Dva evropští spisovatelé se nedávno dostali do konfliktu s evropskými vládami za to, že vyjádřili osobní názor na genocidu. Oběma hrozí soud a uvěznění za něco, co řekli či napsali. Avšak jednoho podporují politikové z Evropské unie a mezinárodní spisovatelé; podporují jeho právo na svobodný projev - zatímco druhý je ignorován, anebo se mu dokonce tvrdí, že je trestán po zásluze!

To je velmi špatná zpráva: jde-li o svobodu projevu, musí to být všechno nebo nic. Buď svobodu projevu máme, anebo ji nemáme. A pokud má mít svobodu projevu jeden autor, ale druhý nikoliv, znamená to, že svobodu projevu nemáme.

Proces s tureckým spisovatelem Orhanem Pamukem za to, že "veřejně pošpinil tureckou totožnost" je skandální. Stejně skandální je uvěznění Davida Irvinga v Rakousku za popírání holocaustu, píše Brendan O'Neill v časopise Spiked Online.

V civilizovaných zemích se rozlišuje mezi právem na svobodu názoru, jakkoliv kontroverzního, a mezi výzvami ke konkrétnímu násilí, které jsou nepřípustné.

Jak píše Vlasta Leporská, "Dnes mnou přímo otřásla diskuse ve fóru k článku o Ivetě Kováčové a skupině Triny na serveru Novinky.cz ("Iveta Kováčová: Chci mít v písních romskou krev")": On server Novinky.cz nemoderuje svá fóra a umožňuje tam anonymům publikovat jakékoliv násilné výroky? Nedopouští se tím podle českých zákonů jeho správce trestného činu?

Článek i s diskusí je ZDE

Vánoce jsou skutečně zvláštní svátky. Slavíme je podle všeho proto, abychom si ujasnili, co je podle křesťanské mytologie na člověku lidské, ale děláme to formou obrovské (stamiliardové) obětiny, která spíše připomíná nějaký předhistorický kult. Aniž by tomu někdo přikládal větší význam, křesťanský kult, který jako formu uctívání předpokládá askezi (a abstrakci), je uctíván podle předkřesťanských zvyků, hezky tučným obětním beranem.

Papež Benedikt XVI. vyzval ve svém prvním vánočním poselství katolíky i svět, aby se duchovně "probudili". Před poutníky na Svatopetrském náměstí ve Vatikáně papež varoval, že lidem jednadvacátého století hrozí, že se stanou "obětmi svých intelektuálních úspěchů". Odsoudil "hrozbu" terorismu, "ponížení" chudoby, jíž trpí lidé ve většině zemí světa, a konstatoval, že pandemie a ničení životního prostředí jsou nebezpečnými novými hrozbami.

Naléhal, aby se lidé nesoustřeďovali pouze na "neobyčejný pokrok", jehož dosáhla věda a technika za poslední tisíciletí.

"Muži a ženy našeho technologického věku riskují, že se stanou obětí svých vlastních intelektuálních a technických úspěchů, a skončí tak v duchovní sterilitě a v prázdnotě srdce," řekl papež.

Benedikt XVI. se také pomodlil za ty, kteří usilují o mír, a modlil se proti válkám v Africe a v Asii a za smíření v Latinské Americe. Ve Svaté zemi, v Iráku a v Libanonu je zapotřebí, řekl papež, aby známky naděje byly potvrzeny jednáním, inspirovaným "spravedlností a moudrostí".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Nový román Toma Wolfeho I am Charlotte Simmons mnozí američtí a britští recenzenti ostře zkritizovali, především ze stylistických důvodů, a mimo jiné také proto, že je v něm údajně autor, jemuž je přes sedmdesát, "posedlý" studentským sexem. Avšak, jak na to poukázal John Derbyshire v časopise National Review, román I am Charlotte Simmons je připomínkou "temných stránek" nedávných vědeckých objevů, zejména v neurologii a v genetice. Jde o "metafyziku", která poskytuje smysl a směr našemu životu, a týká se to i složitých vztahů mezi muži a ženami. Román se nás ptá: Je ve věku neurologie láska ještě vůbec možná? Odhalili jsme lidské bytosti a zjistili jsme, že je láska jen iluze?

