" Plzeňská krajská organizace Strany zelených (SZ) odmítla radarovou základnu, kterou chtějí Američané postavit ve vojenském újezdu Brdy," píše ČTK ZDE, Plzeňský deník to v pondělí přinesl na titulní stránce jako hlavní zprávu dne, informuje František Řezáč.

K tomu též: IDnes

Ministr zahraničí Schwarzenberg však tvrdí, že česká vláda (v podstatě bez mandátu a navzdory nesouhlasu většiny občanů) americký radar prosadí i před odpor některých členských zemí NATO; ZDE. Je to ideologická zabedněnost a pošetilost. Malá Česká republika nikdy nemůže vyjednávat se supervelmocí Spojených států jako rovný s rovným. Čeští politici jsou hloupí, že nevyužívají při vztazích k USA mezinárodních evropských struktur. Je s podivem, že česká vláda prosazuje stavbu radaru přesto, že ji ODS neměla ve svém volebním programu. Jak ospravedlňuje toto své rozhodnutí? (JČ)

tisková zpráva

USNESENÍ - "Krajská organizace Strany zelených Plzeňského kraje odmítá výstavbu radarové stanice Spojených států amerických na území České republiky "

USNESENÍ - "Krajská organizace Strany zelených Plzeňského kraje na své konferenci dne 12.5. 07, coby nejvyšší stranický orgán Plzeňska, vyzývá Republikovou radu Strany zelených, aby podnikla veškeré kroky k odmítnutí výstavby radarové stanice Spojených států amerických na území České republiky "

USNESENÍ -- PROTINÁVRH USNESENÍ - Roman Černík: - schválen -

"Výzva KK SZ Plzeňského kraje všem Základním organizacím SZ" - Vyzýváme a žádáme všechny základní organizace Strany zelených o vyjádření formou usnesení ZO SZ o souhlasu či nesouhlasu s plánovanou radarovou stanicí USA v České republice.

V úterý 15.5. bude od 16.00 v Rokycanech beseda beseda o radaru - sál sokolovny v Rokycanech podle mluvčího rokycanské radnice Jana Englera první náměstek ministerstva obrany Martin Barták, první náměstek ministerstva zahraničí Tomáš Pojar a první náměstek hejtmana Plzeňského kraje Václav Červený, informuje Zdeněk Paul od plzeňských zelených a pokračuje:

V budově bývalého okresního úřadu na náměstí TGM 145 v Příbrami se ve středu 16. května od 16.30 hodin bude konat beseda s občany o záměru vybudovat v Brdech radarovou základnu. Besedy se účastní např. Ing. Petr Bendl, hejtman Středočeského kraje, MVDr. Josef Řihák, starosta Příbrami, MuDr. Martin Barták, 1. náměstek ministryně obrany, nebo Bc. Tomáš Pojar, náměstek ministra zahraničních věcí. Všichni jste srdečně zváni k vyjádření vlastního názoru!

tisková zpráva Strany zelených

Krajská rada Strany zelených Plzeňského kraje podporuje aktivity občanů měst a obcí v okolí Vojenského výcvikového prostoru Brdy, které usilují o vypsání místních referend k otázce umístění amerického radaru.

Zelení vždy prosazovali otevřené projednávání důležitých společenských otázek společně s občany. Referendum vnímáme jako standardní prostředek moderní demokratické společnosti. Proto také Strana zelených na Plzeňsku podporuje naplnění Ústavy České republiky a přijetí zákona o všeobecném referendu. "Není nám lhostejná současná situace kolem amerického radaru, která se stává prostředkem k populistickému zviditelnění, jak lze u některých politiků a politických stran dnes vidět i na krajské a komunální úrovni," říká předsedkyně Krajské organizace Radana Kottová. "Ve schválení všeobecného referenda vidíme naplňováním našeho volebního programu Kvalita života, " dodává Kottová. Krajská rada v Plzni oceňuje občanskou aktivitu, která vedla obec Trokavec a Vísky k využití místního referenda. Vyzýváme též i vedení ostatních dotčených obcí, aby zvážila možnost vyjádření se svých občanů v místním referendu k tak závažné záležitosti, jež dlouhodobě ovlivní jejich prostředí. Rada krajské organizace Strany zelených Plzeňského kraje

Zdroj: ZDE

Praha se žene za svými 450 kilometry cyklostezek a cyklotras, které, jak hlásaly předvolební plagáty primátora Béma, tu mají být do roku 2010. Inu bylo by to dobré, to ne, že ne. Horší je, že ten běh je během přes mrtvoly, a to doslova.

