Buď VII. sjezd bude startem k renesanci, modernizaci a novému získání autority naší strany a pak budeme nejen třetí nejsilnější politickou stranou v ČR, ale pevným článkem existujícího komunistického hnutí v ČR, Evropě a ve světě, anebo se tak nestane a strana přejde na sestupnou tendenci až do politické nicoty, případně bezvýznamnosti.

Je úkolem komunistické strany vytvářet pravdivé historické povědomí, založené na objektivním zpracování vlastní novodobé historie. Nebojme se, opakuji, ani Února 1948 ani Pražského jara 1968, ani konsekvencí s listopadem 1989. Jde přeci o průběh mocenského zápasu tehdejších velmocí, přetvářejících imperiální svět, současných velmocí, které představují globální svět, a sociálně třídní zápas mezi kapitalismem a socialismem, který probíhá na jiných rovinách, než byla dělicí čára mírové smlouvy z roku 1945.

tisková zpráva ČT

Česká televize se podílela ve spolupráci se švédskou veřejnoprávní televizi SVT a s britskými a švédskými novináři, jako jsou Sven Bergman a Joachim Dyfvermark, na přípravě reportáže na téma nákupu stíhaček Jas-39 Gripen. Švédští novináři několikrát navštívili Českou republiku a v Praze natočili rozhovory s reportéry České televize. Spolupracovali s nimi na výrobě několika pořadů o tom, jak si Česká republika a další země pořídili stíhačky Jas-39 Gripen.

Česká televize podstatnou část reportáže převezme do svého vysílání v premiéře dnes ve 21.00 hod. na ČT2 v Událostech, komentářích. Hostem vysílání bude v živém vstupu z Bruselu Jan Kavan. Celou reportáž v rozsahu 25 minut Česká televize odvysílá dnes ve 22.05 na ČT24 a ve středu 28. února na stejném kanále od 11.03 hod.

dopis, který odeslal 24. 2. 2007 předseda stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, senátor Oberfalzer Radě České televize

Generální ředitel toleroval protiprávní stav u svého nejbližšího podřízeného, vrchní ředitel vědomě setrvával ve funkci, předpoklady k níž nesplňoval. Tento stav trval tři a půl roku. Když se provalil na veřejnost, rada akceptuje řešení, kdy se nepřizpůsobuje stav věcí znění zákona a vnitřním předpisům ČT, ale vnitřní předpisy protiprávnímu stavu. Člověk, který vědomě porušoval zákon, se dočká zvláštního zacházení. Zruší se jeho funkce vrchního ředitele a zřizuje se pro něj funkce finančního ředitele. "Jeden nezákonný stav se nahrazuje druhým", tvrdí senátor Oberfalzer. Ve svém dopise upozorňuje členy Rady také na to, že ČT se neřídí pouze zákoníkem práce, ale i speciálním zákonem o ČT, který je obecnému zákonu - tedy zákoníku práce - vždy nadřazen.

Ruský spisovatel a laureát Nobelovy ceny Alexander Solženicyn varuje v předmluvě k svému nově vydanému staršímu článku, že Rusko stále ještě zápolí s problémy, obdobnými situaci v roce 1917, která vedla k pádu carského režimu.

Solženicyn varuje ruské politiky před nebezpečím, které vyplývá z obrovských rozdílů mezi chudými a bohatými, z obrovských kontrastů životních stylů a morálních postojů v módním ruském hlavním městě, ve srovnání s daleko méně bohatým venkovem.

Solženicyn byl ve své době odvážným kritikem stalinského režimu. Prvním drastickým svědectvím o životě ve stalinských koncentračních táborech, v nichž sám strávil řadu let, byla začátkem šedesátých let novela Jeden den Ivana Děnisoviče (1962). Později Solženicyn vydal rozsáhlou dokumentaci o stalinských koncentrácích pod názvem Souostroví Gulag (1973-1978), byl donucen k emigraci ze Sovětského svazu a léta žil v USA. Do Ruska se vrátil r. 1994 a v důsledku svého nacionalismu podporuje Vladimíra Putina.

Osmaosmdesátiletý spisovatel v posledních letech vystupuje v Rusku na veřejnosti málokdy a prý je nemocen. Je nešťastný ze stavu ruské politiky a vlády, avšak chválí Vladimira Putina, navzdory tomu, že pochází z KGB.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Podle nejnovější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která byla 26. února 2007 zveřejněna v Kodani, jsou hlavní překážkou na cestě EU ke splnění cílů Kjótského protokolu emise skleníkových plynů způsobené dopravou. Zpráva EEA "Doprava a životní prostředí: na cestě k nové společné dopravní politice" konstatuje, že evropská dopravní politika musí řešit spirálu nárůstu poptávky po dopravě.

