DOKUMENT

Americká strategie národní bezpečnosti a Projekt pro nové americké století ZDE

Tento přípis pochopitelně nezůstal bez odezvy na webu From the Wilderness, kde na něj nám již dobře známý Dale Allen Pfeiffer [2] reagoval dosti jedovatou replikou. [3] Určitě jde o nejodvážnější potvrzení ropného zlomu z úst momentálně sloužícího šéfa ropné společnosti a ti, jak známo, obvykle nebývají tak upřímní.

První - možná poněkud cynickou, avšak přirozenou - reakcí komentátora je domněnka, že si pan O'Reilly preventivně chrání svou kůži. Nevraživost vůči ropným společnostem v USA roste s rostoucími cenami benzínu u tamních čerpadel. [4] Pan O'Reilly si jistě dovede živě představit chvíli, kdy bude předvolán před vyšetřovací výbor Kongresu Spojených států a tam bude dotázán, proč nevaroval veřejnost dříve.

Tento inzerát je pro něho výhodné alibi. Může tvrdit, že on varoval ve chvíli, kdy si uvědomil závažnost situace, a určitě dříve, než ty státní instituce, které by takové varování měly mít v popisu práce a místo toho lakovaly skutečnost na růžovo - třeba Geologický průzkum Spojených států nebo Energetický informační úřad (EIA), který je agenturou ministerstva energetiky. Třeba je zveřejněný dopis počátkem reklamní kampaně velkých ropných korporací, které - světe, div se - začnou v televizi nabádat své zákazníky k šetření benzínem a nabídnou se, že nás bezpečně a šťastně převedou do zářných zítřků éry po ropném zlomu.

Žádná ze Sedmi sester [5] zajisté neměla tendenci vidět svět ropy růžovými brýlemi a jejich veskrze poctivé manažery jistě ani náhodou nenapadlo zkreslovat hlášení o zásobách, z nichž těžily, třeba za účelem dosažení lepších hodnot jejich akcií a vyšších prebend pro jejich šéfíky. [6]

Podobná prohlášení jako je toto by mohla preventivně posloužit k uklidňování veřejnosti, která by si měla pomalu začít zvykat na to, že USA nemusí být imunní proti dalším plošným výpadkům energetických sítí podobným tomu, jako byl v srpnu 2003 [7], a potížím se zásobováním benzínových pump. Podobná prohlášení jako je toto by dokonce mohla být i počátkem tréninku občanů na možné přídělové hospodaření s pohonnými hmotami a na používání směrnice [8][9], kterou potichu vydal Pentagon v červnu 2005 a která by mohla být dobrým nástrojem, kdyby nedejbože bylo nutno v případě nějakých nepokojů - třeba způsobených problémy se zásobováním maloobchodu - v USA vyhlásit stanné právo.

Ale dost obviňování ropných korporací. Vina je na nás všech, nikdo nám po celá desetiletí nestál za zády s bičem a nepopoháněl nás, abychom nakupovali až do zblbnutí. Spíše než co prohlášení říká se pojďme raději podívat na to, co zamlčuje.

Je vysoce pravděpodobné, že ten druhý bilión už nejspíš celý nespotřebujeme. Až poletí ceny ropy nahoru spolu se stále rychlejším tempem poklesu těžby, málokdo si je bude moci dovolit zaplatit a ropou poháněná civilizace nakonec zkolabuje dávno dřív, než poslední vytěžený barel z toho druhého biliónu spatří denní světlo.

Podobná námitka. Jaký asi bude vliv rostoucích cen na poptávku? V článku [2] jsem citoval Matta Simmonse, který za rovnovážnou cenu, při níž je možno teprve nějak začít regulovat poptávku, považuje 182 USD/barel. Uvidíme dále, že v horizontu několika let se k takovým cenám možná opravdu dopracujeme. V takovém případě ovšem výrok pana O'Reillyho o růstu spotřeby o 40% za 20 let není nic než bezmyšlenkovité tvrzení ekonoma o možné extrapolaci křivek nekonečného růstu čehokoli do jakkoli vzdálené budoucnosti. Přinejmenším nebere na vědomí, že takové země jako Čína určitě nenechají USA v klidu konzumovat jako dnes 30% světové těžby ubývající existenčně důležité suroviny. A - mimochodem - kdo že je to největším věřitelem Spojených států? (4) A co když začne vybírat své pohledávky?

