6. 8. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
6. 8. 2002

Pochybný rozsudek

15. července 2002 odsoudila samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Šárka Šantorová za "útok na veřejného činitele" k osmdesáti hodinám obecně prospěšných prací ekonoma Petra G., přestože se tento trestný čin u soudu nepodařilo prokázat. V mimořádně chabém ústním odůvodnění rozsudku soudkyně uvedla, že útoku na veřejného činitele se dopustí každý, kdo napadne osobu v uniformě, konstatoval tehdy Tomáš Pecina, který byl procesu přítomen. Nyní máme k dispozici plný text rozsudku (viz výše). Zdá se, že tento způsob práce soudů přímo ohrožuje základní demokratické svobody v České republice. Svoboda je nedělitelná: není možné, aby občan, který se rozhodne využít svého základního demokratického práva a na veřejnosti demonstrovat za něco či proti něčemu, byl neprávem odsouzen za trestný čin, který mu nebyl přesvědčivě prokázán. Pikantní je, že v tentýž den, 15. července, rozhodl odvolací soud ve prospěch jiného občana, Radka Mikuly, pronásledovaného českými úřady v téže věci. Jak jsem v Britských listech napsali zde, odvolací soud dospěl v případě Radka Mikuly k dvěma nesmírně závažným precedenčním závěrům, totiž že:

1. Kdo při služebním zákroku překračuje svou pravomoc, nepožívá ochrany veřejného činitele.

2. Shromáždění občanů nelze rozehnat jen z toho důvodu, že nebylo ohlášeno.

Soudkyně Šantorová se pokusila svým zdůvodněním rozsudku nad Petrem G. verdikt vyšší instance obejít. Je však velmi pravděpodobné, že i její rozsudek nad Petrem G soud vyšší instance také zruší.

Všechny tyto soudní případy se týkají akce v pražské pasáži Světozor, která se konala dne 12. května 2001. Skupina aktivistů se tam pokusila sbírat podpisy na protest proti praktikám firmy Nike v třetím světě. Majiteli pasáže Světozor se to nelíbilo a jeho ochranka naléhala, aby policie proti aktivistům, sbírajícím podpisy, zasáhla. K tomuto nezákonnému zásahu ze strany policie také nakonec došlo. Zde jsou podrobnější informace o celém tomto incidentu:

V pozadí celé události byla petiční akce v pasáži Světozor, kde se rozdávaly letáky proti praktikám firmy Nike v třetím světě. Aktivisté, organizující tuto akci, se nejprve dostali do verbálního konfliktu s ochrankou pasáže Světozor, která si přála, aby tam tato akce neprobíhala. Aktivisté s ochrankou nesouhlasili v tom, že by měla ochranka právo na tomto veřejném prostranství akci zakázat.

Ochranka pasáže Světozor tedy zavolala příslušníky Policie ČR. Městská policie přijela teprve poté, co Policie ČR začala volat vysílačkou o posily.

S příslušníky Policie ČR také aktivisté nejprve jen diskutovali. Na videozáznamu je jasně zachyceno, že policisté zpočátku také nenacházeli žádný důvod k tomu, aby jakkoliv zakročovali. Avšak ochranka pasáže na ně neustále naléhala, tak policisté to pak konzultovali s velitelstvím, a to jim dalo pokyn, aby tu akci policie rozpustila.

V odůvodňovací zprávě posléze argumentovali policejní právníci, že se petiční akce konala na soukromém pozemku a že majitel s akcí nesouhlasil. To prý byl důvod, proč policie měla právo zakročit.

Avšak i u soudu jeden z policistů přiznal, že neviděl ze své strany žádný důvod, proč by měla policie proti petiční akci zasahovat, že jediným skutečným důvodem pro zásah policie bylo to, že si to podle ochranky pasáže její majitel přál.

Policisté několikrát aktivisty vyzvali, aby se aktivisté rozešli, že je shromáždění rozpuštěno. Poté, co s tím aktivisté nesouhlasili a poukazovali na to, že policie nemá pro tento zásah žádný právní důvod, začali policisté jednoho člověka, který měl zrovna v ruce megafon, legitimovat. Ten zřejmě chtěl od nich znát důvod, proč ho legitimují, a policisté ho tedy začali násilím předvádět - snažili se ho odtáhnout do služebního automobilu.

Jiný z účastníků se jim v tom snažil zabránit tím, že se tohoto aktivisty chytil a oba leželi na zemi. Snažil se ho vlastním tělem zalehnout, aby ho nemohli odvléci. To byl pan Z. Z., který byl posléze obviněn z útoku na veřejného činitele se zbraní, protože prý píchl policistu tužkou.

