Zajímavý, jak zatímco čtenáři BL mi posilaj emails, kde si stěžují, jak všichni podceňujem Čechy a východní Evropu, a jak by všechno bylo dokonalý, nebejt těch hnusnejch ratingovejch agentur a americkejch analytiků, kteří neví o čem mluvěj, tak východoevropští politici, včetně božského Mirka, žebrají v EU o peníze.

"We are facing an unprecedented crisis," Topolanek, 52, said in a pre-summit letter to the EU. ZDE

Jste si jist, že vaši čtenáři skutečně patří mezi inteligentnější část české populace? Protože já jsem včera mluvil s jedním svým studentem, který žije v Praze, a který je zcela prostý člověk, a ten na otázku, jak to vypadá, odpověděl velice stručně: Jirko, je to v prdeli. Každej se zadlužil a teď přicházej o práci. Dle mého soudu, velice slušná analýza, píše Jiří Drašnar.

ŠOK│ Co český premiér nevidí, to jako by neexistovalo. A když už to konečně vidí, už se s tím většinou nedá nic dělat. I tak by se dal popsat dopis předsedy české vlády a v tuto chvíli i Rady EU evropským státníkům na neformální poradu o ekonomické krizi, kterou Topolánek svolal na neděli do Bruselu a které se mají účastnit šéf Evropské komise José Manuel Barrroso, předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering či prezident Evropské centrální banky Jean-Claud Trichet. "Čelíme krizi, která nemá obdoby. Prvotní otřesy na finančních trzích, které byly uvedeny do pohybu nedbalostí některých bank, přerostly ve velkou finanční krizi, jejíž negativní projevy se přelévají do reálné ekonomiky. Současný stav vyžaduje, abychom na nejvyšší úrovni potvrdili svůj závazek postavit se dopadům krize společně a koordinovaně," napsal Topolánek.

Není to tak dlouho, co stejný český premiér "vysílal pozitivní signály", když tvrdil, že žádná ekonomická krize neexistuje. Čestný předseda ODS to tvrdí dodnes. Krize je podle něj jako chřipka. Neléčená trvá týden, léčená sedm dní...

Novinky: Topolánek kvůli krizi svolal do Bruselu státníky z celé EU ZDE

KD│Agentura Reuters informovala o tom, že český premiér Topolánek na tiskové konferenci potvrdil předpokládaný termín návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze. Měl by se zúčastnit společné schůzky s lídry EU věnované řešení ekonomické krize.

Spekulaci ČTK, že "Americký prezident bude v Praze zřejmě také jednat o dalších amerických záměrech s výstavbou protiraketové obrany USA", ovšem zpráva Reuters neobsahuje.

Zdroj: ZDE

KD│Pokles americké ekonomiky se zrychluje - a hrozí podkopat plány Obamovy administrativy na vyvedení země z krize, které počítají s hospodářským růstem v příštích letech, napsal Peter S. Goodman v New York Times.

KD│Server SpiegelOnline informoval, že vedení největšího německého bankovního ústavu Deutsche Bank, který vloni poprvé v poválečné historii skončil ve ztrátě, uvažuje o zrušení anglosaského modelu řízení a návratu k vyváženějšímu německému modelu. Angloamerický model zavedl v minulých letech první výkonný ředitel banky Ackermann, jehož mandát vyprší v květnu 2010.

Od konce druhé světové války se ustálily již na sedmé desetiletí v OSN a jejich orgánech poměry, které již několik desetiletí neodpovídají skutečnosti. Nejde jenom o rajonizaci na jednotlivé oblasti našeho světa. Nejde jen o způsob, jakým je ještě v 21. století zvažováno, kterým státům by měla být svěřena odpovědnost za bezpečnost ve světě. Ke smůle třeba ČR, SR, ale i Polska nebo Maďarska dosud jako kdyby existovaly státy "za železnou oponou", která poválečnou Evropu dělila na (kapitalistický) Západ a (komunistický) Východ. Přitom přinejmenším terminologie se zvláštně zakonzervovala. Tak, jako kdyby dokonce český životní (a politický) prostor patřil i zeměpisně kamsi na východ! Plně ještě ve stínu Stalinem vytčených sfér supervelmocenského vlivu SSSR v Evropě. Dokonce v tyto dny s nedobrými důsledky ekonomickými...

