Neuvěřitelná historka se stala koordinátorovi reklamní kampani vlády "PRO americký radar" Klvaňovi. Nadměrný zájem veřejnosti mu přehltil "zelenou" informační linku 800 44 22 44, kterou nechal za drahé vládní peníze zřídit proto, aby občanům vysvětloval, vysvětloval a do nekonečna vysvětloval, že americký radar neškodí zdraví, ani neohrožuje bezpečnost Česka či Evropy. Že nás všechny spasí. Před nebezpečím, které neexistuje... A protože nejspíše si volali pro informace občané, kteří doposud nejsou přesvědčeni o účelnosti stavby americké základny v Česku (a je jich 70% občanů této země) a pobytu amerických vojáků v Brdech, prohlásil Klvaňa: "Máme s ní velmi špatné zkušenosti, protože aktivisté proti radaru nám ji sabotují. Neustále nám ji blokují." Mýlí se. To se pouze občané dožadují stále netrpělivěji informací, které jim vláda odmítá dát pod záminkou, že jsou tajné.

A proto onu informační linku vládní koordinátor pro komunikaci s občany vypnul. Nyní se linka podle novinářů z Aktuálně.cz hlásí jako plný záznamník. Hackeři by řekli, že jim přetekl buffer. Nejspíš dělili nulou... Kladné ani záporné nekonečno nejsou ale reálná čísla. Sice to nevrací správné výsledky, ale zase to nepadá... E_USER_ERROR

Americký radar v Brdech jako základ rozbití Evropy - klíčové argumenty TÉMA BL

Nevím, jak s příjmy studenta, ale s důchodem se opravdu DÁ vyžít. Naprosto stačí týdně bochník chleba (u nás 53 Kč), půl kila špeku, cibule, denně jedno pivo. Takže máte vlákninu, tuk, tekutiny, vitamin C a B, vše pěkně levně. No a v neděli se rozšoupnout a dát si čínskou polévku, buď kuřecí, zeleninovou, vepřovou, hovězí, krabí, atd. Výběr je bohatý, takže o jednotvárnosti zde nemůže být řeč. Tím pádem zbude i na léky a poplatky u lékaře. A hlavně to podstatné - na elektřinu, ekologickou daň na elektřinu, topení, teplou vodu, vlak, tramvaj, nájemné, vodné, stočné, atd., abych neskončil pod mostem po exekuci za neplacení čehokoli, píše J. Helebrand.

Je mi jasné, že na důchody nezbývá, je nutno opravit mosty a silnice, které nám tady komunisté nechali bez zajištění jejich další údržby, zaplatit prohrané spory (Diag Human a pod.), navozit sníh na Hradčanské náměstí a mnoho dalších důležitých akcí, přičemž daně je nutno vybírat od těch, kdo pracují, ne od těch, kdo vydělávají. Ten kdo má moc, ukazuje na ty dole s tvrzením, že za to všechno můžou oni, a je nutno přitvrdit. Jistě by byla zajímavá anketa o tom, co je pro koho stokoruna. Jestli návštěva lékaře a poplatek za léky, den života, nebo drobáky, o nichž se nemá cenu bavit. A jestli naši zákonodárci ví, co se dá za ni vše pořídit.

Barbora Tachecí, ředitelka Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu (ukázka): Do háje, jestli ten tiskový mluvčí mluví za ministra dopravy a volá jménem ministra dopravy po přehodnocení změn učiněných na Radiožurnálu, tedy na rádiu veřejné služby, tak to máme ministra, který chce řídit média veřejné služby?

Petr Pleva, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu: Já mám dojem, že tohle vystoupení paní ředitelky patřilo spíše do nějakého zábavného pořadu než na zpravodajskou stanici. Pokud mám dobré informace, tak pan tiskový mluvčí se nepodepsal jako tiskový mluvčí ministerstva dopravy, ale uvedl pouze, že je tiskový mluvčí, čímž označil svoje povolání. Pokud vím, tak je to bývalý rozhlasák, takže ta nějaká podoba nová Radiožurnálu se ho bytostně dotýká a tahle dedukce je trošku komická.

