29. 8. 2005
Budoucnost bez ropyProč nás situace v USA musí zajímatNěkteří čtenáři Britských listů ve svých reakcích na seriál o ropném zlomu poukázali na to, že se články zatím příliš soustřeďují na situaci a diskusi ve Spojených státech. I když mají pravdu v tom smyslu, že situace v Evropě je do značné míry odlišná, přece jen je a i do budoucna bude užitečné vývoj v USA sledovat. Spojené státy jsou zemí, kde se právě teď "láme chleba", pokud jde o to, jak bude vypadat "post-fosilní" budoucnost planety a jakým způsobem (nebo zda vůbec) naše civilizace přechod k budoucnosti bez fosilních paliv přežije. USA mají méně než 5% světové populace, ale spotřebují zhruba 26% světové spotřeby ropy. Registrují 25% světového počtu automobilů, ale jejich výfuky proženou 40% světové spotřeby benzínu a motorové nafty. |
Svět spálí v silniční dopravě 55% celkové spotřeby ropy, ale v USA tento podíl činí neuvěřitelných 70%, takže 18% světové spotřeby slouží automobilové dopravě ve Spojených státech. (Čísla jsou přibližná a většinou jsou čerpána z Hirschovy zprávy, viz dále.) Prvním dobrým důvodem, proč věnovat pozornost vývoji v USA, je tedy jejich chování Otesánka ze známé české pohádky. Víme všichni, co všechno Otesánek stačil pozřít, než na svou nenasytnost doplatil - ale nejdřív na ni doplatili všichni okolo... Druhý důvod, proč nás vývoj v USA musí zajímat, je vliv jejich ekonomiky na ekonomiku zbytku světa. Rozměry národního hospodářství USA jsou ve světovém měřítku prostě příliš velké a vše, co negativně ovlivní jeho vývoj, zbytek světa rychle a tvrdě pocítí. V růstové ekonomice je logické, že čím více kdokoli utratí za ropu, tím méně mu zbude na ostatní zboží a služby, na druhé straně růst cen ropy ostatní zboží a služby také zdraží, což zvýší inflaci a nezaměstnanost, sníží poptávku po zboží, kapitálové investice a daňové příjmy, na druhé straně zvýší úrokové míry. To vše naruší atmosféru důvěry obecně potřebnou pro fungování trhů. Vládní politika může nepříznivé důsledky vysokých cen ropy nanejvýš zmírnit, avšak nikoli zcela eliminovat. Na druhé straně běžné, ale neadekvátně používané nástroje monetární a fiskální politiky určené k potlačování inflačních trendů mohou krizový vývoj daňových příjmů a nezaměstnanosti ještě více vyhrotit. Vláda USA zatím nemá vypracovanou žádnou explicitně formulovanou strategii, jak čelit ropnému zlomu. V jednom z minulých článků (1) jsem citoval tzv. Hirschovu zprávu (abstrakt najdete " class="btn" target="_blank">ZDE [2], plné znění ZDE [3]). Jde o návrh strategie určený pro Bushovu vládu, ale jakkoli pozitivní je zjištění, že se problémem někdo v USA na této úrovni konečně začal vážně zabývat, má Hirschova zpráva řadu nedostatků. O některých jsem se v článku (1) již zmínil. Při podrobnějším studiu zjistíte, že zpráva se příliš zaměřuje na snahu udržet neudržitelné, tj. co nejdéle zajistit Spojeným státům stávající úroveň spotřeby. Např. možnost masivnějšího přechodu dopravy nákladů ze silnic na železnice je v 91stránkové zprávě odbyta několika řádky jako příliš investičně náročná. Opačný názor na možnost renesance železnice v USA už byl v tomto listu uveřejněn ZDE.(4) Přesto ve zprávě najdete řadu zajímavých zjištění a návrhů. Např. o účinku výpadků dodávek ropy na světovou ekonomiku se v ní praví toto:
Deficit dodávek ropy způsobený vyvrcholením světové produkce konvenční ropy (konvenční ropa = ropa snadno těžitelná z klasických vrtů běžnými postupy, zde se dává do protikladu k ropě nekonvenční, tj. z asfaltových písků nebo ropných břidlic, pozn. J.K.) výrazně zvýší ceny ropy a jejich nestálost (Hirschova zpráva byla poprvé zveřejněna v březnu 2005, pozn. J.K.). Jakmile bude dosaženo ropného zlomu, i relativně bezvýznamné události budou pravděpodobně mít výraznější dopady do cen ropy a na termínové trhy. Ceny ropy zůstávají klíčovou determinantou pro výkonnost světové ekonomiky a světový hospodářský růst během posledních 50 let byl vždy negativně ovlivněn zvyšováním cen ropy. Čím hlubší bude propad dodávek, tím výše ceny narostou; čím déle propad potrvá, tím výraznější budou negativní ekonomické efekty. Dlouhodobý vliv trvalého a významného zvýšení cen ropy doprovázející ropný zlom bude krutý. Skoro jistý je růst inflace a nezaměstnanosti, pokles výroby zboží a nabídky služeb a snížení životní úrovně... Vliv změněných cen ropy bude pravděpodobně asymetrický... Zvýšení ekonomického růstu v zemích exportujících ropu způsobené růstem jejích cen bude menší než pokles růstu v dovážejících zemích a tyto vlivy budou pravděpodobně pokračovat i do budoucna. Hirschova zpráva se zabývá také dalšími signály trhu svědčícími o nadcházejícím ropném zlomu. Připouští sice, že jde o signály krátkodobé a že signály dlouhodobé je nutno teprve hledat, avšak určité závěry lze učinit už teď.
