Motto: ...nebuďte, lidi, hluší a nastavte uši....V+W+J

Česká televize se rozhodla, že bude zásadová. Nevíte proč? Neví to asi nikdo kromě těch, kteří ji řídí. Ač se téma "základny USA" na území ČR stalo předmětem mnoha spekulací a úvah, Česká televize se i nadále s tématem, které by mohlo pohnout i s notorickými nevoliči, zachází jako s nechtěně narozeným dítětem.

Britské listy a Jan Čulík v případě tématu vojenských základen v České republice a ignorování tématu českými deníky projevily opět tah na branku vyhmátnout zásadní otázku, u které odpověď principiálně ukazuje, kam a s kým by se měla Česká republika z pohledu přijatých politických a mezinárodních závazků po roce 1989 ubírat. Zato patří BL a panu Čulíkovi dík včetně týdeníku Rytmu života, u něhož bychom taková témata ani nečekali, píše Heřman Chromý, pracovník českého velvyslanectví v Bělorusku a někdejší signatář Charty 77.

Stažení Aleše Cibulky z pořadu je odůvodněné, vyplývá ze Stanoviska Rady ČRo i právního úseku EBU.

Usnesení Rady Českého rozhlasu, podle kterého Aleš Cibulka porušil v pořadu Host do domu Kodex Českého rozhlasu, dnes přivítal jeho programový ředitel Jaromír Ostrý.

Správnost postupu Českého rozhlasu, který se stal v posledních dnech terčem řady nesouhlasných hodnocení, potvrdil ve svém stanovisku vedle dalších odborníků i ředitel právního úseku EBU (Evropská vysílací unie) Werner Rumphorst.

"Spontánně jsem se zeptal několika našich členů, jaká je jejich praxe v takových případech. Odpověděli, že by vůči novináři samozřejmě aplikovali sankce v případě porušení jejich programových zásad a kodexu, včetně takových, pokud by to bylo náležité, jako odstavení od pořadu nebo určitého typu pořadu (např. živé rozhovory)," uvádí v dopise adresovaném programovému řediteli Českého rozhlasu.

Dopis ředitele právního úseku EBU Wernera Rumphorsta, který dorazil do Českého rozhlasu v souvislosti s "kauzou" odvolání moderátora Aleše Cibulky z jednoho pořadu stanice Praha, obsahuje údiv nad zpochybňováním Kodexu Českého rozhlasu. "Jen těžko se mohu ubránit dojmu, že mediální kampaň proti Českému rozhlasu vychází z čistě politických nebo jiných nesouvisejících motivů", píše ředitel Rumphorst ze Švýcarska. Dodržování Kodexu zpochybnili nedávno ve vysílání i dva redaktoři České televize. Nový programový ředitel Českého rozhlasu Jaromír Ostrý si vyžádal stanovisko Evropské unie médií veřejné služby EBU, které je Český rozhlas řádným členem, aby zjistil, jak v těchto případech postupují jiní poskytovatelé veřejné mediální služby v Evropě. Zda je nezávaznost a laxnost při uplatňování samoregulačních etických pravidel médií veřejné služby běžné v civilizované Evropě, nebo ne.

"Většina veřejnoprávních médií má interní programové kodexy, které přirozeně umožňují sankce v případech jejich porušení novináři. Skutečně - jak jinak, pokud by nehrozily sankce, byli by novináři nuceni dodržovat pravidla stanovená kodexem či programovými zásadami, a jak jinak - pokud by nebyly snakce konzistentně prosazovány - byly by vlastně uvěřitelné?", píše Rumphorst ve svém stanovisku. Rumphorst před časem navštívil i Prahu jako vedoucí delegace EBU, která seznamovala české poslance i mediální odborníky s podmínkami činnosti médií veřejné služby v Evropě a dodržování evropských standardů ve vysílání. Učinil tak 3. února 2004 na parlamentním semináři u příležitosti projednávání zákona o elektronických komunikacích, který zakotvoval samostatný multiplex veřejné služby, a zákona o koncesionářských poplatcích.

Média veřejné služby TÉMA BL

Tomáš Poláček ve své polemice s článkem Michala Brože píše, že "různé konspirační teoretiky žádné argumenty nepřesvědčí".