Soudce JUDr. J.V.  bydlí v Havlíčkově ulici v Mělníce v bytě, který pro něj pilným snažením obstarali jeho rodiče. Zda se ovšem takovéto snažení nedotýká nejen ctihodnosti, ale bezpochyby i nezávislosti toho, kdo je povolán nestranně prosazovat zákon a hájit práva jiných, stojí bezpochyby za pozornost.

Když se totiž matka soudce dr. J.V. stala někdy v polovině devadesátých let vlastnicí domu v Havlíčkově ulici v Mělníce, bylo o osudu manželů N., nájemců bytu v domě, rozhodnuto. Byt se v krátké době stal neobyvatelný. Bylo zastaveno vytápění bytu tím, že majitelka nechala odvézt (!) uhlí nájemců a další ukládání paliva v domě znemožnila, byl přerušen přívod vody do bytu, přerušen odpad, odpojena elektřina a dokonce zazděno okno v kuchyni bytu.

Kulturní pracovníci a politikové v Německu jsou u vytržení. Florian Henckel von Donnersmarck dostal za svou závěrečnou práci na mnichovské Vysoké škole pro film a televizi v Hollywoodu Oskara. Tamější porota označila drama o tajné východoněmecké policii za nejlepší neanglicky mluvený film. Hrdina příběhu je důstojníkem Stasi (tajné státní bezpečnosti), který na konci filmu pomáhá těm, které má odposlouchávat.

Ježíš Kristus měl syna jménem Jidáš a byl pohřben vedle Máří Magdalény. To tvrdí nový dokumentární film hollywoodského režiséra Jamese Camerona, tvůrce filmu Titanic.

Film zkoumá hrob, objevený v roce 1980 nedaleko Jeruzaléma, o němž jeho autoři tvrdí, že patřil Ježišovi a jeho rodině. Režisér filmu James Cameron uvedl v New Yorku, že statistické zkoušky a testy DNA tento názor potvrzují.

Avšak archeologové a teologové Cameronův názor zpochybňují. Archeologové poukazují na to, že prý šlo zřejmě o rodinu, která měla podobné jméno Ježíšovu jménu. Avšak Cameron tvrdí, že kombinace jmen, uvedených na hrobě, ho přesvědčila, že jde skutečně o pravého Ježíše.

V hrobě bylo nalezeno v roce 1980 šest rakví se jmény Marie, Matěj, Ješua syn Jozefův, Marie, Josef a Jidáš syn Ješuův. Dalším hrobem je prý hrob Máří Magdaleny.

Cameronův dokumentární film Ztracený Ježíšův hrob tvrdí, že ze zkoušek DNA prý vyplývá, že v hrobě byli zřejmě pohřbeni Ježíš a Máří Magdalena a že ti byli partnerskou dvojicí.

Izraelský archeolog Amos Kloner zdůrazňuje, že všechna tato jména byla v době, kdy rakve byly vyrobeny, velmi často používána.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Malá ryba velkou nepolkne. Síla intriky byla, jest a bude, vždy silnější než přímý útok;armády intrikánských škarohlídů a poťouchlých vyhledavačů nečistých historek přibývá. Intrikáni bývají zakalení, čirost ale vyžadují u druhých!

Nevybíravé tužby ženou je do bojů a napomáhají jim přežívat věky. Slovo dýka není bráno za zločin, snad ani za mravní úpadek. Kdo by se mravnosti bál? Existuje-li, pak prý v pokřivené formě.

Důležitým důvodem, proč být pozorný k umístění nových obranných vojenských aktivit Spojených států v Evropě, na českém území, je zvyšování rizika války. Vždyť obranná válka již není to, co bývalo. Zbraně ohrožují nejen lidi a státy, ale i základ života - přírodu. A to vše v kontrastu s opomíjením možností politických jednání a všestranných nepolitických styků.

