Milan Kundera, The Curtain. Translated from the French by Linda Asher. HarperCollins. 168 pp. $22.95

Joseph Conrad kdysi napsal, že jeho účelem jako spisovatele je prostě "přimět vás, abyste viděli". Podle Viktora Šklovského, ruského formalistického kritika, propadáme denní zautomatizované rutině a už nevnímáme zázračnost lidí a života kolem nás. Účelem umění je tedy "ozvláštňovat" to, co je nám dobře známé, otřást našimi otupělými smysly a vrátit do našeho šedivého světa barvu a vitalitu.

Milan Kundera má podobnou literární teorii, teorii "opony": - vyrůstáme s určitými kulturními předsudky, jejichž prostřednictvím si předem automaticky interpretujeme svět a uzavíráme se před různými jinými aspekty existence.

Svoboda projevu je v pořádku, ale co si počít s popíráním pravdy, ohledně níž existuje racionální konsensus. Popírání globálního oteplování, popírání nemoci AIDS, popírání holocaustu? Nemá i svoboda projevu své hranice, ptá se v listě SpikedOnline Frank Furedi.

17. února 1600 byl v Římě na náměstí Campo di Fiori upálen Giordano Bruno. Je to připomenutím toho, jak se kdysi moc vypořádávala s disidenty. Začátkem jednadvacátého století se však západní společnosti staly obětí mocných protiliberálních, nesnášenlivých a protidemokratických vlivů. Lidé, kteří zpochybňují vládnoucí kulturní ortodoxii jsou často považováni za nemorální, zlé osoby a jejich argumenty jsou líčeny, jako by to byla svého druhu kacířství.

Tisková zpráva

Generální ředitel České televize Jiří Janeček považuje za nezbytné učinit následující prohlášení v reakci na včerejší veřejné prohlášení vrchního a programového ředitele Františka Lamberta pro Radu České televize v souvislosti s jeho formálním členstvím v Lidových milicích:

Sirény kvílí stále vemlouvavěji: lidmi způsobená klimatická změna přichází mnohem rychleji a intenzivněji, než mnozí klimatologové předpokládali. Zabránit jí se stává závodem s časem. Kyotský protokol zůstal ve svých cílech daleko za požadavky. Ještě nedávno se považovala počítačová simulace hollywoodského filmu "Day after Tomorrow", v němž je New York zaplaven vodou, za alarmující přehánění. Nyní se to ale již jeví -- podtrženo Al Goreovým filmem "Nepříjemná pravda" jako pohled na blížící se budoucnost. Vědecké poznatky o pustošivých následcích lidské civilizace, velmi obšírně popsané v knize Australana Tima Flammeryho " My, tvůrci počasí" stále přibývají. "Pomsta planety Gaia -- proč se Země brání" -- aktuální kniha Jamese Lovelocka se rovněž řadí k těmto alarmujícím hlasům. Jejich obsah se dokonce odráží v projevech dosavadního klimatického ignoranta George W. Bushe, jr. Jsou o to pronikavější, protože odpovědní "nedělají, co vědí", jak vyjádřil Robert Jungk.

Nejtemnější scénář, v nějž může vyústit vyšetřování podezřelých finančních operací průmyslového konglomerátu Siemens v zahraničí, vypadá zhruba takto: Německý podnik se 160letou tradicí už nehraje v cizině první ligu při budování komunikační infrastruktury.

Vyšlo totiž najevo, že dával úplatky, aby na tyto lukrativní kontrakty dosáhl. Šlo o velké veřejné projekty, které jsou hlavním zdrojem koncernových příjmů. Tento pramen vyschl. Šéfové, kteří zemětřesení přežijí, nebo manažeři, kteří nahradí kolegy usvědčené z nekalých praktik, si budou muset lámat hlavu, jak udržer firmu nad vodou, kolik lidí propustit apod. A kdyby se propadla tržní hodnota Siemensu, může se stát německá chlouba kořistí nepřátelského nájezdu. Ať už jako celek, nebo zčásti. Pro mezery při správě společností by se ocitlo na tapetě i celé Německo.