Celá ta záležitost s cyklotrasami se pražské radnici vymyká z rukou. Co čert nechtěl, lidi ty cyklotrasy začali používat. Zdá se mi, že mnohé pražské radní a projektující inženýry ani v tom nejhorším snu nenapadlo, že by po jimi navržených cyklostezkách a cyklotrasách mohl někdo jet, natož pak že by ten cvok snad jel na kole.

Ve čtvrtek 10. května 2007 pokračovalo u Krajského soudu v Praze obnovené trestní řízení proti Rostislavovi Roztočilovi, původně odsouzenému v r. 1985 v nepřítomnosti k výjimečnému trestu za vraždu bohatého egyptského vědeckého aspiranta jménem Nabil El Kallini Mohamed. Spolu s ním byli odsouzeni další tři muži, kteří byli stíháni vazebně. K vraždě mělo dojít koncem ledna 1975 na mostě Štěpán poblíž Obříství.

(Autor je členem Spolku Šalamoun)

tisková zpráva programu GARDE EPS www.eps.cz.

Společnost Baumax ČR s.r.o. v jedné ze svých prodejen používala osobní dotazník, ve kterém po uchazečích o zaměstnání vyžadovala uvedení údajů, které jsou diskriminačního charakteru. Zjistil to Úřad práce hlavního města Prahy, když na základě upozornění právníků programu GARDE Ekologického právního servisu provedl šetření v této společnosti. Přestože úřad práce zjistil porušení zákazu přímé diskriminace, neudělil společnosti Baumax za nedodržení zákona žádnou pokutu.

Česká rocková skupina Kabát nepostoupila do finále Velké ceny Eurovize. Jeden televizní redaktor, který se pravidelně zabývá kulturou, příčinu neúspěchu české kapely vysvětlil tak, že problémem prý nebyl samotný Kabát, ale skutečnost, že si Češi popletli fóra. Vyslat právě tuto hard-rockovou skupinu na Velkou cenu Eurovize, což je přehlídka popu, je prý jako vyslat hokejové mužstvo na soutěž v krasobruslení.

Nejen katoličtí tmáři a ultrakonzervativci z ODS a KDU-ČSL, ale i všelicí okrašlovači mravů veřejných, morální exhibicionisté a bulvární pisálci se plamenně rozhořčují nad výstavou anatomických preparátů lidských těl, kterou pod prostým názvem Bodies - Těla naaranžovali uprostřed Prahy - tam, kde doteď zpívali jen Zlatí slavíci. Organizátorům výstavy v paláci Lucerna nelze upřít odvahu ani brilantní nápad, spojený se samozřejmou snahou vydělat. Ale kdo z kurátorů dnešních galerií se nepokouší o šokující atraktivitu, lákající návštěvníky? Smrt je lákavé téma. Smrt je jedním z posledních tabu dnešního světa. Ale copak stejně nevydělávala Národní galerie na morbidním moralisticky-didaktickém tématu výstav , jako byla ta s názvem Memento mori - smrt jako brána k věčnosti ve výtvarném umění ve spolupráci s Muzeem Šumava?

Smrt je smutnou, ale nezbytnou součástí života. Výstava je reflexí smrti v moderní době. Poznání lidského těla, stejně jako poznání vesmíru a tajemství hmoty vždy bránili pouze církevní tmáři, zastánci názoru, že Země je placatá, nad ní je nebe a milosrdný Bůh a pod ní všezatracující peklo.

Jindy oceňuji schopnost Štěpána Kotrby nenechat se strhnout proudem a nabízet jiné úhly pohledu, nebo se šťourat v něčem, co jiného nenapadne, svým posledním článkem mě ale poněkud zklamal a dá se říci i naštval, píše Jan Potměšil. Vadí mi, jak hned v úvodu článku emotivními výrazy denuncujete kohokoliv, kdo by chtěl nesouhlasit s výstavou "Bodies" přirovnáváním k tmářům, mravokárcům apod., a preventivním útokem znemožňujete kohokoliv, kdo by snad měl jiný názor než Vy.