Podrobněji se tím zabývají v časopise The New Atlantis Mickey Craig and Jon Fennell:

Česká sekce BBC přece jen končí, píše Petr Mann. Tato stanice měla svůj počet stálých posluchačů, kteří ji byli věrní prakticky vždy. Teď hledají alternativu, včetně mě. Osobně plánuji sledování BL a ihned.cz. Myslím, že BL, BBC a Hospodářské noviny patří k nejkvalitnějším médiím v zemi. Teď BBC končí. Mediální trh se tímto "monopolizuje". BL jsou dnes jediné, skutečně nezávislé noviny. Cítíte teď větší odpovědnost za informování lidí v ČR? Plánujete rozšíření zpravodajství ve svém obsahu?

Odpovídáme:

Vážený pane Manne,

vždycky jsme cítili velkou odpovědnost - proto vydáváme Britské listy už skoro deset let. Nechci se vymlouvat na naši nevýkonnost, musím však upozornit, že Britské listy dělají zadarmo, po práci, dva lidé. Budeme dělat i nadále to, co je v našich silách. I když máme podstatný okruh velmi zajímavých spolupracovníků, nemůžeme se profesionalizovat bez pravidelných příspěvků většího počtu čtenářů. Britské listy fungují bez rozpočtu. Srovnatelný server (počtem zveřejněných příspěvků) Česká média, který ale platí honoráře autorům a platy zaměstnancům, má roční rozpočet čtyřicet milionů Kč.

Čtenost Britských listů - bez jakékoliv reklamy - stoupá nepřetržitě o 3-6% měsíčně, takže překračuje už 120 000 IP adres za měsíc. Denní počet se ustálil na 9000 - 10 000 čtenářích.

Ideální stav BL by byl: 10 000 čtenářů x 10 Kč x 20 dní x 12 měsíců = 24 milionů Kč. Pak bychom mohli platit autorům i redaktorům, mohli bychom mít placený hardware i software, mohli bychom odstranit četné technické nedostatky na serveru, mohli bychom platit provozní režii, právní kancelář i programátora.

Zatím přispívá jen kolem stovky čtenářů, takže máme, díky Bohu, alespoň železnou rezervu kolem 230 000 Kč. Z ní se platí pohotovostní mobilní telefon a datové připojení CDMA. Zaplatil se z něj digitální fotoaparát z bazaru (profesionální aparát by přišel na sto tisíc a ty nebyly...). Bude se z něj platit (jako každý rok) účetní.

Máte pravdu, že Hospodářské noviny se v ČR nejvíce přibližují tomu, jak by měl vypadat profesionální deník.

Jan Čulík

šéfredaktor BL

(Odpověď na dotaz čtenářů: Případné finanční příspěvky na provoz Britských listů lze poslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.)

Diplomatická mise Čechů, kterou vyslal r. 1591 do Cařihradu císař Rudolf II., měla tajné špionské poslání. V důsledku zrady jednoho člena delegace a nekompetence ostatních diplomatů byla špionáž prozrazena a vedoucí představitelé delegace byli popraveni. Mladý muž, patnáctileté páže Václav Vratislav z Mitrovic (1576--1635) strávil rok a půl na galejích a dva roky v nejhorším tureckém vězení, v Černé věži v Cařihradě, které se přezdívalo hrob živých. O celé diplomatické misi napsal pozoruhodné a velmi čtivé Příhody Václava Vratislava z Mitrovic, z nichž citujeme několik úryvků až do prozrazení špionáže:

V Selibrii obveselovalo nás velmi veselé a rozkošné pohledění na tiché moře, jakož pak já s některejmi jinejmi nemohl sem se zdržeti, abych k samému moři bez vůle a vědomí pana orátora a hofmistra doběhnouti a na moře, jehož sem přehlídnouti nijakž nemohl, do vole pohlídnouti neměl.

A přiběh na břeh mořský, dívaje se na plavání a zmítání delfínův a jinejch ryb, skořepiny velké, pěkně strakaté sem sbíral a do městečka jsem se vrátiti zapomněl.

23.prosince tohoto roku jsem stála před obchodem s poloprázdnou taškou a při pohledu na přeplněné vozíky mířící k autům jsem si připadala nějak nepatřičně. Měla jsem pocit, že už jsem to někdy zažila, a cestou domů jsem si vzpomněla. Úředně potvrzený blbec. Ano, soudruzi mi do osobního spisu kdysi napsali, že nejsem schopná pochopit principy světlých zítřků komunismu a výhody socialistické společnosti a z těchto důvodů se hodím pouze na pomocné dělnické práce. A už je to tady zase.