Tak pod toto se podepíšu oběma rukama. Malý problém je v tom, že různí aktivisté říkají různými slovy skoro totéž už od 70. let 20. století. Kde byli a co říkali tehdejší kolegové pana O'Reillyho, když v roce 1972 vyšla první zpráva Římského klubu [10][11]?

Ale tohle už není nic než pokrytectví. Dokud to šlo, pan O'Reilly a jemu podobní profitovali z nadbytku. Dnes, kdy již nelze nadále zastírat nadcházející nedostatek, budou chtít vydělávat i na něm? Vyždímali, co se dalo, a teď by v tom chtěli pokračovat s naší pomocí? Desítky let ignorovali dopady své činnosti na obyčejné lidi, na ekonomiky celých států, na životní prostředí - výsledky jsou všeobecně známé a mnozí z nás se s nimi denně potýkáme. Tak proč bychom zrovna lidem jako je pan O'Reilly měli věřit, že oni jsou těmi ideálními vůdci do nastávajících krizí?

Ale dopis pana O'Reillyho byl jen první vlaštovkou. 4. srpna se na webu Financial Times objevila informace [18], že velké světové ropné společnosti spouštějí reklamní kampaň varující svět před poklesem těžby ropy a vyzývající veřejnost, aby ropnému průmyslu pomohla něco s tím udělat. Autorka článku mj. poněkud zlomyslně konstatuje, že hlavním úkolem ropných společností není péče o spotřebitele a že někteří akcionáři byli "zaraženi" (perplexed) z obsahu inzerátů poté, kdy na valných hromadách v minulých týdnech slyšeli zcela odlišné zprávy. Stejně tak spotřebitelé nejsou hlavní starostí ještě důležitější skupiny: Národních ropných společností takových producentů jako je třeba Saúdská Arábie. Hlavní prioritou království je rostoucí počet obyvatel a stabilita režimu. Toto vše, spolu s rostoucí obtížností hledání nových zdrojů, je příčinou zadrhávání těžebních kapacit. Žádná reklama tuto dynamiku nezastaví.

Ropné společnosti ve své kampani tvrdí, že problém je řešitelný. Není. Jak píše Mike Ruppert na webu From the Wilderness [17]:

Ať je to jakkoli, jeden způsob, jakým by reklamní kampaň ropných společností mohla posloužit užitečné věci, nejspíš přece jen existuje. Jeden z mých čtenářů mi vytkl, že informace o možných scénářích ropného zlomu v mém článku [12] je sice objektivní, ale že závěr je "pesimistická sci-fi". Odpověděl jsem mu, že si nemohu pomoci, ale že při referování o cizích názorech (zatím jsem neměl jinou ambici než zprostředkování diskuse ve světě českým čtenářům) prostě nemohu nebrat na vědomí poměr pesimistických názorů proti optimistickým - ty první převažují nejméně o řád. A tak snad raději ještě více než dosud nechám místo sebe mluvit lidi lépe informované, ať někdo nemá pocit, že mu tady kážu něco, o čem nic nevím.

Začít bychom měli asi cenami za barel surové ropy. Koncem roku 1999 se prodával za 10 USD. Od té doby cena roste o 29% ročně. Prostou extrapolací dostaneme, jak napsal v lednu t. r. ve Forbesu kapitálový poradce Stephen Leeb [16], že asi za 3 roky bude barel za 100 USD a za 5 let asi za 160 USD. Příčina růstu cen je jednoduchá - rostoucí poptávka z Číny a Indie. Steve Leeb říká: "Výsledkem bude dvouciferná inflace - budeme-li mít štěstí. Jestliže nebudeme, bude silná deprese." A dále: "Uvidíme historicky vysokou inflaci 11 - 15%. To není tak neobvyklé. Inflace na této úrovni v USA byla za obou světových válek a v 70. letech v úplném závěru vietnamské války. Ekonomicky USA vlastně ve válečném stavu jsou, s válkou proti teroru, Irákem, masivními zbrojními výdaji a nedostatkem klíčové komodity - ropy". A jako správný poradce nezapomene doporučit, do kterých akcií máte za daného stavu nejépe investovat. Jsou to - jak jinak - ropné těžební společnosti a firmy, které zajišťují globální dopravu a logistiku ropných dodávek...

Uvedené ceny se blíží rovnovážné ceně 182 USD, kterou navrhuje Matt Simmons [13]. Z jeho vyjádření pro BBC v červnu 2004 vyplývá, že cenu ropy, dokud nedosáhne jím navrhované úrovně, je nutno považovat z hlediska poptávky a nabídky za příliš nízkou.

