12. 11. 2005
Šéf britského diplomatického sboru Sir Michael Jay nařídil velvyslancům a vysokým diplomatům, aby po odchodu z britské státní služby mlčeli. Varoval, že pokud budou prozrazovat interní informace tak, jak to učinil ve svých explozivních memoárech DC Confidential nedávný britský velvyslanec v USA Sir Christopher Meyer, vážně to poškodí britskou zahraniční politiku. Bývalý britský velvyslanec ve Washingtonu: "Útok na Irák byl motivován politicky a vymstilo se nám to" ZDE Rozsáhlé ukázky z Meyerových memoárů vycházely tento týden na pokračování v deníku Guardian. Meyer v nich argumentuje, že britský premiér Tony Blair se nechal natolik svést lákadlem americké moci, že nezabránil překotnému rozhodnutí zaútočit na Irák. Meyer zdůrazňuje, že britské ministerstvo zahraničí bylo při tom vyloučeno z klíčového rozhodování. Meyer také velmi sžíravě, se všemi důvěrnými podrobnostmi, ve svých memoárech vylíčil předchozího britského - konzervativního - premiéra Johna Majora, pro něhož pracoval jako tiskový mluvčí. Členy Blairovy vlády Meyer charakterizoval jako "politické trpaslíky". Na to reagovali zuřivě vysocí britští státní úředníci i politikové, kteří si stěžují, že Meyer pronapříště vážně narušil důvěru mezi ministry a státními úředníky. Šéf britské diplomatické služby Sir Michael Jay úpěnlivě apeluje na britské diplomaty v tajném memorandu těmito slovy: |
13. 11. 2005
Že reportáže nefrancouzských médií o aktuální situaci ve francouzských městech jsou mírně (či více) nadsazené, si už většina lidí všimla. Že ale reportáž České televzie bude rovnou rasistická, to bych nečekal, píše Dominik Zunt. |
11. 11. 2005
Motto: "Právě tak, jak je lepší probouzet světlo v jiných než zářit sám, je lepší sdílet ovoce svých úvah s jinými než uvažovat o samotě." Sv. Tomáš Akvinský, citován v pořadu BBC Radio Four In Our Time, středa, 10. listopadu 9-10 hodin. Začalo to legendárním Walterem Kronkitem. V roce 1952, když se rozhodla americká televizní stanice CBS nazvat novináře, který redigoval a uváděl večerní zpravodajství, jeho "ukotvením" (anchor). Od té doby vznikl nejen tento koncept, ale vznikla i tradice, že Američanům sděloval zpravodajství jeden konkrétní muž. S Kronkitem soutěžili David Brinkley a Chet Hunters. Dostali se do historie tím, že každý večer vstupovali do amerických domovů se svou denní nabídkou většinou seriozního zpravodajství. To teď končí. |
12. 11. 2005
Podle nejnovějšího nezávislého auditu firmy ABC se v září 2005 prodávalo 403 297 výtisků listu Guardian denně - což je meziroční vzrůst o 6,97 procent. Deník Times v tištěné formě zaznamenal v říjnu 2005 meziroční vzrůst prodeje o 7,16 procent a prodal 703,492 výtisků denně. Guardian provozuje nejpopulárnější britské internetové stránky: v září zaznamenaly jen v Británii 2,5 milionu individuálních čtenářů, což je o 73 procent více než deník Times Online (1,45 milionu) a o 97 procent více než Telegraph Online (1,28 milionu) Celosvětově má list Guardian více než 10 milionů individuálních čtenářů měsíčně. Podrobnosti v angličtině ZDEZDEZDE
|
11. 11. 2005
Spojené státy:Americký televizní kazatel Pat Robertson varoval ve čtvrtek obyvatele jednoho pennsylvánského městečka, že je postihne katastrofa, protože "hlasováním vyhnali Pánaboha ze svého města". Město totiž vyloučilo ze školní rady osoby, které hlasovaly pro to, aby se ve školách vyučovalo inteligentnímu designu. Město dalo přednost Darwinově evoluční teorii, informuje americká televize Fox News a pokračuje: |
12. 11. 2005
Britská vláda provozovala za druhé světové války tajné mučicí středisko, kde získávala informace od německých vězňů. Vyplývá to z oficiálních dokumentů, které objevil deník Guardian. Mučicím střediskem prošlo více než 3000 vězňů. Byli tam systematicky biti, podrobováni spánkové deprivaci, nuceni stát déle než 24 hodin a bylo jim vyhrožováno popravou anebo násilnými chirurgickými zákroky. |
12. 11. 2005
"Been there" - "Byl jsem v Praze". Deník Guardian zve své čtenáře, aby přispěli svými tipy o tom, co je zajímavé na českém hlavním městě. Můžete se zúčastnit i vy a vstoupit o Praze do diskuse s mezinárodním publikem ZDE. |
11. 11. 2005
Vysoký americký velitel potvrdil, že v Iráku se užívají 510 librové napalmové bomby a dodal, že "generálové milují napalm. Má velký psychologický efekt." Čelná aktivistická organizace vyžaduje naléhavé vyšetřování zpráv, že americká vojska užívala při loňském útoku na Fallúdžu kontroverzní zápalné zbraně. Z fotografických důkazů,. získaných po bojích, zdá se, vyplývá, že ženy a děti byly usmrceny děsivými popáleninami, způsobenými granáty z bílého fosforu, shazovanými americkými vojsky, napsal ve čtvrtek britský deník Independent a pokračoval: Americké jednotky "užily při útoku na město Fallúdža chemických zbraní"ZDE "Fotografie fosforem usmrcených lidí ve Fallúdže - POZOR - drastické záběry" ZDE Václav Vlk, Neviditelný pes: "Je to celé nenávistné antiamerické, promuslimské levičácké spiknutí Britských listů a České televize - bílý fosfor nemohl nikoho popálit!" ZDE Pořad televize RAI The Hidden Massacre s anglickým komentářem ZDE |
11. 11. 2005
Právě před rokem tento týden zahájila Američany vedená okupační vojska drtivý tok na irácké město Fallúdža. Atmosféru vytvořil plukovník Gary Brandl: "Nepřítel má tvář. Jmenuje se Satan. Je ve Fallúdži. A my ho zničíme." Útoku předcházelo osm týdnů leteckého bombardování. Americká vojska odřízla dodávky vody, elektřiny a potravin do města. Zvláštní zpravodaj OSN to odsoudil jako porušení Ženevských konvencí. Konstatoval, že okupační vojska "používala hladu a odpírání vody jako válečné zbraně proti civilnímu obyvatelstvu." Dvě třetiny z 300 000 obyvatel města uprchly, píše v deníku Guardian Mike Marqusee, spoluzakladatel internetových stránek Iraq Occupation Focus. |
