|
16. 3. 2008
Ne všichni budou nutně sdílet jedno subjektivní vidění světaPan Habr, zdá se mi, nepochopil můj argument. Podle toho, co jsem viděl v sobotu na Pražském hradě, se snaží skupina Ne základnám naroubovat na širokou občanskou nespokojenost s Topolánkovým radarem svou vlastní politickou agendu. To nikdy nebude fungovat. Opakuji, že automaticky neznamená (jak se domnívají aktivisté skupiny Ne základnám), že ten, kdo je proti radaru, musí být proti americké intervenci v Iráku nebo proti samostatnosti Kosova, atd.; podporovat automatickým tikem všechny populární "levicové" kauzy. |
|
Má-li politik mít praktický úspěch, musí naslouchat tomu, co chtějí lidé. To, jak se zdá, neumí ani Vondra, ani Klvaňa či Topolánek, ale ani skupina Ne základnám. Jak ODS, tak Ne základnám se snaží prosazovat ve společnosti vlastní program, bez ohledu na názor občanů. Občané potřebují politické seskupení, které by bylo schopno prosazovat jejich názory a nesnažilo se je vmanipulovávat do podpory svých dalších oblíbených kauz. Jestliže hnutí proti radaru toto nedokáže pochopit, nedokáže nic. Proč je to, proboha, v českém kontextu pro politiky všech stran a názorových seskupení tak složité: Je nutno naslouchat, co chtějí lidé, a udělat to. Nic jiného. Je-li ve společnosti silná podpora pro určitý politický postoj (70 procent lidí proti radaru), na úspěch má šanci to seskupení, který vyjádří právě tento postoj. A nic dalšího. To je docela obyčejná politická praxe. Argument pana Habra "My v Ne základnám zastáváme určitý soubor názorů a názor společnosti nás nezajímá" - je sice velmi upřímný, ale sebestředný. Je to cesta do pekla. |