V krátkodobé existenci ČR se již několikrát stalo, že poslanec zvolený za ČSSD se rozhodujícím způsobem postaral o úspěch politického seskupení, s nímž sociální demokraté v tomtéž období soutěžili o politickou moc. Média s připomínkou Wagnera či Teplíka někdy dokonce hovoří až o jakési tradici. Aniž se při tom vzpomíná, že již ti dva měli v polistopadové politice své předchůdce. Pamětníci si určitě vybaví, že ve Federálním shromáždění hlasovali Valtr Komárek a Josef Žanda pro rozdělení státu, ačkoliv klub poslanců ČSSD byl po celou dobu debaty kolem rozpadu Československa zásadně proti. Kdyby "lid obecný", čili voliči, již tehdy vnímavě poslouchal bezprostřední posouzení jejich chování z úst předsedy ČSSD Jiřího Horáka a především si z něho udělal závěry, leccos by chápal. Horák - na něj až neobvykle osobně -- se vyznal, že on sice hlasoval pro zachování státu, ale že je přesto rád, že hlasování celkově dopadlo tak jak dopadlo a tím skončilo politické napětí v zemi.

tisková zpráva Bílého kruhu bezpečí

Celkem 89 násilných osob bylo policisty v lednu tohoto roku vykázáno z bytu nebo domu. Toto opatření nebylo trestem, ale preventivním opatřením, které s velkou pravděpodobností zabránilo další eskalaci násilných útoků proti blízkým osobám.

V únoru 2000 založil korejský novinář jménem Oh (příjmení) Yeon-ho (jméno) internetový deník jménem Ohmynews. Pod heslem "Každý občan je reportér" se Ohmynews snaží vytvořit první noviny na světě jako opravdové internetové noviny", "zrevolucionizovat mediální kulturu dosažením revoluce v procesu výroby, distribuce i přijímání zpráv" a "stát v čele internetové kultury s lidskou tváří" (citovala jsem z úvodu firmy Ohmynews).

Vznik Ohmynews pro světová média je důležitý, protože se snaží v kultuře poptávky a nabídky zpravodajství dosáhnout demokracie. Nepouživají standardy novinářské práce z dvacátého století, kdy zpravodajství dodávají profesionální reportéři a spotřebitelé jsme my všichni ostatní. Oh Yeon-ho právem zdůrazňuje, že tradiční novinářská práva má dvě charakteristická omezení: čas a prostor. Samozřejmě je také nutno si uvědomit, že v Koreji už dlouhou vládne zkorupovaná a zaujatá novinářská kultura.

In February 2000, a Korean journalist called Oh (Surname) Yeon-ho (First name) founded an internet based daily newspaper "Ohmynews". Under its motto "Every citizen is a Reporter" Ohmynews strives "to create the world's first newspaper like a real internet newspaper," "to revolutionise the media culture by achieving the revolution of `production-distribution-consumption of the news'" and "to lead the internet culture with a human face" (from Ohmynews company introduction). The significance of the launching of Ohmynews in the world media is in that they are trying to achieve democracy within the culture of the news supply and demand. They have departed from the 20th century journalism whose supplier is professional reporters and consumer is the rest of us. Oh Yeon-ho rightly points out that the old journalism has two intrinsic limits: time and space. Of course it is also important to realise the corrupt and biased journalism culture which has been dominating Korea for a long time.

Známé společenské téma: odkud získat peníze na důchod. Lidé umírají později a mají míň dětí. Odpověď německých politiků: důchod až od sedmašedesáti let. Planá naděje Němců: důchod od devětapadesáti. A to nejraději bez osobních úspor.

Snad bych mohl vnést poněkud jiný pohled do diskuse pánů Bláhy a Víta. Pohled jistě ne nezaujatý, nicméně možná právě proto doplňující.

Především nemocní stonají. Mají zdravotní problém. Ten limituje jakoukoliv jejich další aktivitu. Například u bezvědomých, ale i jinak těžce nemocných zcela zásadně. Někdy je jejich zdravotní problém tak vážný, že mohou umřít. Nemocní stejně jako myvšichni mohou být sami, mohou mít manžela či manželku, nebo přítele či přítelkyni. Mohou být dětmi či rodiči nebo prarodiči prostě součástí příbuzenských a jiných sociálních svazků. Neuměl bych mamince říct, že její dítě chcíplo. Neuměl bych synovi říct ,že se o jeho tatínka nepostaráme.

Rostoucí ekonomika, růst výroby a zvyšující se spotřeba je pro výrobce a obchodníky dobrá zpráva. Ale na tuto skutečnost je možné a dobré pohlédnout také z jiného pohledu. Většině z nich je jedno jaké vlivy vyvolává rostoucí výroba na těžbu surovin, na přírodu, na ekologii a potažmo na celý další vývoj civilizace. Ono totiž, jak je známo, všechno se vším souvisí.

Napadlo mě podívat se na základnu takto: Ve své nejprostší podstatě jde o obchod. Česká republika něco má a Spojené státy to chtějí. Nejde zde o plnění závazku; parlament žádnou smlouvu, podle níž na umístění základny mají Spojené státy nárok, neratifikoval. Nerozumím tomu, proč by mělo jít o dar - proč by zrovna Česká republika a nikdo jiný měla natolik překypovat vděčností, že by Američanům darovala místo na základnu. Takže jde o obchod, míní Petr Novotný

Vlastně to platí pro raketové základny jakéhokoliv státu kdekoliv na světě.