11. 11. 2005
EXKLUZIVNĚ PRO BRITSKÉ LISTY PŘÍMO Z JEDNÁNÍVšechna slova z titulku padla na čtvrtečním jednání Světové obchodní organizace, na němž došlo k výměně názorů na cíle a možné výsledky VI. konference ministrů v Hongkongu mezi generálním ředitelem WTO a velvyslanci členských zemí. Na zvolených slovech však příliš nezáleží, podstatná je skutečnost, kterou odrážejí. Analýzu současné neutěšené situace generální ředitel nazval diagnózou, a opravdu se podobala spíše lékařské zprávě, která musí být zároveň objektivní a zároveň -- pokud zbývá alespoň nějaká naděje - optimistická. I když pacient je vážně nemocen... |
12. 11. 2005
Která gorila v pražské zoo získá hlavní výhru ?V pondělí přesně ve 12:00, kdy se gorily ládují či už odpočívají po vydatném obědě, začne první kolo hlasování o míře vašich sympatií k nim, ze kterého posléze vzejde vítěz trochu jiné reality show Odhalení. První ze sady otázek bude znít: Která ze soutěžících goril na vás udělala nejlepší první dojem? Hlasování bude probíhat prostřednictvím SMS zpráv odesílaných na číslo 903 33 06. Kdo bude hlasovat pro Richarda, zašle SMS ve tvaru HRA GR A, kdo pro Kijivu HRA GR B a kdo pro Shindu, pošle ze svého mobilu SMS zprávu velkými písmeny, oddělenými mezerou HRA GR C. Mládě Moja je vzhledem ke své nezletilosti mimo soutěž. Jen ať si svého mládí užívá. Vítěz, který obdrží dvanáct melounů, vzejde ze dvou etap hlasování. Hlasovat bude možné vždy přesně 48 hodin. Tedy od pondělí 12:00 do středy 12:00 (první kolo daného týdne) a od středy 12:00 do pátku 12:00 (druhé kolo daného týdne). První hlasovací etapa umožní vytvořit profily jednotlivých soutěžících a základní pořadí vašich sympatií. Pak přijde druhá etapa hlasování, ve které určíte vítěze. Vaše jméno, příjmení a adresa jsou nepovinné. Sdělíte je jen v tom případě, kdy budete chtít soutěžit i vy sami. To proto, aby v případě losování hlasujících bylo jak sdělit dotyčnému, že právě on vyhrál. Každý, jehož SMS zpráva dojde jako desátá, stá, tisící a následně v pořadí, které je násobkem tisíce (tedy jako dvoutisící, třítisící atd.) a přidá k SMS povinnému textu ještě své jméno a adresu, získá některou z cen, které ponesou motiv, popřípadě logo Odhalení. Hlasů můžete poslat libovolné množství. Ovšem vy můžete vyhrát pouze v případě, že do SMS zadáte i své jméno a svou adresu - například v tomto tvaru: HRA GR C Eva Mala Zlata 3 Lhota pod Vrskem
V případě, že tvar SMS neodpovídá zadanému formátu, SMS se nedoručí. Ale i když nevyhrajete, můžete mít dobrý pocit. Cena jedné SMS zprávy je pouhých 6 Kč. Veškeré finanční prostředky získané v rámci hlasování (po odečtení DPH a poplatku operátorům) budou použity na ochranu goril ve volné přírodě. Ceny pro hlasující i oněch dvanáct zdaněných melounů zaplatí Český rozhlas. Odhalení: ohlas ve světových médiích - Mojo, vidí tě celá Amerika ! ZDE |
11. 11. 2005
Toť otázka, kterou si naši předci nepokládali, protože odpověď byla automaticky daná. Nedělní ráno bylo "zasvěceno" pravidelným návštěvám mše. Dnes, kdy se téměř 70% Čechů hlásí k ateizmu, je situace poněkud složitější. Kam tedy vyrazit v neděli ráno, pokud člověk nechce být zavřený doma, mezi čtyřmi stěnami? Ptají se víkend co víkend manželské, milenecké páry a i ostatní "nezařazení" obyvatelé České republiky. Ke svatostánkům božím nás to již příliš netáhne a teď v pošmourném podzimním počasí nejsou příliš ideální podmínky vyjet chatařit. Ale není třeba zoufat, doma rozhodně nezůstaneme. Naštěstí jsme si dokázali vymyslet a hlavně vystavět nové svatostánky, které sice nejsou zasvěceny našemu nejvyššímu Pánu, ale svaté jsou určitě. Jde o obchodní centra, skvostné a neméně majestátní komplexy vzbuzující stejnou úctu jako dříve kostely. |
12. 11. 2005
reakce na článek Marka Lutonského "Rádio v Nokiích lze nechat zablokovat a vyhnout se koncesionářským poplatkům"
Inteligenci komentátora jakéhokoliv média poznáte, jestliže dokáže nejen "kreativně" přepracovat tiskovou zprávu PR oddělení nějaké firmy, ale dokáže u tohoto "novinářského" procesu přemýšlet. Případně hledat v pramenech. Případně citovat prameny. A na závěr přečtené komplexně zhodnotit. Myšlení se na serveru Mobilmania nejspíš nehodnotí. Jinak by Marek Lutonský musel odejít bez platu. Navždy, neboť absence šedých buněk není léčitelná. Jeho úžasně optimistická zpráva o nabídce Radiocomu všem firemním uživatelům mobilů s (i)nteligencí a rádiem navrch se možná zakládá na PR snaze Radiocomu podvodem nalákat další firemní zákazníky veřejným příslibem v rozporu se zákonem, ale nezakládá se na realitě, ani na znění příslušného zákona. Z vola krávu neuděláš, vysvětlovala mi kdysi má moudrá babička následky kastrace. Každý mobilní telefon vybavený kartou obsahující rozhlasový tuner umožňující příjem rozhlasového vysílání tzv. "na anténu" je ve smyslu zákona č. 348/2005 Sb. § 2 předmětem rozhlasových poplatků ve výši 45 Kč měsíčně. Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Tedy i když rádio z takto chytrého mobilu chytrá firma vykuchá a tento mobilní telefon pak vy sami předěláte přidáním topůrka na paličku na maso. Každé zařízení musí být distribuováno spolu s tzv. "prohlášením o shodě". Kuchání telefoních střev kdejakým kutilem onu původní shodu se schválením spotřebiče EZÚ nemění. Telefony s FM rádiem jsou prostě telefony s FM rádiem, za které se platí. I když jim někdo ulomí anténu. Firmy musí platit za každý radiový a televizní přijímač. Tak praví zákon o koncesionářských poplatcích v platném znění. Pokud tedy vlastníte telefony Nokia 8800, Nokia N80, Nokia N70, Sony Ericsson W800i, Nokia 7280, Sony Ericsson K600i, Sony Ericsson K750i, Sony Ericsson W550i, Nokia 3230, Nokia 6230i, Sony Ericsson D750i, Nokia 7270, Nokia 6101, Nokia 5140i, Nokia 7260, Nokia 5140, Sony Ericsson K700i, Nokia 6610i, Nokia 6030, Philips 530, jste poplatníci koncesionářského poplatku za rozhlasový přijímač. Jděte se v každém případě přihlásit. |
