22. 8. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 8. 2005

Klesající zásoby ropy

Tak co máme proti tomu dělat?

Lidé postrádající schopnost přesného pozorování ji často nazývají cynismem.
George Bernard Shaw

První Monbiotův zákon novinářské práce: Jestliže řeknete lidem to, co už sami znají, poděkují vám. Řeknete-li jim něco nového, budou vás nenávidět.

George Monbiot

V žádném případě netrpím iluzí, že za těch pár týdnů, po které vám na těchto stránkách přináším znepokojivé informace o ropném zlomu, se mohlo v hlavách většiny obyvatel českého dolíku a moravských úvalů něco zásadního změnit. Od tak banálního důvodu, jakým je vrcholící okurková sezóna, přes nabubřele hlučný mediální balast, který v zájmu ředitelů zeměkoule ztěžuje orientaci ve virtuálním prostoru všem hledačům pravdy, až po obecnou vlastnost lidské psychiky vytěsňovat věci nepříjemné a nežádoucí - vše hraje proti mé poněkud donkichotské snaze být slyšen, nota bene ve věci, která se při bližším ohledání zdá být existenciální povahy pro většinu lidstva. Mé články na téma ropného zlomu čte v průměru kolem 4000 lidí, což je pro internetové médium tohoto formátu bezesporu slušný výsledek, ale vzhledem k závažnosti tématu je to zoufale málo. A nakonec -- kdo jsem já, abych si dělal ambice být slyšen těmi, kdo mají reálnou moc něco ovlivnit? Takoví lidé jako Mike Ruppert bijí na poplach už možná 10 let, jejich názory si už našly cestu k mocným tohoto světa -- a co se změnilo?

Jestli něco, tak k horšímu. Velice dobře chápu, že jako solitér, amatér a outsider české mediální scény disponuji jen velice omezenou silou hlasu. Tím spíše mě vždy znovu potěší a povzbudí pozitivní ohlasy čtenářů. Chápu je však také jako velmi zavazující, především ty, z nichž cítím důvěru ve fundované odpovědi na otázky typu "a co bychom tedy měli dělat?".

Vážení přátelé - čtenáři Britských listů, pokládáte mi otázku asi nejsložitější ze všech, které jsem zatím za padesát let svého pobytu na tomto světě slyšel. Mně už nejspíš není souzeno, abych se do konce svého života dověděl, jaké relevantní odpovědi vůbec přicházejí v úvahu, natož která z nich se ukáže jako správná, nemluvě o tom, že správná odpověď může mít povahu zen-buddhistických paradoxů a může se skládat z několika navzájem vnitřně rozporných či protikladných částí. Není však namístě ztrácet naději.

Jedna věc je jasná: Jestliže se problém týká všech, všichni by se měli na hledání jeho řešení podílet. Takže první část odpovědi je nabíledni: Každý z vás, kdo toto čte a ztotožňuje se s hodnocením hloubky a závažnosti problému, může přispět k informovanosti o něm a ke zvýšení veřejného povědomí o jeho rozsahu a dosahu.

Nic vám přece nebrání rozesílat odkazy a kopie článků, zakládat blogy a diskusní webové stránky nebo téma nastolovat na netu tam, kde jste již doma, překládat do češtiny a publikovat zásadní věci, hledat ve svém okolí spřízněné duše, organizovat se na bázi existujících nebo nových komunit místních, zájmových, odborných, vzdělávacích či aktivistických (včetně politických), obesílat média (hlavně mainstreamová), odborníky a politiky (místní, krajské i centrální), které máte ve svém dohledu či dosahu.

S příklady možných způsobů oslovení veřejnosti jste se zde již mohli seznámit -- přinesl jsem vám překlad plného znění Uppsalského protokolu (1), nebo (v opačném gardu) dopis šéfa ropné společnosti Chevron (2). Na webu je k nalezení i dokument Statement on Global "Oil Peak" [Prohlášení o globálním "ropném zlomu", (3)] a i když obsah webu, na němž visí, je možná už trochu zastaralý, jsou na něm odkazy na další vysoce aktuální stránky. Co je však důležité, autoři webu, sdružení COPAD (Citizens Committee on Oil Peak and Decline, tj. Občanská komise pro ropný zlom a pokles) vyzývají všechny čtenáře k jeho dalšímu šíření. Překlad prohlášení vám zde proto předkládám v plném znění.