Goldman Sachs 31. března 2005 agentuře Reuters sdělil [14], že v letech 2005 - 2006 se může cena barelu pohybovat mezi 50 a 105 USD/barel. Výše cen bude záležet na růstu ve Spojených státech a hlavně v Číně. Následky ceny kolem 105 USD by asi zruinovaly akciové trhy a byly by katastrofou pro všechna odvětví od aerolinií přes maloobchod až po vlastní těžbu. Pokud jde o ceny benzínu u čerpadel, existují dvě skupiny lidí, jimž jsou lhostejné: Ti úplně chudí, tak chudí, že autem nejezdí, a ti úplně bohatí, jimž nezáleží na tom, kolik za co utrácejí. Většině běžných konzumentů by vyšší výdaje za dopravu zabránily utrácet jinde, což by mělo katastrofické důsledky pro celou americkou ekonomiku.

Zdá se [15], že komunita finančníků si naznačená rizika a tvrdou realitu ropného zlomu začíná uvědomovat. Banky dosud půjčovaly více, než měly v depozitu, a důvěra v zítřejší růst, poháněný levnou energií z ropy, byla dostatečnou zárukou za dnešní dluhy. Pokles těžby ropy podkope hodnotu takové nejisté záruky, což na druhé straně znehodnotí většinu položek obchodovaných na burze. Investiční komunita tak čelí dilematu. Na jedné straně chce zajistit zisky sobě a svým privilegovaným zákazníkům, ale zároveň se zdráhá začít akci, která by spustila pád burzy. V této situaci se investuje do komodit a krátkodobých obchodů s využitím denních nebo dokonce hodinových fluktuací cen, zatímco kvalitních dlouhodobých investic zbývá jen málo. Scéna je připravena pro druhou Velkou krizi, ale konzervativismus a staromódní povaha institucionálních investorů spolu s masivním tokem institucionálních peněz, které mají být na trhu umístěny, by mohly pomáhat zeslabovat pocit paniky, kterou by vědomí reality mohlo spustit. Na druhé straně vlastní moment proudění může způsobit větší povodeň, až základy přehrady definitivně povolí. Je to bezprecedentní situace.

Logická otázka, co s tím vším hodlá dělat americká vláda a establishment, už v tomto seriálu také padla [4]. Odpověď na ni je zatím jen částečná a nepřímá, ale o to více znepokojivá. Navíc v mezích prostoru tohoto článku ani nemůže být úplná, spíše by sama o sobě vydala na další velké téma.

Odpověď je nutno hledat v ideologii, která zcela ovládá myšlení dnešních amerických předáků. Projekt pro nové americké století (Project for the New American century, PNAC) [19] je think-tank, který sdružuje řadu dnešních vláních činitelů USA (D. Cheney, D. Rumsfeld, R. Armitage, P. Wolfowitz, J. Bolton, R. Zoellick, J. Bush aj.). Předsedou PNAC je známý konzervativní novinář William Kristol. Jeho cílem je podpora "amerického globálního vůdcovství". Základem ideologie, kterou zastává, je, že "americké vůdcovství je dobré pro Ameriku i pro celý svět" a že "takové vůdcovství vyžaduje vojenskou sílu, diplomatickou energii a morální přesvědčení". PNAC obhajuje "politiku vojenské síly a morální jasnosti", což mj. zahrnuje:

PNAC existuje od r. 1997, ale základy strategie začal formulovat Dick Cheney už koncem 80. let [20][21], kdy však byla administrativou G. Bushe st. odmítnuta jako příliš radikální. Teprve po událostech 11. září 2001 (existují názory, známé i u nás, že útok na WTC byl pro neokonzervativní dogmatiky to nejlepší, co mohlo administrativu G. W. Bushe potkat) se realizace agendy PNAC mohla výrazně urychlit. [22] Jejím základem ve vojenské oblasti jsou preventivní údery, návrat ke zbraním hromadného ničení a hvězdné války [23], v ekonomice doma subvence a protekcionismus, ale i korupce a "jánabráchismus" ve všech oborech národního hospodářství a navenek vnucování "volného obchodu" všem ostatním zemím s pomocí mezinárodních institucí (WB, WTO, IMF) ovládaných USA [24]. Letos USA vynaloží na zbrojení 455 miliard USD, tj. více než polovinu světových zbrojních výdajů celkem, více než všechny ostatní státy dohromady.

