1. 4. 2004
Milan Kundera pětasedmdesátník |
Motto: "Milan Kundera was born in Czechoslovakia in 1929 and since 1975 has been living in France."
(Kunderův "životopis" v zahraničních vydáních jeho knih) Dnešní jubileum i datum takřka vybízejí k tomu, abychom se pokusili pohlédnout na Kunderovo dílo nikoliv z posice literární teorie, aktuálních filosofických diskursů etc., nýbrž abychom je nahlédli pod zorným úhlem (jen zdánlivě!) nejméně pravděpodobným -- pod zorným úhlem autorova života. Dílo jako celek bude při tom v podstatě nevýznamnou a zanedbatelnou záležitostí (sic). Na knihách Milana Kundery je totiž nejdůležitější jejich titul. K čemu dospíváme? Už od začátku Kunderovy tvorby je patrné, jak se autor od širokého pojetí lidství (Člověk zahrada širá) dostává přes fázi uvědomění si vlastní dospělosti (Poslední máj) k Monologům, hovorům se sebou samým. Ty mu později poskytnou velemocný impuls k prosaické tvorbě, se kterou se vyrovnává nejprve teoreticky a u jiných (Umění románu). Velmi kritický názor na špičky tehdejší society je proto již umně kamuflován (Majitelé klíčů). Kundera ví, že on majitelem klíčů není, a tak pomocí sešitů Směšných lásek (zde již definitivně dospěl -- jak lidsky, tak autorsky) i románového, polyfonně pojatého Žertu (neboť tak zpětně hodnotí celé uplynulé období) dospívá díky "skeptickému smíchu" (opium lidstva) až k pohnutým srpnovým dnům roku 1968. Střetne se s Václavem Havlem ve věci češství (Český úděl, rozuměj "můj úděl") a pod dojmem Havlových argumentů neváhá uznat své chyby (Ptákovina). V téže době dopisuje knihu Život je jinde (narážka je až příliš průhledná!) a z názvu Jakub a jeho pán (šifra, vl. "Milan a jeho plán") by už pak nebylo obtížné vyvodit, kam že se to autor asi chystá -- hra však vyšla až r. 1981 ve Francii. A skutečně: Milan Kundera zvolil emigraci a odtančil v rytmu Valčíku na rozloučenou do Francie (což původní český název Epilog a anglický Farewell Party ukazuje ještě zřetelněji, že). S domovem se pak definitvně rozžehnal v Knize smíchu a zapomnění (znovu ten příznačný andělsko-ďábelský smích), neboť pobyt ve Francii mu přinášel onu Nesnesitelnou lehkost bytí, kterou by ve své vlasti mohl zažívat jedině tehdy, kdyby se byl prohlížel nahý v zrcadle s kloboukem. Znovu, bohatší o renomé uznávaného tvůrce, přepisuje svou historii a vydává nové Umění románu. Jeho nejdůležitější spisovatelsky cíl -- Nesmrtelnost -- je však stále aktuální a Kundera neváhá vložit jej přímo do titulu své knihy, v níž spolu rozmlouvají dva jiní, již prověření nesmrtelní duchové: Goethe a Hemingway. Zanedlouho se ale začínají ozývat i první neduhy a nepříjemnosti stáří (Pomalost, problémy s vlastní Totožností), akcentované také v souvislosti s rodinnou tematikou (Zrazené testamenty), až nakonec -- v kritické sebereflexi -- dospívá Kundera k vlastní Nevědomosti. |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
1. 4. 2004 | Milan Kundera pětasedmdesátník | Jakub Žytek | |
1. 4. 2004 | O rodné sestře plivance | Jan Čulík | |
30. 3. 2004 | Bohumil Hrabal: Furiant nekonečna a věčnosti | Martin Škabraha | |
30. 3. 2004 | Jak vidím krále české literatury | Tomáš Koloc | |
25. 3. 2004 | Byl Bohumil Hrabal tvůrcem "laskavého humoru"? | Jan Čulík | |
25. 3. 2004 | "Laskavý humor" Bohumila Hrabala | Jan Čulík | |
5. 3. 2004 | Desáté jaro Karla Kryla | Martin Štumpf | |
13. 2. 2004 | Cesta na jihozápad | Tomáš Koloc | |
3. 2. 2004 | Andělé | Jaroslav Hutka | |
6. 1. 2004 | Opusy o nevěře | Josef Švéda | |
11. 12. 2003 | Hrabal jako žvýkačka | Štefan Švec | |
10. 12. 2003 | Co znamená Kunderův škleb | Štefan Švec | |
9. 12. 2003 | Exil jako otevření mysli | Jan Čulík | |
9. 12. 2003 | Osud lidí ve střední Evropě je nesdělitelný - a obráceně | Jan Čulík | |
3. 12. 2003 | Ohlédnutí | Jaroslav Hutka |
Milan Kundera | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
1. 4. 2004 | Milan Kundera pětasedmdesátník | Jakub Žytek | |
1. 4. 2004 | O rodné sestře plivance | Jan Čulík | |
30. 3. 2004 | Jak vidím krále české literatury | Tomáš Koloc | |
6. 1. 2004 | Opusy o nevěře | Josef Švéda | |
10. 12. 2003 | Co znamená Kunderův škleb | Štefan Švec | |
7. 7. 2003 | Prague Spring - Kunderova Nesnesitelná lehkost bytí | Petr Fiala | |
23. 5. 2003 | Nový esej Milana Kundery | ||
18. 4. 2003 | Stesk jako paměť domova | Svatava Urbanová | |
3. 1. 2003 | Milan Kundera a jeho Nevědomost: Láska a odpor k vlastnímu hnízdu | Jan Čulík | |
20. 12. 2002 | Milan Kundera jako "didaktik komiky"? | ||
3. 12. 2002 | O české exilové literatuře: Problém identity mezi domovem a cizinou | Martin Pilař | |
25. 10. 2002 | Byla éra stalinismu dobou "naivní bezstarostnosti"? | Jan Čulík | |
23. 10. 2002 | Neohrabaná nová Kunderova novela | ||
21. 10. 2002 | Kundera, Nevědomost: Nikdy nevstoupíš dvakrát do téže země | ||
21. 10. 2002 | Kundera zkoumá exil a návrat |