Zase se kolem mne děje cosi, co dost dobře nechápu. Co s tím vším v nákupních koších mohou lidi doma dělat? To přece nemohou všechno sníst? Ale protože všechny mé přítelkyně doma gruntují a přátelé běhají po obchodech, vytáhnu ze skříně kamaráda značky HP a vzpomínám, jak třídní nepřátelé a úředně potvrzení blbci vyhrávali nad soudruhy své soukromé bojůvky.

Slovensko má za sebou búrlivý rok. Naplno sa v dobrom, no najmä v zlom prejavili dôsledky tzv. reforiem.

Ukázalo sa, že slovenskí, predovšetkým vládni politici na všetkých úrovniach rýchlo "zabúdajú" na minimálne demokratické pravidlá a slovenskú politiku naplno ovládajú len úzke osobné ekonomické záujmy. Korupcia, mafiánske metódy, zneužívanie verejných funkcií a minimálna transparentnosť sú základnými charakteristikami slovenského verejného života. Štátna moc začala zároveň systematicky potláčať občiansku spoločnosť, ignorovať oponentov a vytvárať atmosféru všeobecného nezáujmu o politiku.

Makroekonomickej politike vlády treba priznať úspech vo vytýčených cieľoch. Rastú daňové príjmy, zvyšuje sa rast HDP, kurz koruny je stabilne silný, rastie aj produktivita práce, hoci zaostáva za pomerne rýchly rastom priemernej mzdy. Zvýšil sa aj prílev zahraničného kapitálu a rating splácania záväzkov podľa popredných agentúr a medzinárodných finančných inštitúcií. Napokon, väčšinové médiá sú týchto informácií plné. Otázka však je, či práve toto má byť cieľom, a nie skôr prostriedkom.

Kniha Richarda Elliotta Friedmana Mizení Boha je venovaná skúmaniu svojrázneho javu, ktorý sprevádza európske myslenie od okamihu, keď sa na našom kontinente začal prejavovať vplyv judaizmu a kresťanstva.

Tento jav, Friedmanom nazývaný "miznutie Boha", autor sleduje od prvých stránok Starého zákona cez Nový zákon až po myslenie devätnásteho storočia a súčasnú vedu. Zatiaľ čo v Biblii sa Boh uchyľuje do ústrania, v dobe Nietzscheho a Dostojevského sa už otvorene hovorí o smrti Boha, a dnes si v súvislosti s objavmi modernej vedy kladieme otázku o totožnosti Boha.

Problematika teológie oslobodenia ostáva v našich končinách jednou z najtabuizovanejších kresťanských tém. Na Slovensku nevyšla jediná publikácia, ktorá by sa jej venovala.

Nestretnete sa s ňou ani v tlači, ak neberieme do úvahy odsudzujúce zmienky v Katolíckych novinách, z ktorých sa o podstate problému nič nedozviete. Znalec teológie oslobodenia Ján Krstiteľ Balázs má na príkaz arcibiskupa Sokola už vyše dvoch rokov zakázanú kňazskú činnosť. Cirkev o tejto téme mlčí a pokúša sa navodiť dojem, že toto hnutie je mŕtve, skresľuje a zosmiešňuje jeho podstatu, a to napriek tomu (či práve preto), že podľa odhadov je medzi klérom vo svete asi desať percent stúpencov teológie oslobodenia a medzi teológmi takmer päťdesiat percent. Čo teda tak rozrušilo katolícku hierarchiu a čím ju toto učenie ohrozuje?

Okolnosti každého z nás nutí přemýšlet nad svojí perspektivou ve vydělávání peněz. Jakou šanci má obyčejný člověk, aby se dostal k práci, která ho baví, pro kterou získal nevyšší možnou kvalifikaci odpovídající jeho schopnostem, která ho nebude přetěžovat, nebude daleko od bydliště a bude mít dobré pracovní podmínky, bude ohodnocena na základě kvantity, kvality, rizika, zodpovědnosti a společenského přínosu a hlavně, která má nějakou perspektivu do budoucna.