Jenže mu uniká, že v souvislosti s 9-11 nejde o důkazy a věcné argumenty, ale o víru. Moci jde o to, aby občan, jako pokaždé, uvěřil, že co ona činí, dobře činí, zatknul fangličku do klopy nebo trávníku a šel si opékat hambugry. Pro dosažení tohoto stavu jsou daleko účinnější fráze o vlastenectví a světu, který nenávidí americké hodnoty než věrohodné dokumenty.

"Vzpomínám si na telefonát od, ee, velitele hasičů, říkal mi že si nejsou jisti, jestli zvládnou požár, a já jsem řekl: 'Měli jsme hrozné ztráty na životech, možná že nejchytřejší věci co udělat je strhnout to'. A oni se [to] rozhodli strhnout a pak jsme viděli, jak se budova zřítila."

ZDE ZDE

Larry Silverstein, vlastník sedmačtyřicetipatrové budovy WTC7, plně izolace z azbestu, pojištěné (s dalšími pronajatými budovami Světového obchodního centra na 99 let) na 3.5 miliardy dolarů proti teroristickému útoku 6 týdnů před zářím 2001, symetricky kolabující do svého vlastního základu v čase 6.5 sekundy po 7 hodinách od útoku letadly na mrakodrapy WTC1 a WTC2.

strhnout (anglicky 'pull') - termín pro řízenou demolici budov (odstřel) plánování odstřelu trvá měsíce, instalace synchronizovaných naloží týdny. Co odstřelit a jak silnou výbušninou rozhodují zkušení odborníci.

ZDE ZDE

Toho dne, 11. září 2001 to byla již třetí budova s ocelovou konstrukci na Manhattanu, která se zřítila velmi rychle do svých základů. Byla to vlastně třetí budova v stoleté historii budov s podobnou ocelovou konstrukcí.

Nebyla zasažena žádným letadlem. Na dvou poschodích sporadicky doutnal dusící se požár. Asi se jí chtělo spadnout.

"Na dotaz ohledně kontaktů s členskými státy odpověděl, že byl od začátku února v kontaktu s "nespočetnými vládami", když jej spolupředsedové požádali, aby vedl v dané věci finální konzultace. Potvrdil také, že byl v kontaktu s kubánským ministrem zahraničí a s dalšími členy kubánské vlády. Kuba měla k textu vážné výhrady a existoval kardinální problém toho, kam až tyto výhrady zajdou. Ocenil skutečnost, že Kuba své dodatky nepřednesla během dnešní diskuse, protože by mohly vést k "rozbití textu" a  podkopání výsledků obtížného vyjednávání. Vyjádřil také vděčnost dvěma jiným zemím, které ustoupily od návrhu dodatků."

Zpráva z tiskové konference předsedy Valného shromáždění OSN Jana Eliassona ze dne 15. března 2006, celý text v angličtině ZDE

V komentáři Lawrence C. Mosse Nové Radě oponuje neobvyklé duo: Spojené státy a Kuba se uvádí: "Vítaným efektem nesouhlasu Spojených států s textem je skutečnost, že může zvýšit ochotu k přijetí návrhu u zemí, které nebyly nadšeny z některých jeho silnějších doporučení. Kuba se může dokonce v uspokojení nad sebeizolací Spojených států vzdát svých dodatků a vypadat jako lidskoprávní šampión." Z výšeuvedené zprávy o vyjádření předsedy Valného shromáždění OSN Jana Eliassona vyplývá, že přesně to se nakonec stalo:

Slovensko sa zaraďuje medzi tzv. liberálne demokracie. Spomínaným typom politického systému sa však nemôžeme chváliť dlho. Liberálna demokracia u nás nemá takmer žiadnu tradíciu. Náš "most" demokracie stojí na viacerých dôležitých pilieroch. Jedným z nich je aj pilier politickej rovnosti. Rovnosť v oblasti "politickosti" znamená predovšetkým všeobecné a rovné volebné právo.

Bývalý automobilový závodník Lauda měl krásné moto firmy. "Nepotřebuji lidi, kteří mi říkají, že to nejde, potřebuji lidi, kteří mi řeknou, jak to mám udělat".

