Navzdory tomu, že přibližně 70 procent české populace odmítá stavbu amerického radaru v České republice, organizaci Ne základnám se opět nepodařilo přesvědčit větší počet českých občanů, aby se dostavili na její sobotní demonstraci proti radaru, svolanou na Hradčanské náměstí v Praze na sobotu ve 14 hodin. Kromě letargie českých občanů je zjevně hlavním důvodem nezájmu české veřejnosti projevit na demonstraci svůj názor, diletantský přístup organizátorů demonstrace.

Čeští občané nejsou zvyklí vyjadřovat své názory na ulici. Celým generacím lidí se znechutila masová shromáždění za předešlého režimu, kdy 1.máje byly "povinné". Cinkání klíči "proti komunistům" v listopadu 1989 bylo jednak katarzí, jednak na dlouho posledním shromážděním "za demokracii". Výsledky a pravdivost hesel z "revoluce" občané konfrontovali s realitou v následujících letech a i režisér tehdejšího absurdního divadla konstatoval, že "blbá nálada se šíří". Poslední nepoučitelní romantici procitli v lednu 2001. Nikdo, ani odborové centrály nenaučil občany vyjadřovat své názory proti zneužití moci a systému demonstracemi. Chybí zde kulturní vzorce sdružování, potřeba kolektivního, spolkového života, politické i organizační schopnosti. Chybí zde charismatičtí jedinci s vysokou autoritou a angažovaností ve veřejném životě.

Demonstrace v Praze dne 15. 3. 2008 prokázaly, jak nedospělá je ve srovnání se "Západem" česká populace. Kultura lhostejnosti většiny populace k pouličním protestům nahradila v Česku širokou platformu protestů, jak ji vidíme v západní Evropě - v Londýně, Římě či Miláně. Mít to za zlé organizátorům z hnutí Ne základnám je laickým pohledem, ignorujícím psychologii davu ve společnosti, která z vnější organizovanosti "totalitní" společnosti bipolárního světa skočila rovnýma nohama do atomizované a segmentované spotřební kultury 21. století.

uvnitř fotoreportáž z demonstrace 15. 3. 2008 ZDE

Štěpán Kotrba v pěkně vysvětlil (typicky česky?:) proč nic nejde a nedá se nic změnit.:)

Pro všechny, kteří to nepochopili, opakuji ještě jednou: Mají-li být demonstrace, jako byla ta sobotní, efektivní, musí oslovit většinovou společenost. Její organizátoři si musejí rozmyslet, jak to udělat. Jedním ze způsobů může být monotematičnost - omezení kampaně na aktivity proti radaru. Je nutno se vyhnout medializaci dodatečných, "levicově" údajně spřízněných témat.

Jediným měřítkem účinnosti kampaní organizací, jaké připravuje hnutí Ne základnám, může být, jak efektivně budou schopny vyvolat aktivitu občanů. Nepromyšlené, amatérské a doktrinářské akce jsou kontraproduktivní. Vše ostatní ("jak jsme přišli dohromady, jak se nemůžeme dohodnout a jaké máme historické tiky a komplexy") je sice dojemné, ale je to zcela vedlejší.

Marná sláva, dokud nebudou proti radaru demonstrovat statisíce, nebude názor veřejnosti nikdo brát vážně. Štěpán Kotrba může výmluvně vysvětlovat, proč je české občanskospolečenské hnutí chabé, neprofesionální a nejednotné, nikoho to však nezajímá. Všichni po celém světě, včetně současné české vlády, budou poměřovat názory občanů pouze akcemi. Běžně se usuzuje, že pokud občané jsou nespokojeni s tím, co dělá jejich vláda, demonstrují. Pokud spokojeni jsou, nedemonstrují. Žádná "česká specifika" nikoho zajímat nebudou. Toť vše.

Vzhledem k tomu, že jsem se nemohla zúčastnit sobotní demonstrace Ne základnám, sledovala jsem alespoň televizní zprávy na ČT 24 a internetové zprávy. ČT o demonstraci informovala už ve 12 hodin. Ve 14 h promluvila reportérka krátce z Hradčanského náměstí, podobné věty zazněly i o hodinu později. V 16 h už pouze telefonicky sdělovala, že dorazili k americkému velvyslanectví. I v dalších hodinách to bylo podobné. Čekala jsem, že uvidím část projevu, dozvím se kdo na demonstraci vystoupil, ale nic takového se nestalo. Kdybych TV nesledovala, vím totéž. Ani nikde na zpravodajských internetových serverech včetně Ne základnám jsem nezaznamenala podrobnější zpravodajství či možnost sledovat demonstraci on-line.

Dobrý den,

zasílám Vám odkaz na článek v BL od p. Čulíka, a to proto, že se s ním plně ztotožňuji, píše Petr Reček.

Dnes jsme spolu s kamarádem jeli přes celou republiku až z Ostravy na demonstraci. Jeli jsme teď poprvé, protože si myslíme, že teď již to jde opravdu do finále a je třeba ukázat ve větším měřítku nesouhlas se záměrem p. Topolánka a naší vlády, co se týká radaru. Oba jsem členové ODS a chtěli jsme tímto všem sdělit, že ne všichni členové ODS a určitě většina voličů, kteří ODS volili v loňských volbách si na svém území nepřeje americkou ani žádnou jinou armádu ani její jakoukoli zbrojní techniku. Je nám jasné, že zbrojením se dá docílit akorát jedině znovu dalšího zbrojení.

Co se týče hnutí Nezákladnám, chybí jim alespoň minimální zpětná vazba, daná organizací. Aby se mohlo hodnotit a kritizovat bez toho, aniž by se někdo urazil ve stylu - tak si to zkuste sám.

Já to zkusil kritizovat v Plzni a přes pana Tamáše a se zlou jsem se potázal, tak už jsem do Prahy nyní nejel. Nelze se divit komunistům, že si v tomhle jedou po vlastní linii. V Plzni měli demo na 28. října loni s dobrou účastí i lidí jiného smýšlení, píše František Řezáč.

Byla jsem, viděla jsem, slyšela jsem, píše Soňa Hromátková.