ČRo - Rádio Česko, 22.1.2008, 15:35 Studio Česko: úplný přepis rozhovoru s Petrem Plevou ZDE

Skupina bývalých vysokých armádních důstojníků se vyjádřila, že NATO musí být připraveno použít jaderných útoků jako první, "aby zabránilo užití zbraní hromadného ničení svými nepřáteli", píše britských deník Daily Telegraph

Autoři "plánu na reformu NATO" - který vznikl po konzultacích s vysokými současnými vojenskými činiteli NATO, kteří nemohou mluvit veřejně o svém znepokojení ohledně vojenské strategie NATO - zahrnují bývalého britského šéfa obranného štábu lorda Petera Ingeho a amerického generála Johna Shalikashviliho, bývalého velitele NATO v Evropě a předsedu amerických společných vojenských štábů.

Jsem Čech, žiji v této zemi a mám ji rád. Stejně tak mám rád své spoluobčany, byť tento druh lásky má daleko k všeobecnému objímání; i hajzlů a všelijakých pokřivených povah jsem bohužel mezi krajany poznal víc než dost.

Přesto mne termín "ošuntělost", použitý Janem Čulíkem mrzí. Ošuntělo-li co, je to obecná kultura. Lidé rezignovali na hodnoty, jejichž renesanci po roce 1989 očekávali: slušnost, spravedlnost, serióznost. Namísto nich ve veřejném prostoru vítězí neurvalost doprovázená sprostotou, více či méně otevřené obcházení práva kořeněné korupcí a zaslepená stranickost, jíž jsou plná zejména tak zvaná mainstreamová média. To vše je zastřešeno tupostí kombinovanou s arogancí.

Prosazení cyklistické dopravy ve městě je jízda na dlouhé trati. Prvním krokem by mělo být překonání informační a myšlenkové bariéry mezi cyklisty a lidmi, kteří o dopravě rozhodují. Navázání dialogu mezi těmi "normálními" a "blázny".

To se nám v Plzni podařilo již začátkem devadesátých let. Měli jsme štěstí, že v Útvaru koncepce a rozvoje byli i mezi vedoucími pracovníky "blázni", které jsme potkávali v ulicích již dávno před prudkým rozvojem cyklistiky. Tenkrát ještě na starých favoritech. Příznivá byla také tradice největších podniků ve městě, které počítaly s dopravou části svých zaměstanců do práce na kole. V koncepci dopravní politiky města tehdy získalo kolo i chodec rovnoprávné postavení s autem. Od té doby není nového dopravního projektu bez samostatného pruhu pro cyklisty.

Celosvětově rozšířený týdeník TIME zveřejňuje v každém čísle jednostránkové odpovědi na celkem 10 zadaných otázek od samotných čtenářů. V čísle z 10. ledna 2008 se objevilo 10 odpovědí Madeleine Albrightové. U nás bude kdekdo vědět, že pí. Albrightová působila mj. během prvního prezidentského funkčního období Billa Clintona jako ministr(yně) zahraničí USA v jeho "kabinetu" (4 roky, do ledna 2001). V rámci předvolební kampaně Hillary Clinton(ové) k získání nominace na funkci prezidenta USA působí nyní v týmu jejích poradců. Méně už se ví, že má pí. Albright(ová) doktorát z Columbia University a že působila na Georgetown University 12 let jako profesorka (ve výzkumu). Ještě během Havlova prezidentství padla nejednou zmínka, že by byla paní dr. Albrightová výbornou kandidátkou na prezidentskou funkci v ČR.

Jestli existuje něco, na čem se většina české společnosti - bez ohledu na politickou příslušnost - může svým postojem shodnout s komunistickou stranou, je to jistě vztah vyjádřený i v politických vyjádřeních i činech komunistů k bývalé Jugoslávii. A nejde jen o odmítnutí jejího bombardování v roce 1999, ale zřejmě i akutní problém poměru k separatistickému Kosovu. A je jedno, jestli tato shoda je založená na citovém vztahu k balkánskému dění nebo na prostém požadavku neznásilňování mezinárodního práva.

