Už německý filosof Immanuel Kant provedl demarkaci mezi třemi oblastmi -- čistým rozumem, praktickým rozumem a soudností. Od té doby toto rozdělení mnohým nedává spát a pod nejrůznějšími záminkami se pokoušejí "stavět mosty", aby autority, které nabyli v jedné z oblastí, neoprávněně užívali v jiné. Filozoficky je předpokladem takového počínání vždy nějaký druh transcendentální iluze -- a ta je zase jen specifickým příkladem teoretického imperialismu.

Bylo by zajisté možno brát Lovelockovy texty a řádek za řádkou ukazovat, jak tento představitel "vědy" s fantastickou a širokou vědeckou veřejností nikdy nepřijatou hypotézou Gaia ("přidejte se ke mně -- nemůžete ztratit nic než své granty!") přechází plynule z žánru do žánru, jak je tu přírodovědcem, tu zas profesorem morálky, ještě jinde konzumentem estetického zdání, nakonec náboženským prorokem -- a jak to vše úžasně míchá dohromady, jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Kdybych rozbor vedl takto věcně a důkladně, bylo by to neobyčejně přesvědčivé, neobyčejně dlouhé a neobyčejně nudné. Za předpokladu, že by pak pan Frish vůbec dočetl do konce, možná by konečně uznal, že jeho leninské přirovnání stojí na vodě. Ernst Mach totiž dělal, co dělat měl -- filozofii vědy - a to velmi dobře. Nehodil se však do předem dané ideologické konstrukce nejvyššího z bolševiků. Tak tomu ale s Lovelockem vůbec není. Tento druhý pán totiž expaduje se svými fantasmaty daleko za hranice vlastní disciplíny -- a dokonce předpovídá Apokalypsu.

Podstata toho, co jsem chtěl ukázat v článku, který se panu Frishovi tak nelíbí , se dá tezovitě shrnout následovně:

Lovelock tvrdí, že do dvaceti let naprostá většina lidstva zahyne, a říká to bez sebemenší známky zoufalství. To by bylo kromobyčejně odporné i v případě, že by to, co říká, byla pravda. On však nic takového jako nevyhnutelnost Apokalypsy dokázat nedovede, žádnými vědeckými prostředky nás o tom nepřesvědčí. Jeho "teorie Gaia" je ideologií s prvky novopohanského náboženství, která už dávno nemá s vědou nic společného -- k důkazu vědecké nekorektnosti tu dokonce postačují už samotné vetché kantovské pojmy, byť leccos zajímavého také vysvítá z psychoanalýzy nebo uplatnění Cannetiho koncepce masového člověka, pokud se pokusíme typologizovat. Typologizace je ovšem metodou uvedenou do filozofie Nietzschem před dobou výrazně delší než století.

Zbytek Frishových námitek jsou drobné. Lovelock sám epicky líčí, jak se z jedné zničené venkovské oblasti stěhovali do jiné a proč - a já nikde netvrdil, že by se byl narodil rovnou ve mlýně, kde teď straší. O jaderné fúzi se ve vědeckých kruzích mluví od padesátých let -- a každá další miliardová investice do této technologie je zdůvodňována údajně vysokou mírou jistoty komerční využitelnosti v horizontu 30 let, přičemž celá desetiletí se reakci s negativní energetickou bilancí daří udržet zlomky vteřiny. Až to bude fungovat, uvěřím -- zatím hodně štěstí, pane Frishi.

Co se mě týče, zaměstnancem Greenpeace jsem přestal být po návštěvě Phila Coyla v ČR, to znamená v polovině ledna, a neexistuje nejmenší důvod spojovat mé hluboce osobní znepokojení nad virulentní lovelockovskou beznadějí právě s mým bývalým zaměstnavatelem. (Jak čtenář sezná z jiného textu publikovaného v dnešním vydání Britských listů, tiskovou mluvčí české pobočky Greenpeace je nyní Lenka Boráková, jejímž tiskovým mluvčím je zase Jan Rovenský, který si takto po nocích přivydělává k platu vedoucího kampaně . Jeho vyjádření jinak komentovat nebudu.)

Přestřelky mezi Lovelockem a Stephenem Tindalem z britské pobočky Greenpeace mne zajímají jen lehce, eminentně mne naopak nadzvedávají Lovelockovy maximy, jimiž se ze své "přírodovědné" oblasti zcela nezodpovědně dobývá do oblasti praktického rozumu: "Na všechny pokusy zabránit nejhoršímu se vykašlete, nemají vůbec žádnou cenu, většina z vás stejně bídně zhyne! Užívejte světa, blíží se kometa -- máte 20 let!"

Domyšleno do důsledků, už to je vlastně návodem ke "správnému" použití vodíkové pumy, s nímž Lovelock kdysi dělával takové drahoty.