diskusi považuji za nesmírně potřebnou, pokusím se nevšímat si zcela zbytečných výpadů medicínského laika směrem k lékařům a naopak navázat dalšími postřehy.

Ačkoliv mi názory Jindřicha Kalouse nejsou vzdálené a sám bych zpravidla stál na stejné straně barikády jako on, rád bych kriticky reagoval na jeho článek "Ekonomie versus etika". Impulsem mi přitom nejsou ani tak autorovy závěry, s kterými mohu částečně souhlasit, jako spíš celková intence jeho textu: dichotomie toho typu, na jakém staví už svým názvem, ve mně totiž notoricky vyvolávají pochybnosti.

Fotoaparát se stal neodmyslitelnou součástí výzbroje moderního turisty. Miliony fotografií vzniknuvších při cestování zaplňují krychlové metry prostoru milionů domácností a bývají zpravidla přístupny jen okruhu známých. Interaktivní výstava "Ztracená dovolená" je načas osvobozuje z hranic rodinných příbytků, aby je ukázala veřejnosti a umožnila společné a interaktivní zkoumání fenoménu turismu- jeho estetiky, cílů, forem, hodnot a ducha- skrze jeho vizuální artefakty pořizovaných na cestách námi, turisty.

Modrá šance je, jak už je všeobecně známo, souhrnný název pro materiály publikované a prezentované představiteli ODS, jejichž smyslem je poskytnout jakousi ucelenou představu o směřování české společnosti po případném volebním vítězství ODS a po sestavení vlády s její dominancí. V současné době tvoří celý tento komplet celkem 16 svazků pokrývajících základní oblasti života společnosti. Z pohledu ČMKOS je samozřejmě nejdůležitější oblast sociální či sociálně ekonomická, neboť dopady tohoto typu budou v budoucnu ovlivňovat postavení a životní úroveň zaměstnanců, kteří tvoří převažující klientelu odborů.

Americké bezpečnostní složky požádaly od října 2001 více než dvěstěkrát veřejné knihovny, aby jim poskytly informace o tom, kdo si vypůjčil jaké knihy, a o dalších interních záležitostech. Vyplývá to z nové studie, kterou vypracovala American Library Association.

V některých případech použily bezpečnostní složky soudních příkazů či dalších oficiálních prostředků, aby zjistily, kteří uživatelé veřejných knihoven si vypůjčili knihu o Usámu bin Ladinovi. Jiné žádosti byly neoficiální a někdy je knihovníci prostě odmítli - protože je rozčílilo, že se bezpečnostní orgány vůbec dožadují takovýchto soukromých informací.

Milé děti, lituji, ale v této pohádce prostě musím používat sprosté slovo, a sice slovo prdel. Bez něho to prostě nejde a takové to p.... se čtyřmi tečkami mi připadá vlastně mnohem sprostší. Takže se omlouvám, ale tohle je prostě pohádka o prdeli.

Tak tedy, bylo nebylo, za devaterými horami, bylo to v pohádkové zemi Boémii a já šel navštívit někdejšího dlouholetého přítele. Možná to bylo proto, že jsme před tím v hospodě přemítali o starém vtipu Jak vznikl dvojocasý český lev.

Jsou to tři týdny, kdy byl publikován v Britských listech předchozí text ("Případ dvou domů v ulici Pod Vyšehradem v Praze--Podolí", BL 30.5. 2005), míněný jako zahájení volného cyklu o tom, jako to (nejen v Praze 4) opravdu v reálu funguje. Neměl jsem v úmyslu vracet se k témuž, ale mezitím vyplavaly další poučné podrobnosti, jež si zasluhují zachytit.

Přikládám též fotografii zničeného veřejného schodiště, píše autor. Prý šlo o "stavbu nespojenou s pevným základem". Fotografie byla zhotovena 4. února 2005, schodiště bylo zničeno v květnu 2005."

V květnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 5000 Kč, dalších 5000 Kč byl příjem z reklamy. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.