11. 11. 2005
Vážení přátelé, bankovní klienti, milí vkladatelé, poplatky v českých bankách už dlouhou dobu překračují únosnou míru a ve vztahu k příjmům obyvatel patří mezi nejvyšší na světě, píší Martina Goldová a Patrik Nacher. Ve světě se postavení klienta posiluje, u nás tomu tak zatím není. Proto jsme se rozhodli sepsat tuto petici a vytvořit tak určitý tlak ze strany těch, jichž se poplatky dotýkají nejvíce, tj. běžných klientů -- vkladatelů. Pokud se i Vy domníváte, že by se s tím mělo něco dělat, vytiskněte prosím níže přiloženou petici, připojte pod ni svůj podpis a pošlete ji na uvedenou adresu. Další variantou je připojení se k petici přes elektronický formulář, který je společně s dalšími informacemi o bankovních poplatcích na speciálně vytvořených stránkách www.bankovnipoplatky.com, které jsou dnešním dnem přístupné pro veřejnost. Petici jsme se zatím rozhodli šířit pouze elektronickou cestou, podpisové akce na ulicích či na jiných, veřejnosti přístupných místech, neplánujeme. Pokud s obsahem petice souhlasíte, rozešlete prosím, tuto informaci svým známým, přátelům a dalším lidem, o kterých se domníváte, že by ji mohli podpořit. Neděláme si iluze, že by tato petice obratem změnila přístup bank k poplatkům či znatelně zlepšila postavení klientů. Zároveň to ale neznamená, že bychom měli rezignovat, nedělat nic a čekat, že se situace zlepší sama od sebe. Pozn. red. V Británii držitel bankovního účtu či úvěrové karty neplatí vůbec žádné poplatky. |
11. 11. 2005
Tisková zpráva Strany zelených Brno a Praha, 11. listopadu 2005 -- Na nejfrekventovanější trase v České republice mezi Prahou a Brnem se zdraží vlakové jízdné. Zanikne totiž tzv. relační sleva, se kterou bylo od června 2003 možno jezdit za 130 až 160 Kč, tedy za cenu srovnatelnou s autobusy. Vyplývá to z informací včera zveřejněných na webu Českých drah. |
11. 11. 2005
polemika s názorem redaktora Ivana Jemelky ze serveru Česká média Říká se, že když se dva perou, třetí se směje. Před časem začal - po několika letech vzájemného příměří, několika prohraných hlasováních o mediální legislativě a následném klopotném startu digitalizace - boj o budoucí reklamní trh mezi českými komerčními televizemi. Česká televize jako médium veřejné služby vyhodnotila strategický posun v meidální legislativě i technologických možnostech digitalizace a tiše zkonstatovala, že příjmy z reklamy jsou nejisté příjmy. Parlament přijal změnu znázoru s úlevou jako náplast za legislativní jistotu vzniklého multiplexu veřejné služby a mediální rvačka o koláč sledovanosti a budoucí reklamní budget komerčních příjmů začala. Reality show a seriály v podání komerčních televizí je vysilujícím soubojem s nevídanými investicemi. Do něj před několika dny zasáhl i Ústavní soud svým konstatováním, že odůvodnění a výše pokut, udělených televizím Radou pro rozhlasové a televizní vysílání je soudně nepřezkoumatelné. Hrozba stomiliónových trestů za porušení zákona o rozhlasovém a televizním vysílání se tak stala realitou. Prima, i když vyhrává se sledovaností VyVolených, prohrála u Ústavního soudu. Už není kam se odvolat. Příjem z reklamy za primitivní pornoshow se oběma komerčním vysílatelům smrskává na nulu. Správní řízení může skončit i odebráním licence. Začala budoucnost. Za této výchozí situace ohlásil Český rozhlas start tak trochu jiné reality show. Krycí označení Domov... Odhalení následovalo a nadchlo diváky na celém světě. Televizní vysílání denních příhod lidoopů, komentovaného magazínu a výuka gorilštiny, fotoreportáže gorilích úšklebků i péče o malou Moju, rozhlasové rozhovory s vědci i "celebritami" před televizními kamerami - to vše patří k počínající digitalizaci a multimediálnímu obsahu budoucího multiplexu veřejné služby. To vše patří k budoucnosti Českého rozhlasu i České televize. To vše ovšem nastavuje kruté zrcadlo bezduchosti původnímu programu televizí komerčních. Gorilí samec Richard je v klidu. Měl ve středu narozeniny. Vřeští jiní. Jsou za to placení. |
11. 11. 2005
Francouzský prezident Jacques Chirac apeloval ve čtvrtek na Francii, aby se řádně poučila ze čtrnácti dnů násilných demonstrací. Osm francouzských policistů bylo suspendováno za to, že v pondělí na předměstí Paříže zmlátili jednoho muže. Prezident Chirac konstatoval, že bude nutno dospět k nepříjemným závěrům: "Budeme muset dojít k závěrům z této krize, jakmile bude nastolen pořádek, a to s odvahou a otevřeností," uvedl a přiznal, že bude nutno odstranit rasovou nerovnost, která byla příčinou násilností: "Ať už je náš původ jakýkoliv, všichni jsme děti této republiky a můžeme všichni očekávat stejná práva," uvedl. "Všichni mají právo na respekt a na rovné příležitosti." |
11. 11. 2005
Máme-li vyřešit největší problém našeho kontinentu, a to nejen Francie, budeme muset nově definovat, co to znamená být Evropanem. Evropa, která se přistěhovalcům, rodičům dnešních mladých lidí, páchajících násilnosti, zdála být zemí zaslíbenou, se proměnila v nové otroctví, míní v deníku Guardian oxfordský historik Timothy Garton Ash a argumentuje, že musíme poslouchat, co nám tímto "sloupem ohně" tito mladí lidé sdělují: To neznamená, že je násilí ospravedlnitelné. Nic na světě nemůže ospravedlnit ubití k smrti nevinného kolemjdoucího, který se snažil jen uhasit požár v popelnici nedaleko svého domova. Avšak musíme se snažit porozumět tomu, co tyto plameny znamenají. |