Když viděl pan Radek Mikula, že policisté přistoupili k násilné akci, rozběhl se k místu konfliktu, ale než tam doběhl, chytil ho jiný policista a začal se s ním na zemi přetahovat. Jeden belgický účastník byl také předveden. Nakonec byli čtyři přítomní aktivisté obviněni z napadení veřejného činitele. Všichni byli původně odsouzeni prostřednictvím trestních příkazů k podmíněným trestům v různé délce, Petr G. byl například odsouzen na půl roku s odkladem a rok a půl.

Belgičan nevěděl, co to je, dostal rozsudek v češtině, a tak proti tomu nic nepodnikl. U něj jedině nabyl rozsudek právní moci. Ostatní tři odsouzení čeští aktivisté proti trestnímu příkazu podali v náležité lhůtě odpor, takže trestní příkaz v jejich případech nenabyl právní moci a automaticky bylo nařízeno hlavní líčení.

Zatím bylo hlavní líčení ukončeno v první instanci jen u Petra G., a u Radka Mikuly. V případě Radka Mikuly proběhlo i odvolací řízení, kdy byl prvoinstanční rozsudek zrušen a Mikula byl osvobozen. Petr G. byl v první instanci u hlavního líčení odsouzen k osmdesáti hodinám veřejně prospěšných prací. Odvolává se.

Soudkyně Šárka Šantorová z Obvodního soudu pro Prahu 1 v případu Petra G. zcela ignorovala jeho argumentaci v závěrečné řeči, kdy Petr G. poukazoval na mnoho rozporů ve výpovědi policistů.

Vyplynulo z toho, že celé obvinění Petra G., na níž celý "trestný čin" stojí, je výpověď údajně poškozené osoby. Ostatní policisté Petra G. vůbec nebyli schopni identifikovat a z toho, co mu připisovali, bylo evidentní, že si Petra G. spletli s jinými osobami.

Soudkyně vyhodnotila účelově i videozáznam, na němž je zachyceno, že Petr G. se po celou dobu zdržel jakéhokoliv konfliktu. Argumentovala, že Petr G. není v záběru nepřetržitě. Soudkyně konstatovala, že tím, že Petr G. není na videozáznamu neustále, je to důkaz jen v tom smyslu, že Petr G. v pasáži Světozor při incidentu byl, a tedy tento důkaz podporuje jeho vinu. Ignorovala i skutečnost, že Petr G. nebyl předveden na policii, ale z pasáže Světozor sám vyběhl za jedním z odváděných aktivistů.

Soudkyně prokázala v některých případech neznalost práva. Překvapilo ji, že Městský soud může zrušit rozsudek nižní instance, týkající se pana Mikuly. Nevěřila, že před zahájením řízení by neměla být v místnosti přítomna státní zástupkyně. Neustále prohlašovala, že nehodlá posuzovat zákrok policie z hlediska toho, zda byl právně podložený, zda policisté jednali zákonně či nezákonně, že to není rozhodné pro meritum věci. Jenže odvolací soud ve věci Radka Mikuly rozhodl, že když se chovají policisté protiprávně, neplatí pro ně ochrana veřejného činitele. Právě z tohoto důvodu napadá Petr G. ve svém odvolání její rozsudek.

Když psala soudkyně Šantorová odůvodnění svého rozsudku ve věci Petra G., zřejmě si lámala hlavu, jak svůj rozsudek dát dohromady s osvobozovacím rozsudkem Městského soudu nad Radkem Mikulou. Napsala tedy "Soud je toho názoru, že i kdyby policisté při této akci překročili své kompetence a jednali bez toho (sic! česky se říká "aniž") že by požívali ochrany veřejných činitelů, tak svědek Svoboda tuto chvíli byl v policejní uniformě, tudíž bylo zjevné, že se jedná o policistu, proto násilí ze strany obžalovaného bylo užito v souvislosti s výkonem pravomoci veřejného činitele".

Poznámka:
Uvedený závěr, který soudkyně učinila - "v souvislosti s výkonem pravomoci veřejného činitele" - by byl oprávněný jen tehdy, pokud by bylo prokázáno, že motivem útoku by bylo buď to, že obžalovaný proti muži v policejní uniformě zaútočil z nenávisti k policii jako takové, nebo to, že poznal konkrétního policistu, se kterým se v minulosti setkal při oprávněném služebním postupu (např. mu oprávněně uložil pokutu za dopravní přestupek). Pokud se někdo brání nezákonnému zásahu policistů, nemůže za to být trestně odpovědný, ledaže by se bránil způsobem zjevně nepřiměřeným (ustanovení § 13 trestního zákona o nutné obraně). Musela by tím ale být naplněna skutková podstata jiného trestného trestného činu (např. ublížení na zdraví, rvačky, výtržnictví ap.) a obžalovaný by pak byl trestně odpovědný za takový trestný čin, nikoli za útok na veřejného činitele. (J.Š.)