DOKUMENT

Prohlášení o "ropném zlomu"

My, členové vzdělávací a vědecké komunity zapojení do studia celosvětového vyvrcholení těžby ropy, předkládáme následující prohlášení o problému a jeho následcích pro budoucnost:

Ropa je konečný zdroj

Ropa se vytvořila v geologické minulosti a rostoucí počet předních světových ropných geologů se shoduje, že do nynějška bylo nalezeno více než 95% veškeré ropy. Víme proto s rozumnou mírou jistoty o veškerých nám dostupných zásobách ropy. K datu tohoto prohlášení jsme spotřebovali přibližně polovinu dostupné ropy a pokračujeme v její spotřebě ve výši zhruba 75 milionů barelů denně. Od roku 1981 spotřebováváme ropu rychleji, než ji nalézáme, a schodek mezi naší rostoucí spotřebou a ubývajícími objevy se dále prohlubuje. Spotřeba ropy je teď čtyřikrát rychlejší než její nové nálezy a situace se stává kritickou.

Ropa je náš nejdůležitější zdroj energie

Ropa je palivo, které umožnilo růst moderní civilizace a všechny průmyslové země na ní dnes závisí mimořádnou měrou. Ropa poskytuje 40% primární energie celkem a 90% energie pro dopravu. Je dále kritickým zdrojem pro průmyslové zemědělství, chemický a farmaceutický průmysl, většinu oděvního průmyslu a nepřehledné množství dalších odvětví. Fyzikální a chemická všestrannost ropy spolu s její vysokou energetickou hustotou jsou takové, že žádný jiný známý zdroj energie nemůže sloužit jako plná nebo alespoň přiměřená náhrada. Krátce řečeno, ropa je krví průmyslového světa.

Světová těžba ropy vrcholí

Po více než 50 letech výzkumů a analýz je nyní jasné, že rychlost, jakou mohou světoví výrobci dobývat ropu, dosáhla nebo je velice blízko své nejvyšší možné úrovně. Toto se nazývá "ropným zlomem". S velkým úsilím a vysokými náklady lze udržet současnou úroveň těžby ještě několik málo let, ale později musí těžba ropy nevyhnutelně začít klesat. Tento pokles je jistotou, zaručenou přírodními zákony, které ovládají náš fyzický svět, a nic z vědy, technologie ani techniky tomu nemůže zabránit. Spotřeba konečného zdroje je prostě konečná a pokusy odložit nástup poklesu jenom způsobí jeho příkřejší a méně kontrolovatelný průběh.

Ropný zlom je mocná síla destabilizace světa

Příznaky šoku z nadcházejícího vyvrcholení těžby ropy už ovlivňují národní ekonomiky, životní prostředí i světovou politiku. Neúprosné zadrhávání dodávek destabilizuje ropné trhy, které nyní vykazují extrémní cenové odezvy i na nejmenší z poruch. Vyšší ceny ropy poškozují hospodářství růstem nákladů na spotřební zboží a tak současně omezují disponibilní příjmy. Pokusy podpořit oslabené ekonomiky uvolněním ekologických pravidel, těžbou ve stále citlivějších nedotčených přírodních územích nebo přechodem na uhelné a jaderné technologie zvyšují znepokojení ohledně životního prostředí. A protože více než 50 producentských zemí se již nachází ve fázi poklesu těžby, zájem o Střední Východ bohatý na ropu se dramaticky zvýšil. Země Středního Východu byly tradičně schopny uvolňovat napětí na ropných trzích zvyšováním těžby, ale protože Střední Východ se sám blíží ke svému ropnému zlomu, jakákoli pomoc, kterou bude moci poskytnout, bude omezená a dočasná. Nicméně mnoho zemí se již stalo silně závislými na středovýchodní ropě a geopolitická rizika konfliktu v tomto regionu narostla do nebývalých výšin.

Řešení musí být založeno na přírodních vědách

Touto krizí nás musí provést termodynamické a fyzikální zákony, nikoli obchod a ekonomie. Volný trh není vybaven na to, aby si poradil s vyčerpáním kritického zdroje, protože nedokáže předvídat závažná technická omezení různých náhradních technologií. Například zemní plyn je sám konečným zdrojem a v Severní Americe jeho těžba už klesá. Vodík je často uváděn jako všelék, ale spíše než primárním energetickým zdrojem je vodík jen nosičem energie -- jako baterie. Přísně vzato je vodík energeticky ztrátový. Náhrada ropy sedminásobným zvýšením výroby jaderné energie by způsobila závažné a nákladné problémy s jaderným odpadem. Obnovitelné zdroje jako sluneční, větrná a geotermální energie nebo biomasa musí být podporovány a potenciál pro jejich masové nasazení musí být posouzen. Jiné technologie jsou ještě v laboratořích a ať už jsou ověřené nebo ještě nikoli, může být extrémně obtížné rozšířit je v čase a rozsahu vynuceném povahou problému.