Michael Brun, francouzský autor knihy "Drama nad Sachalinem" uvedl, že sovětský vojenský velitel nechal v osmdesátých letech přelétávat cizí stíhačky nad svým velmi silně chráněným vojenským územím, jen aby nedošlo k válce supervelmocí kvůli troufalé výzvědné akci. Bránit svou zemi válkou, sklouznout tak z míru do války je pochopitelné, ale bránit válkou toliko informace o své armádě by bylo na pováženou. Asi podobně jako je rozumný ten člověk, který bude aktivně chránit své peníze včetně peněženky, kdežto jejich samotný koženkový obal by si cenil už méně.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Alexandr Vojta se rozčiluje, že konstatování, že redakce Britských listů hodlá berounský incident dále pečlivě sledovat, je výrazem levicového aktivismu. Není. Sledovat, zda police se nedopouští manipulace důkazy a křivých obvinění za účelem zastrašení všech osob, které by chtěli vyjadřovat na ulici svůj názor proti neonacismu a rasismu v Česku hlasitěji, než šeptem, je už tradiční úlohou tohoto listu.

Od té doby, co bylo prokázáno pravomocným rozsudkem soudu, že Policie České republiky křivě svědčila, podvrhla či zatajovala důkazy, křivě obvinila a snažila se dostat do vazby jednoho "neposušného" občana, Radka Mikulu. Na otázku Lhal městský strážník "ve jménu veřejného pořádku" nebo ne? už dnes známe odpověď. ANO. Samosoudkyně navíc porušila práva obžalovaného na obhajobu, odvolací soud ji za to v rozsudku tvrdě kritizoval. Případ NIKE byl ostudou pražské městské policie i pražské justice a už se nikdy - naštěstí - neopakoval. Násilí policie vůči demontratům se ale opakovalo - poslední obětí PROKAZATELNÉ policejní brutality byla Kateřina Jacques.

Video a fotogalerie z Berouna ZDE

Doposud byl a je XBR radar spojován výhradně s úkoly, které má plnit v rámci systému protiraketové obrany. Nová evropská lokalita pro uvažovaný radar v Brdech byla podle oficiálního sdělení Spojených států vybrána jako ideální z hlediska funkce s raketovou základnou v Polsku a pokrytí prostorů možného směru útoku balistickými raketami z tzv. "darebáckých států", za které jsou považovány Severní Korea a Írán.

Agentura MDA tvrdí, že úkolem této základny je obrana Spojených států a evropských radarových základen v Norsku a Grónsku. Proč tedy tolik povyku v Rusku, když ruští vedoucí představitelé a specialisté byli průběžně informováni o každém americkém kroku i perspektivních záměrech Američanů? V čem tedy může být zdroj ruských obav, že antirakety v Polsku a radar v Česku jsou chápány jako ohrožení Ruska?

mail z tiskového oddělení ČT

Pozn. JČ: Na této tiskové zprávě je fascinující způsob myšlení jejích autorů: Představa, že na světě existuje jakýsi "správný názor", "osobnost" (!) prince Williama je "po celém světě" "objektem zájmu", je to všude normální, tak se tomu přizpůsobujeme i my. Svatá prostoto... Svět takový není, je daleko názorově rozrůzněnější. A ty fráze! ("z dílny BBC"). A to hromadění genitivů! ("životní příběh následníka trůnu Velké Británie Prince Williama") - hned čtyři za sebou, to je dobrý! Možná bychom měli pracovníky České televize informovat, že čeština má i jiné pády než genitiv... a taky má jiné slovní druhy než substantiva! :) A "životní příběh" pětadvacetiletého kluka bude asi opravdu složitý...:)

Tupě používaná, nepřemýšlivá inflace slov. Plebejství par excellence. Veřejnoprávní televize má mít určitou úroveň. Ale jsme v Čechách...

Mimochodem, "osobnost" je Komenský nebo Masaryk. Jakýsi mladík William těžko... :)

Spojené státy americké nejednají hloupě, ačkoliv nám to tak mnohdy připadá. Ovšem to co z našeho pohledu často považujeme za hloupost, může být z jiného pohledu bráno jako genialita. Národ vojáka Švejka, jehož vlastnosti jsou českému národu mnohdy připisovány, by to věděl, což jen dokazuje, že nejsme národem vojáka Švejka. Nejsme jím, protože kromě záměny hlouposti a geniality jsme stvořeni k tomu, abychom za submisivitou, omezeností a neschopností sebevědomí, jedním slovem za zbabělostí, viděli naprosto rozlišnou realitu.

Pokud by USA požádaly o možnost postavit některou ze součástí protiraketového deštníku na území Velké Británie, musely by počítat s velmi silným odporem občanských iniciativ stavějících se tvrdě proti.