Ale neviděla jsem to, co jsem očekávala: totiž větší počet demonstrantů - zřejmě sluníčko může za to, že mnozí využili sobotní odpoledne k "příjemnějším" aktivitám? A tak se ptám, jestli se přece jen ta protiradarová sedmdesátiprocentní většina nesmíří časem s tím, že přijdeme o kus území a budou nám tu "řádit" ostří přesatlantičtí hoši v podstatě beztrestně? Před měsícem jsem tu napsala, abyste vy, odpůrci radaru a přítomnosti cizí armády přišli - a - zapomněli na skupinkaření. Mám však dojem, že jste vůbec zapomněli na to, kde jste měli v sobotu být (a bylo vás zapotřebí!). Také jsem neslyšela to, co mělo zaznít, s výjimkou projevu starosty Neorala.

Organizátoři nezvládli ani propagaci a režii, natož vlastní vyjádření protestu. Musím říci, že jsem jim nezatleskala ani jednou. V tichém nesouhlasu s amatérismem, kterého jsem byla svědkem, jsem obešla "hrozen", abych se sama přesvědčila, kolik že to lidiček přišlo. Mnohdy jsem musela rychle popoběhnout, abych se vyhnula téměř profesionálním tleskačům, či osamoceným vyvolávačům (víceméně nesmyslných, někdy vulgárních, jindy neadekvátních výkřiků), používajícím dlaně a hlasivky v rozmezí decibelů, které ohrožovalo mé citlivé ušní bubínky (proč to sakra neumíme?!?). Takže - reparát?

PO PODPISU SMLOUVY BUDE POZDĚ V HOSPODĚ NEBO NA DÝCHÁNKU NADÁVAT!!

Na sobotní demonstraci Ne základnám bylo zajímavé, že to vlastně nebyla skutečná demonstrace. Přítomný dav se neintegroval. Velmi dlouho stáli mnozí jen tak stranou. Na demonstraci bylo skoro víc fotografů a pozorovatelů než skutečně přítomných. Mnoho lidí stálo zády k pódiu a zkoumavě se dívalo do tváří demonstrantů, případně je fotografovalo a filmovalo. Česká televize tam měla přenosový vůz, policie příslušníky svého "Antikonfliktního týmu"... :) Zvláštní zkušenost.

Není mi známo nic o tom, že by iniciativa Ne základnám složila slib monotematičnosti své činnosti, nebo že by si snad umanula někoho přesvědčovat. Nabízet občanům alternativní informace, které mnohdy nejsou v mainstreamových mediích dostupné, možnost vyjádřit svůj názor podpisem petice či účastí na demonstraci rozhodně není přesvědčování. Ne, my opravdu nejsme politická strana a přesvědčování v tomto smyslu odmítáme. K vlastnímu názoru, lidskému či občanskému postoji musí dospět každý sám. A skutečnost, že jsme iniciativou regionálně i individuálně velmi autonomní, tomu jen přispívá.

Pan Habr, zdá se mi, nepochopil můj argument. Podle toho, co jsem viděl v sobotu na Pražském hradě, se snaží skupina Ne základnám naroubovat na širokou občanskou nespokojenost s Topolánkovým radarem svou vlastní politickou agendu. To nikdy nebude fungovat. Opakuji, že automaticky neznamená (jak se domnívají aktivisté skupiny Ne základnám), že ten, kdo je proti radaru, musí být proti americké intervenci v Iráku nebo proti samostatnosti Kosova, atd.; podporovat automatickým tikem všechny populární "levicové" kauzy.

Po návratu z demonstrace jsem se chtěl především přesvědčit jak budou reagovat televize, píše čtenář P. Hlávka. U ČT 1 to bylo již tradiční. Odbyla to nějakou stovkou demonstrantů, stejně jako Prima. Překvapila mne ale trochu Nova, která hlásila tisíce demonstrantů. Osobně jsem se ptal mnoha lidí, co pokukovali z povzdálí a nikdo z nich nešel pod 2000 lidí a někteří uváděli až 8000 lidí! Osobně bych to viděl tak ke 3000 účastníků.

Je tedy zarážející, co o této demonstraci napsal p.Čulík. Opravdu nevím, co si o tom článku mám myslet, píše P. Hlávka. Už jen tohle:

Nesmírně zajímavý je čtenářský dopis P. Hlávky, který příhodně dokazuje právě onen způsob ideologického myšlení, který zhatil sobotní demonstraci na Hradčanském náměstí. Namísto toho, aby byl pan Hlávka schopen uvažovat o argumentech, které jsem přednesl, uchyluje se do ideologického virtuálního světa, aby ve své mysli obnovil narušenou rovnováhu, a ujistil se, že je všechno v pořádku a demonstrace i aktivisté Ne základnám jsou dokonalí a dělají své akce dobře.

Pane Čulíku, patříte do skupiny "kritiků" což jsou lidé neprospěšní žádné společnosti. Možná je to dáno věkem, kdy člověk začne mít pocit, že vše pochopil a je čas začít poučovat. Bohužel tato skupina lidí se dostane do fáze 1. tedy vše zkritizovat popřípadě popudit a naštvat resp. sebrat sílu lidem, kteří něco tvoří, ale nemá na to, při svém sebezahledění jaksi dospět do fáze 2. poradit či dokonce předvést, jak to dělat správně. Bohužel tito mluvkové nedojdou nikdy k tomu, že heslo: "Kdo nic nedělá, nic nezkazí" platilo hlavně za dob minulých, píše čtenář, který se označil jménem David Off.

A zejména té, která je živá a otevřená. "Tak ať si to tedy zkusí - napíše - udělá, ten kritik sám." To slyšíme v zemi, kterou prošli Šalda a Václav Černý. Před časem napsal jeden filozofující biolog K. úvahu na téma "starých a zatrpklých mužů" a mezi ně zahrnul i mého oblíbeného filozofa B. Ať prý si dáme podle vzoru indických starců pokoj a zalezeme někam umřít. Filozof B. pak kontroval úvahou na odtažité téma, v níž jen tak mimochodem citoval "jakéhosi biologa", aby každý poznal o koho jde.

Takže tedy k těm zatrpklým starcům.

Já jsem se zúčastnil všech ohlášených demonstrací proti radaru. Chtěl jsem jen od plzeňských mladých organizátorů, abychom jezdili společně a byli vidět už na nádraží a po cestě.

To, co jsem viděla a vyslechla na Hradčanském náměstí, nebylo doktrinářské, ale diletantské, píše Bohdana Marvalová.

Doktrinářský byl ale Váš článek, který jste s překotností sobě vlastní uveřejnil. Opět bijete hlava nehlava - aktivisty i "kondelíkovskou" společnost.

