První ovšem přišli pastýři muzikanti. Těm se totiž cestou do nástrojů svými zvědavými prstíky plete mráz, a to by jim to vůbec neladilo, kdyby to tak nechali. On mráz je sice dobrý malíř, ale hudbě nerozumí, ani co by se za strunu houslí vešlo. "Jen hoďte ještě pár polínek do kamen, ať se nám ty koledy vydaří!"

Jen co první písničku o milém Ježíšku zahráli, byly tu pastýřky s uzlíky a ošatkami plnými dobrého jídla. To vám je vůně. Všechno se to pěkně rozdělí na mísy a talíře, aby vyšel na každého od sladkého kousek a od masa kus. To potom talíře a příbory zacinkají skoro jako vánoční zvonečky.

Poslední dorazili pastýři a pastýřky s vánočními ozdobami, ti trochu se zdrželi. Báli se, aby ve spěchu tu křehkou krásu nepomačkali. To musí být člověk opatrný, vždyť tam venku mrzne, až praští. A sněhu kolik napadlo. Ale teď honem, ať už je to všechno připravené.

Až se stromek rozzáří, tak se pod ním sesednou, hladová bříška potěší, koledy zapějí a nad salaší se rozsvítí na nebi vánoční hvězda, bude jim spolu moc dobře. Tak dobře, jako jim snad ještě nikdy nebylo. Ale tomu nesmíte úplně věřit, tohle oni říkají o Vánocích každý rok.