Dále pak pokračujete stylem "pejsek a kočička vařili dort", kdy mícháte dohromady vědecký zájem o tělo, voyerizmus (i) našich předků, vlastní preference a náboženské/ateistické (či antiklerikální) zaujatosti a údajné postoje Vašich potenciálních odpůrců, kteří by i dnes zřejmě chtěli tvrdit, že země je placatá a mužům chybí jedno žebro.

Fotografie exponátů z výstavy Bodies, jak je cituje ve svém článku Štěpán Kotrba, jsou skutečně obscénní. Šokující na nich je právě bezostyšná bulvární a komerční manipulace s individuálním lidským tělem. Nejpozoruhodnější na těch exponátech je totiž právě kontrast mezi individuálním lidstvím a jeho naprostou degradací uvedením těl do triviálních kontextů. Je to znásilnění: ti lidé nechtěli, aby po smrti někdo zkroutil jejich těla tak, že by předváděli, že kopou do míče nebo dirigují neexistující koncert.

Nepopírám, že může být zajímavé a objevné vidět strukturu lidského těla. Mám však velký problém s likvidací individuálního lidství za účelem banálních komerčních účelů. Toto nakládání s lidskými těly se přece rovná brutální likvidaci mrtvol v nacistických koncentračních táborech, když byly například bez skrupulí házeny na náklaďáky. Je to totalitní přístup, o to hrůznější, že je efektivnější než komunistická či nacistická státní ideologie, o níž se nakonec prokázalo, že je dlouhodoběji neživotní - tento totalitní přístup má silný a životný katalyzátor - komerční impuls.

Nemám nic proti pitvání lidských těl - to však normálně dodržuje základní civilizační zásady piety. Na této výstavě, jakkoliv je anatomicky snad objevná, mě šokuje drsná trivializace lidských těl, jímž jsme v naší civilizaci dosud většinou projevovali určitou základní úctu.

Některé věci se prostě nesmějí dělat. Tato výstava je asi tak obscénní jako rozhodnutí vyrobit z Mozartova Rekviem pro komerční účely jeho "rockovou" verzi.

Kdesi jsem se dočetl toto, že: "Vysoušení je jedna z nejstarších a nejoblíbenějších metod úpravy jídla. Už ve starověkém Egyptě to byla jediná cesta, jak uchovat maso, ovoce a ostatní v sušeném stavu. Nejvíce však využívali tuto metodu Indiáni, kteří sušili maso na kamenech na slunci bez jakékoli jiné přípravy. Postupem času osídlováním kontinentu ( a vyhubením indiánů, pozn.autora), později vynaleznutím elektrické energie si lidé mohli uchovávat potraviny v chladicích boxech. Jerky' v současné době přechází do kategorie pochutin jako jsou bramborové lupínky, pražené oříšky a ostatní. S tím rozdílem, že je nejenom chutné, ale i zdravé a výživné. Požití 25g balení hovězího Jerky nahrazuje požití 60g hovězího steaku se všemi prospěšnými nutričními hodnotami".

Nevím, co může nahradit výstava těm, kteří ji navštíví, každopádně ne vysychající kůru mozkovou, pak jde, pane Radku Mikulo, jen těžko, aby česká Policie aplikovala nějaké právo...Prostě jednou sežereme sami sebe...Yellow Submarine...we are jerky!

Výstava lidských těl v pražské Lucerně vyvolává už různé reakce, často také od lidí, kteří tu výstavu zatím ještě nenavštívili, anebo by tam v životě nešli. Chtěl bych reagovat na stížnost Radka Mikuly i na text "Uč se synů moudrým býti" od Ladislava Žáka, a to jako člověk, který tu výstavu v Praze neviděl, zato ale před lety navštívil ve Vídni "Körperwelten" (správně "světy těl" nebo asi lépe "svět těl").

S lehkým pobavením sleduji čerstvou kauzu policejní šikany Mladých sociálních demokratů a aktivistů Socialistické solidarity při zadržení na demonstraci pravicových extremistů. Dosavadní mediální vývoj případu se, což je v Česku častým jevem, drží dobrých tradic nechtěné pitoreskní frašky. Loňský incident Kateřiny Jacques s policistou Čermákem zřejmě položil základy novému politickému koloritu -- s kvetoucími stromy a květinami se probouzí i skutečná angažovanost členů politických stran. Ti vyrážejí -- zatím pravděpodobně jen jednou ročně -- do ulic, aby zde spáchali nějaký hrdinský čin.