Co kdybyste se raději zamyslel nad tím, kolikpak veřejných intelektuálů do dneška vyjádřilo svůj odpor k radaru.

Je mi líto lidí v Brdech a budu vždy podporovat jejich snahu. Pragmatické důvody ale na radar nebudou stačit.

Kde asi brát myšlenky, které by měly vyjadřovat "tento postoj".

Pročpak se nepřihlásil k účinkování na demonstraci někdo typu pana Hutky a nezazpival o svobodě a volnosti.

Hrst fotografií ze sobotní demonstrace na Hradčanském náměstí v Praze najdete ZDE.

Na Trafalgarském náměstí v Londýně vyfotografoval Jiří Dvořák tamější demonstraci proti válce. Organizátoři odhadovali, že pochod Londýnem zaujal přibližně 40000 demonstrantů. Policie udává číslo 10000.

snímky Jiřího Dvořáka ZDE

Další demonstrace se konala ve skotském Glasgow. Tam se demonstrace podle Reuters účastnilo několik stovek demonstrantů.

BBC: Hundreds march in Glasgow ZDE

Tisícovka demonstrantů se účastnila v kanadském Torontu.

Klausovo chování, jak ho popisuje Jana Bobošíková, je především velká sprosťárna - vůči voličům i manželce. Ne náhodou se v anglosaských (ano, tvrdě protestantských!) zemích právem argumentuje, že politik, který lže manželce, je nedůvěryhodný postihuje to integritu osobnosti.

Jeden student mi v Ostravě blábolil, že politikové jako Klaus, Topolánek či Paroubek si v soukromém životě smějí dělat, co chtějí, a nikomu do toho prý nic není. Neznalost toho, jak to chodí ve vnějším světě, je mezi některými studenty otřesná. Studentovo tvrzení je směšné: Lžete-li manželce, budete lhát i voličům. Něco takového se normálně považuje v anglosaských zemích u politika za nepřípustné a politik, páchající z titulu své funkce, manželskou nevěru, z toho mívá obrovský skandál, pokud rovnou není donucen k rezignaci. V normálnějších demokratických zemích totiž opravdu není zvykem, mít za politiky lháře. V ČR se to ovšem tak nebere, Topolánek lže v parlamentě, jako když tiskne, a média to vůbec nezaznamenají, teď se k němu manželskou nevěrou (?) přidává Klaus. Země má takové politiky, jaké si zaslouží.

Všechny ty kecy o tom, jak je ten Klaus skutečně machistický, že se mu v téměř penzijním věku podaří dostat "mladé maso", a jak to u mužů nutně zvyšuje jeho prestiž, jsou tedy značně nepřesvědčivé. Pokud si to nějací chlapi v České republice skutečně myslí, jen to dokazuje jejich ubohost.

Už jsem podobnou diskusi, jakou nyní vedete vy a Š. Kotrba, slyšela před časem na BBC. Jedna americká redaktorka se tam podivovala, že česká veřejnost (mediální) přijímá Topolánkovo lhaní manželce s pochopením, a jeden posluchač z České republiky velmi pohoršené telefonoval, že se cizí redaktorka nevyzná v českých specifikách. Pak následoval rozbor, že Anglosasové a Češi chápou morálku jinak. Chtěla jsem jim také zavolat, že některým Češkám je bližší tzv. chápání anglosaské, ale pak jsem se k tomu nějak nedostala, což je asi škoda, píše Marie Lipoldová.

Tak, jako nejsou logicky konzistentní politici pravicoví ani levicoví (když patetické řeči o rodině a potřebě podpory rodiny proloží nějakou milenkou), není logicky konzistentní ani Štěpán Kotrba v současné chvále zákonů vlci a primáti smečky a v podpoře levice. Pokud přijmeme zákon vlčí smečky (ve vztahu k ženám), proč by měla existovat solidarita a ochrana slabých? K čemu sociální politika, když, vlčí smečka slabé neživí?

Musím se přiznat, že na debaty s českými machisty už nemám čas ani chuť, jsem ráda, že žiju v zemi, kde je premiérem šťastně ženatý feminista, místopředsedkyně vlády-velmi kompetentní vrásčitá padesátnice je nejoblíbenější političkou a kde tzv. "trophy wives" nejsou běžné, především proto, že by si dotyční a dotyčné vysloužili nepochopení a odpor své vlastní rodiny a přátel. A mínění rodiny a přátel je tu považováno za velmi důležité. Rozvedení lidé si většinou najdou nové partnery zhruba stejného věku, píše ze Španělska Darina Martykánová.

To, co ženy slovně deklarují, že je na mužích nejvíce dráždí - například sobeckost, zájem o sex bez vztahu - to jim ve skutečnosti na mužích imponuje. Za předpokladu, že ti muži jsou takoví zcela asertivně, samozřejmě a jejich chování nenese známky nejistoty a pochybností. A ti muži vypozorují, že je to správná strategie a v přítomnosti žen takovou vlastnost jen zesilují, míní Martin Brezina.

Bylo to 22. září 2002. Moderovala jsem Sedmičku na Nově. Jedním z mých hostů byl Václav Klaus. Nedlouho předtím vyšly v Blesku jeho fotografie s půvabnou blondýnkou a tak jsem se zeptala, zda-li to jeho spolustraníci z ODS nevnímají jako zradu konzervativních hodnot. A odpověď?: „Já myslím, že spolustraníci to ponechávají víceméně mně samotnému, abych se s tím vypořádal nějak po svém...“ A vypořádal se. Vpravdě po svém. Stal se prezidentem.

Blondýnku Kláru vyměnil za blondýnku Petru.

Poctivý je vždy v nevýhodě, protože kreativitu nepoctivosti neodhadne a neví, jak se jí bránit. Nechápe mnohdy ani její logiku. To je zkušenost, která vedla na přelomu 18. a 19. století za vlády Napoleona l, naprosto bezcharakterního politika, který myslel vždy jen na sebe, k vytvoření moderní tajné policie - ze samých kriminálníků. Jmenoval se Joseph Fouché (*21.5.1759 -- |25.12.1820), od roku 1809 vévoda z Otranta, v letech 1799 -- 1802, 1804 -1810 a 1815 císařův ministr policie. Autor výroku, že dokonalý zločin neexistuje, existuje pouze nedokonalá policie. Vědět, jak uvažují občané a zač budou politika chválit či obdivovat, patří k základní výbavě každého, kdo se uchází o jakoukoliv veřejnou funkci. A ne vždy je to, co dovoleno bohovi, dovoleno volovi. Václav Klaus má sice do katedrály ze všech Čechů nejblíže, nicméně ví, že opravdu věřících je v této zemi méně než homosexuálů.