11. 11. 2005
Objevují se různé informace o tom, jak daleko sahá ochrana patentů na léky proti ptačí chřipce a jaká řešení se nabízejí v návaznosti na mezinárodní závazky. |
11. 11. 2005
Reaguji na článek pana Víta; nemyslím si totiž, že se člověk nemůže naučit jazyk ve škole - jen ho tak trošku oťuknout, míní Lenka Příplatová: Sám pan Vít píše, že rusky se ve škole naučil celkem bez problémů. S angličtinou už problémy byly. Ale proč? Kvůli způsobu výuky a - podle mého, protože to je rovněž problém dnešní doby- kvůli vyučujícím. Z vlastní (poměrně nedávné) zkušenosti: |
10. 11. 2005
Děti ze Skandánávie jsou běžně posílány do cizinyVe Skandinávii neexistuje v televizi hloupý dabingRád bych se zeptal pana Víta, kdy že to v tom Švédsku, Nizozemí atd. byl..., píše J. Benda. Já sám žiji v Dánsku a v Nizozemí, Švédsku, a vlastně v celé Skandinávii (krom jiných zemí samozřejmě) jsem byl, a mohu jenom konstatovat fakt, že v málokteré zemí jako je Dánsko či Švédsko ale i třeba Norsko se člověk domluví tak dobře anglicky, tedy úplně bez problémů, a to policajtem počínaje přes úředníka v bance, na úřadech či prodavačkami v obchodech, řidiči autobusu a posledním bezdomovcem na ulici (to není žádný vtip!) konče! |
10. 11. 2005
K vyučování jazykům na střední škole: víte, jak směšně nízká bývá tzv. "hodinová dotace" jazyků na gymnáziích? Tak 3+3 hodiny týdně (např. An a Fr), teprve v posledních dvou ročnících obvykle přibudou tzv. konverzace. Pokud se spolehnete jenom na školu, nic se nenaučíte, a pobyt v zahraničí si tu nemůže dovolit každý ani každý druhý, že, nota bene v Anglii. Na gymnáziích obvykle bývají dvě skupiny učitelů, "přírodovědci" a "humanisté". Přírodovědci si myslí, že jazyky patří mezi "humanitní předměty", a není přece možné, aby se učily oba jazyky každý den, to by nezbylo místo na jiné předměty! Souvisí to s celkovou koncepcí gymnaziální (středoškolské) výuky...,píše Jakub Žytek. Poznámka JČ: Za Rakousko-Uherska a posléze i za první republiky jezdívaly děti "na handl". Když jim bylo 10-13 let, dohodla se česká rodina s rodinou německou a navzájem si na půl roku - rok vyměnily své děti. Děti se tak výhodně naučily druhý jazyk - jako rodilí mluvčí - v době, kdy je dítě pro získávání znalostí jazyka nejcitlivější. Proč nejde něco takového zorganizovat v dnešní době, kdy se cestuje daleko lehčeji než před 100 lety? |
10. 11. 2005
Zkusím trochu pozitivního přístupu ve všeobecně negativní náladě v médiích. Ač jsem jako malý proklínal své rodiče za to, že mne nutili učit se jazykům, dnes nelituji. V mém oboru je absolutní většina relevantních informací v angličtině. Většina přístrojů nutných pro naší práci s námi "mluví" anglicky. Mnohokrát jsem na vlastní kůži zažil, jak odlišné je vnímání cizích kultur při, alespoň částečné, znalosti jazyka. Na našem oddělení prakticky všichni navštěvují pravidelně kurzy AJ. Třetinu si platí sami, dvě třetiny jdou z jiných zdrojů. Je to nutné pro ovládání přístrojů, komunikaci s chybovou hotline linkou a vyhledávání aktuálních informací na internetu. Jejich docházku na kurz a jejich úspěchy považuji za významné kriterium jejich hodnocení. Nemáme ambice aby se naše pracovnice staly (zdravotnictví je feminizované) redaktory anglického vysílání BBC, ale aby zvládli běžné každodenní situace. Rovněž školení jsou v AJ. |
10. 11. 2005
Považuje se Ali za Francouze? "My Francii nenávidíme a Francie nenávidí nás," odplivl si a odmítl prozradit i své křestní jméno. "Já nevím, kdo jsem, kam patřím. Tady nemám domov. Babička je v Alžírsku. Ale Francie s námi jen vyjebává. Jsme jako vzteklí psi, víš? Koušeme všechno, co vidíme. Vrať se do Paříže, člověče."
Sylla to shrnula: "Podpalujeme všechno, protože to je jediný způsob, jak učinit, abychom byli slyšeni, protože to je solidarita se všemi neobčany v této zemi, s celou touhle podtřídou. Protože z toho máme dobrý pocit, že můžeme něco udělat se svým hněvem. Ti lidé, jejichž auta vypalujeme, nám rozumějí. No dobře, někteří z nich nám rozumějí. Musíme tohle dělat. Naši rodiče, ti by tomu měli rozumět. Neudělali nic, nehnuli prstem, trpěli mlčky. My nemáme volbu. Propadáme se do hoven a Francie nám stojí na hlavách. Stejně všichni skončíme ve vězení. Tak ať tam jsme aspoň za něco, co jsme skutečně udělali." Stojí, jako každý večer, na kraji parkoviště u paneláku. Jsou shromážděni ve stínu, aby je nebylo zdálky vidět. Jsou blízko schodiště, aby mohli utéct, kdyby se objevila policie. Udávají svá jména jako Sylla, Sossa, Karim, Rachid, Mounir a Samir. Nejstaršímu je 21, nejmladšímu 15. Jeden je učeň instalatér, jiný se učí kuchařem, jeden dostává podporu v nezaměstnanosti, dva další (občas) chodí do školy. Tři z nich "jsou známi policii". |
10. 11. 2005
Rozpracovaná verze podkladu pro autorovo vystoupení, přednesené 23. října 2005 na Revolt fóru 2005 pod názvem Hledání alternativy jako součásti přípravy Evropského sociálního fóra 2006 "Tráva proroste i puklinami v chodníku," napsal Jerry Mander ve slavné knize V nepřítomnosti posvátného. Na tuto jeho metaforu jsem si vzpomněl při nedávném pražském Revolt fóru, hledajícím alternativy vůči současnému systému. Zásadní otázka zní: je dnes cestou alternativy nějaká světová revoluce, nebo spíš jen vytváření "paralelních světů"? |
10. 11. 2005
EXKLUZIVNĚ PRO BRITSKÉ LISTY PŘÍMO Z JEDNÁNÍVe Světové obchodní organizaci se nepoužívá slovo plán, ale očekávání. Nepoužívají se slova upravit směrem dolů, ale snížit. Nicméně snížit očekávání tak, aby bylo možno jásat nad jejich dosažením, není, jak se ukazuje, pouze výsadou centrálně řízených ekonomik. Po uplynulých třech dnech, ve které byla vkládána poslední naděje na optimistické signály pro účinnou dohodu na prosincovou VI. konferenci ministrů členských států v Hongkongu, nezbývá než jen zachraňovat zbytky původních cílů a přemýšlet o rychlém svolání další konference na březen roku 2006. |