Začínám chápat hloubku beznaděje (aspoň té publikované na citovaných webových stránkách) řady domácích, tj. amerických oponentů současné americké vlády. Jedinou její odpovědí na hrozící globální energetickou krizi je pokus o výstavbu Nového Amerického Impéria - až do poslední kapky ropy, až do posledního dolaru vytaženého z kapes vlastních občanů, až do poslední kapky krve nepřátel, ale i vlastních vojáků. A potom - po nás potopa. Jasně že si uvědomuji, že v té obskurní směsici amerického asertivního až agresivního mesianismu a dětinského konzumerismu pro dost lidí konec American Way of Life znamená totéž, co konec světa. Toto by mohl být důvod, proč některá vyjádření nebrat až tak vážně. Avšak vláda nejbohatší a nejsilnější země na této planetě tváří v tvář nastupujícímu kolapsu ropou poháněné civilizace nejenže nic nedělá - ona se chová právě naopak, než by měla. A směs jejích pohnutek je jako nebezpečná výbušnina, kolem níž pobíhá malé dítě se zápalkami.

Není zde bohužel dost místa na hlubší rozbor, ale našel jsem dva příznačné citáty, v nichž mě fascinuje ta až naivní upřímnost a otevřenost či snad neomalenost, s níž američtí představitelé předvádějí světu svůj způsob myšlení.

Donald Kagan, člen PNAC, profesor klasické řečtiny na universitě v Yale: "Viděli jste V pravé poledne? My jsme Gary Cooper". [25]

President G. W. Bush na otázku novináře Boba Woodwarda, zda při rozhodování o útoku na Irák někomu něco vysvětloval: "Samozřejmě ne. Já jsem velitel... nemusím vysvětlovat, proč říkám věci. To je ta zajímavá věc na tom, být presidentem. Možná někdo potřebuje vysvětlovat mně, proč něco říká. Já nemám pocit, že bych někomu dlužil nějaké vysvětlení." [26]

Bez komentáře.

Ale ať nekončíme tak pochmurně: Aspoň vy, kteří vládnete angličtinou natolik, abyste si mohli vychutnat téměř cimrmanovskou mystifikaci, si přečtěte tohle [27]. Třeba se najde někdo, kdo to dokáže přeložit při zachování kontextu reálií a toho kouzelného slovníku. Já už vážně nemám sílu...

ODKAZY Z TEXTU

(1) http://www.chevron.com/about/advertising/docs/real_issues_print_02.pdf"

(2) www.blisty.cz/art/24065.html"

(3) http://www.fromthewilderness.com/free/ww3/072805_industry_leadership.shtml

(4) http://www.blisty.cz/2005/8/2/art24376.html

(5) http://en.wikipedia.org/wiki/Seven_Sisters_%28oil_companies%29

(6) http://www.blisty.cz/art/23057.html

(7) http://www.fromthewilderness.com/free/ww3/082103_blackout.html

(8) http://www.defenselink.mil/releases/2005/nr20050630-3843.html

(9) http://www.defenselink.mil/news/Jun2005/d20050630homeland.pdf

(10) http://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_www/7_soubory/7_1.html

(11) http://misc.eunet.cz/marathon/00/mar004_p8

(12) http://www.blisty.cz/2005/8/3/art24380.html

(13) http://news.bbc.co.uk/1/hi/business/3777413.stm

(14) http://www.peakoil.ie/newsletters/539

(15) http://www.peakoil.ie/newsletters/541

(16) http://www.forbes.com/energy/2005/01/10/cx_da_0110doomoil.html

(17) http://www.fromthewilderness.com/free/ww3/080505_half_truth.shtml

(18) http://news.ft.com/cms/s/7af6dc38-050c-11da-97da-00000e2511c8,ft_acl=,s01=2.html

(19) http://en.wikipedia.org/wiki/Project_for_the_New_American_Century

(20) http://www.informationclearinghouse.info/article1544.htm

(21) http://www.informationclearinghouse.info/pdf/naarpr_Defense.pdf

(22) http://www.sojo.net/index.cfm?action=magazine.article&issue=soj0309&article=030911

(23) http://www.fff.org/freedom/fd0212b.asp

(24) http://www.fff.org/freedom/0701b.asp

(25) http://www.informationclearinghouse.info/article2319.htm

(26) http://www.fff.org/freedom/fd0305b.asp

(27) http://www.newamericanempire.org/