Vyzýváme všechny vlády světa, aby se na tento problém zaměřily s veškerou odpovědností.

Ropný zlom je nevyhnutelný. První varování byla veřejně vyslovena před půlstoletím a od té doby komunita ropných geologů s rostoucí naléhavostí vyjadřovala znepokojení nad světovými zásobami ropy. Od roku 1995 skupina veteránů ropného geologického průzkumu vydává vysoce konkrétní varování založená na vyčerpávajících rozborech. Nyní žádáme, aby výzva byla vyslyšena. První reakce musí zahrnovat razantní snížení spotřeby a zevrubné znovuposouzení objemu zásob na světových ropných polích. Veřejnost musí být všude obeznámena s tímto problémem, aby se mohla podílet na vytváření udržitelné budoucnosti.

Ropný zlom je rozhodující výzvou, které čelí moderní společnost. Je čas shromáždit se, uvědomit si naši společnou zranitelnost a začít pracovat na změně struktury naší kultury a civilizace způsoby, které jsme dosud nikdy nepoužili. Nepodceňujme závažnost úkolu ani následky neschopnosti konat. Prosíme, připojte se k nám svým souhlasem s tímto prohlášením a staňte se součástí rostoucí komunity pracující na řešení na všech úrovních.

22. března 2003

Autoři:

Mark Sardella, poradce pro zavádění decentralizované energie

Julian Darley, publicista

Poradci:

Richard Heinberg, vysokoškolský pedagog, publicista, aktivista

Colin Campbell, bývalý ropný geolog, člen ASPO (Asociace pro studium ropného zlomu), aktivista, publicista

Pro všechny, koho dosavadní články o ropném zlomu přiměly k přemýšlení a kteří začínají klást otázky sobě i lidem ve svém okolí, bych ještě rád zdůraznil jeden aspekt.

Jeden čtenář ze Slovenska se mě dotázal, zda šanci jeho rodiny na přežití zlepší, když si pořídí chalupu na venkově a velký pozemek. Domnívám se, že to v žádném případě nebude na škodu, ale neumím si představit, že by jednotlivci nebo rodiny byli schopni čelit výzvám takového rozsahu osamoceně.

Většina seriózních pramenů, které lze k tématu nalézt, klade důraz na znovuobnovení komunity. Největší škody, které napáchal život v konzumní společnosti na psychice jednotlivců i společnosti, má na svědomí bezbřehý individualismus.

Zdá se, že organizace post-fosilní společnosti i její ekonomiky by mohla být založena na decentralizovaných menších správních a ekonomických celcích, které budou soběstačné, pokud půjde o zajištění základních životních potřeb svých obyvatel. Už jsem vícekrát třeba tady (4) psal o tom, jak naši předkové ctili ta - dnes nám většinou připadající jako otřepaná - hesla: Sám nejsi nic. V jednotě je síla. Organizujte se. Dnes bych je modifikoval: Znovuzrození komunity. Svépomoc a solidarita. Nesmí to však znamenat ústup od toho, abychom na politicích všech ranků požadovali plnění jejich povinností. Pokud jde o ekologickou uvědomělost, často se mluví o dobrovolné skromnosti, šetrném životě a podobně. V jiné souvislosti (5) jsem se zmínil o odpovědnosti vlád, které ji však často a rády přehazují na jednotlivce. Později jsem k tomu našel brilantně (jako vždy) napsaný článek George Monbiota Zachraňme se před námi samotnými (6) ze 30. června t. r. pro New Statesman. Jde v něm sice o klimatické změny, ale toto platí zcela obecně:

...Nic se nemůže stát díky dobrovolné zdrženlivosti. Jakkoli dobrou vůli máme, budeme přehlížet svůj vlastní vliv na přírodu a zdůrazňovat vliv druhých. Budeme sami sebe přesvědčovat, že děláme správnou věc ... a zároveň pokračovat ve spotřebě, jak nám to jen naše kreditní karty dovolí. Jediný způsob, jak lze reagovat na ... environmentální vlivy, je činnost vlád: Pravidla a daně platné pro všechny... "Spotřebitelská demokracie", "dobrovolná skromnost" a "uvědomělý život" se ukázaly být osudným odvedením pozornosti od politického boje. Nefungují ze spousty důvodů, ale především kvůli otřesnému pokrytectví dobromyslných lidí. Chceme-li změnit svět, musíme donutit vlády, aby donutily nás, abychom změnili naše chování. To je ovšem ta poslední věc, kterou chtějí udělat...

