Palestina pod lupou

8. 2. 2007 / Daniel Veselý

Kvartet mocných, konkrétně USA, EU, OSN a Rusko, se nyní domáhá mírového procesu v nekonečných sériích izraelsko-palestinských vyjednávání, což může vyvolat jen hořkou slinu, sledujeme-li trnitou cestu této fatální krize od počátku.

V nynějším sisyfovském zápasu mezi odstaveným a kolaborujícím hnutím Fatah a vládnoucím Hamásem na okupovaných územích, ale hlavně v Gaze, jde podle oficiálních stanovisek o podporu prozápadního Fatáhu v čele s umírněným prezidentem Abbásem proti násilnostem vyvolávaným teroristickým Hamásem.

Je opravdu těžké ukočírovat emoce, když informací od seriózních zdrojů je v případě této nekonečné kauzy přehršel. Stačí jen potlačit předsudky vtloukávané do našich hlav neustálým omíláním "objektivních informací" a suše, bez hnutí brvou, konfrontovat realitu.

Podle výroční zprávy izraelské nevládní organizace Betselem (o věrohodnosti jejích dat, grafů a zpráv se čtenář může přesvědčit na webových stránkách www.betselem.org) bylo v roce 2006 Izraelci zabito 660 Palestinců, včetně 141 dětí. Palestinci zabili 17 Izraelců, včetně jednoho nezletilce. Dále se můžeme dozvědět o tom, že za minulý rok izraelské tanky a buldozery především na Západním břehu srovnaly se zemí 292 palestinských domů a 42 dalších ve východním Jeruzalémě. Izraelská armáda (IDF) okupuje Západní břeh s pomocí 52 checkpointů (kontrolních stanovišť) a stovek zátarasů z ocele a betonu. V izraelských věznicích je v tvrdých podmínkách drženo 9 000 Palestinců, včetně 345 dětí; a 738 z nich je drženo bez obvinění a soudu (některé údaje hovoří o 11 000 uvězněných. Další podrobnosti na www.zmag.org/meastwatch/IsraelPal.cfmm).

Tolik nudná statistika. Problém vzdělaných a inteligentních lidí tkví v tom, že uplatňují dvojí metr při posuzování závažnosti celého konfliktu. Jakmile slyší o barbarském sebevražedném atentátu na obyvatele Izraele, jsou upřímně zděšeni amorálností takového aktu, neboť válka se přece vede "morálně". Zatímco početná rodina s malými dětmi zavražděná na pláži v Gaze izraelskou střelbou je usmrcena podle zavedených pravidel; kdo ví, třeba šlo o teroristy nebo o omyl IDF. Viním primárně práci médií a vůbec přístup celé společnosti, přijde-li na přetřes selekce hodnotných obětí a těch bezcenných.

Nedávno zemřeli při palestinském atentátu čtyři lidé. Média tento, nutno poznamenat že tragický čin, zneužila jako další důkaz o nesmiřitelnosti terorismu, ačkoli šlo o ojedinělou akci spáchanou téměř po roce a fakt, že teroristé byli údajně napojeni na sbratřený Fatáh a nepříliš známou sektu.

Během té doby, ba v kratším čase, bylo nedaleko Rafahu v Gaze usmrceno 14 rybářů střelbou z izraelských vojenských člunů, přestože nešlo o vyprovokovanou akci nebo jinou záminku. Na jednom z checkpointů odmítla IDF pustit člověka, který podstoupil ve východním Jeruzalémě náročnou operaci jater a který mířil do města Nablus na Západním břehu. Tento člověk, otec osmi dětí, byl operací značně oslaben a nevydržel šikanu ze strany izraelských vojáků a posléze na následky vyčerpání zemřel. K jeho úmrtí došlo také proto, že vojáci nepovolili příjezd palestinské ambulanci. Jeden svědek této události poskytl výpověď pro televizi Al Džazíra. Osmiletou školačku zabil před pár týdny úder omračujícího granátu, který po ní hodil jeden z izraelských vojáků, když na ně ostatní děti házely kamením. Šlo o dceru člena palestinského odporu, který byl v minulosti zatčen a posléze odsouzen na několik let jen kvůli tomu, že vztyčil na izraelské budově na okupovaných územích palestinskou vlajku. Tento muž byl jako dítě svědkem incidentu, kdy izraelská armáda během 1. intifády zaživa pohřbila několik palestinských rebelantů. Média nevěnovala dostatečnou pozornost izraelskému útoku ve městě Beit Hanun, při němž údajně zahynula stovka civilistů, včetně celé rozvětvené palestinské rodiny.