K tomu jim nejlépe slouží demonstrace neonacistů, na jejichž zavržení se většinová společnost alespoň povrchně shodne. Při těchto akcích jim zdárně sekunduje pomatená a nesvéprávná česká policie, kterou nezcivilizoval ani téměř dvacetiletý vývoj v relativně demokratických podmínkách.

Kongresoví poradci byli minulý týden informováni činiteli z amerického ministerstva zahraničí, že britský vládní Úřad pro vážné podvody vyšetřoval obvinění, že BAE poskytla úplatky saúdským činitelům v souvislosti s kontraktem al-Yamamah v hodnotě 40 miliard liber. Britská vláda kontroverzně toto vyšetřování loni v prosinci zastavila, protože se Blair obával ochlazení styků se Saúdskou Arábii, avšak vyšetřování korupce zbrojovky BAE Systems vůči Tanzánii, České republice, Jihoafrické republice, Chile, Kataru a Rumunsku pokračuje. Americká vláda si nedávno britské vládě na zastavení vyšetřování podezření z korupce ohledně Saúdské Arábie stěžovala. Británie byla také kritizována OECD.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Konec básníků v Čechách, 1993, režie Dušan Klein

První postkomunistické pokračování životního příběhu mladého lékaře Štěpána Šafránka (viz Kleinovy filmy z osmdesátých let Jak svět přichází o básníky, 1981, Jak básníci přicházejí o iluze, 1984 a Jak básníkům chutná život, 1987) je možná poněkud stereotypním zobrazením české skutečnosti, nicméně však tento zábavný příběh. který je zároveň ironickým komentářem o prvních letech postkomunismu v Československu/České republice, obsahuje značné množství informací o tom, "jak to tehdy chodilo". Protože film potřebuje být populární, programově zaznamenává, aspoň v hrubě černobílých rysech, skutečnosti, které jsou pro dobového diváka relevantní a které se ho musejí týkat. Právě v důsledku své všeobecné popularity tak přispívá k vytváření povědomí o tom, jaké byly charakteristické rysy prvních let života v českém postkomunismu.

Ukázka z knihy Jana Čulíka "Jací jsme: Česká společnost v hraném filmu devadesátých a nultých let", která vyjde před Vánocemi v nakladatelství Host

Jak básníci neztrácejí naději, 2004, režie Dušan Klein

V porovnání s Koncem básníků v Čechách (1993) je toto páté pokračování příběhu "sympatického lékaře" Štěpána Šafránka žijícího na českém maloměstě jako příběh volnější, epizodičtější a více než na komentář k společenské situaci se soustřeďuje na mezilidské vztahy a především na poněkud banální problémy středního věku (cynismus, ztráta iluzí, únava, opotřebovanost vnímání i lidských vztahů a vznik nových lásek). Přesto však si film zachovává filozofii, jaká vládla mezi lidmi v Československu v době komunistické normalizace. Argumentuje, že ani v době ekonomicky úspěšného postkomunismu se nezměnily zásadní principy fungování české společnosti.

Další ukázka z knihy Jana Čulíka "Jací jsme: Česká společnost v hraném filmu devadesátých a nultých let", která vyjde před Vánocemi v nakladatelství Host.

Dokumenty, prozrazující, jakou taktiku chce stát použít ve snaze dostat uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře před český soud, které "ztratil" státní zástupce z Nejvyššího státního zastupitelství , "našla" podle iDnes policie. ČTK zase tvrdí, že státnímu zástupci dohledové spisy k případu uprchlého podnikatele někdo ukradl minulý týden z auta. Státní zástupce nechal polde Renaty Vesecké spisy v autě bez dohledu. Podle informací Aktuálně.cz bylo ve ztraceném spisu detailně popsáno, jaké kroky chystá stát ve své snaze o vydání podnikatele z Jihoafrické republiky. Policie označila ztrátu dokumentů za zásadní, píše Aktuálně.cz s tím, že mezi materiály byly i části, jež dosud neviděli ani Krejčířovi obhájci. Nejvyšší státní zastupitelství informaci doposud tajilo.