V tisku se v poslední předvolební kampani hodně hovoří o korupci na úřadech a o tom, jak to která strana, když jí dáme svůj hlas, zařídí, aby korupce již nebyla. Pak si budeme na úřadech připadat jako v ráji. Bohužel nikde jsem neslyšel nic o tom, jak která strana zamete s jiným a možná ještě nebezpečnějším nešvarem na úřadech, a to je liknavost úředníků a jejich schovávání se za krásnou frázi "My bychom Váš problém strašně rádi řešili, je to samozřejmě nespravedlnost, ale víte, nemáme žádné pravomoci, a tudíž Vám nemůžeme nijak pomoci".

Nejvíce o přebujelé korupci a potřebě kvalitních úředníků mluví ODS. Ví nejspíše proč.

Posledního půl roku jsme svědky neobvyklých a poměrně dynamických jevů v českém zdravotnictví. Stručně řečeno -- začalo se něco dít, vznikají týdny neklidu, jednání lékařů s pojišťovnami a ministerstvem jsou dramatická. Zatímco v od poloviny devadesátých let se změny ve zdravotnictví soustředily zejména na pravidelné oddlužení VZP a nesmělé diskuse o zavedení spoluúčasti, v současnosti se pravděpodobně jedná o střet poměrně zásadní. Proto stojí za to si nastínit jeho podstatu.

Amnesty International prohlásila, že pokud jde o akceptaci mučení a přehlížení zákonných omezení, taktika prezidenta Bushe v boji s terorismem učinila Spojené státy srovnatelnými s Chile Augusto Pinocheta a Sýrií Háfíze Asáda.

Bushova administrativa odmítla obvinění a sdělila, že organizace ochránců lidských práv by měla svou expertízu používat lépe - pomáhat iráckým soudcům při procesu se Saddámem Husajnem.

Matematika je zločinná, neboť nepodporuje EU. A jak je všem dobře známo, kdo nejde s námi, jde proti nám. Jelikož se EU zásadně staví proti holocaustu a považuje ho za zločinný, je naprosto zřejmé, že matematika holocaust podporuje. Matematika nepodporuje pozitivní diskriminaci, a to dokonce ani nekonečně malého. O jejím nekompromisním postoji v otázkách rovnosti a nerovnosti se snad ani nemá smysl zmiňovat. Nelze tedy pochybovat o jejím naprosto asociálním charakteru.

Dotazy byly položeny Hospodářskými novinami, nic z těchto odpovědí však nebylo otištěno.

Já se obávám, že autor situaci neodhadl. Je to ještě horší, neboť se nejedná "o záměrné křivení skutečností", ale pouze o prostý diletantismus. Někdy mám ze zpráv ČT pocit, že byť jsou jediným sledovatelným zpravodajstvím, jejich "zpracování" často kulhá. Nova např. umí své hloupé zprávy lépe a přitažlivěji zpracovat (dramaturgicky, obrazově), na ČT pak jako by často šlo o to "mít splněno" - hledisko kvality jakoby bylo až druhé, píše jeden pracovník České televize a pokračuje:

Na druhou stranu musím říct, že občas na čt24 jdou neuvěřitelně kvalitní i dostatečně dlouhé diskuse s odborníky, např o plánovaných a nutných reformách důchodového systému či systému zdravotního pojištění, ale ty nikdo na "běžně dostupných" programech čt nevidí.

Obvykle do novin nepíši, ale jelikož Britské listy vydají kdejakou pitomost, ale k ní i patřičnou opravu, chtěl bych se ohradit proti článku Oskara Krejčího (psanému pro týdeník Ekonom) "Volby na obou březích Moravy", píše Petr Krajča.

Podle prvního odstavce jsem dospěl k závěru, že na druhém břehu řeky Moravy začíná slovenská republika, což je evidentně v rozporu s mou osobní zkušenosti, jelikož jsem tento týden přešel přes řeku Moravu hned několikrát a ani jednou jsem se neoctl na Slovensku.

V pondělí 22. 5. publikoval Aleš Faix v časopise Rytmus života odpovědi českých politiků na otázku, jaký je jejich přístup k navrhovaným americkým základnám v České republice. Faix psal svůj článek již minulý týden, tedy ještě před tím, kdy poslanec Filip na téma upozornil v televizní debatě. Tyto odpovědi Britské listy shrnuly v článku Základna USA? A je to venku.