Před asi 20 lety se mi do paměti zaryla a zůstala v ní dodnes - snad správně - zapsaná tahle adresa: Jitka Brázdová, Postfach 81, München, telefon 00 49 89 21 02 214 nebo 00 49 89 21 02 659. Představovala tehdy ve středoškolském prostředí 80. let zpočátku něco zapovězeného, tajemného tak, že je při tom cítit mrazení. Na adresu si stačilo pod přezdívkou napsat nebo si na to "ďáblovo" číslo -- z cizího telefonu a pod pseudonymem -- zavolat, a pak, vždy v neděli po 15. hodině věnoval ve svém hudebním pořadu sám Karel Kryl dotyčnému pseudonymu některou ze svých rebelantských písniček.

K diskusi na BL o začátcích "budování kapitalismu" bych rád přidal pár poznámek. Není to o konkrétních osudech konkrétních lidí, ale je to o situaci, která nastala. A o důsledcích, které to má pro nás všechny.

• 23. 12. 1996    Strašidelný příběh: O ulici v Edinburku, postižené morem, jejíž obyvatele zazdili zaživa
• 30. 12. 1996    O nesamozřejmosti existence českého národa: novoroční zamyšlení s Milanem Kunderou
• 24. 12. 1997   Vánoční čtení: Jan Ámos Komenský (1592 - 1670): Labyrint světa a ráj srdce. Poutník prohlédá ryňk světa a z světa utéci chce
• 31. 12. 1997   Karel Čapek: Hovory s TGM - O kritickém myšlení
• 23. 12. 1998   Zamyšlení s vynikajícím básníkem - Jiří Orten: Jeremiášův pláč
• 31. 12. 1998   Jan Hus : Proti slepé poslušnosti
• 31. 12. 1998   Bohumil Hrabal: Bambino di Praga
• 24. 12. 1999   Adam Michna z Otradovic
• 30. 12. 1999   Jaroslav Durych: Budějovická louka

Vánoce roku 2000 byly zcela pohlceny rebelií v České televizi proti novému generálnímu řediteli Jiřímu Hodačovi. Jak nepřesvědčivá komedie to byla, se můžete ze zpětného pohledu přesvědčit    ZDE ZDE

• 21. 12. 2001   Místo, kde je domov Vánoc (Jan Čulík)
• 21. 12. 2001   Chtíc, aby spal (Adam Michna z Otradovic)
• 21. 12. 2001   Černěť já se přistrojím (Jan Josef Božan)
• 21. 12. 2001   Kapka rosy tekoucí (Bedřich Bridel)
• 21. 12. 2001   Komenský a jeho Labyrint: Proměna renesančního člověka v osobnost baroka (Kathryn Murphy)
• 21. 12. 2001   Zdeněk Kalista: Baroko se v nejistotě přibližovalo k Bohu skrze tento svět
• 20. 12. 2002   Komenského dvě cesty, to jest kterak skrze Labyrint dnešního světa objeviti Ráj svého srdce (Jakub Žytek)
• 18. 12. 2002   Vánoce, Vánoce přicházejí (Štěpán Kotrba)
• 23. 12. 2003    Proglas
• 30. 12. 2003    Smělýmu srdci štěstí spomáhá
• 23.12. 2004    Vánoční vydání BL v roce 2004

Vánoce, svátky míru a konzumerismu TÉMA BL

A když už byl všude sníh posypaný měsíčním světlem, když ovečky, jehňátka i berani pospolu usnuli, a všechna práce byla hotova. "Vrz vrz, vrz vrz," zavrzala vrátka a "skříp, skříp," zaskřípěly dveře a pastýři i pastýřky ovcí se sešli ke slavnostní večeři. Každý s sebou něco přinesl, někdo víc a jiný méně, jak kdo mohl a kolik kdo měl.

Zahrajte si koledu s piánem Českého rozhlasu - klikněte na některou klávesu

"Mozartova hudba vám toho hodně sdělí o člověku, Beethovenova hudba o Beethovenovi, Bachova hudba o celém vesmíru." (Douglas Adams)

Rozhlasová stanice BBC Radio 3 vysílala od pátku 16.12. do 25. 12. bachovský maraton - kompletní dílo Johanna Sebastiana Bacha.