John Gross, vedoucí americké vědecké studie kolapsu budov Světového obchodního centra dne 11. září 2001, vedené americkým Národním institutem pro standarty a technologii [NIST - National Institute of Standards and Technology], během své přednášky na Texaské univerzitě na dotaz od občanského sdružení Project for the New American Citizen popřel existenci roztavené oceli v troskách WTC s tím, že mu žádná svědectví toto dokládající nejsou známa. Gross oponuje, že místo tragédie osobně navštívil a dle jeho názoru není ani možné, aby vlivem hořícího paliva mohla vzniknout dostatečná teplota pro roztavení oceli.

Ve svém článku se autor zabýval reakcí freetekno komunity na zásah PČR na CzechTeku 2005, především v souvislosti s mocenským zápasem ODS a ČSSD. Domnívám se však, že jeho výtka dopadla na nesprávnou půdu -- adresátem by neměli být freeteknaři, nýbrž společenství Policejní stát, které vzniklo za účelem občanského protestu proti zmíněnému zásahu a které se následně začalo paktovat s ODS za účelem prosazení jeho zájmů. Sám jsem byl zakládajícím členem tohoto sdružení a vím velice dobře, že většina jeho členů nejsou freeteknaři, nefigurují v žádném soundsystému a na freeparty jezdili převážně za zábavou.

V souvislostí se žádostí USA o provozování radaru na území ČR slýchám tolik blábolů a tak málo správných otázek. Proto jsem se to trochu pokusil napravit. Některé dotazy pouze kladu, ale na některé se snažím i odpovídat. Posuďte sami, zda správně.

Noviny přinášejí velice často zprávy o tom, jak postupuje odklon Kanaďanů od kouření. Je ale správné, aby kouření zakazovaly i nemocnice, takže kuřáci tlačící stojany s kapačkami, na které jsou napojeni, odcházejí i v dešti a chladu kus cesty od nemocničního vchodu, protože ani u vchodu se nesmí kouřit? Někteří čtenáři se pohoršují nad bezohledností nemocnic, zatímco jiní čtenáři se pozastavují nad problémem, proč se dávají nemocní lidé léčit čili kladou nároky na čas a zkušenosti lékařů jakož i na léky a při tom si současně ničí zdraví kouřením. Nemohly by se udělat výjimky třeba pro válečné veterány a dovolit aspoň jim, aby si na stará kolena mohli "svobodně" zapálit? Jiní lidé se ale ptají, zdali je snad kouř vydechovaný veterány neškodný...

V Británii ovšem vláda varuje, že v budoucnosti nebude zdravotnictví léčit osoby, kteří si záměrně ničí zdraví kouřením či obezitou, pozn. JČ, podrobnosti ZDE

Až dosud nemohla vláda nikomu zakazovat kouření ve vlastním bytě.

Ačkoli americký ministr obrany Robert Gates 2. února prohlásil, že Bushova administrativa neplánuje válku s Íránem, v Pentagonu již vznikl výbor, který takový plán zpracovává. Navržená opatření by měla být uskutečnitelná do 24 hodin od rozkazu vydaného prezidentem. Uvádí to Seymour Hersh v článku Přesměrování (Redirection), který přináší nejnovější číslo magazínu The New Yorker a o němž informuje zpráva agentury Reuters.

Zvláštní výbor byl zřízen při Sboru náčelníků štábu (Joint Chiefs of Staff) před několika měsíci, řekl Hershovi neidentifikovaný zdroj z prostředí výzvědných služeb.

Příspěvek přednesený na konferenci o politických dopadech výstavby americké raketové základny na území České republiky v Parlamentu dne 23. 2. 2007, kde se zástupcem ministra obrany diskutoval nejen sociolog Jan Keller, ale profesor mezinárodní politiky Oskar Krejčí, vojáci, občané i poslanci.

Dovolte mi, abych se vyjádřil k problematice cizí vojenské základny na našem území. Učiním tak ve dvou krocích. Nejprve si povšimnu několika nejčastějších argumentů stoupenců základny a pokusím se je rozebrat - jak si přeje ministryně obrany - nikoliv z ideologické, ale z čistě logické a věcné stránky. Poté se dotknu několika závažných okolností, o nichž stoupenci základny bohužel vesměs mlčí.

Nejprve tedy k argumentům stoupenců. Není jednoduché se k nim vyjádřit, protože tito lidé tvrdí každou chvíli něco jiného a poměrně často si přitom protiřečí.

V lednu 2007 přispělo celkem 120 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 29 331 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2007 částku 195 485.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffeisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffeisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.