Hodnota dolaru ve čtvrtek poklesla na rekordní minimum a cena zlata dosáhla hranice 1000 dolarů za trojskou unci poté, co údaje o maloobchodní situaci v USA potvrdily, že Spojené státy jsou v hospodářské recesi a dále se zintenzivnilo znepokojení ohledně problémů v sektoru hedgových fondů.

V článku „Bludný kruh české levice“ jsem se pokusil naskicovat neutěšený stav současné zvlášť české levice – levice nemá v rukou nic, jenom svá šidítka a modly. Pointou bylo, že bez vyhnání kostlivců ze skříně a boření levicových model, nelze vytvořit ani přesvědčivou levicovou teorii ani přesvědčivou levicovou stranu. Na tento text bylo několik reakcí, ale zjistil jsem, že člověk bohužel nepíše nikdy dost jasně. Necháme-li teď stranou současnou levici, můžeme se aspoň pokusit načrtnout možné cesty, jimiž hypotetická levice může jít za svým cílem – fundamentálně emancipovanou společností, tradičně označovanou jako socialismus.

... ... Jaký je rozdíl pro ČR, jestli tady budeme mít jednu vojenskou americkou základnu, na které bude stát radar, nebo dvě -- na té druhé budou rakety? A proč by to nemohlo být třeba na Libavé, o té už se také vážně uvažovalo? Takže proč bychom nemohli uložit rakety na Libavé, radar v Brdech a..... Pentagon asi do Prahy? Zřejmě to tak asi v blízké budoucnosti dopadne. Češi za to nic nechtějí, všude jinde by za to Američané museli platit. ... ...

Iniciativa Ne základnám uspořádá v sobotu 15. března od 14.00 na Hradčanském náměstí v Praze protestní alegorický pochod. Zapojujeme se tak do mezinárodního dne akcí proti protiraketové obraně USA, okupaci Iráku a Afghánistánu a útoku na Írán. Na shromáždění před průvodem vystoupí zástupci Iniciativy Ne základnám jak z Prahy, tak i z regionálních skupin Iniciativy. Za Ligu starostů proti radaru přednese svůj projev Jan Neoral, starosta Trokavce. Průvod se z Hradčanského náměstí vydá směrem k ambasádě USA, kde zástupci Iniciativy Ne základnám předají ,,Íránské zbraně hromadného ničení".

Tak si pomalu zvykáme na nový status, to nejdůležitější už je vyřízeno, telefonovali jsme na školský úřad a už máme adresu školy, kam máme přihlásit dceru. Tak zítra se tam vydáme. Když už mám tedy volnou chvíli, listuji svým deníkem, který jsem si psala ještě než se stala Kanada mým novým domovem. Byla jsem zde na turistická víza a rozhodovala se, jestli se máme s dcerou přestěhovat za manželem nebo manžel za námi.

Rozhodování to nebylo jednoduché, stesk po domově byl obrovský a já zjistila, jak silná může být vazba na rodnou hroudu.

Předchozí kapitoly 21

S českým premiérem se stala zvláštní věc: jeho poslední mediální výstupy se drasticky liší od všeho, kvůli čemu ho polovina levice a polovina té rozumné pravice nenávidí. Za vyznamenání vrahům z 50. let Topolánka pochválili pouze emigrantští heretici. V Česku ho nepochválil nikdo. A tak Topolánek obrátil. Obrat o 180 stupňů nastal ze dne na den. A všichni otevřeli ústa údivem.

tisková informace předsedy vlády Mirka Topolánka

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek vydal k 25. výročí únosu československých občanů z angolské obce Alto Catumbela prohlášení: 12. března 1983 brzo ráno zaútočilo na angolskou obec Alto Catumbela přepadové komando povstaleckého hnutí UNITA a zajalo 66 československých občanů včetně dětí a žen. Jednalo se o experty OSN, kteří měli v Angole započít výrobu v místní papírně a celulózce. "Ve čtvrt na šest ráno propukla přestřelka," říká Lubomír Sazeček pamětník a jeden ze svědků této události. Tehdy netušili, co je čeká -- 84 denní dramatický pochod 1300 kilometrů a další dlouhé dny jako zajatci v táboře Jamba na jihu Angoly. Teprve po celkem 111 dnech byly propuštěny ženy a děti. Po dalším necelém týdnu bylo propuštěno sedm nemocných mužů. Až 23. června 1984 byl propuštěn zbytek dvaceti mužů.

Kdosi jednou řekl, že se tak málo ví o obětech stalinismu, protože se ještě nenašel jejich Stephen Spielberg. Avšak aspoň jedna z příležitostí tu je - naslouchat příběhům českých žen, které žily po většinu svého života s nálepkou "Dcera nepřítele státu" . Jsou to dcery politických vězňů z padesátých let.

Provedli jsme výzkum dětí politických vězňů. Ukazuje dopad uvězněného rodiče jako mnohorozměrný a psychologický. Poznamenává další generace. Zjistili jsme, yže nasloucháním příběhů dětí politických vězňů můžeme lépe porozumět vztahů mezi psychologickými účinky politických událostí na specifickou skupinu jedinců.

Proč se nemluví o pocitu nespravedlnosti u dětí politických vězňů v postkomunistické společnosti? Na odpověď si budeme muset asi počkat. V předchozím režimu nařízení byla vydávána komunistickou stranou, ale vykonávána lidmi z okolí.

Podle teorie psychoanalytika Erik H. Eriksona, nejdůležitější stadium psycho-sociálního vývoje je věku 5-12 (Dětství a společnost, 1950).

Dne 12.3.2008 se v Galerii Langhans konala prezentace vznikajícího dokumentárního projektu studentů FAMU Dcery 50. let.

V lednu 2008 začalo natáčení rozsáhlého audiovizuálního projektu Dcery 50.let, dokumentárních svědectví dcer českých a slovenských politických vězňů 50. let. Bude natočeno třicet pět archivních dokumentárních výpovědí. Dokončení projektu je plánováno na konec května. Na projektu spolupracuje 10 studentů FAMU, kteří se ujali režie jednotlivých rozhovorů. Supervizi nad natáčením výpovědí má Helena Třeštíková.