Většinu pořadů v maratonu Bach Christmas můžete stále ještě poslouchat ze záznamu - BBC R 3 RADIO PLAYERRAM

< Černá madona -- paní s pokročilým AIDS, dítě snad zdravé -- foto: autor

Vrátil jsem se před několika dny z Namibie, kde právě začínaly letní prázdniny a také - jak jinak v křesťanské zemi -- vánoce. Byl jsem se podívat na řadu projektů, kterými je řešena v této, jedné z nejchudších zemí světa, rozvojová pomoc.

Byla to silná zkušenost. Nejen že je zvláštní slavit vánoce ve vyprahlé zemi, kde je nyní téměř čtyřicetistupňové vedro - ale uprostřed té strašlivě chudé země, sužované navíc pandemií AIDS (každý čtvrtý člověk je HIV pozitivní), jsem si s novou naléhavostí připomínal, co to vlastně vánoce jsou a jaké je jejich poselství.

Zvyk je železná košile a posadil mne k počítači na Štědrý den ráno. Rozesílal jsem emailem PF a letos jsem na něm měl nebeský kotouč z Nebry a latinský citát "attingere caelum digito" . Už jsem chtěl po rozesílání PF počítač vypnout, ale pak mi to nedalo a rozhodl jsem se, že se pokusím napsat něco navíc.

Něco navíc...Zaválo mne to do dětství. Jak často jsem to slýchával a později čítával. Povinnost se u nás doma nepočítala. "No dobře," říkávali mi všichni ti velicí tvorové kolem mne, "úkol a povinnost jsi splnil, ale co jsi udělal navíc...??!" Neuměl jsem si moc vymýšlet a ono se to při opravdové práci ani moc nedá. A tak se pro mne ten kousek navíc stal celoživotní samozřejmostí.

Velká Británie vyhodí o letošních Vánocích více odpadků než kdy předtím. Odhaduje se, že to budou v nadcházejících několika dnech tři miliony tun odpadků, desetina celoročního množství.

Z toho bude recyklována jen asi čtvrtina vyhozených dárků, balicího materiálu a nezkonzumovaných potravin. Tři čtvrtiny odpadků budou spáleny a přispějí k vypouštění škodlivých emisí do atmosféry, anebo budou vyhozeny na skládky, kde ze do země dostanou těžké kovy. Evropská unie je tak frustrována, že britská vláda ignoruje principy recyklování, že jí vyhrožuje soudním stíháním. Británie totiž dosud nezavedla směrnici EU o vyhozeném elektrickém a počítačovém zařízení. Tato směrnice má omezit počty vyhazovaných televizních přijímačů, počítačů a dalších elektrických výrobků.

Britská vláda zahájila kampaň, jejímž cílem je upozornit na množství odpadků, které vyvolává přemíra jídla a dárků o Vánocích. Podle vládní organizace Recycle Now bylo letos celkem koupena miliarda vánočních přání, 8 milionů vánočních stromků a o 750 milionů lahví a sklenic nápojů a různých potravin více než normálně.

Pro vás bude vytouženou zemí, říká Pán zástupů

Na rozdíl od svátků jako Pesach, Šavuot, Sukot, jejichž oslavu předepisuje Tóra, je Chanuka svátek, který ustanovili rabíni. Bylo to v době druhého Chrámu, v době úpadku židovského národa, v době: "kdy se řecká okupační správa snažila, aby Židé zapomněli Tvou Tóru." Jak to, že právě tento svátek (jako jediný ze všech židovských svátků) je spojen s olejem Tóry, s tajemstvím skrytým v Tóře?

Temnotu neodeženeš palicí, musíš ji proměnit na světlo BL

V neděli večer, 25. kislevu, za zpěvu tradiční písně Maoz cur, zažehneme v chanukiji první chanukovou svíčku. Nyní se společně podívejme na skrytý smysl svátku a jeho tradic, jenž obyčejně uniká našemu pohledu. Seznámíme se alespoň v kostce s tím, čemu se v hebrejštině říká "pnimijutó šel ha-chag".

Talmudický traktát Šabat 21a se zmiňuje o dvou způsobech zapalování chanukových světel. Šamajova škola tvrdí, že na začátku svátku zažehneme osm světel a potom každý večer o jedno méně, tedy osmého dne bude hořet jedna jediná svíčka. Hilelova škola však tvrdí pravý opak.