Ceny ropy byly vždy nestálé. K příčinám patřily politické události, počasí, stávky, potíže s infrastrukturou a strach z terorismu. V dobách, kdy dodávky byly schopny reagovat na poptávku a kdy OPEC měla nadbytek těžebních kapacit, byly tyto vlivy relativně krátkodobé. Protože se však blížíme k celosvětovému ropnému zlomu, nadbytečná kapacita z definice zmizí, takže každé i malé narušení dodávek způsobí zvýšenou nestabilitu cen, jak budou obchodníci, spekulanti a další účastníci trhu reagovat na poptávku a nabídku. Současně se pravděpodobně sníží skladové zásoby ropy, což dále naruší bezpečnost dodávek, vyostří nestabilitu cen a podpoří spekulace... Vyšší nestabilita cen ropy může vést k omezení investic v jiných oborech ekonomiky, což povede k dlouhodobému snížení dodávek různého zboží, vyšším cenám a dalšímu omezení makroekonomických aktivit. Rostoucí nestabilita má potenciál prohloubit ekonomický rozvrat a zvýšit transakční náklady pro spotřebitele i výrobce, což přispěje k vyšší inflaci a snížení tempa ekonomického růstu. Nejvíce relevantní zkušenosti pocházejí ze 70. a začátku 80. let, kdy ceny ropy vzrostly zhruba šestinásobně a nestabilita cen výrazně vzrostla. Tyto reakce byly často bagatelizovány jako "panická odezva"... Faktory způsobující eskalaci a nestabilitu cen ropy mohou být dále zesíleny terorismem. Například se odhaduje, že v roce 2004 hrozba terorismu přidala k ceně za barel ropy 25 - 33%... Během dalšího vývoje se ropa může stát tahounem růstu cen na širším energetickém trhu, takže v takovém případě se nestabilními a nepředvídatelnými mohou snadno stát i ceny ostatních energií. Z uvedených citací je snad zřejmé, že a proč vývoj cen ropy v USA a na něj navazující důsledky zdaleka nejsou jen vnitřní věcí Spojených států. Nejen v USA se však zainteresovaní pracovníci zabývají úvahami o scénářích ropného zlomu a způsobech, jak eliminovat jeho negativní dopady. Ve Velké Británii vznikla Busbyho zpráva (The Busby Report, [5]), která podrobně popisuje současný stav britského energetického trhu, předkládá dva scénáře pro rok 2025 (varianta 1 - nebude se dělat nic, varianta 2 - budou přijata opatření podle návrhů prof. Busbyho) a navrhuje vládě opatření. Autor zprávy profesor John Busby (1930) je odborníkem v chemickém a potravinářském průmyslu. Pomáhal zavádět technickoekonomické reformy v průmyslu v bývalém SSSR, v nových spolkových zemích Německa i v Argentině, takže mj. zná na vlastní kůži dopady zpackaných národohospodářských opatření v 90. letech ve jmenovaných zemích. Zajímavé je srovnání scénářů (6) pocházejících z USA s pesimistickou variantou scénáře prof. Busbyho. Británie v roce 2025Scénář 1(pesimistický, pozn. J.K.)Všechny významné zásoby ropy a plynu jsou vyčerpány nebo poklesly na neekonomickou úroveň s výjimkou těch na Středním Východě. USA se pokusily pokrýt něco ze svých potřeb těžbou z ložisek v Mexickém zálivu a na severní Aljaškce, ale ta poskytla jen omezená množství a jsou vyčerpána. V Jižní Americe byly slabé vlády poraženy v konfliktu mezi nimi, drogovými kartely a revolučními silami. Americké jednotky tam vstoupily, aby zajistily provoz ropných polí a rafinérií a byly neustále napadány ozbrojenými skupinami, takže když byly zásoby vyčerpány, odešly a nechaly za sebou zdevastovaný kontinent. Aby oživilo svou postkomunistickou ekonomiku, Rusko vyčerpalo většinu svých zásob, ale ponechalo si malý zbytek ropy a zemního plynu pro svou potřebu a přechází na předrevoluční rolnickou společnost. Po revoluci a neúspěšné kontrarevoluci podporované