ŠOK│DPA│ Po bouřlivé debatě ke Kosovu a závěrečné zprávě Russella Johnsona, který podporuje vyhlášení samostatnosti, prošlo usnesení. Názory v Parlamentním shromáždění byly zpočátku "půl na půl". Srbská delegace předložila ke zprávě pozměňující návrhy, které byly vyvážené a rozumné a otevírají prostor k dalšímu jednání. Zpráva ke Kosovu byla nakonec přijata, ale s pozměňovacími návrhy, které ji modifikují ve prospěch dalších jednání a rezoluce OSN. Proti jednostrannému vyhlášení kosovské nezávislosti se stavěly například Slovensko, které předsedá do května Radě Evropy, Rumunsko, Řecko nebo Španělsko, zásadně proti je Rusko a Kypr. Kosovo chce vyhlásit nezávislost na Srbsku pravděpodobně jeden nebo dva týdny po druhém kole prezidentských voleb v Srbsku, které by se mohly konat 3. února, prohlásil slovinský velvyslanec v ČR Franc But. Slovinsko nyní předsedá Evropské unii. Vítězem nedělního prvního kola prezidentských voleb v Srbsku se stal radiklální nacionalista Tomislav Nikolić se ziskem 39,6 procenta hlasů.

Proti nezávislosti Kosova jsou i hoolywoodské hvězdy... George Clooney a Sharon Stoneová chtějí pořádat protesty, pokud jihosrbská provincie Kosovo jednostranně vyhlásí nezávislost na Srbsku. Stoneová vyjádřila lítost nad tím, že Spojené státy, které zastupují zájmy kosovských Albánců, nezávislost Kosova prosazují bez potřebného odůvodnění a jen na základě silného lobbismu kosovských Albánců v USA.

iHNed: Proti jednostrannému odtržení Kosova protestují i hollywoodské hvězdy ZDE

ŠOK│ Slovenský premiér v pondělí ve Štrasburku prohlásil na otázku švédského konzervativního poslance Lindblada, že "Benešove dekréty sa zmenia, ak zmeníme výsledky druhej svetovej vojny". Lindblat se ptal, jak má rozumět usnesení Slovenského parlamentu z roku 2007 ohledně Benešových dekretů. Fico mu odpověděl, že Benešovy dekrety byly výsledkem druhé světové války, Slovenský parlament potvrdil jejich platnost a nedoktnutelnost. Podle Fica "nie je vhodné, aby sme používali tému histórie na rozdeľovanie". Ficova strana Smer - sociálna demokracia už před časem prohlásila, že nikdy nepodpoří iniciativu Strany maďarskej koalície (SMK) ohledně odškodnění "obětí" Benešových dekretů.

Rádio s obrázky. Je to ještě rádio? Propojení klasického šiřitele zvuků s chytrým internetovým řešením přináší novou kvalitu. Rádio Wave z rodiny Českého rozhlasu spustilo multimediální aplikaci budoucnosti a ukázalo cestu, kudy se budou ubírat do několika let všechny rozhlasové stanice...

Spojení zvuku, obrazových dat, řídící aplikace a řídících dat z databáze s mobilním telefonem GPRS/UMTS vzniklo něco, co není rádio tak jak ho znáte, není to ani televize tak jak ji znáte a není to ani internet tak jak ho znáte. Není to ovšem ani mobil tak jak ho znáte. Patříte-li k těm technologickým nadšencům, kteří telefon nepoužívají pouze k telefonování, máte-li svůj přístroj vybavený operačním systémem Symbian a jste-li připojeni k internetu, pak jste cílovou skupinou nové služby Českého rozhlasu 4 - Rádia Wave.

Je pouze 200 rozhlasových stanic na světě, které tuto technologii doteď aplikovaly. BBC, DeutschlandRadioKultur nebo ... Radio Wave. Jako první v Česku.

ŠOK│ Horká novinka se objevila na trhu mobilních telefonů. Holandská společnost vymačkala z mobilního displeje maximum - uhlopříčku 5 palců (13 cm) a QVGA rozlišení (320x240 pix/16gray/50Hz) , i když rozměry multifunkčního 3G zařízení jsou 100x56x21mm. Displej se původně roloval do trubičky o průměru 7,5 mm, nyní se obalí okolo těla telefonu. Polymerní displej divize Polymer Vision koncernu Philips , použitý nejdříve v e-readeru READIUS a prezentovaný na výstavě IFA 2005, doznal v roce 2006 změny na "concept phone" a v druhé generaci použití jako HSDPA 3G PDA s 8GB pamětí Micro-SDHC, Windows CE a USB2, a našel uplatnění v i v budoucím telefonu Apple iPhone. Firma vyvinula i speciální verzi pro DVB-H protokol na zakázku Telecom Italia . Nová verze má být představena na letošním Mobile World Congress v únoru v Barceloně.

