24. 5. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 5. 2006

Facky jako "výchovná" politika ODS

Jak obhájci facky pro Ratha užívají mýtu proti vnitřní nejistotě

Motto:

V tom ovšem předseda Topolánek nemá tak docela pravdu. Například já osobně, jako aktivní člen ODS, Mackův čin naopak plně schvaluji! Neboť pokud je ministrem vlády člověk, který veřejně za jásotu lůzy ostouzí druhé - prezidenta nevyjímaje - jiné řešení než mediálně viditelná facka neexistuje. Macek se zachoval jako chlap a má moji bezvýhradnou podporu. Být demokratem totiž neznamená být současně také moulou!

Malé srovnání: kdyby Klementu Gottwaldovi za jeho veřejné výroky v roce 1928 o tom, že se čeští komunisté jezdí do Moskvy učit, jak zakroutit ostatním politikům krkem dal tehdy někdo zavčasu do zubů, nemuseli jsme být možná dnes tam, kde jsme. Totiž v zemi, kde ministra od jeho způsobů rozmazleného spratka neodradí nic jiného, než bohužel právě jen ty pohlavky...

Leo Švančara, publicista :) a člen ODS

Značné množství lidí se domnívá, že evidentně zbabělý a zákeřný útok Miroslava Macka na Davida Ratha byl po všech stránkách naprosto v pořádku a neshledávají na něm sebemenší nedostatek. První dojem říká, že se jedná o skalní stoupence čilé publikační činnosti pana Macka, který provozuje svůj blog a poskytuje svým příznivcům (často patrně jedinou) duševní potravu. Jako správný pastýř oveček jim v podstatě okamžitě také nabídl "rozhřešení", aby zahnali pochybnosti a nahlodanou nedůvěru v "pravdu". Co jiného, než citace ze svatého Foglara by mohlo zapůsobit tak silně. Už on to přece popsal rozdíl mezi zápasem a trestem:) Někdo se z toho může uřvat smíchy, ale pro mnoho lidí (podle pastýře jsou to minimálně stovky:) ) je to prostě a jednoduše pravda. A dokonce nejen pro ně.

Mezi těmi, kdo jednoznačně schvalují napadení Davida Ratha Miroslavem Mackem, jsou také lidé, kteří nejsou nějakými fanoušky sebestředného Mackova blogu. Jsou to sice většinou voliči ODS nebo lidé, kteří mají názory vyhraněné podle myšlenkového modelu české pravice, ale o Mackovi toho ani moc nevědí. Jejich vidění vnímání skutečnosti není zatíženo Mackovou publikací, která je sice autorem prezentována jako "glosy", ale ve skutečnosti se formálně nejvíce blíží modernímu kázání.

Jsou to prostě jen lidé, kteří vnímají naprosto negativně osobu Davida Ratha a jeho působení v roli ministra zdravotnictví. Mezi tyto lidi patří i čtenář, který během korespondence přiznal, že nečte Mackovy články a že o jeho názorech toho moc neví. Tento čtenář přitom napsal: "Myslím, že doktor Macek se zachoval jako chlap, svého protivníka informoval dopředu v novinách a znovu chvíli před exekucí. Nezmlátil ho, ale dal mu pohlavek (ty se dávají za opakovanou nevychovanost již od dětství). Jeho gesto, mi přišlo poměrně významné právě v době lží, pomluv a soudních žalob z nactiutrhání jejichž právní vymahatelnost je nekonečná. Mravy upadají a je třeba na to upozorňovat. Proto mi přijde, že MUDr. Macek se zachoval správně, čestně a opět říkám, jako chlap."

To je přece obdivuhodná reakce na skutečnost, která byla naprosto přesně a dokonale audiovizuálně zaznamenána, a kterou je možné detail po detailu rozebrat a učinit si o ní přesný úsudek.

Oproti tomu jiným typem lidí, kteří jsou postiženi mýtem o spravedlivé pomstě rukou vychovatele společnosti Miroslava Macka, obdařeného výkonem jakési "vyšší moci", je právě typ popsaný v úvodu článku. Tito lidé se -- toužíce po určitém cyklickém stereotypu (tedy po mýtu) -- dennodenně oddávají tomu, že si přečtou to, co očekávají, že budou číst, a přinese jim to uspokojení, že vše je tak, jak má být.

Jaké zděšení by je muselo potkat, kdyby jednoho dne vstoupili na Mackův blog a na něm by byl text, který by nenadával na praktikovaný socialismus, kdyby nebyli varováni před hrůzami vracejícího se komunismu a kdyby na něm našli třeba jen skutečný komentář? Jaké by bylo jejich rozčarování?

