Materiály, které mají posoudit možnost pořádání olympijských her v Praze existují, hodnotí územní, ekonomické a marketingové podmínky. První krok byl tedy učiněn. Praha má novou komisi, jakýsi přípravný tým, který se zabývá pořádáním her v Praze. Na podzim má být přichystán materiál pro vládu, příští rok by mělo padnout konečné rozhodnutí, zda se Praha bude o pořádání her oficiálně ucházet. Podle některých pražských zastupitelů by se o možnosti pořádání olympiády v Praze měli vyjádřit sami obyvatelé v místním referendu. Pochybuji, že by se běžnému občanovi dostalo všech relevantních údajů potřebných pro kvalifikované rozhodnutí. O tom, zda budou všichni občané schopni kvalifikovaně rozhodnout, ani nemluvě.

Zatím tedy nevíme, zda bude Praha o hry skutečně usilovat, a který rok si vybere. Sami Pražáci velmi době vědí, jaká pro a proti existují. Na jedné misce vah dominuje fakt, že jde o možnost prezentovat město a celou republiku světu. Mnozí vidí v olympiádě velký kšeft, pro budou jistě hoteliéři, obchodníci, podnikatelé všeho druhu, taxikáři a mnozí další. Sportovní příznivci jsou pro jaksi z principu. Uskutečněním obrovského sportovního podniku se staneme už konečně staneme opravdovou velmocí ve všech oblastech. Olympijské hry přece neuspořádá jen tak někdo. A o tom to právě je. Máme na to vůbec? Neskončí tato snaha gigantickou ostudou?

Zde nastupují odpůrci her v Praze. Ti si myslí, že na to prostě nemáme. Nemáme finance, infrastrukturu, ubytovací kapacity, dostatek použitelných sportovišť. Tyto názory jsou jistě opodstatněné, i když ne podložené finanční rozvahou. Jako každý takto velký projekt má i pořádání olympijských her mnoho ohrožení, z nichž mnohá neleze vyjádřit v penězích. Ekonomové mohou zvesela počítat a počítat, a stejně může být nakonec všechno jinak.

Podle údajů z úvodní studie projektu vyplývá, že se pražské olympijské hry stanou výnosnými. Je tedy počítáno i s možnými riziky a problémy? Praha by podle některých údajů musela investovat až 500 miliard korun. Se stavbou sportovišť by se totiž muselo začínat takřka na zelené louce. Zde je potřeba dodat, že většina nových sportovních staveb by pravděpodobně v budoucnu zůstala nevyužita. Češi totiž některým z olympijských sportů moc neholdují. Jednou z mála hotových a připravených staveb je hala Sazka, který by mohla hostit házenkáře, basketbalisty, volejbalisty a snad i další sportovce. Bohužel by asi těžko sloužila například všem těmto sportům na jednou, což je při nabitém olympijském programu pochopitelné. A co by se po olympiádě dělo například se třemi novými víceúčelovými halami?

Dokážeme si představit nápor desetitisíců sportovců, novinářů a obrovského množství fanoušků. Zvládla by to pražská dopravní síť. Měli by návštěvníci kde bydlet? Stavěla by se nová olympijská vesnice? Co by se s ní dělo pak? Byla by Praha schopna zabránit riziku teroristického útoku? A kolik by to stálo? Existuje dost schopných lidí, kteří by dokázali vytvořit organizační zázemí?

A co pro Čechy neatraktivní sporty? Chodil by vůbec někdo na dráhovou cyklistiku, judo, zápas a další disciplíny, o které se Češi moc nezajímají? Otázek až příliš. Jednou ze zmiňovaných silných stránek pražské kandidatury je možnost pořádání maratónu v nádherném středu města. Ovšem takovéto detaily budou nakonec těžko rozhodovat. Údernějším argumentem může být poloha České republiky ve středu Evropy, jsme jakousi spojnicí dříve rozděleného západního a východního světa. Koneckonců, když mohou hry pořádat v komunistické Číně...

Server olympic.cz mimo jiné uvádí:

Zdá se mi, že přes všechny studie a prohlášení se možnost uspořádání olympiády v Praze pohybuje v rovině teoretické. Vzpomeňme si, jaké byly problémy s výstavbou nové víceúčelové haly v Praze. Já osobně bych si v referendu asi hlasovat nedovolil...