Polymer Vision Readies Rollable E-Book, Cell Phone ZDE

Sledoval jsem se zaujetím debatu, která se na Britských listech rozvinula kolem studia a studentů na vysoké škole. Já osobně jsem skeptický ke zobecňujícím radám o tom, zda je vhodné, aby student při studiu pracoval, či zda je lepší studovat to či ono -- nebo zda model financování VŠ studia je lepší ve Švédsku či v USA.

Hodně záleží na lidech.

Studenti technických oborů ve svých reakcích pohrdavě ohrnují nos nejen nad studentkou filozofie, ale nad filozofií samotnou. Jak nepraktický obor v současné pragmatické české společnosti, že? Jak hloupá, ukňouraná a hysterická je paní Náhlovská, že si ho zvolila. A tak dále.

1. Povolání středoškolského učitele filozofie je ve většině západoevropských zemí velmi vážené a slušně placené (60 000 - 90 000 Kč měsíčně). Stejně vážení a slušně placení jsou i středoškolští učitelé matematiky, jazyka, dějepisu, přírodopisu atd. Filozofie se v rámci středoškolského školství považuje za poměrně důležitý obor, protože kultivuje vyjadřovací schopnosti studentů - jak ústní, tak písemné, stejně jako jejich logickou argumentaci. Výsledky takového typu vzdělání jsou vidět i jinde: ve stylistické kvalitě odborných článků, v písemném i ústním projevu novinářů a politiků, atd.

Vývoj dentálních materiálů v zubním lékařství postupuje dopředu a je přirozené, že nové materiály s vhodnějšími vlastnostmi pro pacienta nahrazují ty již překonané. Dentální amalgam se, ať chceme či nikoliv, dostává na konec své pouti. V některých zemích byl již před lety doporučen útlum používání dentálního amalgamu ve stomatologii (Norwegian Board of Health 1999), a v řadě zemí Evropské unie k tomu dochází až v současnosti. V Norsku je používání amalgamu ukončeno 1. lednem tohoto roku ZDE). V Dánsku a Švédsku vlády oznámily ukončení používání amalgamu během roku 2008 ZDE ZDE.

Mediální skupina Mafra se stala majoritním vlastníkem bezplatného deníku Metro. Petr Orálek, zástupce šéfredaktora MfDnes má na starosti přesun nedávno koupeného deníku Metro Mafrou.

Cena ropy rostou. Zdražuje se, a je přirozené se ptát proč. Ptát se, co lze očekávat v budoucnosti, blízké a vzdálené. Je růst cen důsledkem ekonomických a přírodních procesů - toho, co by popsal ten slimák "Ze života hmyzu" slovy "Je moc slimáčků a málo kapustičky" ? Tedy:

• Je energie dražší, protože je teď víc aut a méně ropy?
• Anebo je to důsledek machinací darebáckých států, či darebáckých politiků?

poznámka redakce: Technickým nedopatřením se vytratil jeden z ilustračních grafů nutných pro argumntaci autora. Autorovi i čtenářům se omlouváme a článek přetiskujeme znovu.

Nicolas Sarkozy zvítězil v prezidentských volbách hlavně díky tomu, že sliboval, že «zvýší životní úroveň námezdně pracujících Francie». Na nedávné tiskové konferenci ale prohlásil, že «prezident republiky nemůže nařizovat zaměstnavatelům, aby zvyšovali mzdy». Sarkozy odhalil příčiny těžkostí francouzských námezdně pracujících občanů: Francie je standardní kapitalistickou zemí a v kapitalistické společnosti o platech nerozhoduji prezidenti, nýbrž majitelé výrobních prostředků.