10. 11. 2005
CIA požádala americké ministerstvo spravedlnosti, aby začalo vyšetřovat, jak se deníku Washington Post podařilo získat tajné informace pro článek o tajných věznicích CIA, v nichž jsou ve středovýchodní Evropě zadržovány osoby podezřelé z terorismu, konstatoval jeden nejmenovaný oficiální americký činitel. Byl tím uveden v činnost proces, v jehož rámci bude americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřovat, zda by mělo být zahájeno trestní stíhání. |
9. 11. 2005
"Dá se očekávat, že britská a americká vláda bude chtít zakrývat rozsah svých válečných zločinů. Je ale načase, aby s nimi sdělovací prostředky přestaly kolaborovat." Informace o mrtvých Iráčanech - počty i údaje o tom, kdo zabíjí - jsou absolutně nepoctivé, argumentuje v deníku Guardian George Monbiot. Bylo nám řečeno, že na Iráčanech nezáleží. Před začátkem invaze se vychloubal šéf amerického ústředního velení generál Thomas Franks, že "my mrtvoly nepočítáme". Jeho tvrzení opakoval v listopadu 2003 Donald Rumsfeld ("Mrtvoly jiných národů my nepočítáme") a letos v lednu i Pentagon ("My počítáme jen americké civilní a vojenské raněné a mrtvé"). Ale to není pravda. Téměř každý týden tvrdí Pentagon, že usmrtil 50 až 70 až 100 povstalců při útocích na nejnovější pevnost všudypřítomného monstra Zarkávího. V květnu tvrdil šéf sdružených vojenských štábů, že jeho vojáci usmrtili 250 Zarkávího "nejbližších spolupracovníků". Avšak minulý týden učinil Pentagon něco nového. |
9. 11. 2005
Začátkem tohoto týdne vyšly najevo přesvědčivé nové důkazy, že Spojené státy v listopadu 2004 při útoku na město Fallúdža svrhly na toto město obrovské množství bílého fosforu, píše britský list Independent a pokračuje: Tím usmrtily povstalce i civilisty prostřednictvím strašlivých popálenin, které působí tato chemikálie. Od těchto útoků, o nichž nepřinesl informace žádný západní novinář, se šířily dohady, že Američané použili při útoku na toto město chemických zbraní. Fotografie fosforem usmrcených lidí ve Fallúdže - POZOR - drastické záběry ZDE Pořad televize RAI "The Hidden Massacre s anglickým komentářem ZDE |
9. 11. 2005
Dovoluji si přiložit návrh petice... Stínový ministr školství za ODS, poslanec Waltr Bartoš navrhl omezit pravomoci akademických senátů, píše Jan Kyncl z ČVUT. Je to pochopitelné: akademické senáty jsou mladší, dynamičtější a nutí vedení k inovaci výuky, hodnocení výuky studenty, výkonovému odměňování atd. Věkový průměr senátu fakult je také - alespoň na ČVUT - nižší než zaměstnanců, a to i bez započítání věku studentů. Pro studenty jsou akademické senáty v podstatě jedinou možnosti, jak tlačit na zvyšování kvality výuky; v EU umí-li student řeč a je napíklad z Německa, nemá problém studovat jinde a vybrat si fakultu, která je kvalitní a férová. Čeští studenti bohužel (snad zatím) nejsou vybaveni ani finančně ani jazykové a někdy je i problém jít na školu ve vzdálenější části republiky; o sociálních stipendiích se teprve uvažuje a studentské půjčky na studium garantované státem neexistují. Čeští studenti se za této situace naučili tlačit fakulty k oné kvalitnější a férovější výuce a zkoušení, a to právě prací v akademických senátech. Navíc se studenti v senátech fakult a škol naučí jednat s lidmi, prosazovat názory, pracovat pro celek a podobně. Myslím, že by z bývalých studentských senátorů mohla jednou vzejít generace politiků, za které se nebudeme muset stydět. Změní-li se senáty zákonem v hlasovací mašinérie vedení škol a fakult, bude to v podmínkách ČR výrazný krok zpět. Senáty pochopitelně vedení vadí, pokud chce vedení vládnout a nikoli spravovat instituci. Ale takovému vedení by senáty vadit měly. Z vlastní zkušenosti na FEL ČVUT vím, že akademické senáty udělaly pro lepší fakultu od roku 1989 hodně; pochopitelně demokratické řízení se nelíbí těm, kdo chtějí vládnout na základě jiných pravidel; demokracie se nelíbí nedemokratům. Ale byla by škoda jim na nátlak zákonodárců ustoupit bez boje. |
4. 11. 2005
V říjnu 2005 přispělo celkem 105 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 14 376 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 885.28 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než osm tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby). Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.
Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
8. 11. 2005 | "Západ je dokonalý a Francii ohrožují teroristé" | Jan Čulík | |
31. 10. 2005 | Dopady kapitalismu: bezdomovectví | Eduarda Heczková | |
31. 10. 2005 | Bezdomovectví z hlediska bytové politiky -- příčiny, důsledky, možnosti politických řešení | Jan Kelbich | |
31. 10. 2005 | Bezdomovectví - pár slov | ||
31. 10. 2005 | Marxovo myšlenkové dědictví nezastaralo | Michael Kroh | |
27. 10. 2005 | Příběh Josefa K. aneb Grand Slam | Alex Koenigsmark | |
27. 10. 2005 | Hrubeš a Mareš jsou naši souputníci | Tomáš Koloc | |
27. 10. 2005 | Člověk, který chce zavraždit smrt | ||
26. 10. 2005 | Je ukazatel "průměrná míra neefektivity", použitý ve výzkumu Transparency International, transparentní? | Karel Dolejší | |
26. 10. 2005 | Pozor na inzeráty v Annonci a na Čechy či Slováky, kteří nabízejí práci v Británii! |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
11. 11. 2005 | Škola a jazyky | ||
10. 11. 2005 | Jak se vyučují jazyky na české střední škole | ||
10. 11. 2005 | Výuka cizích jazyků | Josef Vít | |
9. 11. 2005 | Pozor! Hrozí omezení samosprávy akademických obcí | ||
