Jan Rovenský v reakci na rozhodnutí Dany Drábové uvedl: "Je příznačné, že si státní úředníci selektivně vybírají, se kterými občany o jaderné bezpečnosti mluvit budou a se kterými nikoliv? Platí-li, že základem demokracie je veřejná diskuse, je SUJB pod vedením Ing. Drábové úřadem nedemokratickým".

Ředitel kampaní Greenpeace ČR Jan Piňos dodal: "Základem demokratické diskuse je právě to, že diskutujeme I s těmi, jejichž názory nebo argumentaci považujeme za nesprávné? Pokud toho paní předsedkyně není schopná, možná by měla zvážit své další setrvání ve funkci".

Oba zaměstnanci české pobočky Greenpeace tím kouzlem nechtěného naprosto přesně popsali chování své mateřské organizace. V prosinci 2003 jsem v reportáži pro pořad České televize Fakta usvědčil Greenpeace z toho, že znežívají katastrofy v indickém Bhópálu k fundraisingu, z něhož oběti havárie dostanou jen nepatrný zlomek.

V následné diskusi, v níž jsem se o roli Greenpeace v Bhópálu snažil zjistit další podrobnosti, mi ředitel Greenpeace ČR Jiří Tutter napsal: "Prosim berte na vedomi ze NEBUDEME ztracet cas odpovidanim na Vase dotazy, ktere nikam nevedou. Pokud presto budete svoje dotazy nadale zasilat, pocitejte prosim s tim, ze zustanou bez odezvy."

Česká pobočka Greenpeace si tedy opakovaně vyhýbá veřejné debatě o temných metodách své vlastní práce. Selektivně si vybírá, se kterými občany mluvit bude a se kterými ne. Pokud máme Janu Rovenskému a Janu Piňosovi jejich volání po demokratické diskusi věřit, měli by Jiřího Tuttera obratem požádat, aby zvážil své další setrvání ve funkci ředitele Greenpeace ČR.