Zkusme si -- opakovaně -- připomenout nejdřív "pravidla hry". Spekulace bez zřetele na podmínky volby je nefunkční. V 1. kole je automaticky zvolen kandidát, který získá v obou komorách "nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů" (čl. 58, § 2). Lze očekávat, že 101 hlasů od poslanců žádný z obou kandidátů nedostane. Pakliže ano, byl by to spíše V. Klaus. Ten má zřejmě hlasy Senátu jisté (ODS má v této komoře absolutní většinu). Jen za podmínky, že J. Švejnar získá více hlasů než V. Klaus v Poslanecké sněmovně, postupují do 2. kola OBA kandidáti. Těžiště volby v 1. kole spočívá na poslancích.

Při zahradní party skupina mladých lidí chytila kočku, kterou opili alkoholem, předhodili k týrání bojovému psovi a nakonec ji polomrtvou zabili šlápnutím na hlavu (Metro, úterý 22.1.2008, č. 14). Ochránci a milovníci zvířat i obyčejní občané jsou rozhořčeni, roztrpčeni a dokonce požadují pro taková lidská zvířata, nebo spíše lidské zrůdy, zvýšené tresty za týrání zvířat.

Dobrý den, Britské listy. Přeposílám vám e-mailovou korespondenci, kterou jsem vedl s firmou Anneca poté, co jsem zjistil, že BL zmizely z Právě dnes. Naprosto nechápu, jaké zájmy to v dnešní době panují, někdy jsem z toho opravdu otráven, píše čtenář Roman Ptáček.

Hosty tiskové konference byli předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter, předseda Společnosti přátel Mongolska Jiří Šíma, brněnský advokát Mgr. Marek Sedlák a obchodní a marketingový ředitel Pojišťovny VZP, a. s., Mgr. Ivan Dvořák.

Pokud jde o oprátky, nevím do jaké míry pronikla do Evropy zpráva o černošských studentech, kteří se porvali s nějakým bělochem, který jim bránil sedět na školním dvoře pod stromem, který byl pro bílé. U místního soudu jim hrozilo odsouzení až na dvacet let za údajný pokus o vraždu. Byla to tak zvaná Jena Six, Jena, La. (Detaily jsou například ZDE). Celá záležitost hrozila nabýt rozměrů protirasových demonstrací šedesátých let. Všechno to začalo tím, že tři běloští studenti pověsili na strom oprátky, jako výhrůžku. Pak se to trochu urovnalo a škola dala strom porazit - taky řešení.

V dnešní záplavě vědeckých objevů, nových technologií, přemíře informací, ale také v oblasti globálně pojímané otázky sociální a mezilidských vztahů, si člověk čím dál častěji klade otázku o smyslu svého počínání o smyslu svého bytí.Dívá- li se člověk nezaujatým pohledem, musí konstatovat, že naše lidské společenství je těžce nemocné a to zvláště v Čechách. Lež je pojímána jako pravda a zlo jako dobro.

reaguji na příspěvek Jana Čulíka "Ošuntělá Česká republika". Chtěla jsem do Luxoru přijít se podívat na Vás, který konečně napsal něco, co já si už dlouho myslím (soudím dle zveřejněných úryvků z knihy). Bohužel mi pracovní povinnosti nedovolily včas vyrazit, a tak jsem to vzdala. Teď jsem ráda, neboť mé pracovní oblečení (IT profese) rozhodně splňuje všechny znaky ošuntělosti. Cítila bych se trapně po tom Vašem článku, píše Alena Čechová.

ČT komentovala smrt režiséra Jiřího Sequense jednak prostřednictvím herců, kteří s ním léta pracovali (ti o něm mluvili jako o nezapomenutelné osobnosti jak po stránce umělecké, tak lidské), jednak prostřednictvím názorů pánů filmových kritiků Justa a Rejžka. Jejich stanovisko bylo tristní: "nemohou si zemřelého režiséra vážit zejména proto, že přijal Státní cenu KG a titul národní umělec."

Argumentace účastníků AutoMatu mi připadá opravdu otřesná.

Chápu snahu autorů "dát autům MAT" a považuji ji za legitimní - zároveň se však domnívám, že myslící bytost se nemůže vrhat do zjevného nebezpečí jen proto, že změny, které se snaží prosadit, jdou pomalu, případně vůbec o jejich relevanci dosud není konsensus.