                 
Obsah vydání       6. 8. 2002
6. 8. 2002 Obvodní soud pro Prahu 1: Akce proběhla "spontálně"
6. 8. 2002 Pochybný rozsudek Jan  Čulík
6. 8. 2002 Petr G.: Trestného činu jsem se nedopustil; ve výpovědích policejních svědků jsou rozpory
6. 8. 2002 Odvolání Petra G.: Soud se nad svými argumenty dostatečně nezamyslel
6. 8. 2002 Proč být lacinou genetickou laboratoří firmy Monsanto? Miroslav  Šuta
5. 8. 2002 Monitor Jana Paula : Dělá si Václav Havel z George Bushe legraci? Jan  Paul
6. 8. 2002 Nasloucháním lze snadno rozpoznat skutečný stav společnosti Jaroslav  Kováříček
6. 8. 2002 Děti Země ministru Ambrozkovi: Chcete přece "zajistit šetrné hospodaření s přírodními zdroji...", nebo ne?
5. 8. 2002 Herci sa bijú na život a na smrť Lubomír  Sedláčik
5. 8. 2002 Naposledy z Uherského Hradiště: zamyšlení nad českými filmy Jan  Čulík
5. 8. 2002 Czechtek 2002 - zpráva z festivalu Štěpán  Kotrba, Arim  Mimory, Ládis  Kylar
5. 8. 2002 Autobus pitomců na rajčatech Radek  Mokrý
5. 8. 2002 Andělé a ďáblové Josef  Veger
17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
23. 7. 2002 Chronologický archiv starších vydání Britských listů
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
6. 8. 2002 Bushova válka "dobra proti zlu" dospěla do vesnice Hadžibirgit   
6. 8. 2002 Nasloucháním lze snadno rozpoznat skutečný stav společnosti Jaroslav  Kováříček
6. 8. 2002 Odvolání Petra G.: Soud se nad svými argumenty dostatečně nezamyslel   
6. 8. 2002 Petr G.: Trestného činu jsem se nedopustil; ve výpovědích policejních svědků jsou rozpory   
6. 8. 2002 Pochybný rozsudek Jan  Čulík
6. 8. 2002 Obvodní soud pro Prahu 1: Akce proběhla "spontálně"   
5. 8. 2002 Pozoruhodné nové obvinění Karla Srby Karel  Mašita
5. 8. 2002 Monitor Jana Paula : Dělá si Václav Havel z George Bushe legraci? Jan  Paul
5. 8. 2002 Na Slovensku platíme za internet dvojnásobne viac ako v Českej republike   
5. 8. 2002 Andělé a ďáblové Josef  Veger
5. 8. 2002 Naposledy z Uherského Hradiště: zamyšlení nad českými filmy Jan  Čulík
5. 8. 2002 Autobus pitomců na rajčatech Radek  Mokrý
5. 8. 2002 New Age travellers - nomádi nového tisíciletí   
5. 8. 2002 Do It Yourself: Techno scéna a ilegální parties   
5. 8. 2002 Czechtek 2002 - zpráva z festivalu Arim  Mimory

Protesty proti firmě Nike RSS 2.0      Historie >
6. 8. 2002 Obvodní soud pro Prahu 1: Akce proběhla "spontálně"   
6. 8. 2002 Pochybný rozsudek Jan  Čulík
6. 8. 2002 Petr G.: Trestného činu jsem se nedopustil; ve výpovědích policejních svědků jsou rozpory   
6. 8. 2002 Odvolání Petra G.: Soud se nad svými argumenty dostatečně nezamyslel   
16. 7. 2002 Soud: Policisté překračující svou pravomoc nepožívají ochrany veřejného činitele Štěpán  Kotrba, Jaroslav Štemberk

Nezávislost soudců nebo soudcovský korporativismus? RSS 2.0      Historie >
6. 8. 2002 Pochybný rozsudek Jan  Čulík
31. 5. 2002 Městský soud v Praze: "svědectví policisty nemá větší sílu než videozáznam" Jan  Čulík
21. 5. 2002 Zastánce práv Romů kritizuje zdlouhavé podávání žaloby proti své osobě Jaroslav  Hlaváček
10. 5. 2002 Demonstrace za tři v ČR neprávem odsouzené občany   
16. 4. 2002 Soudkyně Podlipná: Policisté mají právo legitimovat "neposlušné občany" Tomáš  Pecina
2. 4. 2002 Případ velmi vlažné spravedlnosti: Lze vyhrát majetkový spor s advokátem? Radek  Mokrý
4. 3. 2002 Další aktivista před soudem za pomluvu Tomáš  Pecina
25. 10. 2001 Precedenční rozsudek: ministr vysoudil omluvu od autorů komiksu Tomáš  Pecina
27. 9. 2001 Svoboda slova v České republice? Jen někdy a jen pro někoho... Tomáš  Pecina