Ve středu 24. 5. přinesly Lidové noviny poněkud jiné reakce. Znamená to snad, že někteří politikové říkají něco jiného každý den?

Polemika s článkem Františka Hájka "Stát nespravedlivými daněmi trestá malé živnostníky".

Pan Hájek ve svém článku uvádí některé argumenty, kterými podporuje názor o nespravedlivých daních pro malé živnostníky.

Autor zpředchozím finančním období a nemá-li nevyrovnané závazky svobodně určí, zda použije formu klasického účetnictví nebo paušálu, píše Michal Horák. Mnoho lidí zapomíná, na to, že rozhodnutí živnostníka je závislé pouze na stavu jeho účetnictví v živnostníků skutečně paušální systém oceňuje již z toho důvodu, že defacto nemusí vést nákladné účetnictví, které u skutečně malého živnostníka se pohybuje od 1000.- do 2000.- Kč měsíčně, čili asi ve střední hodnotě kolem 18 000.- Kč.

Vážený pane Janečku,

List International Herald Tribune přinesl informaci, že česká vláda tajně vyjednává s Američany o postavení raketové základny v ČR a - což je nesmírně znepokojující - údaj z amerického zdroje, že se čeští politikové tuto skutečnost rozhodli utajit před voliči až do doby po volbách.

Vaše veřejnoprávní Česká televize tuto informaci vůbec nepřinesla. O amerických plánech postavit v ČR raketovou základnu neinformovala ani v Událostech, kde naopak přinesla "investigativní reportáž" o tom, že "brazilští fotbalisté letěli do Německa běžným linkovým letadlem!!!" a že "čeští fotbalisté jsou dobří"

Podle Kodexu ČT má veřejnoprávní Česká televize povinnost informovat občany o událostech závažného politického rázu, které ovlivní jejich život. Rozhodnutí postavit v ČR zahraniční vojenskou základnu patří k nejzávažnějšímu tématu za posledních 17 let.

Můžete nějak vysvětlit, proč o něm Česká televize neinformovala v Událostech a potlačila informaci amerického deníku, že se čeští politikové údajně rozhodli vyloučit toto závažné téma z veřejné diskuse před volbami.

Předem děkuji za vysvětlení.

Jan Čulík

Britské listy

Vážení občané,

pokud se týká případné výstavby raketové základny USA na území České republiky, o které se v současné době jedná, problém je jednoduchý a snadno vysvětlitelný. Vzhledem k tomu, že jakákoliv jednání tohoto druhu -- strategické zájmy, vojenské koncepční otázky apod. -- jsou tajná a vy nemáte ve své naprosté většině prověrku Národního úřadu bezpečnosti, nemůžeme Vám sdělit jakékoliv bližší podrobnosti. Ujišťujeme vás však, že vše, co zodpovědné úřady -- především Ministerstvo národní obrany a Ministerstvo za hraničních věcí -- činí, činí ve vašem zájmu, k vašemu prospěchu a vaším jménem.

Motto:

Já bych byl nejradši, kdyby u nás ty základny už byly. Mě by jen zajímalo, kdo platí Britské listy. Někdy mám pocit, že vás platí íránští mullahové.

čtenář Jan Karafiát

Finanční hospodaření BL je pravidelně zveřejňováno ZDE

Tématem dne není otázka, zda mají či nemají být na území České republiky vybudovány americké raketové základny, ale jak je možné, že se českým politikům za asistence sdělovacích prostředků podařilo vyloučit toto zásadní téma z předvolební kampaně. Na tuto skutečnost poukázal citací amerického vládního zdroje americký list International Herald Tribune, nikoliv český komunistický list :) Zdá se, že američtí novináři mají daleko silnější povědomí o tom, co je to demokracie, než novináři v Česku.

"Co se stalo dne 23. května u nás a v zahraničí už víte", ukončila moderátorka hlavního zpravodajského pořadu ČT1 Události hlavní zpravodajský blok. Taková věta je v případě "Událostí" z 23.5. 2006 hodná nějaké propagandistické televizní stanice, nikoliv televize zřízené s posláním veřejné služby v demokraticky spravované společnosti. Proč?