Miloš Dokulil píše:

O tom ale nemá cenu zhrzeně psát do česky psaných médií. Jak už jsem psal Patriku Nacherovi, když si ve svém článku stěžoval, že údajně západní ratingové agentury poškozují "dobré jméno české ekonomiky v zahraničí", ať to nepíše do BL, ale do Financial Times (kde by s ním asi vyběhli, protože to, co publikují, mají velmi dobře analyticky prozkoumáno), všichni, kdo jste v ČR v poslední době s nepříjemným překvapením zjistili, že svět považuje Českou republiku převážně za součást "východní Evropy", o tom pište do médií vycházejících v angličtině a přesvědčujte svět, že tomu tak není.

Obávám se, že vás nikdo moc nebude poslouchat. Na komplexy "Středoevropanů" nikdo není zvědavý, nikdo těm drobnostem nerozumí. (To je asi jako když Skot přijede do Londýna a začne tam přesvědčovat Angličany, že Skotové nejsou méněcenný národ, a Angličané na něj čumí, protože nevěděli, že Skoti mají vůči vnějšímu světu jako malý národ komplex méněcennosti.) A kromě toho, bohužel, budu cynický: vy tu svou stížnost nikdo nedokážete napsat gramotnou angličtinou, bohužel, což bude pro příjemce vašich stížností v západní Evropě jen potvrzením, že Česká republika skutečně je ve východní Evropě. :(

Vzájemné postoje Východu a Západu vůči sobě ironizuje výstižně Milan Kundera ZDE

Miloš Dokulil si všiml, že se v jednom článku pro Economist píše o České republice víceméně nepříznivě, spojil to s vývojem kursu koruny a hledá příčinu celého nedorozumění (?). Jako pedagog má sklon domnívat se, že pokud něco skřípe, může za to nedostatek vzdělání, a jako filosof zase cit pro přesnou terminologii. Výsledkem kombinace uvedeného je hypotéza, podle níž snad kádry v redakci Economistu jakož i na burzách trpí špatnou znalostí zeměpisu, což nakonec způsobuje aktuální obtíže české měny. Pokud ale v některých příspěvcích pro Britské listy -- včetně části mých vlastních -- bývá zvykem spíše malinko přestřelit, Dokulilův text je, obávám se, ve znamení opačného extrému: Autor si počíná téměř tak, jako by věřil, že lze běžícího buvola odchytit pinzetou.

Uráží mne nadřazenost někoho, kdo si představuje, že západní Evropa se spojuje s tou střední a východní proto, aby v ní všichni mluvili a psali "gramotně" anglicky. Je to stejná arogantní nadřazenost, která ve finále izolovala bývalé elity světa, mluvící a píšící "gramotně" latinsky či později francouzsky. Kde je jim dnes konec? Proces christianizace "střední" Evropy začali jistí dva soluňští věrozvěsti tím, že zavedli kázání slova božího v jazyce tehdejšího plebsu - staroslověnštině. Místní kníže Rostislav se obával politického a náboženského vlivu německých kmenů, a tak ze země nechal latinsky mluvící kněží vyhnat. Stejný důvod pro existenci provázel Kralickou bibli. Učitel bohemistiky na skotské univerzitě svou "cynickou" poznámkou na adresu Čechů nehovořících anglicky odhalil bezděky už těžko skrývatelné elitářství. Jako by nevěděl, že velmi tvrdý vzkaz arogantní Evropě lze poslat i irsky. Anebo česky. I slabá moc je mocí. Stalo už se v minulosti, že britskou koloniální povýšenost uzemnil vzkaz plebejským jazykem indických sloužících. Swadeši. Nejen výrobky, ale i slova "ze své vlastní země". Opakem tohoto slova je videši. Dnes bychom řekli globalizace. A nebo také cizina. Cizí. Tím, kdo tato dvě slova vyřkl a zahájil tak velmi úspěšnou ekonomickou strategii indické nezávislosti na koloniální Británii, byl Mohandás Karamčand "Máhatma" Gándhí. Indie dosáhla navždy plné suverenity, i když si to Británie dlouho nechtěla přiznat. Je dobré vědět, že na počátku toho všeho byla britská nadřazenost. Je dobré to vědět.

