Nové Radě oponuje neobvyklé duo: Spojené státy a Kuba

Velvyslanec Spojených států John Bolton nebyl prvním, kdo oponoval návrhu rezoluce ustavující Radu OSN pro lidská práva - Kuba jej v tomto směru překonala.

Parametry rezoluce prosazované předsedou Valného shromáždění Janem Eliassonem byly již v diplomatických kruzích po měsících vyjednávání dobře známy. Kuba návrh denuncovala v okamžiku jeho vydání. V prohlášení svého vyslanectví při OSN z 20. února Kuba varovala, že "nikdy neponese spoluvinu ani nebude mlčky přihlížet zjevnému pokusu vynutit si vytvoření Rady pro lidská práva za podmínek diktovaných Spojenými státy a jejich hlavními spojenci."

Kuba vystoupila s odsouzením "silného tlaku uplatňovaného v posledních několika týdnech, jehož cílem je vynutit si nemístným a nepřípadným způsobem rozhodnutí, které by imperialistickým zájmům vyhlášeným v takzvaném "Projektu pro nové americké století", což jsou plány washingtonských jestřábů na ovládnutí světa, umožnilo vytvoření Rady pro lidská práva."

Během několika minut po zveřejnění textu návrhu na ustavení Rady pro lidská práva dne 23. února velvyslanec Bolton signalizoval nesouhlas Spojených států, když prohlásil: "Je čas zvážit, zda nenastala vhodná chvíle ke skutečným mezinárodním jednáním o textu (rezoluce)."

Avšak Kuba byla znova u značky dříve. 24. února Kubánci doručili všem členům OSN sedm navrhovaných dodatků oslabujících text, včetně návrhu na rozšíření Rady; snížení kvóra požadovaného pro zvolení; odstranění lidskoprávních standardů vyžadovaných od členů Rady a klauzuli umožňující jejich suspenzi; zkrácení jednání Rady a ztížení možnosti přijímat rezoluce odsuzující porušování lidských práv v jednotlivých zemích.

Jako druhé byly na odpalu Spojené státy, když velvyslanec Bolton 27. února oznámil  formální americký nesouhlas, založený na blíže neurčených "nedostatcích" návrhu Rady. Když byl na konferencích ve dnech 27. a 28. února opakovaně žádán, aby jmenoval některý z těchto nedostatků, velvyslanec nakonec během druhého vystoupení jeden z nich jmenoval:  Návrh na příliš krátké funkční období, které by zemím znemožnilo působit v Radě více než šest či sedm let. "Jeden z problémů, který máme, je výhrada  vůči omezenému funkčnímu období," řekl Bolton. "Moje obava ohledně tohoto omezení spočívá v tom, že Amerika odejde - a to bude Komisi na škodu."

Vítaným efektem nesouhlasu Spojených států s textem je skutečnost, že může zvýšit ochotu k přijetí návrhu u zemí, které nebyly nadšeny z některých jeho silnějších doporučení. Kuba se může dokonce v uspokojení nad sebeizolací Spojených států vzdát svých dodatků a vypadat jako lidskoprávní šampión.

Na druhé straně může nesouhlas Spojených států  způsobit hlasování o návrhu, protože se očekávají všemožné zeslabující dodatky od zemí, které pokládají návrh Rady za příliš silný -  a to včetně kubánských výhrad.  Dále je možné, že Organizace islámské konference, která signalizovala, že její členské státy mohou přijmout text tak jak je, pouze s doplněním o doporučení v preambuli, které by vyzývalo k prosazování tolerance a úcty k náboženské svobodě a svobodě vyznání, místo toho bude prosazovat znění omezující svobodu projevu.

Protože po léta bojujeme proti kubánským přístupům v Komisi pro lidská práva, neradi bychom viděli prosazení velice škodlivých dodatků, jež Kuba hrozí vznést proti návrhu Rady pro lidská práva ve Valném shromáždění.

Spojené státy nemají velkou šanci zlepšit text svým úsilím o znovuotevření rozhovorů, ale mohou vznést své výhrady k návrhu na půdě Valného shromáždění bez toho, aby blokovaly konsensus ohledně přijetí návrhu. Pokud však delegace Spojených států volá po hlasování, pouze tak otevírá dveře změnám, které Radu oslabí.

Navržená Rada znamená proti stávající Komisi velký pokrok, neboť zlepšuje členské standardy, volební procedury, opatření k přerušení členství, rozvrh jednání a všeobecnou periodickou kontrolu nad všemi zeměmi. Velmi neradi bychom viděli tato zlepšení ohrožená jnezodpovědným a jednostranným úsilím Spojených států, které by ve Valném shromáždění vystavily návrh snahám Kuby a dalších zemí o prosazení zeslabujících dodatků.

Původní text v angličtině ZDE