Jeden ze čtenářů, který sám sebe označil za člověka, který má s Miroslavem Mackem osobní zkušenost, se vyjádřil takto: "Myslím a z televizního záznamu snad i jasně vyplývá, že MM přistoupil k DR, který evidentně na MM nepohlédl a uštědřil mu pohlavek. Principiálně je vše v pořádku." V této větě je obsažen unikátní protimluv -- jestliže k někomu zezadu přistoupíte, aniž by na vás tento člověk pohlédl, a uštědříte mu pohlavek, je to podle tohoto čtenáře principiálně v pořádku. Míra vnímání reality zde přesahuje základní etické principy a autor tohoto úsudku si přeložil událost tak, že by to mohlo být vnímáno jako sociopatologie.

Dobře hnětená forma myšlení

Čím je způsobeno abnormální vnímání reality? Je způsobeno tím, že síla stereotypu, který takový člověk přijal za svůj, převyšuje schopnost vnímat realitu jinak než jejím prizmatem. Řeč je o určitém typu mýtu, který tito lidé přijali za svůj a narušení jeho integrity odmítají připustit i v konfrontaci se zdokumentovanou a jednoznačně posouditelnou realitou. Integrita jimi přijatého mýtu natolik určuje stabilitu jejich osobnosti, že si nemohou připustit jeho závažné narušení, které by znamenalo narušení cyklu.

Je to cyklus, jako u každého jiného mýtu. Vytváří se tak, že člověk každou novou událost dešifruje klíčem, který si ke schopnosti vnímání reality vytvořil. Klíč k vnímání reality si pochopitelně vytváří každý člověk, ale je-li tento nástroj zkonstruován tak, že člověk událost v pravém slova smyslu neanalyzuje, ale vkládá ji do určité subjektivními zkušenostmi vytvořené formy, pak se jedná o princip mýtu. Realita pak není posuzována v mezích člověkem dosažitelného objektivního pojetí, ale v daleko užších mezích, které každou událost posuzují podle specifických kritérií a vkládají ji do předem připraveného myšlenkového pouzdra.

To se projevuje mimojiné tak, že obě skupiny mají pocit (a na základě tohoto pocitu také formulují své myšlení), že Macek měl ke svému jednání nějaké oprávnění -- ať už to byl čin výchovný soukromého charakteru nebo čin výchovný veřejného charakteru, ať už je vnímán jako trest za konkrétní verbální vyjádření Davida Ratha nebo trest za jeho chování a jednání obecně. Je velmi záživné to pozorovat, je to podobné, jako když člověk má možnost být svědkem nějaké dějinné nebo přírodní události. Je to exemplární příklad toho, jak mýtus ovlivňuje myšlení lidí, jejichž předci už na své civilizační pouti překonali abstraktní monoteistické náboženství i velké moderní totality, a kteří žijí v de facto psycho-materiálním světě.

Jak by to bylo, kdyby to bylo naopak?

Zajímavé by také bylo, jak by se veřejnost zachovala v případě, že by se přesně takového činu dopustil člověk, který by byl stejně asymetricky vyhraněný, jako je Macek -- ale doleva.

Velmi by mě zajímalo, jak by v takovém případě reagovali nejen lidé, ale i žurnalisté.

V současném rozložení mediálních vlivů, které většinově přenášejí události a interpretují je převážně pravicovým filtrem (zejména v případě tisku, který se na názorové pojetí velmi soustředí), se dá předpokládat vysoká míra odsouzení.

V případě, že by úplně stejně napadl levicový politik pravicového, jsem schopen představit si názory těchto obrysů: rostoucí síla levice zvyšuje její agresivitu, levice ukázala svou totalitní tvář, vzpomínky na komunistické násilí ožívají, potvrzení jednoznačně nepřijatelného chování levice ve vrcholící volební kampani atd.

Marginální aktivisté, jejichž hlavním cílem je v roce 2006 zde, v této zemi, zabránit za každou cenu "návratu" komunistům k moci, by tímto byli pobouřeni na nejvyšší míru, pravicová opozice by se chovala s velkou pravděpodobností stejně bulvárně a účelově, jako se nyní chová ČSSD. Ale našli by se určitě opět obhájci, jejichž mýtus by nedovoloval přijmout tuto událost tak, jak se reálně jeví. Určitě by ale nebyli příliš slyšet a každá taková aktivita by - oprávněně -- by byla posouzena jako nesmyslná. To jsou ale samozřejmě jen pouhé spekulace:)

Mýtotvorné komentáře

Zatím můžeme posoudit pouze to, jak žurnalisté reagovali na původní incident. Jak se dalo při zohlednění současné politické atmosféry předvídat, našli se samozřejmě novináři, kteří buď Mackův delikt s upřímnou hloupostí obhajují, nebo jej sice kritizují, ale snaží se to udělat takovým způsobem, aby nebylo možné napadnout snahu o objektivní vnímání události a aby zároveň byla "realita" doplněna na potřebnou úroveň, kterou vyžaduje redakční politický směr.