Jan Čulík: ČR ve "východní Evropě": Přesvědčujte Západ, že tomu tak není :) ZDE

Pozn. JČ: Mě fascinuje ve stížnostech, jako je tato od Štěpána Kotrby, ta argumentace, jako bych já osobně zavinil to, že je Česká republika považována za součást východní Evropy, anebo že to, že ten, kdo se na rozdíl od většiny Západoevropanů nedokáže vyjadřovat gramotně písemnou formou angličtiny, podvědomě za součást západní Evropy a globálního světa považován není. Chtěl byl opakovat: Já pouze popisuju, co vidím. Já jsem to prosím nezpůsobil... Proč někomu, kdo se zmíní o něčem, co je zjevné, kladete vinu, jako by tento stav věcí vytvořil? Nechápu. Jak píše Jiří Drašnar: "Američani, ať se vám to líbí nebo ne, si nemusí dělat starosti se schopnosti se vyjadřovat v němčině či francouzštině, protože jsou světová velmoc a protože angličtina je latina moderní doby. Co s tím chcete nadělat?" (Je ovšem pravda, že v Británii se neustále kriticky poukazuje na to, že neznalost cizích jazyků u mladé generace je ekonomicky škodlivá, stejně počet lidí znalých jiných jazyků klesá.)

PS. Bohužel, neznám nikoho v ČR, kdo by dokázal napsat krátký dopis v angličtině bez gramatických a stylistických chyb. To, že někdo rozumí anglicky psanému texu, ještě zdaleka neznamená, že umí napsat bezchybný anglický text. Mám tu spoustu studentů z ČR - platí to i o nich, na rozdíl od studentů stejného věku z jiných zemí světa. Může za to české školství. Za dvacet let od pádu komunismu to mělo vypadat jinak.

PPS. Celé to začalo, když po Schwarzenbergově návštěvě v Moskvě začal český tisk obviňovat Rusy, že "začleňují ČR znovu do východní Evropy, proto potřebujeme americký radar". Poukázal jsem na to, že je to nesmysl, že se Česká republika mezinárodně většinou považuje za součást východní Evropy. Že jediní, kdo to nevědí, jsou Češi. Tím, že skoro nikdo v ČR nedá dohromady normálním jazykem napsaný dopis v angličtině, kdežto např. v Německu se konají už i zasedání správních rad podniků a univerzitní konference (i ty bez zahraniční účasti) v angličtině, se nad nikým nevyvyšuju, konstatuju pouze, kam svět směřuje a co je. Čtenáři mi namítají, že jsou velké části světa, kde se taky nemluví anglicky. Marná sláva. V Glasgow máme studenty ze 100 zemí světa a ti všichni jsou schopni psát seminárky v angličtině. Čeští či polští studenti ne. Přitom mají co říci. Mezinárodně však nejsou slyšet. Kolik českých (literárních) vědců publikuje v angličtině v mezinárodních časopisech? Česká protiradarová kampaň je mezinárodně zcela neviditelná.

Britové nejsou nijak nadřazeni, protože vědí dobře, že jejich země v mezinárodním měřítku neznamená nic. Jen hlupáci se vyvyšují nad lidi z jiných zemí. Neznalost angličtiny je však něco jiného.

KD│Irský premiér Brian Cowen o víkendu oznámil podstatné změny v systému financování politických stran, informuje Aine Kerr v listu Irish Independent. Zjevným cílem tohoto opatření jsou kampaňová uskupení typu euroskeptické Libertas kontroverzního milionáře Declana Ganleyho. V jasné narážce právě na Ganleyho Cowen před spolustraníky z Fianna Fáil prohlásil, že loňské referendum ukázalo, jak může být politický fundraising a systém placení "podryt těmi, kdo transparentnost jen falešně slibují".