1. 11. 2005 | České univerzity již dávají svým studentům peníze | Zdeněk Moravčík | |
27. 10. 2005 | Pravice chce zrušit v Albertě školné v postsekundárním školství | Jiří Jírovec | |
19. 10. 2005 | Stanou se univerzity otrokem komerčních zájmů? | ||
9. 9. 2005 | Kde jinde než v škole a kdo jiný než učitel | Michal Giboda | |
6. 9. 2005 | Post-moderní reforma školství v ČESKU jako příležitost pro (všeho)schopné | Ivo V. Fencl | |
30. 8. 2005 | Kluci hrajou počítačové hry, holky dělají domácí úkoly |
Tak trochu jiná reality show Odhalení | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
12. 11. 2005 | Reality show Odhalení: začíná soutěž ne o deset, ne o jedenáct, ale o rovných dvanáct melounů | Štěpán Kotrba | |
11. 11. 2005 | Reality show Odhalení: samci bez koulí vřeští, samci s koulema jsou v klidu | Štěpán Kotrba | |
10. 11. 2005 | Reality show Odhalení: Mojo, vidí tě celá Amerika! | Štěpán Kotrba | |
9. 11. 2005 | Reality show Odhalení: druhý den aneb jak je dobré míti dvě ženy | Štěpán Kotrba | |
8. 11. 2005 | Gorily: nikdy jsme nepředstíraly, že nejsme nahé | Karel Moudrý | |
8. 11. 2005 | Reality show Odhalení: premiéra na ČT 24 na pozadí bojující Francie | Štěpán Kotrba | |
7. 11. 2005 | Reality show Odhalení je parodie!! | Jan Čulík | |
5. 11. 2005 | Reality show Odhalení: gorily v přímém televizním a rozhlasovém přenosu | Štěpán Kotrba | |
21. 10. 2005 | Voliéra trapnosti a trusu | Václav Dušek | |
2. 10. 2005 | Vladko dělá pro gaye v ČR víc než Jiří Hromada | Fabiano Golgo |
Ptačí chřipka | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 11. 2005 | Jak to vypadá při chřipkové pandemii | ||
4. 11. 2005 | Někteří jsme si stále rovnější? | Zbyněk Šebor | |
4. 11. 2005 | Chřipka | Petr Wagner | |
24. 10. 2005 | Papoušek, dovezený do Británie "byl nakažen smrtelnou ptačí chřipkou" | ||
21. 10. 2005 | Voliéra trapnosti a trusu | Václav Dušek | |
17. 10. 2005 | Ptačí chřipka a paní Müllerová | Lubomír Brožek | |
17. 10. 2005 | Jak se ubránit před ptačí chřipkou | ||
17. 10. 2005 | Řecko potvrdilo ptačí chřipku | ||
15. 10. 2005 | V Rumunsku "je ptačí chřipka" | ||
13. 10. 2005 | V Rumunsku zřejmě není ptačí chřipka |
Měli by čtenáři finančně přispívat na Britské listy? | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 6. 2005 | Britské listy: Průběžný stav financí | ||
10. 6. 2005 | Britské listy: Průběžný stav financí | ||
10. 6. 2005 | Britské listy jsou komunistické svinstvo | ||
8. 6. 2005 | Proč to nejde a proč by stálo za to zkusit | Martin Marek | |
8. 6. 2005 | Vydávat noviny za 8.600.- Kč měsíčně je výkon hodný Davida Copperfielda | ||
8. 6. 2005 | Britské listy: polovina špíny a polovina perel | ||
8. 6. 2005 | Jsem parazitem, když čtu veřejně přístupné stránky? | ||
7. 6. 2005 | Proč to nejde? | Jan Čulík | |
7. 6. 2005 | Příšerná úroveň a parazitismus Britských listů | ||
7. 6. 2005 | Hodnotou BL je právě jejich nekomerčnost |
Volby rektora na VŠUP, říjen 2005 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 10. 2005 | Šel jsem si to zkusit a vyhrál jsem! | Jan Paul | |
24. 10. 2005 | Na rektora kandidovaly dvě osoby, které se měly právo samy volit! | Jiří David | |
24. 10. 2005 | Jan Paul nepsal o všem | ||
19. 10. 2005 | Jak to, že se protestuje proti protekci teprve před volbami? | Jan Paul | |
17. 10. 2005 | Učitelé na vás kašlou! | Jan Paul |
Autorské právo | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
27. 10. 2005 | Microsoft se bude podílet na digitalizaci světových knihoven | ||
17. 10. 2005 | Autorské právo, písmo svaté a veřejná služba | Štěpán Kotrba | |
13. 10. 2005 | Komu patří informace na internetu? | Milan Stibral | |
21. 9. 2005 | Copyrightová organizace OSN chce uvalit autorská práva na volný materiál na internetu | ||
22. 8. 2005 | Komu patří internetové stránky Hospodářských novin | Štěpán Kotrba | |
8. 8. 2005 | Deset let internetu jako masového jevu | ||
15. 7. 2005 | Summit v Londýně: "Rozvíjet jednotnou evropskou digitální ekonomiku!" | Štěpán Kotrba | |
1. 7. 2005 | O softwarových patentech | ||
30. 6. 2005 | NE softwarovým patentům! | ||
24. 6. 2005 | Demokracie v EU Ano či Ne - to již brzy napoví jednání o softwarových patentech |
Báseň pro tento den | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
10. 11. 2005 | . . . | Milan Ohnisko | |
7. 11. 2005 | Stopy ve tmě | Štěpán Kotrba | |
4. 11. 2005 | * * * | Vítězslav Nezval | |
1. 11. 2005 | Noc v lese | Jaroslav Kvapil | |
31. 10. 2005 | Tibetem tam a zpátky -- II. | Vít Kremlička | |
27. 10. 2005 | * * * | Luboš Majzlík | |
26. 10. 2005 | Osvícení | Milan Ohnisko | |
25. 10. 2005 | Podzimní | F. X. Svoboda | |
24. 10. 2005 | Nahé duše | Vladimír Skalla | |
20. 10. 2005 | Zahrada | Ivan Wernisch |
10 let v českých médiích | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
14. 10. 2005 | Marketing a média - ztracené iluze | Daniel Köppl | |
13. 10. 2005 | Komu patří informace na internetu? | Milan Stibral | |
12. 10. 2005 | Etika a česká média - mezi lepším a horším | Václav Moravec | |
11. 10. 2005 | Čí je vlastně svoboda projevu? Novinářů, nebo vydavatelů? | Jan Jirák | |
10. 10. 2005 | "Máme pitomější politiky, nebo novináře?" | Miloš Čermák |
Czech Politics: Jan Čulík's comment in Czech Business Weekly | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 10. 2005 | Now is the time for agents provocateurs | Jan Čulík | |
3. 10. 2005 | Czech judiciary seen as corrupt from abroad | Jan Čulík | |
12. 9. 2005 | No justification for soaring oil prices | Jan Čulík | |
22. 8. 2005 | Mapping the limits of democracy | Jan Čulík | |
1. 8. 2005 | Media must not give to stereotypes | Jan Čulík | |
18. 7. 2005 | Media mistakes may just be growing pains | Jan Čulík | |