Jako prvním z nich, světe div se, může být uveden redaktor časopisu Reflex Potůček. Ten tvrdí, že: "Byla facka, kterou uštědřil bývalý ministr zdravotnictví za ODS Miroslav Macek současnému ministru zdravotnictví Davidu Rathovi, politickým aktem ODS proti ČSSD nebo hulvátským řešením osobního sporu obou pánů? Už jen položit takovou otázku je naprosto zbytečné." A má k tomu samozřejmě i určité vysvětlení:

"Jistěže nemůže. Facka není ideální řešení soukromého sporu, ale na druhou stranu: co můžou sociální demokraté Rathova a Paroubkova střihu čekat? Že jim budou jejich silácké výroky neustále procházet?".

Síla každého mýtu pramení z jeho schopnosti integrovat do něj přicházející události. Mýtus v současnosti je ale na rozdíl od jeho předcivilizační podoby (podle které jsme ve své naivitě mýtus vnímat a charakterizovat) potřeba aktivně recyklovat, v podstatě neustále. Proces recyklace v tomto případě samozřejmě usnadňuje, pokud se jej účastní prostředky, které mají vliv na veřejné mínění.

Není pak ani tak důležité, zda jsou v případě, jako je Mackova násilnost, prostředky ovlivňující veřejné mínění v menšině, pokud se týká obhajoby tohoto činu. Důležité je, aby vznikl určitý oficiální nebo dostatečně respektovaný prostor, do nějž se mohou lidé vyznávající určitý mýtus uchýlit a v klidu zde přežít destabilizující období. Tento prostor nemusí být nijak velký, ale musí být k dispozici. V tomto ohledu, myslím, nemají lidé s důvěrou v oprávněnost a případnost Mackova jednání velké problémy, aby svou niku našli. Dobrým příkladem toho je třeba právě Potůček.

Jinde zase, což je druhý příklad, mají dojem, že je potřeba nějak vyvažovat všeobecnou kritiku na účet Macka tím, že aplikují jeho komunikační metodu. Komentátor LN Zvěřina, který ve svém komentáři jinak velmi tvrdě kritizuje agresivitu ve veřejném prostoru, píše: "K případu Davida Ratha lze říci jediné, neschvalujeme teatrální agresi Miroslava Macka. Zároveň je na místě připomenout, že agresivního samolibého bigamistu Ratha do vlády angažoval právě Jiří Paroubek. Stejně jako Pepka Vyskoče místního politického provozu Vítězslava Jandáka."

Je směšné, když se někdo v jednom textu rozhořčeně vyjadřuje o "poškozené politické kultuře" (co to je ta tajemná politická kultura, nejedná se náhodou o zcela obyčejnou slušnost?), tvrdí, že "míru agresivity a demagogie můžeme použít jako "koeficient lživosti" a sám se dopouští tvrdé verbální agresivity.

Na první pohled se jedná o snahu zachytit realitu v širších souvislostech, které oponují jednostrannému odsuzování Mackova etického deliktu. Podle užitého jazyka se ale zdá, že motivací je spíše vyvažovat (tak, jak to stereotypní čeští komentátoři rádi dělají) realitu a snažit se její vnímání ovlivnit. Tedy ne nabídnout obraz, ale vnutit ho. To je ovšem velký rozdíl a nevím, jestli si ho autor uvědomuje nebo neuvědomuje. Mýtům, které máme tak rádi, ale slouží dobře:)

