Náhražkovitost, substituce, simulace, imitace, napodobování a opičení je přece naše základní národní vlastnost, kterou se odlišujeme od všech ostatních národů a marodů. Jsme jediný národ, na kterém je naprosto zřejmé, že pocházíme z opic (nebo alespoň z opilců). V jiných oblastech našeho občanského života je substituce přece naprosto běžná a nikdo se nad ní již vůbec nepozastavuje. Proč by zrovna chudáci lékárníci měli být nějakou čestnou výjimkou?

Například jdete do hospody a chcete "Matonku". Místo toho vám však běžně dávají "Korunní". Chcete "Sprajt" a místo toho vám jako nějakému spratkovi dají vždy "Sevnap". Objednáte si tedy masitou domácí uzeninu a místo toho vám dají igelit se sójovou nádivkou. Dáte si tedy raději rovnou sóju, ale ona je s rybími geny. Na kůži se vám objeví rybí šupinky. Dostali jste lupenku. Chcete tedy jíst zeleninu a místo toho se cpete chemickým koncentrátem. No prostě bomba. Chemická.

Přejdete tedy na ovoce, ale dostanete alergii. Tak už tomu bývá po požití loňského nezralého ovoce, navíc nejméně 16 x stříkaného gejzíry jedů proti biotickým škodlivým organismům, které na něj měly také chuť. Chcete se tedy z té otravy uzdravit a místo toho vás jenom a jenom stále léčí a léčí, ale nikdy nevyléčí. Víme proč. Předepíší vám tedy antibiotika a jdete si pro ně do lékárny. Proč zrovna tam by měl být přerušen tento ekonomický řetězec a koloběh vady v přírodě? Proč by to měli zrovna lékárníci odskákat za všechny?

Nebo, chcete peníze a místo toho vám dají koruny. Děláte, že děláte a jiní dělají, že vás za to platí. Chcete půjčku a místo toho vám dají dluhy. Chcete se zbavit dluhů a oni vám dají ještě další. Okradou vás a požadují po vás náhradu škody. Požadujete zákony, vyrukují na vás s výjimkami. Žádáte výjimku, hodí na vás zákony. Chcete svobodu a místo toho vám dají vězení a protektorát. Přijdou vás osvobodit a místo toho vás zavřou. Chcete demokracii a místo toho dostanete totáč.

Nikdo takové věci u nás již dávno neřeší. A takto bychom mohli pokračovat pořád dál a dál, od rána do večera. Raději toho necháme, neřkuli o tom, že ve dne je u nás tma jako pod svícnem a v noci se u nás svítí jako ve dne. Jak jinak ve státě, který vypadá jenom jako stát a kde je vše jenom jakoby?