Největší soukromá tuzemská lesnická a dřevařská firma a mateřská firma dosud největšího soukromý lesnicko-dřevařského holdingu ve střední a východní Evropě požádala soud o tříměsíční ochranu před věřiteli. Stalo se tak poté, co s CE Wood Krajský soud v Brně zahájil insolvenční proces na návrh státního podniku Lesy ČR. Těm dluží CE Wood 156 milionů korun a za jeho další věřitele označily společnost Opavská lesní a státní podnik Vojenské lesy a statky.

Nová studie zveřejněná v časopise Science tvrdí, že když jsou lidé znechuceni chováním, které považují za nemorální, jejich reakce je identická, jako v případě evolučně starších forem odporu proti nepříjemným chutím a pachům.

Ten spor o označení pozice naší republiky na východě či ve středu Evropy mi připomíná jednu Haškovu povídku, kde se jistá dáma při hledání místa úlevy obávala použít pojmu záchod a hledala vhodnější, "slušnější" výraz, až nakonec ten záchod už nepotřebovala...

Někdo se bojí říci, že ČR je na východě, podobně jako se bojí použít slova socialismus nebo třeba kulturní politika, i když by jí bylo potřeba jako soli, což uznal na čtvrteční besedě Masarykovy dělnické akademie v parlamentě i sám doktor Milan Knížák.

Divím se, co jsem zas informací, že je ČR běžně považována za součást východní Evropy, vyvolal. Bylo by možná docela dobré, kdyby se Češi nestarali pořád o to, co si o nich kdo myslí a zda jsou po světě známí, vždyť je to úplně jedno. Naprosto přece nezáleží na tom, že si o nich třeba nikdo moc nemyslí, protože o nich neví, a že lidé považují ČR za součást východní Evropy. Vždyť je to jedno.

Čeští studenti mi vykládali, jak při příjezdu do Londýna, kde pracovali jako au pair, jim ukazovala zaměstnavatelka černoška, jak se splachuje záchod; jiným zase místní lidé vysvětlovali: "Tohle je supermarket!" :) Pitomost nezná mezí nikde.

Zakomplexovanost je zbytečná. Nemusíme se poměřovat tím, co si o nás kdo myslí. Včera mi povídala americká historička Mary Heimannová, že jí jde už docela hodně na nervy, když lidé tvrdí, že žijí "v srdci Evropy". Vyrostla v Belgii a tam to slyšela každý druhý den. Pak žila v Praze, kde jí to tvrdili zase Češi. Totéž tvrdí - že jsou přesně v "srdci Evropy" - lidé v pobaltských zemích... :)

Horší je ta neznalost angličtiny, jíž se ČR vyčleňuje z mezinárodního diskursu. Vím, o čem mluvím. To se ve školství nemělo zanedbat a i když je to dávno s křížkem po funuse, jednou z nejdůležitějších věcí by mělo být, aby vzdělaní mladí Češi dokázali psát a argumentovat téměř rodilou (near native) angličtinou jako většina ostatních vzdělaných mladých lidí v Evropě a vlastně kdekoliv na světě.

Na diskusi pánů Čulika a Kotrby - Čechy a východní Evropa - mne těší, že se zase projevilo to, čeho si na BL nejvíce cením - uveřejňují se názory ze všech směrů, i když si jsou diametrálně odlišné. Přidám-li k tomu příspěvek pana Dolejšiho o Bergsonovi a velice vtipnou a trefnou črtu pana Řezáče o české realitě (s něčím takovým se setkáváme na každém kroku a působí to zejmena silně, když se člověk vrátí domů po návštěvě ciziny - jeden z nejdrastičtějších zážitků je příjezd na nádraží Holešovice), shledal jsem celou tu diskuzi jako velmi dobrou, píše Peter Škoda.

Pokud se tyka dané tématiky, uznávám názor páně Kotrby zhruba v tom smyslu, že jsme Češi a nemáme se za co stydět a je nutno se prezentovat se vší hrdostí.