Protože v pořadu Události, v hlavním zpravodajském pořadu televize veřejné služby, se nenašlo místo pro informaci o tom, zda bude v České republice postavena vojenská základna, která se má stát součástí obranného raketového systému. O vývoji a stavu této navýsost důležité otázky referují americké hlavní deníky, ovšem v České republice, která je kromě Polska jediným dalším kandidátem na umístění protijaderné základny, o tom píší pouze lifestylové bulvární časopisy pro ženy ve středním věku. Patří jim zasloužená čest a sláva.

Ale není to jen ignorantství, kterým chce Česká televize prezentovat svou veřejnou službu. Celá věc je obdařena scénkou jako vystřiženou ze seriálu Monty Pythonův létající cirkus.

České televizi trvalo o den déle než Nově, než o americkém záměru vybudovat v ČR raketovou základnu vůbec informovala. Informovala o tom však jen krátce v ranním vysílání dne 23. 5. V hlavním zpravodajství, tedy v Událostech, tuto zprávu vůbec nepřinesla!! I ČT potlačila informaci o tom, že se snažili podle listu IHT čeští politikové skrýt toto téma před občany před volbami.

Transkript "reportáže" ČT ZDE

Neskutečné. Jakto, že televize Nova vůbec nezpochybnila, že nějaká země "zvažuje stavbu protiraketové základny" na cizím, suverénním území? Kde to jsme?

Nova také veřejnosti zamlčela údaj z amerických kruhů, publikovaný v International Herald Tribune, že se čeští politikové před volbami pokusili diskusi na toto téma potlačit. (JČ)

Transkript "reportáže TV Nova z 23. 5. 2006:

Ve Skotsku sice nevládne - tak jako v ČR - na veřejných místnostech dusivý smrad z kouření (když se přijede do ČR, kouření je cítit všude!), avšak, jak na to poukazuje Fabiano Golgo, "vládne tam násilí". Zpráva OSN označila Skotsko za "nejnásilnější společnost v rozvinutém světě".

Ne podle řečí z kazatelen před volbami, ale podle skutků v minulosti i přítomnosti poznáte je... Podle minulosti poznáte budoucnost.

Jedno zjištění lze říci už nyní s jistotou. Politika se racionalizuje, krátkodobé emoce ani kauzy na dlouhodobé trendy nemají prakticky žádný vliv, a stabilizuje se. Vývoj politiky se odehrává v dlouhodobých trendech, přes zjevnou snahu médií o jeho destabilizaci kaskádou "skandálů". Spektakulární demonstrativní akce, jakým byla Mackova facka na sále, hýbá krátkodobými preferencemi a může odvrátit od ODS řadu váhajících voličů, kterým rvačky politiků připadají nedůstojné a dětinské a Mackova akce divokým, nepředvídatelným činem, který ukazuje na okamžik pravou politiku ODS. Je ukázkový, stejně jako přesvědčení mnohých, že Pekárkovi lékaři koordinují své účelové protesty se stratégy kampaně ODS. Dlouhodobý trend občanských demokratů ale mluví za vše i bez "záhlavce". Trvalý pokles po několik let jerealitou. Idea agresivní nadvlády všemocných zaměstnavatelů, idea glorifikace podnikatelských záměrů i bez výsledků, idea kajmanských fondů a bahamského exilu, idea všemocné deregulace přestává lákat idealistické voliče. Ten trend je dlouhodobý. Nečitelné, exotické, kverulantské, dočasné a účelové strany jsou odmítány konzervativním chováním voličů, z nichž pouze necelá polovina kdy měnila favorita svého volebního hlasu.

Spasitel se doposud volební komisi nepřihlásil.

Vyšlo v pátek 26. 5. v deníku Metro, str. 8 ZDE

Volby 2006 TÉMA BL

Výtvarný umělec Jiří David v těchto dnech maluje stěnu ve foyeru ve Švandově divadle na Smíchově v rámci projektu, v němž dvakrát do roka namaluje na plochu 2,9 x 5 metrů "významný výtvarník obraz inspirovaný buď konkrétní inscenací z repertoáru divadla, nebo výtvarným projektem samotným". Každý výtvarník pracuje na obrazu s vědomím, že za pár měsíců jeho dílo překryje obraz jiného umělce.