Osud beduínů v Izraeli, konkrétně v Negevské poušti, kde často pořádají izraelské a americké jednotky vojenské manévry, podstupují tuhý výcvik a rasistickou propagandu, vštěpovanou týmy politruků, je do budoucna nejistý. Ve čtyřiceti osadách a vesnicích zde žije na 75 000 beduínů, jejichž domovy jsou beztrestně a plánovaně ničeny s odůvodněním, že jde čistě o izraelskou půdu navzdory faktu, že zde tito lidé žili mnoho let před založením Izraele. Tato půda je připravena přijmout židovské osadníky.

Oproti tomu navzdory mezinárodnímu právu vzniklo během poslední doby na Západním břehu 121 židovských osad a 100 hlídkových stanic. Stojí zde rovněž 700 km dlouhá betonová zeď a elektrické ploty (80% zdi je postaveno na území, které podle rozhodnutí OSN patří Palestincům), aby bylo Izraelem anektováno území s židovskými osadami a provedena izolace palestinského prostoru do roztroušených, bezvládných enkláv. Tímto krokem, veřejně vyhlášeným premiérem Olmertem, bude dvacet tisíc palestinských obyvatel odsunuto k dalším stovkám tisíc soukmenovců živořícím v rozptýlených a separovaných ghettech.

Prezident Bush slíbil palestinskému prezidentovi Abbásovi 86 milionu dolarů na "výpomoc", včetně zásilek zbraní ve velkém prezidentské gardě (osm kamionů plných samopalů AK-47 a kulometů plus dostatečný náklad munice). Pakliže zde někdo mluví o zásobování Hamásu zbraněmi z Íránu a Sýrie a ospravedlňuje sankce USA, Izraele a EU, tak je za této situace obyčejný pokrytec a cynik.

Nedávno ustanovená britská parlamentní komise dospěla k závěru, že sankce Západu a Izraele přiměly izolovaný Hamás hledat pomoc v náruči Íránu. Tato komise odsoudila britskou vládu za neochotu vyjednávat s Hamásem, ba co více, navrhla sankce proti Izraeli. Dále byla parlamentní komisí odsouzena izraelská krádež 500 milionů dolarů z palestinských daní, jež Izrael dluží palestinské vládě. Ze zprávy komise také vyplývá, že ekonomické embargo uvalené na okupovaná teritoria Spojenými státy, Izraelem a EU zde podstatně zhoršilo hospodářskou situaci a způsobilo drastickou změnu v chování Palestinců mezi sebou. Nejméně milion lidí byl tímto barbarským zločinem tvrdě potrestán.

Podle nejčerstvějších údajů OSN, mimo jiné z důvodů výše uvedených, žije 70% Palestinců v chudobě (cca 2 dolar na den), v Gaze je to 80% lidí. Více než polovina Palestinců není schopna pokrýt své denní potřeby, především jde o potraviny, a je závislá na externí pomoci, již poskytují některá nevládní uskupení.

Nejschůdnější cestou, jak hrotící se krizi zabránit, je uvalení sankcí proti Izraeli -- hospodářská a diplomatická izolace, vyhlášení bojkotu izraelských produktů atd., jak již mnohé obchodní společnosti učinily -- jinak hrozí konečné řešení jednoho z nejpalčivějších problémů světa.

 

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 3.1. 2017