20. 6. 2005 | The unexamined life is not worth watching | Jan Čulík | |
9. 5. 2005 | Capitalist lapses, Communist lures | Jan Čulík | |
25. 4. 2005 | Secretive politicians vanquish a media foe | Jan Čulík | |
4. 4. 2005 | The democratic deficit in Czech politics | Jan Čulík |
Český sen - dílo nebo podvod? | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
14. 9. 2005 | Český sen trvá | Bohumil Kartous | |
12. 9. 2005 | Český sen, cenzura v televizi a mediální manipulace | Jan Čulík | |
12. 9. 2005 | Vít Klusák: Čulík je neseriozní novinář | ||
29. 10. 2004 | Český sen: Podstatný film aneb Zklamání z kritiky Jana Čulíka | Petr Šafařík | |
14. 7. 2004 | Český sen žaluje ODS a supermarket Julius Meinl za porušení autorských práv | ||
9. 7. 2004 | Český sen je úžasný projekt... | ||
8. 7. 2004 | Český sen: zábavný průvodce zemí, kde se neřežou hlavy | Ondřej Čapek | |
7. 7. 2004 | Film Český sen: zklamání | Jan Čulík | |
12. 2. 2004 | Český sen: Kultura hypermarketů | ||
23. 7. 2003 | Invitation: "The Czech Dream" project in London |
DIY, tekno a CzechTek | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
31. 10. 2005 | CzechTek 2005 v komentářích českého tisku | ||
16. 9. 2005 | Ti, jimž jde o lidská práva, by se měli o bezprávný policejní zásah proti Czechteku zajímat | Jan Rovenský | |
12. 9. 2005 | EuroTek aneb od teknohudby k technokracii? | Petr Schnur | |
9. 9. 2005 | CzechTek v rovině zneužití práva | Miroslav Polreich | |
8. 9. 2005 | Odpůrci zásahu: Vláda chybně interpretuje zásah policie na Tachovsku | ||
1. 9. 2005 | CzechTek po americku | Thomas Franke | |
1. 9. 2005 | Hudbou proti nesvobodě - "Nechceme policejní stát" | ||
1. 9. 2005 | Proč české servery ignorují Utah? | ||
26. 8. 2005 | Velvyslanec ČR v Austrálii nepravdivě informuje o Czechteku | Bushka Bryndová | |
24. 8. 2005 | Hysterie a zaujatost by při seriózním řešení problémů neměly mít místo | Josef Provazník |
Katastrofa v New Orleansu | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 10. 2005 | Ti, kteří zaručeně znásilňují a vraždí | ||
30. 9. 2005 | Američané se musejí zbavit své posedlosti armádou | ||
18. 9. 2005 | Američtí konzervativci útočí na Bushe | ||
18. 9. 2005 | Tony Blair zaútočil na BBC "za její antiamerikanismus" | ||
16. 9. 2005 | Lidé umírali a budou umírat | Miroslav Šuta | |
14. 9. 2005 | Nový Orleán | Petr Pospíchal | |
14. 9. 2005 | Hurikán Katrina - změna klimatu a toxické znečištění | Miroslav Šuta | |
13. 9. 2005 | Chaos je blízko a musíme s ním počítat | Michal Spáčil | |
9. 9. 2005 | Bush vyhlásil den modliteb za oběti Katriny | ||
9. 9. 2005 | Šok: Amerika není všemocná |
Co je podstatou uměleckého díla | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 10. 2005 | Brak | Filip Sklenář | |
13. 10. 2005 | Přátelé pokleslých forem | Milan Černý | |
26. 9. 2005 | Chvála braku | Milan Černý | |
7. 9. 2005 | Tunel umění | Alex Koenigsmark | |
5. 9. 2005 | Systém státních dotací je bojem o moc | Jan Samohýl | |
5. 9. 2005 | Vysvětlovat prospěch z umění je jako vysvětlovat zamilovanost | Jiří Holý | |
5. 9. 2005 | Umění je tyranií, překrucuje skutečnost a chová se k ní jako k děvce | Jan Paul | |
5. 9. 2005 | Státní dotace jsou pro umění zhoubné | Boris Cvek | |
5. 9. 2005 | Má stát dotovat umění? | ||
2. 9. 2005 | "Jen kurvy se musí líbit, básně ne!" | Martin Škabraha |
Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
7. 11. 2005 | Krutá zima | Jindřich Kalous | |
2. 11. 2005 | Quo vadis, Evropo | Oskar Krejčí | |
26. 10. 2005 | Středoasijská šachovnice | Oskar Krejčí | |
24. 10. 2005 | Evropská komise o ropném zlomu | ||
23. 10. 2005 | Newyorská konference o ropném zlomu | Jindřich Kalous | |
14. 10. 2005 | Pocit marnosti | Jindřich Kalous | |
29. 9. 2005 | Minimální cena benzinu -- utopie, nebo schůdné řešení? | Jan Hošek | |
29. 9. 2005 | Amerika by měla vrátit nakradené létající talíře | Jiří Míka | |
20. 9. 2005 | Co nebylo řečeno o termojaderné fúzi | Michal Ruman | |
15. 9. 2005 | Francie kompenzuje drahou ropu | Simone Radačičová |
Modrá šance ODS | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
19. 9. 2005 | Zahradilova Modrá šance: možná budoucí zahraniční politika ČR | Jiří Staněk | |
25. 7. 2005 | Klausovo Národní souručenství | Štěpán Kotrba | |
22. 6. 2005 | Mýty Modré šance viděné očima odborů | Pavel Janíčko | |
24. 5. 2005 | Modrá šance pro zdravotnictví - změní radikálně a nevratně českou společnost k horšímu | Jiří Jírovec | |
20. 5. 2005 | Mladá internetová pravice zvolna hnědne | Ondřej Slačálek | |
16. 5. 2005 | Modrá šance pro bezpečí země | Josef Vít | |
13. 5. 2005 | Ach, my hlupáčci... | Petr Freiwillig | |
13. 5. 2005 | Ať zdechnou na zápraží nemocnic všichni, co nebudou mít na zdravotní pojištění - alespoň se pročistí genofond | Josef Vít | |
13. 5. 2005 | Argumentace kritiků Modré šance je nepodložená, plná chyb a ideologická | ||
13. 5. 2005 | Modrá šance je šancí pro levici | Lubomír Novotný |
Globální oteplování | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
21. 9. 2005 | Firmy chtějí jednat proti globálnímu oteplování, brání jim v tom vlády | ||
11. 8. 2005 | Globální oteplování se přiblížilo bodu nevratnosti | ||
8. 7. 2005 | Pitný režim duše | Bohumil Kartous | |
4. 7. 2005 | Sladké mámení alternativ | Milan Černý | |
1. 7. 2005 | Blair se prý připravuje na rozkol s Georgem Bushem | ||
30. 6. 2005 | Alternativní zdroje energie jsou nerealistické | ||
23. 6. 2005 | Independent: Zabíjíme tuto planetu | ||
19. 6. 2005 | Amerika usiluje o likvidaci připravované dohody o podnebných změnách | ||
10. 6. 2005 | Ropný lobbista zkresloval v Bílém domě vládní zprávy o globálním oteplování | ||
