V Asii je ptačí chřipka už několik let endemická. Nakazila miliony ptáků a způsobila úmrtí asi 60 lidí. Z Asie se pak ptačí chřipka rozšířila na Sibiř a pak už do hor na západ od Uralu. Potvrzuje předpovědi mnoha vědců, že bude nesmírně obtížné zvládnout tuto vysoce nakažlivou nemoc.

"Této chřipky se hned tak nezbavíme," konstatoval Neil Ferguson, profesor matematické biologie na Imperial College v Londýně. "Není nic, čím by se dalo zastavit její šíření. Je zcela pravděpodobné, že se rozšíří po celé Evropě i na oba americké kontinenty."

Britská vláda zatím sice zdůrazňuje, že je riziko nízké, avšak úřady jsou ve stavu pohotovosti. Britská ministerstva zdravotnictví a životního prostředí mají na svých internetových stránkách informace o hrozící pandemii i plán nouzových opatření.

Z nynějších forem ptačí chřipky je nejnakažlivější vysoce patogenní chřipkový virus A známý jako H5N1. Existují vážné obavy, že by tento virus mohl zdecimovat celou populaci slepic a kuřat. Před dvěma lety bylo v Holandsku po vypuknutí epidemie ptačí chřipky usmrceno 28 milionů kuřat. Od pondělí 22. srpna nařídilo Holandsko všem svým chovatelům kuřat přesunout je do zastřešených slepičáren, aby kuřata nepřišla do styku s ptactvem ve volné přírodě, které může být nakaženo.

V Británii by však bylo provést takové nařízení daleko obtížnější, protože 25 procent kuřat se tu chová ve volné přírodě, na otevřených farmách - v Holandsku se chová za takových podmínek jen asi 1 procento kuřat.

Kdyby došlo k infekci kuřecích farem, mělo by to drastické následky. Zdecimovalo by to celý průmysl a postiženi by byli i zaměstnanci. Je známo, že se ptačí chřipkou mohou nakazit lidé, kteří přijdou do styku s nakaženými ptáky.

Hlavní obavou však je, že by se ptačí chřipka mohla hromadně rozšířit v lidské populaci. Zatím se infekce šíří jen mezi ptáky a občas se nakazil v Asii nějaký jednotlivec - tam totiž žijí slepice a kuřata volně v ulicích a lidé se od nich mohou nakazit v důsledku přímého kontaktu.

Vědci mají obavu, že by se virus mohl pozměnit a vytvořit takovou formu, která by se šířila po lidech. K tomu by mohlo dojít, kdyby se člověk, nebo třeba prase, nakazili ptačí chřipkou a zároveň s tím i lidskou chřipkou. Oba viry by si mohly vyměnit geny, a tak by vznikl hybrid, který by se začal šířit mezi lidmi s katastrofálními následky.

Vládní vědci předpovídají, že by infekci zřejmě dostala čtvrtina britské populace a další čtvrtina populace by se o tyto nemocné lidi musela starat. Nouzové plány britského ministerstva zdravotnictví počítají s tím, že by na pandemii ptačí chřipky zemřelo 21 500 až 709 000 lidí. Podle některých odborníků by celosvětově na ptačí chřipku mohlo zemřít až 200 milionů lidí.

Během epidemie španělské chřipky v roce 1918 zemřelo asi 40 milionů lidí. V současnosti žije na planetě Zemi šestkrát více osob, takže pravděpodobnost, že by při pandemii zahynulo 200 milionů lidí, je docela pravděpodobná.

Letos v březnu oznámila britská vláda, že vydává 200 milionů liber na výrobu protivirových léků, které mají být k dispozici 14 milionům lidí. Tyto antivirové léky, nedokáží zabránit nákaze chřipkou, ale jsou schopny oslabit její příznaky. Minulý měsíc britská vláda také oznámila, že zakoupí 2 miliony protichřipkových vakcín pro klíčové pracovníky, avšak vyrobit tyto vakcíny bude trvat půl roku. Problémem je určit předem, jaká přesně má být tato vakcína, protože je na to třeba znát přesné charakteristiky toho druhu chřipky, který vyvolal epidemii.

Experti konstatují, že by se chřipková pandemie rozšířila velmi rychle a pochybují, zda jsou na to vlády připraveny.

Profesor Ferguson argumentuje, že úsilí britské vlády snažit se bojovat proti následkům chřipkové pandemie, až vznikne, je chybné. Daleko důležitější je zabránit vzniku pandemie.

Fergusonův počítačový model dokazuje, že pandemie by se rozšířila po celém světě během čtvrt roku, ale kdyby bylo zjištěno, že epidemie vzniká, dříve, než by vzniklo 50 případů, bylo by možno pandemii antivirovými léky zlikvidovat v zárodku. Toho by mohlo být dosaženo, kdyby se vytvořila mezinárodní zásoba 3 milionů protichřipkových vakcín, jimiž by byli rychle naočkováni všichni lidé, kteří přišli do styku s nakaženými jedinci anebo bydlí v jejich blízkosti.

Podrobnosti v angličtině ZDE