Studio připravované zpravodajské televize Z 1 bude snímané ze tří kamer a za žádnou z nich nebude stát člověk. Jednu statickou kameru doplní další dvě s roboticky ovládanou hlavu. Jejich pohyb, ostření i zoom budou ovládané na dálku technikem z režie. Instalaci technologií zajišťuje pro Z 1 firma Visual Connection, píše Jan Kálal na serveru Digizone. To co už Kálal nepíše a o čem nejspíše ani neví a vědět nemůže, je, že firma Visual Connection testovala poprvé robotické kamery ovládané z režie a dokonce ovládané i na dálku prostřednictvím internetu v projektu Českého rozhlasu Odhalení v roce 2005 a 2006.

Věřím, že se během přípravy zmíněné zprávy odpovědní pracovníci dopustili nepřesností pouze z důvodů využití nerelevantních informačních zdrojů. Přesto považuji zveřejnění nepřesných a nepravdivých informací týkajících se mé osoby za nepřípustné a cítím se jimi být poškozen. A to nejen jako politik, ale i jako občan České republiky. Trvám na tom, aby zveřejněné informace byly uvedeny na pravou míru.

Čínští činitelé potvrdili, že buddhističtí mniši tento týden ve Lhase protestují. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Quin Gang uvedl, že úřady situaci "stabilizovaly". Nepotvrzené zprávy předtím uváděly, že se demonstrací účastnilo až 600 mnichů a že je policie rozehnala slzným plynem. Americká rozhlasová stanice Radio Svobodná Asie informovalo v úterý, že desitky mnichů byly zatčeny, po pondělním průvodu k 49. výročí ode dne, kdy Čína okupovala Tibet. Podle pozorovatelů byli demonstranti ve Lhase povzbuzeni podporou, kterou dostávají z mnoha částí světa. Protesty se konaly i v jiných čínských městech a v Indii.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Televize veřejné služby zvítězila v osmém ročníku soutěže čtenářů časopisu Reader's Digest Výběr v kategorii televizních stanic. Mezi oceněnými je také veřejnoprávní Český rozhlas. V anketě lidé vybírají ve 30 různých kategoriích nejdůvěryhodnější značky výrobků a služeb. "Pro Českou televizi je tato cena důkazem, že naši diváci jsou s naší službou veřejnosti spokojeni," řekl po vyhlášení ocenění mluvčí České televize Ladislav Šticha.

Pozn. red. Diváci bohužel netuší, co je skutečná veřejnoprávní rozhlasová a televizní služba.

Rozsáhlá studie zadaná americkým ministerstvem obrany nenašla žádné důkazy o tom, že by Irák za režimu Saddáma Husajna měl vazby na teroristickou síť Al-Káida, jak to tvrdili nejvyšší američtí představitelé ve snaze zdůvodnit invazi do Iráku. Informovala o tom ve středu americká média, podle nichž Pentagon nakonec odstoupil od zveřejnění studie na webu a zrušil i plánovanou tiskovou konferenci.

Studie, o níž poprvé informovaly listy McClatchy Newspapers, vychází z rozboru asi 600.000 oficiálních iráckých dokumentů zabavených po invazi v březnu 2003 a z tisíců výslechů vysokých iráckých představitelů. Studie není první, která popírá operační vazby Saddámova režimu s Al-Káidou. Žádný tým však neměl přístup k tolika informacím. Kromě toho studie vypracovaná Ústavem pro obranné analýzy je prvním oficiálním přiznáním americké armády, že neexistují důkazy o vazbách Saddáma Husajna a Al-Káidy.

ČTK: Studie Pentagonu: nejsou důkazy o vazbách Iráku a Al-Káidy ZDE

Milý pane Čulíku, Váš zvyk, uveřejňovat repliky i v případech, kde se k diskusi sporných otázek nepodaří dojít, je užitečná, protože může i nepřímo přispívat k osvětlování nejasností. Dovolte mi ilustrovat to na dvou poznámkách k nejnovější ne-diskusi Čulík-Barton-Kučera:

Pan Peter Barton, ředitel kanceláře Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Praze, vyjádřil názor, že pan Rudolf Kučera nelhal a není novinářem. Na námitky Britských listů, že máme věcné informace, potvrzující opak, konstatoval, že s námi diskutovat nebude. Viz pozoruhodná korespondence níže.

Navzdory poněkud sporné obraně pana Kučery, který "není novinářem", vysílá Český rozhlas stále komentáře pana Kučery, který má vazby na aktivistickou organizaci, již německý Spolkový úřad na ochranu ústavy i české ministerstvo vnitra podezřívají ze spolupráce s extremisty. Český rozhlas by měl při vysílání komentářů pana Kučery tyto skutečnosti vždy uvést. (JČ)

Jazyk není zaprášený foliant, a to ani ten český, ani německý, ale živoucí organismus. "Ostré es" (znak ß) se také změnilo v "ss". Díky Evropské unii, PC a CP 1251 . A tak vás může těšit, že i vy jste zdomácněli. Váš židovský přítel vás možná poučí, že například jidiš je také částečně němčina. Pražská němčina. A vidíte, píše se - alespoň v Čechách - jinak než jazyk páně Schillerův. Už více než sto let... Doporučuji knihu amerického historika, sociologa, reportéra, vypravěče a humoristy Leo Calvina Rostena Jidiš pro radost. Anebo pro ještě větší radost v nádherném překladu Oty Ornesta (Academia, 1998). Berte to tak, že germanismus "landsmanšaft" vplul z německých vod od Labe (i když ze severozápadu, tak z Východu) a zabydlel se v češtině v tomto tvaru - převzat z jidiš. A význam má přesný, v tom se my dva určitě shodneme. Pokud je to potěší... My židobolševici si rádi upravujeme skutečnost takzvaně "do huby", věděj? Z téhož plemene je i slovíčko "vodsun". Vyjadřuje lásku lidu k jazyku a tradicím, kterých se onen lid nerad vzdává. Stejně jako území.

Ale dosti už srandy.

Osobní počítače, přehrávače DVD, elektrické papiňáky, elektrická jízdní kola, mikrovlnné trouby i zabezpečovací zařízení pro automobily jsou nyní na Kubě povoleny. Stejně jako tomu bylo v Severní Koreji, ostrov Fidela Castra byl jednou z jen mála zemí, kde občan nesměl vlastnit počítač ani mikrovlnku.