USA islámští fundamentalisté vládnou Saúdské Arábii a dostali pod svou nadvládu Kuvajt, Katar a Bahrajn. Jen Omán s britskou podporou zůstává sultanátem. Irák po Saddámu Husajnovi zůstal sekulárním státem, který vyčerpal své ropné rezervy k zajištění své ekonomické obnovy. Výsledkem tohoto chaosu bylo, že Západ byl odříznut od posledních zbývajících významnějších zásob ropy, kterých bylo zapotřebí pro odsolování mořské vody a zavlažování úrody v pouštních oblastech. Spojené státy, jejichž způsob života byl ohrožen, na tyto události reagovaly vojenskou silou, ale to jen způsobilo, že byly odříznuty od středovýchodních dodávek ropy. To znamenalo, že vyčerpaly své zbývající zásoby zemního plynu pro výrobu kapalných paliv a surovin pro petrochemii. Těžbou svých 25% světových zásob uhlí USA zásobují svůj těžký průmysl energií, poskytují plyn domácnostem zplynováním uhlí a vyrábějí z uhlí kapalná paliva pro dopravu. Dále používáním rozsáhlých farem větrných mlýnů a díky svým technologickým schopnostem úspěšně zavedly alternativní energetické programy určené pro základní služby jako vodárenství, kanalizace a zdravotnictví. Dominantní odvětví telekomunikací umožnilo vytvořit více decentralizované formy práce a opustit masivní kancelářské komplexy. Na druhé straně Evropa, oslabená skomírajícím hospodářstvím a masivní imigrací ze stále bouřlivějšího Třetího světa, je v chaosu po neúspěšném pokusu nasadit v potřebné míře alternativní technologie a nedokáže si zajistit dostatečné zásoby ropy ze Středního Východu a dodávky plynu z Ruska. Británii se nepodařilo uchránit své zásoby ropy a zemního plynu, protože si je vyčerpala kvůli krátkodobému zisku a daňovým výnosům do roku 2010 a kvůli vysokým nákladům a nedostatku ropy a plynu z dovozu stagnovala. Kapitál, který mohl být použit pro vytvoření alternativního energetického sektoru, byl promrhán při výstavbě rozšiřujících se letišť, která teď nečinně zahálejí. Urbanizační trend 20. století se obrátil a dodávky potravin teď pocházejí jako ve středověku z malých zemědělských usedlostí s velkou spotřebou lidské práce. Bohužel mnoho úrodné zemědělské půdy bylo zabráno pro výstavbu obytných domů, přičemž její potřeba je větší než dříve, protože na ropě založená hnojiva potřebná pro dosažení vyšších výnosů jsou nedostupná. Koně dříve používaní pro rekreaci byli navráceni praktickému využití v zemědělství a dopravě zboží. Podobně jako ve 30. letech vysoká nezaměstnanost vedla k zavedení přídělového hospodářství a přežití napomáhají doma pěstované potraviny. Telekomunikace se však rozvíjely, takže je úplně normální vidět koně a vůz s kočím, který se domlouvá se zákazníkem pomocí mobilního telefonu. Pro úplnost: Druhý - optimistický - scénář prof. Busbyho se od prvního liší hlavně úspěšným rozvojem železniční a tramvajové dopravy včetně znovuoživení místních tratí, rozšířením alternativních zdrojů energie, především biopaliv, návratem k řemeslné a manuální práci, která by zmírnila očekávanou katastrofální nezaměstnanost a přispěla ke zdravějšímu způsobu života a hlavně tím, že změny by proběhly řízeným způsobem a společnost by na ně byla připravena osvícenými vládami. Busbyho zpráva obsahuje řadu doporučení, jaká opatření by britská vláda měla přijmout. Kritických pro jejich přijetí bude příštích 10 let. Globální ekonomický kolaps se možná dostaví až kolem roku 2050 nebo později, takže navrhované kroky mohou být považovány za poněkud předčasné, ale to je asi jediné riziko jejich uskutečnění. Busby navrhuje posílení evropské integrace