Kvartet mocných, konkrétně USA, EU, OSN a Rusko, se nyní domáhá mírového procesu v nekonečných sériích izraelsko-palestinských vyjednáváních, což může vyvolat jen hořkou slinu, sledujeme-li trnitou cestu této fatální krize od počátku.

Operace pro "Zátoku sviní" byla naplánována a z velké části připravena ke spuštění na konec roku 1960, tedy již na konci prezidentského období Dwighta Eisenhowera a plynule tak přešla pod novou administrativu bratrů Kennedyových. Plánování pro invazi osobně spoluřídil za stárnoucího Eisenhowera jeho viceprezident Richard M. Nixon ve spolupráci se šéfem CIA Allanem Dullesem. Nixon se k tomu hrdě přiznává i ve svých pamětech... Mimochodem, Nixon byl instalován do úřadu s pomocí Prescotta Bushe, během druhé světové války americkou vládou zkonfiskovaného nacistického bankéře (děd současného W.). Svět je opravdu malý.

Karel Dolejší zřejmě nikdy neslyšel nic o změnách klimatu Země. Usuzuje, že neví-li o nich on, znamená to, že zde v minulosti nebyly. Staví se do pozice propagandisty, který chce, aby se vědec vyjádřil jednoznačně, že bílé je skutečně bílé a černé je jistojistě černé, přestože musí vědět, že u všech barev jsou i odstíny a že i bílá se vlivem vnějších podmínek může změnit, např. vlivem osvětlení. Požaduje po RNDr. Pretelovi, aby přestal být vědcem a stal se propagandistou v zájmu "dobré věci".

autor je zaměstnanec ministerstva životního prostředí, člen redakční rady časopisu Ochrana ovzduší

Když jsem šel na dokumentární film Nepříjemná pravda (An Inconvenient Truth, USA 2006, režie D. Guggenheim), jehož jediným protagonistou byl bývalý Clintonův viceprezident Al Gore, iluze jsem si rozhodně nedělal. Netušil jsem však, že budu natolik "osloven", že se budu chtít se svými zážitky podělit tímto způsobem.

(Autor, poradce Václava Klause, nám poslal k probíhající diskusi o globálním oteplování, tento článek, který, jak informuje, původně vyšel loni v časopise Euro.)

Policie ve středu varovala všechny instituce po celé zemi, aby si dávaly pozor na příchozí poštu. Informovala, že za poslední tři týdny došlo do různých institucí sedm bomb v poštovních balíčcích a šest z nich zranilo osoby, které balíček otvíraly.

Poslední bomba explodovala ve středu ráno v DVLC, centrálním registračním středisku britských vozidel, a lehce zranila jednu ženu. Byla to třetí bomba za třetí den, odeslaná instituci, která má co do činění s vynucováním zákonů omezujících motoristy či s rozesíláním pokut.

Středeční exploze posiluje spekulace, že bomby v balíčcích rozesílá rozčílený motorista. V automobilistických kruzích jsou velmi nepopulární kamery, které v britských ulicích a na dálnicích automaticky fotografují vozidla, která překročila povolenou rychlost. V některých kruzích je také nepopulární poplatek, který se v současnosti musí platit za vjezd automobilem do centrálního Londýna.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Film Loose Change má tempo, má profesionální švih a autoritativně znějící komentář, celá jeho argumentace je však nesmyslná, varuje George Monbiot v deníku Guardian.

Po světě se šíří virus. Napadá odpůrce Bushovy vlády, prostřednictvím očí jim vycůcne mozek a proměňuje je v blekotající idioty. Vznikl v jedné americké laboratoři, nyní dospěl i do Evropy a stal se skutečnou epidemií.

Tak pojal svůj životní úkol terorista, kterého tajné služby vlády USA kryjí už desítky let , vláda USA George Bushe ho skrývá před spravedlností osmnáct měsíců. Jiná vláda USA, vláda "demokratického" J. F. Kennedyho, ho kdysi vycvičila během příprav na invazní operaci na Kubu (Bay of Pigs - Zátoka sviní, Operation 40) v roce 1961. Učinila tak CIA v pevnosti Fort Bennings.

11. ledna 2007, po půldruhého roku trvající právní bitvě, kdy po jeho deportaci ze země volal Cech amerických právníků a řada kongresmanů, je nucena americká vláda sdělit teroristovi Luisi Posadovi Carrilesovi (78), dnes naturalizovanému venezuelském občanovi, obvinění z klamání a uvedení lživých informací v žádosti o naturalizaci ve Spojených státech po ilegálním vniknutí na jejich území. A to je důvod k odmítnutí žádosti a eskortování věrného agenta CIA ze země. Jenže on ho nikdo nechce. Ve Venezuele už není pravicová vláda, ale Hugo Chavez. Žádosti Kuby a Venezuely , kde kdysi působil v čele její tajné služby a dnes je tamtéž stíhaný pro atentát, o vydání Posady byly Spojenými státy zamítnuty. USA odmítají teroristu vydat s poukazem na údajné obavy z mučení v případě vydání.