MF DNES: V Brně se našly dokumenty ke Krejčířovi, ztratil je žalobce ZDE

Ukazuje se, že poropojenost kriminální sféry, státních zastupitelství, soudů a policie tvoří naprosto neprůhlednou hydru, která si dovolí i zjevné provokace, aniž by tomu někdo dokázal učinit přítrž. Namísto okamžitého obvinění státního zástupce z trestného činu, jeho vzetí do vazby a hloubkové kontrole NSZ uvažuje nejvyšší státní zástupkyně Vesecká pouze o "kárné" odpovědnsoti svého podřízeného. V normální zemi, které nevládne smečka grázlů, by Vesecká i ministr spravedlnosti okamžitě nabízeli demisi. Jak je vůbec možné, že se spisy válely v autě státního zástupce? Jak je vůbec možné, že státní zastupitelství utajovalo informaci celý týden? Jak je možné, že se o informaci dozvěděli novináři ještě předtím, než ji zveřejnila policie? A jak je vůbec možné, že dohledový spis vůbec opustil trezor odpovědné osoby? Načasování akce ukazuje, že se tak nestalo náhodou. Válka politiků, tajných agentů, policajtů a grázlů všeho druhu o moc v Česku pokračuje s neztenčenou silou.

Nejdřív si připusťme, že my lidé očekávané samozřejmosti nevnímáme jako informaci. Kam bychom přišli, kdybychom se jimi měli zatěžovat, že? Zároveň ovšem také běžnou zkušenost zrovna tak suverénně dokážeme absolutizovat jako nepřekročitelné omezení. Tři příklady: a) předměty těžší než voda budou vždycky padat ke dnu, b) předměty těžší než vzduch se bez vydatného mávání křídly nevznesou, c) nelze nic smysluplného říci ani o tom, co je tak malé, že to není vidět, ani o tom, co je mimo bezprostřední dosah člověka, třeba za drahou Měsíce.

Nápad za milión. Blokovat blokádu. Dva redaktoři týdeníku Reflex šli na rakouský hraniční přechod provést "průzkum bojem", zda rakouští protitemelínští aktivisté jsou liberálové či nikoliv. Zda ctí mezinárodní právo, ale i rakouské zákony či nikoliv. Zda uznají i právo blokovat blokádu nebo ne. Zda budou ochotni diskutovat a nebo se bít.

Šli svými těly bránit průchodnost hraničních přechodů a zabránit blokádě protijaderných aktivistů - šli zajistit prosazování základního práva občanů Evropské unie. To, co zjistili a zdokumentovali, je alarmující.

Moclikrát v dějinách milovali jsme upřímně naše básníky? Raději nepátrat. Vybráni snad samotným bohem prý sloužili i posluhovali za odměnu finanční či výhody metálu. V dobách nedávných stávali v hradním ajnclíku a přijímali ruličky -- s obsahem národní či aspoň zasloužilí. Po revolučním malém třesku hned spěšně vraceli (ne všichni) ta krásná ocenění a natahovali na sebe podobu využitých veličin zlými a mstivými rudochy. Co se nepoklonkovali ti mistři velkého slova a myšlenek (a další umělci i všeumělci), co všelijakých hovadin napsali, jak se krčili v kancelářích ideologických tajemníků -- úsměvy služebných blbů dodnes vtisknuty v budovách určených k vládnutí a ovládání.

... největší porodnost v EU mají vedle Francie především skandinávské země -- země, kde funguje sociální stát s kvalitními jeslemi a školkami, kde existuje otcovská dovolená, kde ženy ve své většině pracují, kde je platová diskriminace jednou z nejmenších a kde ženy jsou velmi hojně zastoupeny v politické sféře.

Darina Martykánová : Rodičovství -- výzva pro celou společnost ZDE

Nedávno nazvala Darina Martykánová rodičovství výzvou pro celou společnost. Rodičům zvedne pravice jednorázové porodné, ale trvalé náklady na většinu spotřebního koše zvedne. Učitelům vláda nepřidá, kladem jejího modrého "baťohu reformy" prý má už být, že je nepropustí. Náklady na život každé rodiny se vyšplhají na západoevropskou úroveň, aniž by je následovaly platy a úroky z vkladů.

Mluvčí brněnské iniciativy NE základnám správně poukazuje na snahy vlád ovládat mysl svých občanů.

Kandidát na nového britského premiéra, dosavadní ministr financí Gordon Brown, připravuje několik radikálních nových opatření, které mají dokázat, že by byl premiérem pro celou zemi a nikoliv jen pro určité zájmové skupiny.