včetně vytvoření Spojených států evropských, aby bylo možno lépe čelit očekávaným snahám USA urvat pro sebe maximum ze zbývajících zdrojů na úkor kohokoli včetně svých evropských spojenců. Evropa je mnohem dále než USA v zavádění úsporných technologií a alternativních zdrojů. Navrhovaných 10 let je zapotřebí k využití zbývajících konvenčních zdrojů pro realizaci potřebných změn a ke snížení energetické náročnosti hospodářství na čtvrtinu, což je podle názoru Johna Busbyho proveditelné. Autor zprávy vidí priority především v těchto oblastech: Většinu navrhovaných opatření lze považovat za použitelnou v celé Evropě a až evropským vládám a parlamentům plně dojde vážnost situace, způsob a míra integrace Evropské unie se určitě znovu stanou předmětem úvah. Je zřejmé, že nezmění-li se řekněme v nejbližších 2 - 5 letech národní bezpečnostní strategie americké vlády a její pocit nezadatelného práva na neomezený přístup k nedostatkovým planetárním zdrojům, USA se stanou největším a nejakutnějším nebezpečím pro další vývoj celé Země. Evropa na to bude muset adekvátně reagovat jako co nejjednotnější a nejvíce integrovaný celek. Vraťme se však ještě na chvíli do Států. Jan Lundberg, bývalý analytik a investor, zběhl z branže už před řadou let a stal se aktivistou v oblasti renesance komunit, ochrany životního prostředí a v poslední době i propagátorem způsobů, jak čelit ropnému zlomu. Provozuje poněkud filosoficky zaměřený web Culture Change (7), kde lze najít zpracování závažných témat i nejstručnější odpovědi na otázky některých čtenářů BL, co s tím může jednotlivec udělat. Pod možná poněkud ironicky míněným názvem Jak zachránit svět (How to save the world, [8]) Jan Lundberg sepsal pár stručných zásad, jejichž překlad tímto pro odlehčení tématu věnuji svým věrným čtenářům, ať mají do příštího článku nad čím uvažovat. Jak zachránit světOd Jana LundbergaTady máte 21 věcí, které můžete udělat, abyste přelstili globální ekonomiku - a ušetřili peníze, zlepšili si zdraví a trochu se pobavili.
A jestli na to máte čas:
ODKAZY Z TEXTU1. http://www.blisty.cz/art/24573.html 2. http://www.cge.uevora.pt/aspo2005/abscom/Abstract_Lisbon_Hirsch.pdf 3. http://www.cge.uevora.pt/aspo2005/abscom/Oil_Peaking_NETL.pdf 4. http://www.blisty.cz/2005/8/2/art24376.html 5. http://www.after-oil.co.uk/ 6. http://www.blisty.cz/art/24380.html 7. http://culturechange.org/cms/index.php 8. http://culturechange.org/cms/index.php?option=com_content&task=view&id=10&Itemid=2 |
Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 8. 2005 | Proč nás situace v USA musí zajímat | Jindřich Kalous | |
26. 8. 2005 | Ropný zlom -- velké dobro pro lidstvo? | Michal Mašín | |
25. 8. 2005 | Nakrmíme buď auta, nebo sebe | ||
24. 8. 2005 | Ropný šok a katastrofické scénáře z nedostatku ropy? -- nikoli pro ČR | Pavel Blaheta | |
24. 8. 2005 | V ČR ropný šok nebude? | Jiří Pazdera | |
22. 8. 2005 | Amerika ve válce: Prezident Bush se neodváží požádat občany, aby šetřili benzin | Miloš Kaláb | |
22. 8. 2005 | Tak co máme proti tomu dělat? | Jindřich Kalous | |
15. 8. 2005 | Scénáře ropného šoku - mediální odezva | Jindřich Kalous | |
10. 8. 2005 | Cena ropy dosáhla 64 dolarů za barel - rapidně se zvyšuje cena benzínu | ||
8. 8. 2005 | Ze zámoří přicházejí znepokojivé zprávy | Jindřich Kalous | |
3. 8. 2005 | Scénáře ropného šoku | Jindřich Kalous | |
15. 7. 2005 | Co přijde po ropě? | Pavel Houdek | |
11. 7. 2005 | Jíme ropu a zemní plyn | Jindřich Kalous | |
2. 5. 2005 | Absťák | Jindřich Kalous | |
22. 4. 2005 | Konec ropné éry? |