Při čtení většiny příspěvků si kladu otázku, proč jsou lidé nespokojení, proč jsou nespokojení i ti, kteří rozhodně nespokojení být nemusí a proč jejich myšlenkové pochody vedou až tam, že by se vrátili do komunistického státu.

Slečna studentka si stěžuje, že vydělává 200,-Kč za hodinu, že bydlení ji stojí 2.000,- Kč a strava také. Na zabezpečení základních životních nákladů ji stačí pracovat 20 hodin v měsíci, což je 1 hodina v pracovním dnu. Zná snad někdo na světě jinou zemi, kde je možné pracovat 1 hodinu a mít zajištěny základní životní potřeby? Je možné si na toto stěžovat a ještě peskovat své rodiče za to, že se podíleli na změně společnosti?

Já jsem studoval v 70. letech, bydlel jsem na koleji Kolonka, postavené ve 20. letech pro dva studenty na pokoji, bydleli jsme tam 3. Chodili jsme rovněž na brigádu, zametat ulice za 50,- Kč za den. Nepíšu to proto, abych se litoval, píšu to proto, že považuji za normální, aby student si svojí prací přispěl na své vzdělání. Normální student vysoké školy si při troše píle dokáže „vyrobit“ prázdniny 4 měsíce v roce, aniž by měl migrénu. Bude-li z toho 2 měsíce pracovat, vůbec mu neubude. Ještě mu zbudou 2 měsíce, což se mu v životě již nikdy nepovede.

Krom toho se dnešní studenti nemusejí učit papouškovat a lhát u předmětů, jako je marxistická filozofie a vědecký komunismus.

Ale teď k meritu věci-kdo nás okrádá, proč jsme ošuntělí a proč se tomu neumíme postavit.

V prvé řadě nás okrádá stát, ten stát, po jehož významu a funkci stěžovatelé nejčastěji volají a chtějí od něho zařídit jejich život.

Počítejte prosím se mnou:

Průměrný výdělek je cca 20.000,-Kč. Z tohoto výdělku zaplatí zaměstnanec 1.800,-Kč na sociálním pojištění, 900,-Kč na zdravotním pojištění a cca 2.000,-Kč na dani.

Odnese si tedy domů 15.300,-Kč, přičemž jeho zaměstnavatel zaplatí ještě 6.800,-Kč na soc. pojištění a 1.800,-Kč na zdravotním pojištění. Sečteno a podtrženo, na to, aby si průměrný český zaměstnanec odnesl domů 15.300,-Kč, musí vyprodukovat 28.600,-Kč. Zaměstnanec má placeno 20 dnů dovolené a cca 10 dnů svátků a protože mimo státu nikdo nemá tiskárnu na peníze, takže si je musí vyprodukovat, čili musí vyprodukovat měsíčně 32.000,-Kč. Zde ještě není zahrnuta režie a zisk zlého zaměstnavatele, které rovněž něco obnášejí.

Takže podívejme se na to z druhé strany:

Vydělávám 32.000,-Kč, domů si nosím 15.300,- Kč, zbytek odevzdávám státu.

To však není vše. Platíme ještě daň z nemovitosti, pokud ji nevlastníme, je zahrnuta v nájmu, platíme silniční daň, platíme spotřební daně (cigarety, alkohol, pohonné hmoty) a platíme daň z přidané hodnoty. Tyto složené daně je těžké vyjádřit penězi, jsou u každého jiné, ale zkusme vzít, že tyto daně mohou být v průměru 25% toho, co utratíme, tj.3.825,-Kč.

Pak nám k opravdové útratě zbývá 11.475,-Kč z 32.000,-Kč, které jsme vyprodukovali, tj. 36%. Krom toho za nás stát vyrobí dluh ročně cca 100 miliard korun, tj. na 1 práceschopného člověka 20.000,- Kč, který jednou budeme muset zaplatit, měsíčně tedy dalších 1.667,- Kč. V této chvíli se dostáváme k tomu, že z našeho výdělku nám stát nechává cca 30%, 70% nám zcela legálně odebere.

A jak stát s těmito penězi zachází?

Zcela jistě špatně. Státními penězi spravuje státní úřednictvo, počínaje předsedou vlády a posledním úředníkem na obecním úřadě konče. Tak jak si nejvyšší státní úředník letí zalyžovat do Insbrucku, stejně tak si poslední obecní úředník zařizuje v pracovní době ze služebního telefonu a služebním automobilem své záležitosti.

Ptejme se, proč nám stát bere tolik peněz, aby stavěl nejdražší dálnice v Evropě, proč stát dává prostřednictvím různých dotací peníze na stavbu golfových hřišť, aquacenter v obcích, kde všichni místní plavci nejsou schopni jejich kapacitu naplnit a ve finále se zjistí, že tam není ani vodní zdroj.

Položme si otázku, proč chce pražský primátor olympiádu a proč sliboval pan Paroubek národní fotbalový stadion. Není to snad proto, že se bude investovat, že budou výběrové komise na tyto investice a že bude dobré v nich sedět? Že když budou tyto investice předražené, jako obecně jsou, že státní peníze budou utraceny, ale že peníze z nich se neztratí, ale objeví se jinde formou výhodného nákupu a následném prodeji akcií zlegalizované?

Kdyby nám stát nechal jenom o 5% více, tj. o 1.600,- Kč měsíčně, kolikrát bychom mohli jít do aquacentra, i kdyby vstupné bylo 500,-Kč. Hlavně bychom se však sami mohli rozhodnout, zda do něho chceme jít nebo ne. Neplatili bychom paušálně za ty, kteří tam chodí, přičemž my tam nechodíme, protože ho v obci ani v okolí nemáme anebo proto, že máme jiný zájem.

Ptejme se, proč ředitel polostátní firmy má roční příjem 700 milionů Kč, když nejvyšší úředník, předseda vlády, který ho na toto místo posadil, má oficiální příjem 3 miliony Kč.

Ptejme, proč ředitel městské teplárny má roční příjem 3,5 mil.Kč, když primátor, který ho tam posadil, má roční příjem 800 tis.Kč.

Má to logiku, nebo je za tím něco jiného?

Zcela jistě je za tím něco jiného, protože to logiku nemá. Co za tím je si snad domyslí každý.

Položme si otázku, kdo se snaží polarizovat českou společnost na pravici a levici. Jsou to právě politici jakoby pravice a jakoby levice, jedni hledají své voliče tak, že jedna strana jim slibuje snížení daní, druhá strana slibuje svým voličům, že daně budou platit z hlavní části ti bohatí. Nesmyslné daně však platíme všichni.

Oběma stranám však tento stav vyhovuje a nikdo jej nemá v úmyslu měnit. Obě strany nás zachraňují, jedna před komunizmem, druhá před fašizmem.

A do toho pan Čulík s bídou a ošuntělostí a mnozí další, ale téměř všichni bez návodu.