Možná, že jsem teď zasáhl kulečníkovou kouli právě tímto způsobem, protože k tomu "přirozeně" přispělo zemětřesení v Japonsku, erupce podmořského vulkánu nebo třeba vesmírné vibrace. Možná, že by se koule byla sama vydala po plátně tímto směrem, jen o něco pomaleji...

Pokud jsem tedy při kulečníku rozbil okno, je přece alarmismus požadovat ode mne, abych se naučil lépe hrát kulečník; místo toho prohlásím, že se přizpůsobuji vysypaným okenním tabulkám, neboť nelze vyloučit, že by nikdy plně neztuhnuvší sklo koneckonců z rámů jednoho dne samo odteklo, jen prostě o něco pomaleji.... Co myslíte?

Otázka, s jakou mírou jistoty můžeme tvrdit, že klimatická změna je antropogenního původu, má velkou politickou relevanci. Pokud by existoval velký prostor pro možnost, že úsilí o zastavení změn by stejně nemuselo uspět, je pravděpodobnost zásadního politického rozhodnutí ve prospěch ochrany klimatu mizivá.

Dr. Pretel tedy v Událostech působil coby advocatus diaboli, jen o něco věrohodnější než naprosto trapný Petr Mach z CEPu; to si prosím nezastírejme. Jenže Mach pracuje na politickou objednávku Hradu, který už se svými názory na změnu klimatu zůstal doslova jako pověstný kůl v plotě (i ty, Bushi...?), zatímco Pretel by měl být odpovědným vědcem.

Zdůrazňuji adjektivum "odpovědným". Neexistuje totiž naprosto žádný "čistě vědecký" argument pro jakýkoliv hodnotový soud, který by nás přiměl k jednání. Není možno "vědecky" rozhodnout, zda je lepší, aby lidstvo vymřelo dejme tomu za 100.000 let než třeba za 50. Teoreticky vzato, Pretel se může z problému "vědecky" vymlouvat doslova donekonečna. Podle Popperova kritického racionalismu přece neexistují potvrzené vědecké teorie, ale pouze teorie dosud nevyvrácené. Takže může dál čekat v tichu pracovny a smířit se s faktem, že mu občas tak trochu teče do bot - přičemž nalezne útěchu v tvrzení, že kdybychom proti globální změně klimatu něco podnikli, možná by to vůbec nefungovalo...