10. 6. 2005 | Američané se už nemohou skrývat před globálním oteplováním |
Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 7. 2005 | Moc nočních můr v internetovém archivu | ||
13. 5. 2005 | Curtisova Moc nočních můr na filmovém festivalu v Cannes | ||
15. 4. 2005 | Význačný televizní dokumentarista obvinil BBC, že přehání hrozbu terorismu | ||
31. 3. 2005 | Moc nočních můr Adama Curtise v Bratislavě | ||
11. 3. 2005 | Neoliberální plíživý převrat a smrt demokracie podle Noreeny Hertzové | Stanislav Heczko | |
2. 3. 2005 | Moc nočních můr na Ostravské univerzitě | ||
26. 1. 2005 | Česká redakce BBC informuje o filmu Adama Curtise | Jan Čulík | |
19. 1. 2005 | Curtisova Moc nočních můr znovu v britské televizi | ||
18. 1. 2005 | Bez analýzy a syntézy se ve světě nezorientujete - musíte vytvářet teorie o tom, jak věci jsou | Irena Ryšánková | |
6. 1. 2005 | Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí | Marta Svobodová |
Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
7. 11. 2005 | Sú Hrubeš a Mareš filmom do dažďa? | Juraj Korpa | |
27. 10. 2005 | Hrubeš a Mareš jsou naši souputníci | Tomáš Koloc | |
10. 10. 2005 | Štěstí: Ta schematičnost opravdu skřípe | Tomáš Koloc | |
29. 9. 2005 | Jak kritici ublížují filmu Štěstí | Ján Simkanič | |
26. 9. 2005 | Štěstí Bohdana Slámy dostalo cenu v San Sebastian | ||
15. 9. 2005 | Štěstí Bohdana Slámy | ||
9. 8. 2005 | Co se právě hraje v Athénách pod Akropolí? | Jan Čulík | |
1. 8. 2005 | S Břetislavem Rychlíkem o jeho tvorbě a o České televizi | Jan Čulík | |
1. 8. 2005 | Skončila letošní Letní filmová škola - většina nových českých filmů byla nevýrazná | Jan Čulík | |
29. 7. 2005 | Štěstí Bohdana Slámy - nejlepší český film letošní sezóny? | Jan Čulík |
Rasismus | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 11. 2005 | Rasismus v České televizi | ||
7. 11. 2005 | Čekání na romskou Hirsi Ali | Pavel Pečínka | |
7. 11. 2005 | Francouzští vzbouřenci: "Přestaňte nám tykat!" | ||
19. 9. 2005 | Obecná pojmenování mají informační hodnotu | Marian Kechlibar | |
19. 9. 2005 | Nábožensky nekorektní postoj | Tomáš Koloc | |
19. 9. 2005 | Několik otázek k problému zahnívajícího rasismu | Ondřej Fér | |
19. 9. 2005 | Prodaná černoška | Filip Sklenář | |
19. 9. 2005 | O rasismu v médiích a ve společnosti | Jan Čulík | |
19. 9. 2005 | Je rozumné používat pojem "rasa"? | ||
16. 9. 2005 | Kdyby nebylo důležité, jak lidé vypadají, vypadali by všichni stejně | Štefan Švec |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 11. 2005 | Rasismus v České televizi | ||
12. 11. 2005 | Koncesionářské poplatky: zpátky na strom, pane Lutonský | Štěpán Kotrba | |
12. 11. 2005 | Reality show Odhalení: začíná soutěž ne o deset, ne o jedenáct, ale o rovných dvanáct melounů | Štěpán Kotrba | |
11. 11. 2005 | Reality show Odhalení: samci bez koulí vřeští, samci s koulema jsou v klidu | Štěpán Kotrba | |
10. 11. 2005 | Reality show Odhalení: Mojo, vidí tě celá Amerika! | Štěpán Kotrba | |
9. 11. 2005 | Reality show Odhalení: druhý den aneb jak je dobré míti dvě ženy | Štěpán Kotrba | |
9. 11. 2005 | Důvěrný dopis tiskovému oddělení České televize | Bohumil Kartous | |
8. 11. 2005 | Reality show Odhalení: premiéra na ČT 24 na pozadí bojující Francie | Štěpán Kotrba | |
7. 11. 2005 | Reality show Odhalení: Richard nemá rád fotografy | Štěpán Kotrba | |
5. 11. 2005 | Reality show Odhalení: gorily v přímém televizním a rozhlasovém přenosu | Štěpán Kotrba |
Zelení | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 10. 2005 | Dotaz pro antifašisty a nahnědlé rojení kolem Patočkových Zelených | Pavel Pečínka | |
30. 9. 2005 | Zelení zvolení a VyVolení | Milan Daniel | |
6. 9. 2005 | Smělé řeči osamělého předsedy | Milan Daniel | |
2. 9. 2005 | Soubor veřejných urážek Jana Beránka by vydal na mnoho stran | Václav Drbohlav | |
12. 8. 2005 | Pražští Zelení za Pražskou výzvou nestojí | Petr Uhl | |
15. 7. 2005 | Hnutí Duha: Nešermujte s naším jménem | Dominika Kovaříková | |
14. 7. 2005 | Zelení ze Země a zelení z Marsu | Pavel Pečínka | |
17. 5. 2005 | Získají domy nakonec polistopadoví zbohatlíci, kteří zasedají v městské radě? | Stanislav A. Hošek | |
16. 5. 2005 | Snahy řešit konflikty ve straně Zelených | ||
19. 4. 2005 | Demokracie není apriori dobrá, nebo špatná | Petr Kuba |
Práva homosexuálů | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 10. 2005 | Štvanice | Štěpán Kotrba | |
18. 10. 2005 | Být homosexuál je jako obskočit kandelábr | Irena Ryšánková | |
10. 10. 2005 | Uznání homosexuálních sňatků nelze není srovnatelné s uznáním mnohoženství | ||
7. 10. 2005 | O homosexuálech ve Španělsku | ||
6. 10. 2005 | Nezapomínejme, že lidská práva gayů a lesbiček uznalo Španělsko | ||
5. 10. 2005 | Proč by měli mít homosexuálové stejná práva jako ostatní lidé? | Fabiano Golgo | |
5. 10. 2005 | Mea culpa | Fabiano Golgo | |
4. 10. 2005 | Homosexuálové jsou v ČR diskriminovaní | Filip Sklenář | |
2. 10. 2005 | Vladko dělá pro gaye v ČR víc než Jiří Hromada | Fabiano Golgo | |
29. 9. 2005 | Zášť katolické církve vůči homosexuálům volá do nebe | Romana Radová |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 10. 2005 | Brak | Filip Sklenář | |
17. 10. 2005 | Umění je paměť, stopa po živých... | Irena Zítková | |
13. 10. 2005 | Přátelé pokleslých forem | Milan Černý | |
6. 10. 2005 | Late towards the morning | Karel Hlaváček | |
26. 9. 2005 | Chvála braku | Milan Černý | |
23. 9. 2005 | INVITATION | ||
15. 9. 2005 | 15 let Českého dialogu a Libri prohibiti | ||
7. 9. 2005 | Foglar, homosexualita, skejťácké paradigma a ideál jáství | Jan Stern | |
6. 9. 2005 | Dnešním časopisům pro děti něco chybí... | Štefan Švec, Jan Čulík |