• Brown chce nechat postavit 100 000 nových ekologických příbytků ve zvlášť designovaných "zelených městech", které by byly finanční přístupné řadovému publiku. V Británii jsou nyní domy a byty nesmírně drahé a koupě domu či bytu je několika milionům britských občanů dnes finančně nepřístupná.
• Lékařské ordinace budou mít za Browna otevřeno i o víkendech a lékaři budou chodit po návštěvách i večer, aby pacienti nemuseli v ordinacích čekat.
• Premiérovi budou odebrány některé základní pravomoci, například vyhlašovat válku bez souhlasu parlamentu - to bude možno učinit pouze po schválení parlamentem tak, jak parlament v březnu 2003 schválil útok na Irák. Brown chce zajistit, aby musel parlament schvalovat i každé vyslání vojsk do zahraničí. Brown chce omezit starobylou "královskou prerogativu" britských premiérů vyhlašovat války a podepisovat mezinárodní smlouvy, kterou mají premiéři od královské koruny, a předat ji parlamentu.

Brownův návrh převzít ekologickou iniciativu od britského konzervativce Davida Camerona, je zřejmě nejvýraznějším rysem jeho nové politiky. Avšak přestože došlo po oznámení o odchodu Tonyho Blaira podle průzkumů veřejného mínění k posílení Labouristické strany, konzervativci stále vedou: mají podporu 38 procent, labouristé 34 a liberální demokraté 15.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Neuvěřitelný, přes měsíc starý projev předsedy české trojkoaliční vlády Mirka Topolánka, od kterého se nedistancovala ani "zelená" ministryně , která má na starosti menšiny a rovné příležitosti, Džamila Stehlíková, dorazil až do Evropy. Evropské ženy, sdružené v 4000 nestátních neziskových organizací a tvořících alianci pod názvem Evropská ženská lobby, chtějí po předsedovi české vlády omluvu a stěžují si na něj evropskému komisaři. Topolánek při slavnostním zahájení Evropského roku rovných příležitostí v divadle Archa v Praze dne 2. 4. 2007 stihl pobouřit ženy, menšiny i seniory, o nichž se ve svém projevu zmínil. A protože veřejný projev předsedy vlády není jan tak nějakým hospodským blábolením alkoholem zmoženého opilce, přinášíme vám jej v oficiálním přepisu, který pořídil Martin Schmarz z Úřadu vlády. Stojí za to. | šok

projev premiéra Topolánka k zahájení Evropského roku rovných příležitostí ZDE

Mnozí zakuklení totalitáři remcají nejen proti Listině základních práv a svobod, označujíce ji za plevel v Ústavě, ale i proti Evropské Ústavě, považujíce ji za hrozbu jejich božské neomylnosti, ctěné v jejich rodném pašalíku.

Starověké národy si místo psaných Ústav a Listin vyprávěly své mýty. Byla to řada pro ně základních příběhů, které svým poselstvím hrály roli společného identifikátoru, společné konstituční osy. Pro staré Izraelce je doslova základním příběhem Exodus, vyjití z Egypta. A hned povězme, že poselstvím tohoto příběhu je vítězství svobody nad totalitou.

Exodus - pokračování 1968 , foto George Nemeh, Al Ahram

Jak referují média o událostech, je nejlépe poznat, porovnáte-li si zprávy o jedné události, u které nebyli ani ti, kteří o ní psali, ani vy... V tureckém Izmiru demonstrovali zastánci sekulárního státu proti snaze tureckého premiéra Erdogana prosadit do prezidentského úřadu islamistického ministra zahraničí Abdullaha Güla. Kolik že těch demonstrantů bylo? Světová ani domácí média se nemohou shodnout, různé údaje jsou navíc v titulku a ve vlastní zprávě. Jednotlivá čísla počtu demonstratů, obsažená ve zprávách, se od sebe přitom liší řádově. |šok

119 agenturních fotografií z demonstrace v Izmiru FOTOGALERIE

Až 100.000 zastánců sekulárního Turecka podle agentury AP zaplnilo ulice třetího největšího tureckého města Izmiru při další demonstraci proti vládě. ... Město hlídají tisíce policistů poté, co při výbuchu bomby na místním tržišti přišel v sobotu o život jeden člověk a dalších 14 bylo zraněno.