◄ Sir Fred Goodwin - foto Reuters

Ve čtvrtek bylo v Británii oznámeno, že Royal Bank of Scotland zaznamenala v roce 2008 rekordní ztráty v dějinách bankovnictví, totiž 24 miliard liber. Banka bude muset být z 95 procent znárodněna a britská vláda do ní musí vložit dalších 25,5 miliard liber; zároveň je nucena garantovat toxické investice, shromážděné v této bance, až do výše přibližně 300 miliard liber.

Generálním ředitelem banky byl až do loňského podzimu, kdy krize v bance vyšla najevo, Sir Fred Goodwin. Jeho roční plat ředitele banky byl 4 miliony liber ročně. Po částečném znárodnění Royal Bank of Scotland loni na podzim byl Goodwin nucen odejít do důchodu. Správní rada banky mu za to, že ji přivedl k téměř úplnému bankrotu, odklepla roční penzi ve výši 693 000 liber.

Británie předala dva Pákistánce Spojeným státům. Američané je odvezli do věznice v Aghánistánu. Přiznal to v parlamentě po celém roce popírání této skutečnosti britský ministr obrany John Hutton.

Ministr Hutton se přitom omluvil poslancům, že jim vláda dosud poskytovala v této věci chybné informace. Britské speciální jednotky předaly obě osoby podezřívané z terorismu Spojeným státům v Iráku v únoru 2004. Britové oba muže zajali nedaleko britské okupační zóny v jihovýchodním Iráku.

Prezident Barack Obama ve čtvrtek zahájil dosud největší přerozdělování bohatství od bohatých k chudým v americké historii, když zveřejnil svůj první rozpočet v hodnotě 3,5 bilionu dolarů. U Republikánů to vyvolalo obavy, že je možné, že Obama bude dosud nejlevicovějším americkým prezidentem. Navrhuje v příštích 10 letech daně v celkové hodnotě 1 bilionu dolarů.

KD│Obamovi se patrně nepodaří vytvořit dostatek pracovních míst na to, aby opravdu překonal současnou krizi, protože je příliš závislý na zastaralých představách svých poradců, lobbyistických skupinách a politické korektnosti, argumentuje v rozsáhlém eseji pro magazín The Nation ekonom James S. Henry.

KD│ Otázky, které dostávám po svých prezentacích, bývají stejně předvídatelné jako výmluvy politiků. Vždy si je někdo jistý, že jsem neslyšel o nějakém energetickém zdroji, o němž je přesvědčen, že světu umožní donekonečna využívat exponenciálně rostoucí množství energie. Vždy je tam někdo kdo věří, že evoluční skok či nějaký jiný deus ex machina nám umožní vyhnout se důsledkům našich špatných rozhodnutí. A pokaždé si někdo myslí, že hovořím o útěku do horské chaty se zásobou munice a konzervovaných fazolí. Všichni dostanou jasné odpovědi s detailními důvody pro mé přesvědčení, že jde o sebeklam. Pak jsou tu lidé, kteří chtějí vědět, jak si poradit s budoucími výzvami, a těm se snažím dát nejlepší možnou radu.

A nakonec, vždycky je tam někdo, kdo chce vědět, jaké investiční strategie doporučuji. Dnes to bývá zpravidla někdo stříbrovlasý, dobře oblečený a ustaraný. Přál bych si, abych měl jasnou odpověď, anebo nějakou dobrou radu. Ale nemám, protože otázka sama zahrnuje osudově pomýlená očekávání, které se se samou podstatou bohatství míjejí. Taková otázka je stejně nezodpověditelná jako dotaz, jak postavit perpetuum mobile.

V sobotu dne 28. února 2009 v 15:00 hodin se na Hradčanském náměstí před hlavní branou Pražského hradu uskuteční happening požadující odvolatelnost prezidenta, Klause zejména. Protože pro to neexistují prostředky ústavní, chceme v akademické rovině vyzkoušet i možnost defenestrace. Povinná úcta k hlavě státu nedovoluje části občanů, aby si připustili, že Klaus je pro republiku přítěží, a aby žádali po volených zástupcích řešení.