Pochopitelně. Zatím ještě nenadešel ten čas, kdy by se někdo z politiků odvážil "natvrdo" veřejně prohlásit, že naše pokračování v ekonomickém růstu s ropným zlomem na dohled znamená pro naše vnoučata zaručenou cestu zpátky do chatrčí a zemljanek. Řečeno "po lopatě":

Růst je poháněn naší nekonečnou a většinou zbytečnou spotřebou, ta je podněcována uměle těmi, kdo na ní mají zištný zájem, jimi ochočené vlády jim přitom dělají pomyšlení (teď už často i na úkor všech ostatních našich práv a svobod s výjimkou té jediné, svobody nezřízeného konzumu -- nesměřuje to náhodou ke všeobecné povinnosti konzumu?) a všechno to pohání levná a energeticky účinná ropa.

Ale neobviňujme ropné společnosti ani burzy, že tlačí ceny ropy vzhůru. Ony jen dělají, co se jim dovolí. Obviňujme sebe (za to, že konzum je pro nás drogovou závislostí, kterou odmítáme léčit) a naše vlády (za to, že je nezajímá kvalita života nás občanů, ale jedině prospěch korporací jako zdrojů jejich korupčních výhod).

(Poznámka na okraj: O tom, jak obludně NÍZKÁ je v tomto kontextu cena ropy na trhu, svědčí příklad, kterého použil kongresman Roscoe Bartlett, jedna z těch bílých vran amerického establishmetu, které si uvědomují hloubku problému. Citát je z rozpravy v Kongresu USA ze dne 11. května letošního roku (7).

...Nabídnu vám nějakou představu o energetické hustotě surové ropy, jeden barel surové ropy, 42 gallonů, představuje energii 25 000 člověkohodin práce. To je práce asi 12 lidí za rok. To je ekvivalent toho, že byste měli k dispozici 12 lidí, kteří by pro vás pracovali po celý rok. A kolik za to zaplatíte? Dnes 100 USD, z toho asi 50 USD za barel ropy a možná 50 USD za její rafinaci a distribuci. Tak tohle je energetická hustota, kterou dostáváme z fosilního paliva... )

Nevím, zda jsem své laskavé čtenáře aspoň částečně uspokojil při hledání odpovědí na jejich otázky. Sám v tom zdaleka nemám jasno. Ale snad z mých úvah vyplynulo, že to v žádném případě není práce pro jednotlivce. Třeba se někdo z vás přidá a s tím hledáním mi pomůže.