Jděte se podívat na vernisáž Davidova obrazu, která se bude konat v sobotu 27. května v 17.30 hodin ve Švandově divadle na Smíchově. Večer bude pokračovat ve Studiu, kde se uskuteční křest knihy Inside Out (fotografie Jiřího Davida z let 1993-2006). Hovořit s Jiřím Davidem o jeho díle bude ředitel Švandova divadla David Hrbek.

Diskriminace Romů, rasistické útoky, policejní násilí a oblast péče o duševně nemocné - to jsou problémy České republiky, na které ve své dnes publikované výroční zprávě o stavu lidských práv upozorňuje organizace Amnesty International (AI).

Tisková zpráva Amnesty International ze dne 23. května 2006.

Rok 2005 byl rokem rozporů. Lži a nesplněné sliby mocných vlád dusily rostoucí naději na zlepšení stavu lidských práv, uvedla Amnesty International (AI) ve své právě zveřejněné výroční zprávě.

Podle generální tajemnice AI Irene Khanové odčerpala bezpečnostní agenda silných a privilegovaných států energii a zájem o vážné lidskoprávní krize ve světě.

"Vlády, kolektivně i jako jednotlivci, paralyzovaly chod mezinárodních institucí, utrácely veřejné zdroje ve snaze zajistit vlastní bezpečnost a pod záminkou "války proti teroru" zavíraly oči nad masovým porušováním lidských práv. Svět za to draze zaplatil nabouráním základních principů a obrovskou škodou na životech a živobytí obyčejných lidí," uvedla Irene Khan.

V rámci boje proti terorismu začaly i světové demokracie podkopávat principy mezinárodního práva.

Motto:

V tom ovšem předseda Topolánek nemá tak docela pravdu. Například já osobně, jako aktivní člen ODS, Mackův čin naopak plně schvaluji! Neboť pokud je ministrem vlády člověk, který veřejně za jásotu lůzy ostouzí druhé - prezidenta nevyjímaje - jiné řešení než mediálně viditelná facka neexistuje. Macek se zachoval jako chlap a má moji bezvýhradnou podporu. Být demokratem totiž neznamená být současně také moulou!

Malé srovnání: kdyby Klementu Gottwaldovi za jeho veřejné výroky v roce 1928 o tom, že se čeští komunisté jezdí do Moskvy učit, jak zakroutit ostatním politikům krkem dal tehdy někdo zavčasu do zubů, nemuseli jsme být možná dnes tam, kde jsme. Totiž v zemi, kde ministra od jeho způsobů rozmazleného spratka neodradí nic jiného, než bohužel právě jen ty pohlavky...

Leo Švančara, publicista :) a člen ODS

Značné množství lidí se domnívá, že evidentně zbabělý a zákeřný útok Miroslava Macka na Davida Ratha byl po všech stránkách naprosto v pořádku a neshledávají na něm sebemenší nedostatek. První dojem říká, že se jedná o skalní stoupence čilé publikační činnosti pana Macka, který provozuje svůj blog a poskytuje svým příznivcům (často patrně jedinou) duševní potravu. Jako správný pastýř oveček jim v podstatě okamžitě také nabídl "rozhřešení", aby zahnali pochybnosti a nahlodanou nedůvěru v "pravdu". Co jiného, než citace ze svatého Foglara by mohlo zapůsobit tak silně. Už on to přece popsal rozdíl mezi zápasem a trestem:) Někdo se z toho může uřvat smíchy, ale pro mnoho lidí (podle pastýře jsou to minimálně stovky:) ) je to prostě a jednoduše pravda. A dokonce nejen pro ně.

Akademický senát VŠUP dospěl k závěru, že od svého zvolení rektorem ak. mal. prof. Boris Jirků svým jednáním a rozhodováním vážně porušil řadu nejen vnitřních předpisů VŠUP, ale i obecně platných právních předpisů, a tím ohrozil stabilitu, funkčnost a dobrou pověst VŠUP. Senát ho hodlá odvolat.

VŠUP - volba rektora TÉMA BL

V dubnu přispělo celkem 115 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 25 812.00 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1,321.99 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.