Chceme veřejnosti připomenout, že nikdo není nedotknutelný, a přestože se podle ústavy prezident nezodpovídá nikomu, musí skládat účty občanům. Akce vznikla na občanském základě a nejsme spo(ko)jeni s žádnou politickou stranou. Chceme politické reprezentaci také připomenout opakované a nikdy nesplněné sliby přímé volby prezidenta. Považujeme je za opíjení občanů rohlíkem. Tato situace bude symbolizována rozdáním makových rohlíků napuštěných rumem účastníkům happeningu.

Bližší informace ZDE

Je pravda, že spousta domácností, jako lékaři, advokáti... prostě ti, co mají větší příjmy, platí za výpomoc v domácnosti. Běžně je to kolem 300 euro za měsíc. Ovšem .... není to práce na černo, píše z Německa, Olga Kotacká, která tak zpochybňuje studii Institutu pro německé hospodářství, ale hlášená, zaměstnavatel musí zaplatit nemocenskou a také odvod na důchod.

Negramotní cudzinci nemajú právo na získanie nemeckého občianstva. Rozhodol o tom vo čtvrtok nemecký súd. Rozhodnutie sa týka prípadu tureckého občana, ktorý v Nemecku žil ostatných 20 rokov. Mužovi, narodenému v roku 1970, Nemecko v roku 1993 udelilo azyl. Nevie čítať ani písať. ... Aby sa jedinec mohol politicky a spoločensky integrovať, musí byť schopný sledovať médiá a komunikovať s rodenými Nemcami, uviedol súd ďalej vo verdikte.

podrobnosti SME ZDE

Takže za naše problémy můžou Vietnamci, "účka" a jinej kriminální póvl. V době rozkvětu růstu Růstu se hodil, ale teď ať odtáhne zpátky domů než bude zle. Neziskovky jsou placený buď od Sorose a jemu podobných mecenášů, nadnárodních firem nebo rovnou z CIA. K první tezi no comment, snad jen poznámku že Vietnamci nejsou špatní zelináři a škoda jen, že u nás není početnější komunita např. Indů, protože jejich krámky na západě jsou ještě barevnější, kvalitnější a levnější. Rád bych se ale zastavil u teze druhé, píše Michal Just.

Ale ignorování reality kvůli ideologickým předsudkům také ne. Nemluvit o problému nezlikviduje problém. Ten problém roste pod tlakem lhostejnosti neregulovaného globalistického ekonomického ultraliberalismu a multikulturního hodnotového komunismu. Skrytě, ale o to víc výbušně. Ten problém roste pod pokličkou neschopné či všehoschopné policie a soudů. Pokud nechcete "Le Peny" v české vládě či na hejtmanstvích jako NPD v Německu, tak se sakra proberte a uvažujete neemocionálně, a klidně i machiavellisticky. Víte, kolik sviňáren se "demokraticky" udělalo jen proto, aby se zlikvidoval Sládek?

Podle Hany Malé z tiskového odboru českého ministerstva vnitra se problému věnují i čeští experti už od loňského podzimu. První analýza byla předložena vládě v prosinci.

Aktuálně: Krize míchá nebezpečný koktejl, přibude vražd a zločinů ZDE

KD│Dvě velké exportní ekonomiky, čínská a německá, se v současné hospodářské krizi navzájem podrží. Čínský ministr obchodu Chen Deming ve středu v Berlíně s resortním kolegou Karlem-Theodorem zu Guttenberg podepsal smlouvy o miliardových zakázkách pro německý průmysl, informoval server Deutsche Welle.

Čína v současnosti využívá své ohromné devizové rezervy také k nákupu celých zahraničních firem.

Vyšetřování, které prováděla společnost BBC, zjistilo, že až 70 procent studentů z Evropské unie, kteří studovali v Anglii (kde v současnosti platí školné až 3000 liber ročně) nesplácí půjčky, které jim pro zaplacení školného poskytla britská státní úvěrová instituce. Z údajů, které BBC získala ze Student Loans Company, vyplývá, že britské úřady přijdou o veškeré informace o evropských studentech, kteří vystudovali v Anglii, jakmile po ukončení studia zemi opustí.