Všemohoucí, věčný Bože, radostně oslavujeme narození našeho Vykupitele a prosíme tě: dej, ať nás svátost jeho těla a krve posiluje, abychom byli jeho věrnými učedníky a dosáhli věčného společenství s ním, Neboť on s tebou žije a kraluje...

Dárce je mnohem cennější než udělovaný dar.

Starozákonní prorok Micheáš předpověděl, že budoucí vládce a zachránce Izraele bude pocházet z rodiště rodu Davidova. Bazilika nad rodnou jeskyní, kterou zbudoval r. 326 císař Konstantin Veliký a přestavěl císař Justinián r. 540, je až do dnešní doby cílem četných poutníků.

Jinou věcí je datum, kdy se vánoce dnes slaví.

Se vzpomínkou na žebrající a bosé děti ve Skopje a Prištině před Vánocemi 2005

Přibližně před dvěma tisíci lety se stala jedna z nejvýznamnějších událostí v dějinách. Přibližně před dvěma tisíci lety -- jak příznačné, že historická věda není schopna tuto podstatnou událost přesně datovat. A když se dítě narodilo, nebylo pro něj "místo pod střechou" (Evangelium podle Lukáše 2,7) -- jeho království není z tohoto světa (cf. Evangelium podle Jana 18,36).. Později si Jeho učedníci budou narození svého Pána připomínat a toto připomínání se stane podstatou křesťanských Vánoc.

Já mám pěknou příhodu s manželskou hádkou o Vánocích. Je to taky trochu o těch vánočních zvycích; znáte to: samý obyčej, člověk už v tom dneska ani nespatřuje ten pravý smysl -- pokud vůbec jaký, ale z nějakého důvodu si jeden dva ty zvyky oblíbí a pak je třeba i celý život dodržuje, předává je dál, bere si je do manželství, učí je děti, zkrátka, stará se o to, aby ten obyčej nezanikl; zvlášť v té dnešní době, když se všechno tak rychle mění a člověk potřebuje mít něco pevného, něco, co zůstává každý rok na svém místě, něco, o co se život může opřít v tom chaosu, v tom vesmíru, v těch černých dírách a cizích dimenzích, že ano...

Pane Čulíku,

pozorně jsem si přečetla Váš sloupek "Pořád stejná sviňárna" a dnes po vyprchání emocí Vám odpovídám. Váš sloupek byl pravdivý a vynikající. Všichni, kteří jej kritizují, ještě neprozřeli nebo ze soukromých důvodů obhajují snahu o vytvoření nové totality. Tím brání tvorbě demokratické společnosti a svobodného občanství.

Přesto mám k Vám jistou výhradu. Není pravda, že postižení lidé mlčí, ale pravda je, že vy intelektuálové se s námi postiženými nechcete bavit. Jsme pro vás příliš primitivní.

uplynulých týdnech byla na veřejnosti za viníka deficitu VZP ministrem zdravotnictví označena ředitelka VZP Ing. Musílková. Takové obvinění nebylo ze strany Ministerstva zdravotnictví doposud doloženo. Tvrdím, že toto obvinění ředitelky VZP je nepravdivé a nespravedlivé. Nelze čekat, že by se ministr zdravotnictví omluvil nebo obvinění stáhl. Proto se musí druhá strana bránit a všichni ti, kteří dobře znají podstatu problému by se měli otevřeně vyjádřit a to bez ohledu na ostatní problémy, které ve VZP existují, jsou diskutovány nebo mohou být ještě zjištěny, a to bez ohledu na sympatie či nesympatie s ředitelkou VZP.

Příspěvek ke zmapování utajených českých dějin devadesátých let.

Jaká že je to diskriminace?

• uplatnění kolektivní viny za výkon funkce vojáka z povolání,
• nerespektování závěrů občanských i vojenských komisí v tom, že jsem se nepodílel na porušování práv a svobod občanů, že jsem byl uznán způsobilým k další službě v armádě ve všech prověřovaných oblastech,
• retroaktivní odpočet odsloužených let v armádě,
• odnětí sociální dávky po ukončení vojenské činné služby ( výsluhový příspěvek ),
• práce i nezaměstnanost a nedůstojný život vojáka v záloze na úrovni živoření,

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V říjnu 2005 přispělo celkem 124 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 23 306 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Příjem z reklamy byl 8000 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 904.24 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než devět tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.