Loni, už za vlády Raúla Castra, byla zmírněna celní opatření, takže se na Kubu začaly smět dovážet naléhavě potřebné náhradní díly pro automobily.

Ronald Smelser a Edward J. Davies II: The Myth of the Eastern Front. The Nazi-Soviet War in American Popular Culture, Cambridge University Press, Cambridge-New York et al. 2008, 327 str. ZDE

Vzhledem k pověsti amerických válečných sil jsou četné konkrétní neúspěchy jejich strategů od roku 1945 překvapující, ať si již vzpomeneme na Koreu či Vietnam, aneb pročítáme každodenní zprávy z Iráku. Jak jedna nová historická studie naznačuje, bylo by záhodno začít stopovat příčiny této diskrepance v minulosti, zavádějící nás zpět až do konce druhé světové války. Ronald Smelser a Edwarda J. Davies II ze Salt Lake City totiž vydali právě pozoruhodnou knihu "Mýtus Východní fronty", která líčí a pečlivě dokumentuje, jak Američané hledali poučení u svých poražených protivníků z Wehrmachtu.

JU│ Na ruském serveru Nezavisimaja gazeta se A. Serenko z Centra pro studium současného Afghánistánu zamýšlí na plány Pákistánu, Turkménie a Afghánistánu znovu oživit záměr na výstavbu Transafghánského plynovodu (TAGAZ). Mělo by se tak stát na setkání hlav tří států v Islámábádu, kde by se právě možnost výstavby tohoto plynovodu měla stát jedním z hlavních témat. Očekává se, že taková debata by pak oživila zájem investorů, neboť jedním z iniciátorů této debaty je také Asijská rozvojová banka (ADB)

CRI│ŠOK│ Cena ropy na mezinárodní burze vytvořila včera nový rekord. Cena lehké ropy dodané v dubnu na newyorkskou burzu se jednou dotkla 110.20 dolarů za barel.

OPEC 12. 3. 2008 uveřejnila, že denní průměrná cena surové ropy na trhu OPEC dne 11.3. poprvé překročila 100 USD a dosáhla 100,57 USD za barel. Předseda OPEC, alžírský ministr energie a hornictví Chakib Khelil uvedl, že důvodem zvýšení ceny jsou spekulace a další politické faktory.

Tak jsem byl lapen, utopen ve formaldehydu, napíchnut na špendlík a v krabici pak vybaven popiskem. Jsem prý politickým pamfletistou podobným Leninovi, píše pan Frish. Argumentuje přitom starým Snowovým programem "překlenutí propasti" mezi "vědeckými a humanitními obory" a dávným případem jedné nespravedlivé kritiky Ernsta Macha.

Dovoluji si reagovat na článek pana Frishe "Dvě kultury a soudruh Lenin". Karel Dolejší již několik týdnů není tiskovým mluvčím Greenpeace ČR, nyní pracuje jako redaktor časopisu Ekolist. Současnou tiskovou mluvčí Greenpeace je slečna Lenka Boráková.

Forma článku "Válka s mloky Lovelocky" neodpovídá stylu, kterým Greenpeace v ČR i ve světě vstupují do veřejného diskursu - stylu důraznému, ale věcnému a vyhýbajícímu se zbytečným útokům ad hominem. Rád bych proto zdůraznil, že podobný text by jménem naší organizace Karel Dolejší nemohl zveřejnit ani v době, kdy byl jejím mluvčím.

NATO odloží rozhodnutí o vytvoření svého vlastního protiraketového štítu k ochraně jihovýchodního křídla (Řecka, Turecka, Bulharska a Rumunska), které by nepokryl plánovaný systém amerického radaru v Česku a amerických raket v Polsku . K dubnovému summitu NATO to ve středu v Bruselu řekl náměstek generálního tajemníka Peter Flory. "Nemyslím, že se na summitu dočkáme nějakého rozhodnutí. Nevidím žádnou zemi, která by spěchala se skutečnou realizací," řekl Flory, který je odpovědný za obranné investice.

Jednat o americkém štítu v Evropě pojedou počátkem příštího týdne do Moskvy američtí ministři zahraničí a obrany Condoleezza Riceová a Robert Gates. Ve formátu 2+2 se poprvé od loňského října sejdou s ruskými protějšky Sergejem Lavrovem a Anatolijem Serďjukovem.

NOVINKY/Ondřej Lazar Krynek: NATO odloží rozhodnutí o raketovém štítuZDE

Občané, já fakt nevím, proč bychom se měli rozčilovat kvůli zaměňování léků v lékárnách? Co je na tom špatného, když vám doktor např. napíše antibiotika s doplatkem 400,- Kč a v lékárně vám místo nich a samozřejmě se stejným doplatkem, dají Paralen? Vždyť látka obou léků je účinná naprosto stejně. Oba léky přece léčí (a neuzdravují). A navíc u Čechů je to přece úplně jedno! Vždyť celý český národ je stejně jenom banda simulantů. Ale to jsem neřekl já, ale klasik.

Pokud srovnáváme bratry Mašíny s druhým odbojem, měli bychom připomenout, že i čeští partyzáni zabili řadu nevinných lidí, jejichž jediným zločinem bylo, že byli Němci, že byli ve vojenském věku a že byli posláni tam, kam posláni být nechtěli. Polští či francouzští odbojáři měli podobných "zločinů" na svědomí mnohem víc. O jejich metodách se někdy vedou diskuse (alespoň ve Francii). Ani v Německu se ale zpravidla nepochybuje, že hlavním pachatelem byl Hitler.

Všichni čekají na 2. kolo. Levice a odpůrci Nicolase Sarkozyho, prezidenta a předsedy Svazu pro lidové hnutí (UMP), zvedají hlavy. Nic ale není v boji o francouzské radnice zatím rozhodnuto předem: po 1. kole voleb v neděli 10. března, je možné říci pouze tolik, že levice celkově uspěla dosažením skóre 47, 5 procent proti 40 procentům.

V předchozích dvou článcích ZDE ZDE jsme se zabývali situací v Paříži a Lyonu, dnes uzavřeme dvěma dalšími městy : Marseille a Bordeaux. Dotkneme se jen nezřetelně ještě alsaského Štrasburku a gaskoňského Pau.