Snad nejen v době krize by u nás textilní výroba mohla znamenat pracovní příležitosti pro textilky, švadleny, módní návrhářství, výzkum a školství spojený s textilem, nakonec i zemědělství textilních plodin. Levný brak vyrobený všelijak a dovezený přes půl planety z Číny by mohly nahradit kvalitní textilie a zaměstnat tak řadu nejen bývalých textiláků u nás.

Milujete dotyk generála Wesleyho Clarka, pokud jste to dosud nevěděli. Na výročí "Vítězného února" o tom prosím pro UPI napsal Marc S. Ellenbogen. My všichni Češi milujeme dotyk velkého, neobyčejného a tolik lidského válečného hrdiny Wesleyho Clarka, v nějž věříme stejně neochvějně, jako naši předkové v generalissima Stalina. Cililink.

Poznámka k článku Patrika Nachera Ratingové agentury -- spoluviník, co dál kibicuje"

Ačkoliv Patrik Nacher má zcela pravdu v tom, že ratingové agentury se v poslední době vskutku příliš nepředvedly, spíš naopak, jeho stížnosti na hodnocení ČR nejsou opodstatněné. Západní rating agentury, ekonomové a odborníci na finance si jsou plně vědomi, že Česká republika má relativně zdravý bankovní systém, ve srovnání třeba s Litvou, Maďarskem nebo Rumunskem. Důvod proč snižují rating celého regionu a proč se domnívají, že i ČR je nebezpečně zranitelná, je strach z tzv. domino efektu. Možná, že je to strach přehnaný, ale nejedná se o žádné spiknutí nebo lenost, pouze o kontrolu rizika. A v době, v které žijeme, touha riskovat (risk appetite ) značně poklesla.

Ve středu 18. února 2009 dorazily po deváté hodině dopolední do Bruselu tři autobusy z České republiky. Po dvanáctihodinové noční jízdě z nich vystoupilo na náměstí u evropského parlamentu na 130 účastníků - několik desítek starostů, aktivisté hnutí Nenásilí a kampaně Evropa pro mír - a brdští občané. Na místě se setkali s dalšími aktivisty a zástupci mezinárodních organizací z mnoha evropských zemí.

KD│Polsko více zajímá slíbená americká posádka s raketami Patriot a bezpečnostní spolupráce s USA než protiraketový systém, který může Obamova administrativa zrušit. S odvoláním na polské zdroje včetně ministra zahraničí Sikorského to pro agenturu Bloomberg napsala Viola Gienger.

V sobotu 7. března v 18 hod. bude v basilice sv.Markéty v Břevnovském klášteře celebrována zádušní mše za Karla Kryla (15. výročí úmrtí). Po mši, ve 20,30 hod.,proběhne U Kaštanu koncert Krylových písní v podání skupiny Missa - Karel Kryl revival. Jejich nové CD pokřtí Dana Němcová, píše Martin Štumpf.

Prosím čtenáře BL o rozšíření této informace a Britským listům děkuji, že jako jediné médium informaci o mši vždy ochotně zveřejní. Tištěné deníky odmítají noticku toho typu otisknout, případně nás odkazují na placenou inzerci; ne, že bychom na ni neměli, ale připadá nám to v tomto případě trochu divné.

S jistým údivem jsem také zaznamenal, že mladá redaktorka celostátního deníku nemá vůbec ponětí, kdo to Karel Kryl byl.

Omlouvám se, že vám to píšu jako Němec, ale nejen Turci, ale i Vietnamci jsou lidi a ani jeden lotr, ani tisíce lotrů z nich neudělají etnikum lotrů. Nynější krize užitečně objasňuje myšlení lidí, někdy jde jen o nepřesnosti při vyjadřování. V to alespoň doufám...

Klíč k vyjádření ministra Lavrova o východní Evropě je třeba hledat v systému OSN - nikoli ve statistikách, ani v geografii, ale v politické praxi OSN. V té OSN rozeznává pět ("politickogeografických") regionů, podle nichž se diplomaté na půdě OSN scházejí a domlouvají, např. při volbě deseti nestálých členů Rady bezpečnosti.