Poslední, co jsem chtěla učinit ve svém článku, bylo vzbudit dojem, ze mi české publikum přijde nehodné lepší, kvalitnější žurnalistiky. Usilovala jsem o pravý opak, jak se mi naštěstí podařilo sdělit značné části čtenářů. Čeští čtenáři nejsou (nejsme) o nic horší, než čtenáři britští či španělští a proto si, podle mého názoru, zasloužíme (i já jsem český čtenář) vedle bulvárních časopisů také kvalitní mainstreamové periodikum (periodika), které nás bude seriózně a srozumitelně informovat, ale i vkusně bavit.

Pan Kotrba zcela správně upozorňuje, že noviny se především snaží maximalizovat své zisky. Nicméně i tak u nich jistá míra autoregulace na jiné než čistě ekonomické bázi, funguje. Tato míra autoregulace je dána mimo jiné i dobrým vkusem (i když laťka je často dost nízko), případně i morálkou či pocitem trapnosti a studu, hranicí, za kterou již lidé, ani v honbě za ziskem, nejsou ochotni jít. Všichni jsme nakonec lidé, stoprocentní homo economicus se ještě nenarodil...:o)

Reakce na články "Nezaviněně se do určitého typu problémů zpravidla nepadá", "Nezaviněně jsem upadl do dluhů -- pomůže někdo?" a "Peníze, nebo život, aneb bezdomovcem snadno a rychle."

V civilizovaných zemích bývá zvykem, že občanské a sociální struktury pomohu lidem, kteří se dostali do nesnází i na základě nevědomosti či nesprávných úsudků či činů. Od toho právě je občanská solidarita. Lidem, kteří si za každých okolností dokáží poradit, samozřejmě není potřeba pomáhat. Ale slušnost společnosti se pozná podle toho, jak zachází se svými nejslabšími jedinci.

Polovině všech mužů žijících ve Skotsku, jimž je nad 40, bude podle nových, tento týden zveřejněných předpisů, doporučeno, aby pravidelně brali statiny, léky, která mají snížit pravděpodobnost mrtvic a infarktů. Totéž doporučení se bude týkat více než pětiny žen v téže věkové skupině.

V současnosti bere v pětimilionovém Skotsku pravidelně statiny 100 000 lidí, podle vládních plánů však nyní budou nabídnuty dalšímu půl milionu osob. Předpokládá se, že to v následujících pěti letech zabrání 7200 úmrtí a 27 000 "kardiovaskulárních incidentů", jako jsou infarkty a mrtvice.

Alfred Worm 1945-2007

Ve věku nedožitých 62 let zemřel ve spánku na následky srdečního infarktu jeden z nejznámějších rakouských investigativních novinářů Alfred Worm. V pondělí byl nalezen ve svém bytě mrtev, když čtyři dny před tím obdržel z rukou spolkového kancléře Alfreda Gusenbauera prestižní cenu "Novinář roku 2006", který jej označil za "personifikaci novinářské integrity". Pro vicekancléře Wilhelma Molterera, jehož lidovou stranu zesnulý reprezentoval v letech 1983 až 88 jako zastupitel na vídeňské radnici, byl "symbolem rovného a kritického žurnalismu" a podle rakouského Klubu novinářů patřil k "nejdůležitějším novinářům poválečné éry".

Napsal jsem nedávno v článku Lidská práva a Česko, po vstupu Bulharska do Evropské Unie, že je třeba, aby se Evropa a OSN angažovaly za bulharské zdravotní sestry a palestinského lékaře, držené osmým rokem v libyjském vězení a dvakrát odsouzené k trestu smrti. Dovolil jsem si též vyjádřit názor, že by takový požadavek měli představitelé nové české vlády v sídlech OSN, EU a Rady Evropy hlasitě přednést.

Požadavek je tím samozřejmější, že už jsem několikrát slyšel a četl, že náš nový ministr zahraničí Schwarzenberg byl údajně předsedou Mezinárodního helsinského výboru. Ať už je to pravda, nebo ne, několikrát jsem v době mého exilového života stál spolu s nim na barikádě za nejen československé oběti totalitního režimu. K nim tehdy patřil i Saša Vondra, v současné české vládě nesoucí titul náměstka jejího předsedy pro evropské otázky.

V prosinci 2006 přispělo celkem 126 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 59 492.24 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 12. 2006 částku 176 537.77 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffeisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffeisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.