13:46 RYS│ŠOK│ Volební výbor Poslanecké sněmovny dnes projednal nominace a podklady kandidátů do Rady Českého rozhlasu. Poslanci zjistili, že někteří kandidáti nedodali lustrační osvědčení (bývalý ředitel Brněnské filharmonie a doteď místopředseda Rady ČRo Bohuš Zoubek, prof. Stanislav Komárek z katedry filosofie a dějin přírodních věd přírodovědecké fakulty UK) či nedodali požadované doklady (nakladatel Alexander Tomský, kandidát Konzervativní strany do senátních voleb 2006). Ten byl vyřazen, neboť odmítl dodat chybějící doklady včetně lustračního osvědčení. Odmítl dodat třebas i čestné prohlášení o tom, že nebyl v milicích... Jednání byli přítomni i zástupci iniciativy iProtest. Na volebním výboru se kupodivu objevil i mluvčí ODS, bývalý parlamentní redaktor ČRo 6 Bouška. Celému jednání byla ale přítomna členka ODS, radní ČRo Dana Jaklová. Volební výbor rozhodl, že Sněmovna bude v úterý volit čtyři členy Rady, z toho jednoho pouze na doběh mandátu Štěpána Kotrby - do února 2010. To ale neznamená, že musejí být zvoleni všichni čtyři. Teoreticky se může i stát, že nebude zvolen nikdo.

Volební výbor doporučil plénu tyto kandidáty: Červenka, Fleissigová, Hazuka, Homolková, Illnerová, Ratiborský, Šesták (9 hlasů) Marek, Zoubek (8 hlasů) Herzán, Scheufler (6 hlasů), V druhém kole byla doporučena Markéta Šichtařová (5 hlasů). Vypadl Ladislav Miler (1 hlas), Stanislav Komárek (2 hlasy), Martin Přibáň (1 hlas), předem vyřazen byl Alexander Tomský.

Devítinásobná držitelka tenisového titulu z Wimbledonu Martina Navrátilová přijala zpět své české občanství. I když si chce ponechat i občanství americké, loni řekla v rozhovoru s jedním českým deníkem, že se nyní stydí za Ameriku George Bushe tak, jak se kdysi styděla za komunistický režim své vlasti. "Věc je ta, my jsme toho Bushe zvolili," řekla. "To je horší. Naproti tomu, komunistickou vládu v Československu nikdo nezvolil."

Silná slova, ale lze opravdu Československo roku 1975 srovnávat s dnešními Spojenými státy? ptá se v deníku Guardian Tim Dowling.

Dovoluji si zaslat odkazy na finální verzi filmu Zeitgeist s českými titulky. Zeitgeist je podle všeho jedním z vůbec nejsledovanějších filmů na internetu, píše Jan Zeman.

Jedná se o úplně nový překlad bez použití onoho starého, co se potuluje na internetu - a který jsme zavrhli, protože byl opravdu dost nepřesný a místy i nesrozumitelný.

Je to všechno legální, máme na to práva, takže by to google sejmout neměl.

Přímý link na google video českou verzi: ZDE

Zhlédněte zde:

Ke stažení v dobré kvalitě (včetně vložených i samostatných titulků): ZDE

Předseda Humanistické strany Jan Tamáš odletěl v pondělí 10.3.2008 na týdenní zahraniční cestu do USA. Během této cesty se již setkal s profesorem Noamem Chomskym. Tamáš vystoupí na mezinárodní konferenci Left Forum 2008 a také se setká se zástupci kongresu USA. Poskytne rozhovor o nenásilném boji proti umístění vojenské základny USA v ČR deníku New York Times a časopisu The Nation. Dále se setká se zástupci amerických organizací nesouhlasících s výstavbou vojenské základny USA v ČR.

MfD│ŠOK│ Předseda Evropské komise José Barroso varoval českou vládou před jednostranným vyjednáváním o zrušení víz s Američany. Svým jednáním Česko podle Barrosa podlamuje možnost lidí cestovat v Evropě bez hraničních kontrol. "Jednostranná dohoda může způsobit potíže uvnitř evropského prostoru bez hranic. A to přece nikdo nechce," konstatoval předseda Evropské komise, portugalský středopravý sociální demokrat José Barroso (PSD) v rozhovoru na otázku MF DNES. ... ... "Snažíme se to změnit, aby všechny členské země EU patřily do amerického bezvízového programu. Proto jsme dnes (v úterý) schválili mandát pro jednání komise s USA. Byl by opravdu velký problém mít hned několik rozdílných režimů mezi EU a USA. Je velice pravděpodobné, že některé země patřící do Schengenu prostě odmítnou sdílet informace se státy, které nebudou respektovat stejná pravidla."

iDnes: Neztěžujte EU boj o víza, varuje šéf Evropské komise Česko ZDE

Tak zásadní neinformovanost o připravovaném zákonu o třetím odboji, jako v glose Jiřího Nováka, ukazuje naprostou neznalost o nedávné době, kdy se komunisté dostali k moci a vypořádávali se se svými odpůrci. A není se čemu divit. Nezájem o tuto dobu celých 18 let po převratu je zarážející. Media v této době našla na době komunistické vlády jedinou chybu: nedostatek banánů a mandarinek. Vypadá to, že právě proto se musel tady měnit režim, píše Ludmila Voříšková, jejíž otec začátkem padesátých let zahynul v uranových dolech.

Školy nejsou téma pro referendum, sdělil z obrazovky české televize starosta Unhoště Ivan Záboj (ODS), během vysílání regionálních zpráv v pátek 29.2. v18:00.

K čemu se podle něj tedy mohou obyvatelé obcí vyjadřovat? Zákon praví, že není možno iniciovat místní referendum o poplatcích, rozpočtu obce a - k lítosti mnoha obyvatel české kotliny, o odvolání místní samosprávy, píše čtenářka z Unhoště Yvetta Popelková, která se angažuje v přípravě referenda proti sloučení dvou základních škol v Unhošti.

Všem, kdo si stýskají na naše soudnictví a přísahají na některé ze zahraničních vzorů, si dovoluji připomenout úsloví: "Jenom z dálky jsou cizí louky zelené." Doporučil bych jim také, aby se častěji seznamovali se zahraniční literaturou, zejména tou krásnou.