Pouze MAT v mozku může někoho přimět proplétat se na kole po přecpaných pražských ulicích - které jsou pro cyklistiku jak svou koncepcí, tak svým stávajícím dopravním vytížením, naprosto nevhodné, a lokat přitom tuny smogu a špíny. Považoval bych za přirozenější a evolučně úspěšnější, aby cyklisti jezdili POUZE tam, kde jsou pro cyklojízdu vhodné podmínky - tedy cyklistické stezky, dost místa, čistý vzduch, a minimální provoz. To se s Prahou vylučuje.

Po přečtení příspěvku pana Ondřeje Zajíčka "Velká část základních potravin je dnes až neskutečně levná", mám na Vás následující prosbu. Požádejte, prosím, pana Zajíčka zda by mohl pro nás obyčejné lidi vést nějaký zdokonalovací kurz (třeba i internetový) na téma "Jak se zdravě stravovat za méně než 40 korun denně", píše A. Kubačák.

Jsem přesvědčen, že počet zájemců o toto vzdělávání překoná všechna očekávání a pan Zajíček si jako lektor může slušně přivydělat.

Poznámka: To vše platí za předpokladu, že pan Zajíček neměl ve svém příspěvku na mysli stravování v Poslanecké sněmovně ČR.

Nevím, kde přesně Ondřej Zajíček studuje, nevím, kde nakupuje potraviny, ale mám vážnou obavu o jeho zdraví, byť mám jen velmi povrchní povědomí o zdravotních vědách, tak si myslím, že po dostudování mu hrozí velmi závažné problémy, plynoucí z dlouhodobé podvýživy, nedostatku vitamínů a dalších látek potřebných pro organismus. Marně se snažím přepočítat, jak dokáže vyžít ze 40 kč na den, nakonec prostě musím říct, že ty dvě čínské polívky, patnáct rohlíku a tři sáčky čaje bohužel nepovažuji za dostatečné ke kvalitnímu stravování.

Módou posledních let se staly zprávy a články, který v názvu obsahují bombastické využití pojmu "terorismus". V posledních dnech jsme tak mohli v českých médiích slyšet o tom, že "Evropa představuje pro USA velkou teroristickou hrozbu" nebo, že "Teroristé údajně plánují útok na Eiffelovu věž". Terorismus se stal každodenní součásti naších životů a mnozí občané ani nevnímají širší souvislosti tohoto kontroverzního výrazu. V rámci předpovědí "aktuálních teroristických hrozeb" se nenápadně zmiňuje, že právě terorismus je důvodem křížového tažení západních armád v Iráku, Palestině, Afghánistanu.

Díky vám za vaše zprávy a názory. Je mi 78 let. Nejsem a nebyla jsem nikdy komunistka. Nikdy jsem nebyla štastnější, než když byla odraněna jejich vláda, ale věřte že dnes bych je brala zpět. Píši z meilu svého pravnuka a jste jediné, co mohu číst. Ještě jednou díky, píše Věra Stejskalová

So záujmom som si prečítal dosť rozsiahly článok pána Fuchsu, ktorý pomerne pútavým jazykovým prejavom oznámil ostatným čitateľom ako mu Britské "trhaj pytlík". Aby som bol úprimný, niektoré pasáže ma pobavili ale nemôžem súhlasiť so všetkým, čo bolo napísané, či už na margo BL ako celku alebo ich redaktorov.

Pán Čulík je iste kantorom a niekedy sa to prejaví i v jeho článkoch. Pán Kotrba má každopádne emotívny písomný prejav a často si neberie servítky. No nepochybne sú novinármi v porovnaní s väčšinou "oficiálnych" novinárov, ktorých výtvory môžem dennodenne čítať na stránkach slovenskej tlače. Novinár je totiž jedno z povolaní, či skôr poslaní, ktoré ruka trhu nemilosrdne ničí. V mainstreame platí, že "Koho chlieb ješ, toho pieseň spievaj", a preto nezriedka i kvalitní žurnalisti spievajú až po určitej autocenzúre, míní Daniel Stančík.