ODKAZY Z TEXTU

(1) http://www.blisty.cz/art/24200.html

(2) http://www.blisty.cz/art/24474.html

(3) http://www.copad.org/index.print.php?doc=oilpeak-war.doc

(4) http://www.blisty.cz/art/22840.html

(5) http://www.blisty.cz/art/23361.html

(6) http://www.monbiot.com/archives/2005/06/30/save-us-from-ourselves/

(7) http://www.xecu.net/thorn/PO/May11-2005-4thTalk.htm

                 
Obsah vydání       22. 8. 2005
22. 8. 2005 Tak co máme proti tomu dělat? Jindřich  Kalous
22. 8. 2005 Amerika ve válce: Prezident Bush se neodváží požádat občany, aby šetřili benzin Miloš  Kaláb
22. 8. 2005 Policie věděla, že Brazilec není bombový atentátník
19. 8. 2005 Nepočítejte s tím, že vás Policie ČR ochrání před násilníky... Štefan  Švec
22. 8. 2005 Mapping the limits of democracy Jan  Čulík
22. 8. 2005 Silnice jsou rozbité, úřední šiml řehtá, ale my vám přejeme příjemný den
22. 8. 2005 Poslanci potřebují na tramvaj Bohumil  Kartous
22. 8. 2005 Nešetřit si odvahu na lepší časy Petr  Pospíchal
22. 8. 2005 O odvážných Polácích, flegmatických Češích a neutrálních Brazilcích Fabiano  Golgo
22. 8. 2005 Nesmíme propadat mýtům Jan  Čulík
22. 8. 2005 O konečníku Alex  Koenigsmark
22. 8. 2005 Rakouskem obchází strašidlo nezaměstnanosti Richard  Seemann
22. 8. 2005 Odraz památky 21. srpna 1968 v činech Zdeněk  Jemelík
22. 8. 2005 Pro(ti)kuřácký zákon je na světě Josef  Provazník
22. 8. 2005 Normobčan 1.0 beta Tomáš  Gawron
22. 8. 2005 Komu patří internetové stránky Hospodářských novin Štěpán  Kotrba
22. 8. 2005 ĆT2: Tekno je mý všekno
22. 8. 2005 Teknival uprostřed metropole? Štěpán  Kotrba
21. 8. 2005 Podivné datum Petr  Wagner
21. 8. 2005 Happy birthday, pane premiére Štěpán  Kotrba
22. 8. 2005 Dnešní oběti v Jugoslávii Miroslav  Polreich
19. 8. 2005 Paroubek se rozhoduje mezi Siemensem a Kapschem Štěpán  Kotrba
19. 8. 2005 Neobčané v Evropské unii Oskar  Krejčí
18. 8. 2005 Constantin Plesky: "Strašně mě to mrzí..." Martin "Juki" Jyrkinen
19. 8. 2005 O dodržování pravidel podruhé -- a naposledy Milan  Černý
19. 8. 2005 Hospodaření OSBL za červenec 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
22. 8. 2005 O konečníku Alex  Koenigsmark
22. 8. 2005 Normobčan 1.0 beta Tomáš  Gawron
22. 8. 2005 Tak co máme proti tomu dělat? Jindřich  Kalous
22. 8. 2005 O odvážných Polácích, flegmatických Češích a neutrálních Brazilcích Fabiano  Golgo
19. 8. 2005 O dodržování pravidel podruhé -- a naposledy Milan  Černý
19. 8. 2005 Nepočítejte s tím, že vás Policie ČR ochrání před násilníky... Štefan  Švec
18. 8. 2005 Překvapivé paměti Čestmíra Císaře Jan  Čulík
18. 8. 2005 Constantin Plesky: "Strašně mě to mrzí..." Martin "Juki" Jyrkinen
17. 8. 2005 Velmi nepodařené Otázky Václava Moravce o neparlamentních stranách Petr  Šafařík
16. 8. 2005 Globalizace podle Ulricha Becka Martin  Škabraha
16. 8. 2005 Dvojí metr v exekučním řízení u českých soudů Aleš  Uhlíř
16. 8. 2005 Naše noční teroristické můry Jan  Čulík
16. 8. 2005 Evoluce nebo kreacionismus?   
15. 8. 2005 Pět zásadních bodů, které žádná česká strana kupodivu neprosazuje Boris  Cvek
15. 8. 2005 Uniformovaná zvůle je následkem infiltrace deprivantů mezi policisty Jan  Paul

Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost RSS 2.0      Historie >
22. 8. 2005 Amerika ve válce: Prezident Bush se neodváží požádat občany, aby šetřili benzin Miloš  Kaláb
22. 8. 2005 Tak co máme proti tomu dělat? Jindřich  Kalous
15. 8. 2005 Scénáře ropného šoku - mediální odezva Jindřich  Kalous
10. 8. 2005 Cena ropy dosáhla 64 dolarů za barel - rapidně se zvyšuje cena benzínu   
8. 8. 2005 Ze zámoří přicházejí znepokojivé zprávy Jindřich  Kalous
3. 8. 2005 Scénáře ropného šoku Jindřich  Kalous
15. 7. 2005 Co přijde po ropě? Pavel  Houdek
11. 7. 2005 Jíme ropu a zemní plyn Jindřich  Kalous
2. 5. 2005 Absťák Jindřich  Kalous
22. 4. 2005 Konec ropné éry?   
11. 8. 2004 Ropa, politika a krev Oskar  Krejčí
2. 6. 2004 Atentát v Saúdské Arábii vyvolal ropnou krizi   
12. 3. 2003 Irák a invaze: Nevěrný manžel Hussein, euro a ropa Petr  Baubín