Nedávno jsem si doslova pochutnal na Mortimerově knížce "Příběhy obhájce Rumpolea". Poněkud potměšilý hlavní hrdina tam přesvědčí začínající advokátku, slečnu Trantovou, že rozhodující "soudce McFee je fanatik litery zákona. Měl z jurisprudence zvláštní vyznamenání. V posteli si čte Russella, eseje o kriminalitě a na prázdniny si bere literaturu o případech odvolacího soudu."

(Kapitola z autorovy knížky Právníkovy fejetony, vyšlo r. 2007)

Současné mediální diskuse kolem zamýšlené právní úpravy postavení exekutorů, úvahy, zda mají být v České republice exekutoři při výkonu své funkce doprovázeni policií nebo -- pokud stát exekutorům takovou ochranu neposkytne -- budou exekutory doprovázet soukromí ozbrojenci, vysílají do světa signál, že český právní řád se civilizovanému světu vymyká. Hrozby samotných exekutorů, že pokud jim policie nebude pomáhat, situaci vůči dlužníkům jen zhorší (ozbrojení exekutoři a jejich soukromá ozbrojená komanda), jen ukazují, o jak obskurní bratrstvo se u nás v případě exekutorů jedná.

Bývalý šéf amerického Federálního rezervního systému Alan Greenspan při představování svých pamětí 16. září 2007 prohlásil: „Mrzí mě, že je politicky nepřípustné přiznat, co každý ví: V irácké válce šlo převážně o ropu.“ Tolik snad vůbec první „oficiální“ vyjádření ke skutečným příčinám invaze, od jejíhož zahájení letos uplyne již pět let.

Když na počátku 80. let nastoupil do úřadu prezident Reagan, nechal ze střechy Bílého domu odstranit zařízení pro solární ohřev vody instalované za jeho předchůdce Cartera. Tím symbolicky ukončil období, v němž Spojené státy uvažovaly o snižování závislosti na dovozu „černého zlata“. „Reaganomika“ znamenala omezování vlivu vlád producentských zemí na ropný průmysl a oslabování váhy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Konkurence rostla a ceny klesaly. Tato politika zajištění energetické bezpečnosti fungovala přes 30 let, pochopitelně však nemohla dostupné zásoby nijak zvětšit. O tom, že jednoho dne půjde hlavně o přímou, již netržní kontrolu nad zbylou ropou, tedy nerozhodl G. W. Bush.

tisková zpráva Greenpeace

Americký radar, který má být umístěn v České republice, by pro svůj nedostatečný dosah nedokázal zaměřit střely, které by podle obav některých zemí měly být případně odpáleny z Íránu, a je proto neúčinný. Tyto závěry zkoumání funkčnosti a dosahu plánovaného radaru představil minulý týden v Berlíně profesor vědy, techniky a národní obrany Theodor Postol z (MIT) Massachusetts Institute of Technology na setkání Německé fyzikální společnosti (DPG).

< Titulní strana dnešního deníku Independent. Proč o této situaci nepíše stejným způsobem MFD?

Je mimořádně deprimující, že jedinou významnou mezinárodní akci ohledně Darfuru v poslední době podnikla jen čínská vláda. Čína reagovala na to, že se Steven Spielberg minulý měsíc odmítl účastnit Olympijských her, a tak Liu Guijin, čínský velvyslanec v Chartúmu, veřejně kritizoval súdánskou vládu za eskalující útoky proti civilistům. Je jednoduché bagatelizovat toto gesto jako pouhá slova zaměřená k neutralizaci mezinárodního hněvu způsobeného čínskou podporou genocidní súdánské vlády. Avšak alespoň Peking na veřejnou kritiku reagoval.

K tomu: Independent: Darfur se vrátil do pekla. Děti jsou znásilňovány. Domovy pleněny. Vesnice podpalovány. Tisíce lidí prchají před leteckým bombardováním. Západní vlády - nezájem (anglicky) ZDE

Komentář ke stati Pavla Urbana "Nekompatibilní logika Milana Valacha"

Pavel Urban ve stati Nekompatibilní logika Milana Valacha uvádí důvody proč podle jeho názoru Homo economicus existuje. Uvedeme část teorie a několik experimentů dokazujících, že se lidé jako Homo economicus ( tzn. člověk ekonomicky, tedy v úzkém slova smyslu racionální) nechovají. Naopak: mohou-li, pak tvrdě, za cenu vlastních ztrát, trestají ekonomicky racionální, tedy sobecké parasity. Z těchto experimentů lze vyvozovat, že lidé, mohou-li, jsou obvykle altruističtí. Nadto máme tyto druhy chování do značné míry v mozcích „zadrátované natvrdo“, tj. evolučně a kulturně dané. Omlouváme se za technický jazyk, který je v části o neuronálních korelátech kooperace. Není ho možné obejít. Pro nelékaře jsme přidali zjednodušující poznámky.

Text je nepatrně upravená kapitola knihy Koukolík, F. Sociální mozek. Karolinum, Praha 2006. ISBN 80-246-1242-9, EAN 9788024612423

"Neocenitelná historicko-kritická práce, přehledná, vnímavá a dobře napsaná."

Josef Škvorecký, 6. ledna 2008

Právě přichází na předvánoční trh nová kniha o českém filmu od Jana Čulíka. K dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE

V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let; naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou už nesvědčí o životě v totalitě s tak úzkostnou naléhavostí jako snímky o normalizaci. Autor se dále věnuje četným filmům s historickými tématy, zejména z traumatických období, dále snímkům svědčícím o prvních zkušenostech z postkomunismu, včetně "pokleslých" komerčních komedií, a rozebírá též množství filmů vzniklých o současné společnosti. Nejnověji se česká kinematografie zabývá především mezilidskými vztahy; tyto snímky patří podle autora k nejlepším. Kniha analyzuje i filmy pro děti a mládež, dále četné, více či méně úspěšné umělecké experimenty, a závěrem vybírá "nejlepších pětačtyřicet" --- snímky vysoké kvality, které podle autorova názoru zřejmě přežijí.

Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o dnešní české společnosti, zda o ní vytváří mýty a jakého hodnotového systému se podle českých filmů dnešní společnost přidržuje. Podrobným sémantickým rozborem příběhů jednotlivých hraných filmů dochází autor k překvapivým závěrům.

Současná česká kinematografie zaujímá vůči české společnosti svobodný a kritický postoj. Vytváří o ní podle jeho názoru pozoruhodně ucelené svědectví.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V lednu 2008 přispělo celkem 161 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 56 692.22 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.1. 2008 částku 246 031.56 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 783.89 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.