                 
Obsah vydání       24. 5. 2006
24. 5. 2006 Co je důležitější? Kanyza nebo pokus českých politiků zamést pod koberec snad nejvážnější rozhodnutí posledních 17 let? Jan  Čulík
24. 5. 2006 Čeští politikové se vytáčejí Oldřich  Průša
24. 5. 2006 Proč neinformovala ČT o rozhodnutí českých politiků vyloučit z předvolební diskuse téma americké základny v ČR? Jan  Čulík
24. 5. 2006 Oznámení NÚB lidu ČR Oldřich  Průša
24. 5. 2006 Rytmus života plní veřejnou službu lépe než ČT Bohumil  Kartous
24. 5. 2006 TV Nova: "USA zvažují stavbu protiraketové základny v ČR, nebo v Polsku"
24. 5. 2006 ČT: Pomalá a špatná Jan  Čulík
23. 5. 2006 Základna USA? A je to venku Oldřich  Průša
24. 5. 2006 Vaše hysterie ohledně amerických základen
23. 5. 2006 Jak obhájci facky pro Ratha užívají mýtu proti vnitřní nejistotě Bohumil  Kartous
24. 5. 2006 Na válku proti terorismu nejvíc doplácejí chudí a znevýhodnění lidé
24. 5. 2006 Diskriminace Romů, policejní násilí a nedostatečná péče o duševně nemocné
24. 5. 2006 4. Emil  Hakl
23. 5. 2006 Je fackování "chlapské" a "výchovné"? Jan  Čulík
24. 5. 2006 Michael  Marčák
24. 5. 2006 Ve Skotsku se sice nekouří, ale "vládne tam násilí" Jan  Čulík
24. 5. 2006 Stát nespravedlivými daněmi trestá malé živnostníky František  Hájek
24. 5. 2006 Jiří David: Hlad a láska Jan  Čulík
24. 5. 2006 Lid čte něco jiného
24. 5. 2006 Zogby Poll: 70 milionů americké dospělé populace podporuje nové vyšetřování událostí z 11. září 2001
24. 5. 2006 Michael  Marčák
24. 5. 2006 Evangelium předvolebních tužeb Štěpán  Kotrba
24. 5. 2006 Volby na obou březích Moravy Oskar  Krejčí
24. 5. 2006 Stereotypní reality show Oskar  Krejčí
24. 5. 2006 Sjezd německých lékařů kritizuje spolkovou vládu Richard  Seemann
24. 5. 2006 Proč jsem volil předem Wenzel  Lischka
23. 5. 2006 Akademický senát VŠUP v Praze chce odvolat rektora Borise Jirků
23. 5. 2006 Český prezident pracuje vědecky Jiří  Pehe
22. 5. 2006 New York Times: Raketová sila v České republice? Po volbách ! Štěpán  Kotrba
22. 5. 2006 Ztracené generace -- krásný mýtus Václav  Dušek
22. 5. 2006 V čím zájmu a proti komu je "protiraketový štít"? Jiří G. Müller, Stanislav  Kliment
23. 5. 2006 Útlak - nutná podmínka vzniku myšlenky či tvorby Miroslav  Polreich
23. 5. 2006 Sine nobilitate Václav  Chyský
6. 5. 2006 Hospodaření OSBL za duben 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Modrá šance ODS RSS 2.0      Historie >
23. 5. 2006 Jak obhájci facky pro Ratha užívají mýtu proti vnitřní nejistotě Bohumil  Kartous
22. 5. 2006 Toto je změna, kterou slibuje ODS? Štěpán  Kotrba
20. 5. 2006 Bude se ODS snažit vysvětlit zbabělost jako oprávněnou? Bohumil  Kartous
20. 5. 2006 Program ODS je mi nejbližší, ale...   
12. 5. 2006 ODS se důrazně ohrazuje   
26. 4. 2006 Kořistka: "ODS zadržuje důkazy"   
17. 4. 2006 Proč budu volit ODS   
17. 4. 2006 ODS a rovnost příležitostí? Josef  Vít
14. 4. 2006 Modrá šance pro ČR   
27. 2. 2006 Chce ČSSD zvrátit mandát ODS z krajských voleb? Boris  Cvek
20. 2. 2006 Weak ODS leadership hurting `blue` chances Irena  Ryšánková
13. 2. 2006 Václav Klaus poškozuje ODS Milan  Daniel
2. 2. 2006 Žákovo mlžení: stamiliardové ztráty v příjmu do státního rozpočtu Ivo  Bubeník
21. 1. 2006 Za poškození dobrého jména a demokratické pověsti si může ODS sama Štěpán  Kotrba
23. 12. 2005 "ODS se opět uchýlila k účelovému lhaní" Jiří  Paroubek

České volby v roce 2006 a povolební pat RSS 2.0      Historie >
24. 5. 2006 Stereotypní reality show Oskar  Krejčí
24. 5. 2006 Volby na obou březích Moravy Oskar  Krejčí
24. 5. 2006 Evangelium předvolebních tužeb Štěpán  Kotrba
23. 5. 2006 ČT: Odpovídejte na mé otázky! Nemluvte, co chcete! Michal  Rusek
23. 5. 2006 Jak obhájci facky pro Ratha užívají mýtu proti vnitřní nejistotě Bohumil  Kartous
23. 5. 2006 Čím méně se o něčem chce někomu mluvit, tím hůř to půjde zamlčet Oldřich  Průša
23. 5. 2006 Český prezident pracuje vědecky Jiří  Pehe
22. 5. 2006 Volební agitace Josef  Vít
22. 5. 2006 Toto je změna, kterou slibuje ODS? Štěpán  Kotrba
20. 5. 2006 Bude se ODS snažit vysvětlit zbabělost jako oprávněnou? Bohumil  Kartous
19. 5. 2006 Moc médií a média moci Max  Fischel
18. 5. 2006 Voličovy nálady, voličovy preference a voličova volba Štěpán  Kotrba
17. 5. 2006 Zelení: Kam jsi to vlezl? Ven ! Štěpán  Kotrba
17. 5. 2006 Jak vyhrát volby Oskar  Krejčí
17. 5. 2006 Hledání vlastních zájmů Oskar  Krejčí