Nikdy jsem nereagovala na žádné články v novinách, byť jsem s nimi sebevíce souhlasila, či nesouhlasila. Ale téma probírané na této stránce v poslední době často diskutujeme i v práci, kde přicházíme do styku s lidmi, kteří se dostali do tíživé životní situace a finančních potíží, píše Božena Nováková.

Pane Eismane ve svém příspěvku "Kdo nás okrádá a proč jsme ošuntělí" uvádíte příčiny současného stavu společnosti. Je možno s Vámi z 95% souhlasit. Nechápu však, proč osočujete pana Čulíka a - jak píšete - mnohé další. Sám jste také žádné řešení nepřinesl, natož abyste byl schopen je zrealizovat. Že o koryta jde jak těm zprava, tak těm zleva, je zřejmé každému normálnímu smrtelníkovi. Ale asi těžko můžete očekávat, že někdo zrealizuje třetí defenestraci.

V demokracii jsou možností změny volby ale za stávající situace lze konstatovat, že neřeší příčiny stavu. Ať výsledek dopadne jak dopadne je to vždy jen kosmetická úprava levé nebo pravé tváře. Vidíte jak dopadl nový vítr, který nám slibovali Zelení. Někdy jsou na ně krátké i staré partaje, píše Vladimír Matějka.

V poslední době proběhla vlna kritiky na poslední projev předsedy KDU-ČSL Čunka, který se kriticky vyslovil proti „nadměrné“ soudržnosti tradiční romské rodiny, která brání jejím slabším či méně zodpovědným členům „padnout až na dno“, čímž nejsou nuceni starat se sami o sebe, a spoléhají tak na příbuzné nebo na stát. Dozvukem této kritiky bylo i obvinění z plagiátorství, když si Jiří Čunek vypůjčil některé myšlenky projevu z prací plzeňských sociologů a antropologů, kteří se romskou problematikou, chudobou a sociálním vyloučením dlouhodobě zabývají a zveřejnil je na jiném kontextu než autoři.

Jelikož patřím k těm, kteří diskuze o „romské otázce“ alespoň z povzdálí dlouhodobě sledují a mají i určité zkušenosti „zevnitř“, rád bych také přispěl svojí troškou do mlýna.

doslovný přepis dialogu ředitelky Českého rozhalsu 1 Radiožurnálu Barbory Tachecí s posluchači této stanice, 19. 1. 2008 v pořadu Víkendový Radiožurnál, nazvaném Českým rozhlasem "Volejte ředitelce, volejte Barboře Tachecí"

ŠOK│ Doslovné přepisy mluveného projevu jsou podkladem nejen pro větný rozbor a a ukázkou schopnosti vyjadřování se ve spisovném jazyce. To by pro každého rozhlasového pracovníka, mluvčího i novináře měl být základ jeho profese. Přepisy jsou dobré ale i pro analýzu logického uvažování a frekvenční analýzu užitého slovníku. Je to krutá deduktivní metoda, počítající s tím, že soustředěnost na obsah sdělení uvolní bariéry myšlení hovořícího více, než by si sám přál. Například se dá dle množství přivlastňovacích součástí věty zjistit, do jaké míry se cítí mluvčí součástí týmu - tím kolikrát řekne v rozhovoru slova "my, naše" a kolikrát slova "já, moje". Jak často dá slovo "já" na začátek věty a použije formulaci zesilující ono JÁ ("Já si myslím" namísto "Myslím si" nebo pouze "Myslím") . Do jaké míry o sobě a svých činech pochybuje, do jaké míry reflektuje názory a připomínky druhých a je ochoten je akceptovat. Připouští vůbec, že by někdo jiný mohl mít pravdu? Do jaké míry vůbec zná spisovný jazyk a do jaké míry používá nářečí, slang nebo dokonce argot. To vše o nás všech prozradí řeč. Barbora Tachecí hovořila tak dlouho, že víc snad už ani nemusí říkat. Měla by možná nadále nechat mluvit jen svého mluvčího... Profesionálního mluvčího. Neměl by jím být ale moderátor Žmolík, který je schopen ze sebe vyžmolit větu "Ředitelka Radiožurnálu, Barbora Tachecí je v tomto okamžiku TEĎ A TADY" a pak začít vysvětlovat, co tím vlastně myslel...