ČTK 13. 5. 2007: V Izmiru demonstrují desetitisíce zastánců světského Turecka ZDE

Kanadské vyslanectví v Saúdské Arábii protestovalo proti tomu, že vládní úřady zavřely kanadský stánek na "Trhu pro vzdělání", který se konal ve městě Jeddah jakožto součást Středovýchodní výstavy pro vzdělání a výcvik (Middle East Education and Training Exhibition). Důvodem pro zavření stánku bylo to, že informace v něm poskytovaly návštěvníkům ženy. Kanada protestovala slovy, že "takové neprofesionální incidenty velice narušují mezinárodní pověst Saúdské Arábie".

Exprezident Václav Havel by mohl protestovat proti porušování práv žen v Saúdské Arábii - pomohl by polovině saúdsko-arabského obyvatelstva.

Protestní kampaň proti hrubé politické manipulaci s dětmi, ke které došlo v pořadu Tykadlo, dosáhla prvního úspěchu. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se bude touto stížností zabývat na svém zasedání již 15.-16 května, jak dosvědčuje její níže uvedená odpověď, kterou nyní dostává každý ze signatářů protestního dopisu. Podrobnosti o kampani najdete zde: "Zabraňme vzniku autoritativního režimu v ČR prostřednictvím prodejných médií" : Připojit svůj podpis ke kampani můžete ZDE

Rád bych zdůraznil, že již této první reakce oficiálních institucí bylo dosaženo při počtu "pouhých" 260 podpisů. Již tento fakt je důkazem, že poměry v České republice lze měnit, pokud se do tohoto úsilí zapojí dostatečný počet občanů.

Re Rykala, Gawron, Kotrba

Postavení mladých lidí v české společnosti a z něj plynoucí politické postoje jsou podle mého názoru dány minulým společenským vývojem, píše František Řezáč z Plzně. Mladí lidé jsou zde příliš závislí na rodičích, hlavně finančně. Normální situace, kdy mladí přispívali starým, se v Čechách obrátila. Pracující důchodci podporují své dospělé potomky a jejich rodiny do věku, kdy je to z hlediska normálního vývoje národů až bizarní. Toto se nepovažuje za jakési přilepšení, ale za samozřejmost, která je tvrdě vyžadována. Naopak stačí vidět nějaký dobrý, třeba americký film z rodinného prostředí. Těžko se tam někdo mladší chlubí tím, kolik mu dávají rodiče, spíše chce být nezávislý.

Samozřejmě že existuje, jako všude, generační spor, ale ten se u nás vyčerpá brbláním a pasivitou, nacházející odraz i v politických postojích, z nichž základní je: Ne koho volit, ale prostě nevolit vůbec, to je pro ty staré. Jindy se to vybije na různých akcích typu Techno, tam se koncentrovaně vyjeví obvyklé vyústění: Drž hubu nebo přes ni dostaneš, stejně se sám neuživíš.

Vláda předložila v rámci svého souboru opatření, majících poněkud vylepšit státní rozpočet, také návrh zákona, kterým se mění některé zákony v sociální oblasti a některé další zákony. Je povážlivé, že ve státě, kde se rozkrádají tisíce milionů při státních zakázkách zejména v resortech obrany či dopravy, se začínají šetřit desítky milionů právě v sociální oblasti. Nicméně, s řadou věcí se dá souhlasit, jako se zrušením "pastelkovného". Řada věcí je však silně diskutabilních, jako například nápad redukovat již jednou přiznaný - ve vymírajícím národě geniální - rodičovský příspěvek.

Můj desetiletý synek se intenzivně zabývá myšlenkou navštívit výstavu Bodies v Lucerně. Když jsem se před časem dozvěděl, že se něco podobného chystá, tak jsem si řekl, že to bude zase pěkné téma pro všechny, kteří budou chtít nám malým a hloupým poradit, kde je sever a co se sluší a co naopak bohabojným nesluší. Musím ovšem říci, že se ke mně v této věci sklání tolik blahosklonných koryfejů a morálních a mentálních gigantů všeho druhu, že se ani nestačím divit. A překonávají ve svých radách všechna má očekávání.

V dubnu 2007 přispělo celkem 97 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 18, 437.07 Kč . Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.4. 2007 částku 255 292.76 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.