26. 2. 2009
V Německu je přísně a daně tam všichni platíJe pravda, že spousta domácností, jako lékaři, advokáti... prostě ti, co mají větší příjmy, platí za výpomoc v domácnosti. Běžně je to kolem 300 euro za měsíc. Ovšem .... není to práce na černo, píše z Německa, Olga Kotacká, která tak zpochybňuje studii Institutu pro německé hospodářství, ale hlášená, zaměstnavatel musí zaplatit nemocenskou a také odvod na důchod. |
Takový doklad mám doma taky, když jsem dělala po práci ještě v domově pro bezdomovce. A tihle lidičkové, co platí takové zaměstnance, to dávají do přiznání daní, protože ... zase se jim to odpočítá z příjmu, a tím se jim vrací daně. A z vlastní zkušenosti ti můžu napsat, že si tací dávají až moc velký pozor! Kdyby neplatili tyhle odvody, a někdo to na ně "píchnul", což by bylo lidské a běžné, jsou na tohle šílené pokuty. A tyto práce nedělají jenom důchodci, ale i ženy v domácnosti, studenti .... Sousedská výpomoc, třeba při vyhrabávání trávy, kde dostane důchodce na ruku dvacku, je jednorázová, a to není práce na černo. Zrovna tak jako nákup pro sousedku a podobně. Ale to je tuším i v Čechách. Taková práce, i když je placená, se nedá odečíst od daní. Myslím, že ji ani nikdo nepřiznává. Práce načerno je podle zdejších pravidelná, měsíční, a je málokde, většinou na stavbách. A i tam už si dávají pozor, bývalí celníci chodí po stavbách, skladech apod. a kontrolují doklady. Další věc s východními Němci. To rozhodla vláda a každý, i důchodci, platí tak zvaný Solidaritätzuschlag (přirážku solidarity) na vyrovnání sociálních poměrů mezi bývalou DDR a západním Německem, to platíme už setsakra dlouho. A není to malá částka, mně to v době, kdy jsem chodila do práce, dělalo kolem 30 euro měsíčně A to jsem měla asi 1100 čistého. A z mého důchodu to dělá dvakrát necelých 9 euro, mám důchody dva, oba kolem 440 euro. Že důchodci neplatí daně z příjmu, je taky nedostatečná informace, důchodci platí také. Jenže ... je volná částka 7600 euro ročně. Pak se to trochu komplikuje, podle toho, jak se jde do důchodu. Pro ročník narozených r. 1946 už bude ta přebývající částka zdaněná plně, zatím je to postupné. Takže já jsem šla do důchodu v 60, a tím o pět let dříve, než jsem měla. Mám z mého starobního důchodu, z obou, srážky 18% měsíčně, a to až do konce mého života. A když jsem šla do důchodu, tak moje přebývající částka se zdaňovala jenom málo, 25%. Ale je to trochu složité na výpočet. Například, měla by mi po odečtení těch volných nezdanitelných 7 600 euro zbýt částka 1000 euro, v roce. Tak zaplatím daně jenom z 250 euro, čili z 25% částky. Ta procenta se postupně zvyšují, takže ti, co jdou do důchodu letos, jako třeba můj soused, ten už bude mít zdaněno 67% částky. A ročník 1946, který jde do důchodu oficielně v 65 letech, už nebude mít žádnou výhodu, 7600 euro bez daní, zbytek se zdaní úplně. Finanční úřad má právo si nechat přezkoumat tvoje příjmy a i to, co je v bankách. Takže jste jako osoba "sklenění". Tohle platí pro běžné lidi, zrovna tak jako v Čechách jsou však ti nahoře "neprůhlední". Ale to už by byla jiná otázka. Tam totiž utíkají nejvíce příjmy z daní. Další věc, o té se autor článku nezmiňuje je, že jsem jako každý celá léta platila ze svého příjmu určitou částku na podporu v nezaměstanosti, kterou jsem nikdy nevyužila. U mě to bylo kolem 260 marek měsíčně. Spočítej si, kolik to dělalo za 25 let. A z těch peněz jsem nikdy neviděla ani pfennig zpátky. |