Máte možnost číst, co jiní musejí poslouchat: ředitelku Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu Barboru Tachecí.

Štěpán Kotrba: 21. 1. 2008 Stížnost Radě Českého rozhlasu: Tachecí porušila Kodex Českého rozhlasu aneb co je to "myslet nově" ZDE

Radiobulvár aneb Radiožurnál podle Tachecí TÉMA BL

Jak mnoho, nebo jak málo nám stačí k tomu, abychom si dokázali uspokojivě pojmenovat svět, ve kterém žijeme. Kdyby se někdo někdy odhodlal udělat přehled o počtu pojmů a jmen, se kterými si při pojmenovávání univerza v průměru vystačíme, asi bychom zjistili, že při své relativní civilizační dokonalosti stále uvažujeme velmi primitivně. Navíc se zdá, že období "konce dějin" k tomuto stavu přispívá spíše negativně. Místo toho, abychom pojmenovávali současnost, čím dál častěji se k ní obracíme zády a hledáme pojmenování v minulosti. Metodou zjištění poločasu rozpadu uhlíku jsme sice schopni určit stáří relikvie, ale z hlediska vypořádání se se současností je to vymoženost zcela nepoužitelná.

V časopise Týden dne 21. ledna 2008 vyšla recenze na knihu o českém filmu posledních osmnácti let Jací jsme Jana Čulíka, od autora Ondřeje Štindla, bývalého zpravodaje českého vysílání BBC. Autora, který dokáže mimo jiné na úvod recenze filmu Rok ďábla pro Týden napsat větu "Distribuční slogan charakterizuje snímek Petra Zelenky jako "film pro lidi, kteří dokážou slyšet melodie". Jako kdyby se onen distribuční slogan stal součástí díla. Ale film není reklama na film, stejně jako encyklopedie není zaplacená, a tudíž krotká recenze. I recenzování Čulíka pojal Štindl v duchu reklamního sloganu, jenže z jiné doby - účel světí prostředky ve svaté válce proti cizákovi. Jak jinak si vysvětlit titulek recenze "Vševěd jde do kina"?

Autor podepsaný jako Pavel Svoboda ve vydání z 20.1.2008 lituje, že on a jeho blíže neurčení společníci někoho (možná slečnu Náhlovskou a jí podobné) nemlátili dostatečně a nepodařilo se jim z půvabných mladých hlav něco vymlátit. Tedy zjevně vymlátit myšlenky. Jeho ideoví inspirátoři kopali do hlav českých studentů ve čtyřicátých letech na Pečkárně. Ze vzpomínky na to vzešel protest 17. listopadu 1989.

"Neocenitelná historicko-kritická práce, přehledná, vnímavá a dobře napsaná."

Josef Škvorecký, 6. ledna 2008

Právě přichází na předvánoční trh nová kniha o českém filmu od Jana Čulíka. K dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE

V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let; naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou už nesvědčí o životě v totalitě s tak úzkostnou naléhavostí jako snímky o normalizaci. Autor se dále věnuje četným filmům s historickými tématy, zejména z traumatických období, dále snímkům svědčícím o prvních zkušenostech z postkomunismu, včetně "pokleslých" komerčních komedií, a rozebírá též množství filmů vzniklých o současné společnosti. Nejnověji se česká kinematografie zabývá především mezilidskými vztahy; tyto snímky patří podle autora k nejlepším. Kniha analyzuje i filmy pro děti a mládež, dále četné, více či méně úspěšné umělecké experimenty, a závěrem vybírá "nejlepších pětačtyřicet" --- snímky vysoké kvality, které podle autorova názoru zřejmě přežijí.

Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o dnešní české společnosti, zda o ní vytváří mýty a jakého hodnotového systému se podle českých filmů dnešní společnost přidržuje. Podrobným sémantickým rozborem příběhů jednotlivých hraných filmů dochází autor k překvapivým závěrům.

Současná česká kinematografie zaujímá vůči české společnosti svobodný a kritický postoj. Vytváří o ní podle jeho názoru pozoruhodně ucelené svědectví.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V prosinci 2007 přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 45 847.78 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.12. 2007 částku 197 706.42 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 688.55 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.