Diskuze o tom, jak řešit dnešní světovou krizi se dá v teoretické rovině označit jako střet zastánců volného trhu a zastánců silnějšího státu a regulace. Jedni si myslí, že člověk není natolik chytrý, aby mohl úspěšně regulovat a volný trh vnímají jako působení sil, které fungují nejlépe, když je v plné síle své přirozenosti tedy bez regulace. Druzí si zase myslí, že člověk není natolik chytrý, aby společnost bez regulace směřovala ku prospěchu celé společnosti. V období krize je společnost více nakloněna razantnějším změnám a tak se můžeme dočkat významných změn. Stejně jako ve většině případů je pravděpodobné, že zvítězí zlatá střední cesta. Dnes je regulace vnímána skoro jako kacířská myšlenka, ale jedná se přeci o přirozenou věc. Regulujeme, abychom se vyhnuli riziku. Tak se chováme i v běžném životě.

S překvapením zjišťuji, že Štěpán Kotrba, jehož názory jsou mi většinou sympatické, se uchyluje k argumentům, které jsou z hlediska řekněme levicového paradigmatu přinejmenším velmi nestandardní (a naopak velmi standardní z hlediska pravicové ideologie).

Jde např. o jeho několikrát opakované tvrzení, že odbory se starají jen o své členy a nic dalšího je nezajímá. Pracuji už docela dlouho pro ČMKOS a mohu odpovědně prohlásit, že ve svých stanoviscích k různým materiálům a zákonným úpravám se vždy snažíme brát v úvahu zájmy nejen organizovaných odborářů, ale i dalších lidí v podobném postavení (koneckonců odborová organizovanost u nás není zase až tak vysoká) včetně např. důchodců, zdravotně postižených, ale i cizinců na českém trhu práce.

Nemohu se nevrátit k urážlivým zmínkám Štěpána Kotrby o "parazitujících" neziskovkách a textu Lukáše Neterdy ("Za své"), protože jsou dokladem předsudečné neznalosti toho, jak dnes české neziskové organizace působící v sociální oblasti vůbec fungují.

Po přečtení článku Ladislava Žáka se mi vybavila příhoda, kterou kdysi vyprávěl jeden z mých učitelů aikida.

Student aikida měl pocit, že se na tréninku neučí pořádně prát. Šel tedy za svým učitelem a říká, "Sensei, já se chci naučit prát. Jak se naučím prát?" A Sensei říká, "To je jednoduchý. Běž do nějaký opravdu olezlý pivnice. Vyber si toho největšího a nejnebezpečnějšího chlapa, kterýho tam je a plivni mu do piva. Až se vrátíš z nemocnice, udělej to znova. A dělej to tak dlouho, až jednoho dne, když vstoupíš do pivnice, se všichni zvednou a odejdou. A to je okamžik kdy můžeš říct, že seš rváč."

Ačkoli je tento článek příspěvkem do diskuze, která se v Britských listech vede o tom, zda na úkor druhých můžeme pomoci sobě samým, věnuji ho 61. výročí dnes již dvacet let neplatného Vítězného února. Ačkoli sám ve svém životním názoru nevycházím z materialistického marxismu, chtěl bych ho věnovat těm, kteří z něj vyšli a dopracovali se podstaty lidství: Čím víc dám, tím víc dostanu. Už proto, že v jistý sychravý den před mnoha lety se kromě jiných světodějných událostí sešli v jednom malém bytě dva marxisté: František Drtikol a Egon Bondy, mezi nimiž proběhl následující dialog:

Bondy: Mistře, jsem marxista.

Drtikol: To je dobře, jdi v tom ale do hloubky. Míst, z nichž se dá kopat směrem k podstatě, je nekonečně. Podstata je jen jedna...

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V lednu 2009 přispělo celkem 187 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 43 243.45 Kč. Příjem z reklamy byl 6000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2009 částku 114 952. 65 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,816.91 EUR.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.