Ozvěny CzechTeku pomalu vyprchávají a česká média se vrhla se vší vervou na nové téma -- reality show. Mnozí se asi ptají, proč tolik humbuku? O tomto "fenoménu naší doby" se v těchto dnech dočteme opravdu téměř všude (snad jen čeští zahrádkáři a sadaři se tomuto tématu vyhnuli). Počínaje bulvárními tiskovinami, konče na první pohled uvážlivějšími týdeníky jako Respekt a Reflex. Jistě, styl psaní se od sebe liší. V seriózních tiskovinách se spíše objevují analýzy, které zkoumají vliv reality show na člověka, často psané psychology a jinými odborníky na lidskou duši.

Tentokrát v Sedmičce při střetu lídrů obou nejsilnějších stran prohráli podle mne oba, nicméně hůře na tom byl předseda vlády, který mne překvapil chováním, jímž dosud proslul spíše jeho rival: skákáním do řeči, přepjatostí, hloupými kecy a celkovou nejistotou.

V polovině 60. let bylo na této planetě 5 jaderných mocností -- tj. států, které provedly pokusný jaderný výbuch před 1. lednem 1967. Pokračovala studená válka a jen několik málo let předtím stál svět během kubánské krize před reálnou možností jaderného konfliktu se stovkami miliónů mrtvých. Řada zemí závistivě pokukovala po jaderných velmocích a uvažovala, že by se jí také mohlo hodit pár jaderných náloží na "obranu".

Je vůbec možné, aby něco podobného někdo mohl zveřejnit?

K čemu jsou média? Prý hlídací pes demokracie! Tak hlídejte, nebo dopadneme špatně, varuje Milan Spinka.

Vyfotografováno na Kobyliském náměstí v Praze

Poznámka ŠOK: Nyní už je tedy nejspíše jasné, o čem se bavila nedávno předsedkyně Petra Edelmannová (NS) s předsedou Mirkem Topolánkem (ODS)... Stejně jako ODS, i NS "brání české národní zájmy"... Po zpřísnění liberálních imigračních zákonů volají "občanští" "demokraté" ve svém programu i v médiích téměř stejnými slovy. "Stínový" ministr vnitra Langr by azylovou politiku zpřísnil ještě daleko více.

zdroj: ZDE

České úřednické krysy vytáhly proti českým myším v čínských kuchyních. Média se toho pochopitelně chytla a zvířila končící okurkovou náladu způsobem sobě vlastním. A pak že se má bojovat proti předsudkům.

Pan Blaheta vypočítal, kolik tun ropy je potřeba k zajištění současného stavu dopravy a průmyslu. Argumentuje tím, že když všichni přejdou v automobilech na naftové motory, které vykazují nižší měrnou spotřebu, tak je vlastně vše vyřešeno. Jak prosté.

Již delší dobu ve mně vzniká nedobrý pocit ze současného stavu automobilního průmyslu, který vykazuje stále větší vzrůst technologické a materiální náročnosti. Sám pracuji 20 let v autoopravárenství.

V důsledku počítačů vznikají ve školách u žáků rozdíly mezi pohlavími. Kluci tráví svůj čas u počítače hraním počítačových her, zatímco dívky počítačů využívají k tomu, aby jejich prostřednictvím vypracovaly domácí úkoly. Vyplývá to z nového výzkumu britské vlády.

Za pár let se Praha může dočkat sportovní monstrakce, nebo obrovské ostudy. Je totiž kandidátem na uspořádání některých z nadcházejících letních olympijských her (rok 2016 nebo 2020). Jak to nakonec dopadne?

Zdeněk Jemelík se ve svém článku jednoznačně staví za právní názor ministerstva spravedlnosti a Nejvyššího soudu ČR a kritizuje pražské soudce. Osobně bych nebyl tak kategorický, jde o složitou záležitost, na kterou by mělo být pohlíženo z mnoha aspektů a závěr, že šlo o jednoznačné pochybení soudců, považuji za předčasný.

Možná někdo z vás ho potkal. Studoval na M.I.T (absolvoval 2002) a působil zde na Media Laboratory. Jmenuje se Frank Josph Pompei. Na prestižní cenu Top Young Innovators Award ho nominoval Dr. Gordon Bell, senior researcher z Microsoftu. cenu pro vítěze mu předal Michael Dell, CEO firmy Dell Computer. Pompei vymyslel způsob, jak ozvučit jen tu část prostoru, kde o nějaký zvuk stojí - Audio Spotlight Directional Sound Technology. Své o tom vědí v house či rockových klubech uprostřed města. Dunivá hudba rezonuje celou ulicí, v domě se lidé nevyspí. Izolace nepomáhá. Přitom se zvuk nemusí šířit všemi směry. Ale dobrá myšlenka nemusí sloužit jen dobru.

Britský deník Guardian publikoval seznam padesáti nejvýznamnějších kulturních událostí nadcházejícího podzimu, jde o akce - filmy, výstavy, představení - které musíte vidět:

Patří k nim např. Gus Van Santův nejnovější film Last Days o rockovém hudebníku, který je zjevně založen na životní historii Kurta Cobaina; "mesmerizující, a brilantní, i když úmyslně šílený" film Slunce ruského režiséra Alexandra Sokurova, portrét japonského císaře Hirohita po Hirošimě a Nagasaki; výstava o staré Persii v Britském muzeu; nová divadelní inscenace muzikálu Vlasy z r. 1968; Kevin Spacey hraje Krále v nové inscenaci Shakespearova Richarda II. v londýnském divadle Vic; v londýnském Coliseu bude mít premiéru opera Geralda Barryho podle filmu Reinera Maria Fassbindera Trpké slzy Petry von Kantové; klasický a jazzový trumpetista Wynton Marsalis uspořádá 30. září s Londýnskou filharmonií koncert; v londýnské Royal Academy se bude konat výstava děl Edvarda Muncha; dirigent Charles Mackerras uspořádá ke svým 80. narozeninám sérii koncertů; bude se konat premiéra nového filmu Romana Polanského (71) Oliver Twist; Valerij Gergiev provede v Londýně kompletní cyklus Šostakovičových symfonií; od 21. října se bude promítat "komerčně nejúspěšnější" film Jima Jarmusche Broken Flowers; od 26. října bude v Londýně v National Gallery výstava děl Pietera Paula Rubense; od 3. listopadu v Tate Modern pak výstava obrazu Henri Rousseaua; nový francouzský thriller Jacquese Audiarda Tep, který mé srdce vynechalo, bude mít premiéru 4 listopadu; Bob Dylan uspořádá koncert v Nottinghamu 15. listopadu...

Podrobnosti v angličtině ZDE

Někteří čtenáři Britských listů ve svých reakcích na seriál o ropném zlomu poukázali na to, že se články zatím příliš soustřeďují na situaci a diskusi ve Spojených státech. I když mají pravdu v tom smyslu, že situace v Evropě je do značné míry odlišná, přece jen je a i do budoucna bude užitečné vývoj v USA sledovat.

Spojené státy jsou zemí, kde se právě teď "láme chleba", pokud jde o to, jak bude vypadat "post-fosilní" budoucnost planety a jakým způsobem (nebo zda vůbec) naše civilizace přechod k budoucnosti bez fosilních paliv přežije. USA mají méně než 5% světové populace, ale spotřebují zhruba 26% světové spotřeby ropy. Registrují 25% světového počtu automobilů, ale jejich výfuky proženou 40% světové spotřeby benzínu a motorové nafty.

V pátek 26. srpna 2005 proběhla na Radiožurnálu posluchačská debata o etice výběru pohlaví potomka před početím, což současné poznatky genetiky umožňují. Debatu moderoval Vladimír Kučera, který se opakovaně doznával, že o problému moc neví a genetice nerozumí. Debata volajících posluchačů s moderátorem se pak zákonitě vedla v rovině emocí, povětšině nekvalifikovaných názorů typu "myslím si, domnívám se ...", a sotva vnesla do etického kodexu posluchačů větší řád. Škoda promarněného času i příležitosti!

V polovině srpna byly vybrány čtyři firmy, které postupují do druhého kola tendru na nákup obrněných transportérů pro Armádu ČR: BAE Systems, Patria Vehicles, Rheinmetall a Steyr-Daimler-Puch. Hodnota obchodu má dosáhnout závratných 25 miliard korun. 1)  Kritéria, podle nichž bylo výběrové řízení na obrněná vozidla určená k dopravě české pěchoty vypsáno, však vycházejí z představ o charakteru budoucích ozbrojených střetnutí, které se utvářely mezi lety 1990 -- 2000. Nikoli tedy v posledních pěti letech, kdy v souvislosti s "válkou proti terorismu" armády docházejí k řadě velmi nepříjemných zjištění. Někdejší představy v pozadí rozhodnutí nakoupit kolové transportéry shrnuje Karel Zetocha v srpnovém vydání časopisu ATM takto:

Někteří členové britských vládnoucích "elit" dostanou pilulky a vakcíny, které je mají ochránit v případě smrtící pandemie ptačí chřipky.

Ochranu před virovou nákazou dostanou zaměstnanci veřejnoprávní BBC a čelní politikové - především členové vlády. Uhrazeno to bude z peněz daňových poplatníků.

Londýnský starosta Ken Livingstone už vydal milion liber, aby zajistil pro svou osobní kancelář a své zaměstnance zásobu 100 000 protichřipkových tablet.

Pokud by v nadcházejících měsících došlo v Británii k pandemii smrtelné ptačí chřipky, Británie má k dispozici takovou zásobu léků, která by ochránila 2 procenta obyvatelstva před chřipkou po dobu jednoho týdne.

Zachvátí Evropu ptačí chřipka? ZDE

Upozornění: Britské ministerstvo zdravotnictví publikovalo Informace o hrozící pandemii a plán nouzových opatření pro případ katastrofy. České ministerstvo zdravotnictví má zřejmě na svých stránkách špatný vyhledávač, protože jeho prostřednictvím informaci o ptačí chřipce nenajdete, je tam však ZDE a ZDE

Vejdete-li do jakéhokoliv knihkupectví v jakékoliv západní zemi, zjistíte, že jsou tam běžně a trvale k dispozici klasická díla z literatury té země. Pravidelně se dotiskují a můžete si je kdykoliv koupit. Toto až donedávna nebylo v České republice zvykem. Kniha vyjde, zmizí, a už ji v knihkupectvích nesežete.

Proto vznikla Česká knižnice Je to vydavatelský projekt, jehož cílem je zpřístupnit kvalitní, kritická vydání nejvýznamnějších děl z české literatury. Funguje od roku 1998 a celkem už vyšlo více než 40 nádherných knížek. Potíž je, že o tomto projektu málokdo ví a dokonale vypravené knížky se jen málo prodávají. Konec konců, kdo by měl v Čechách zájem o nějakou kvalitní literaturu, že?

Edice přežije, nalezne-li mezi 10 milióny Čechů 100 subskribentů. - Jinak...?

O České knižnici napsal pro Britské listy Jiří Holý z pražské FFUK:

V červenci 2005 přispělo celkem 110 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 14 862 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Na internetovém účtu Paypal máme nyní 732.19 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než osm tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.