Z odpovědí většiny našich politiků kromě komunisty Filipa jsem byl upřímně řečeno v šoku. Nejméně jsem čekal zápornou reakci od zeleného Martina Bursíka, který prošel na počátku devadesátých let stáží v USA a má za sebou poměrně bohatou profesionální politickou a exekutivní zkušenost. Volby nevolby na otázku, kterou vznesly týdeník Rytmus života a BL, existuje vlastně jedna odpověď z pohledu volby ČR po roce 1989: to jest dodržování závazků, ale také z nich plynoucích důsledků. Nebo volba, kterou programově prosazují komunisté a s nimi, ejhle, na jedné lodi se ocitají odpovědi politiků, kteří chtějí vyhrát za každou cenu.

Mám teď sice jasno, jakou stranu budu volit, přestože jsem ji mimo jiné volit nechtěl také z důvodu, že chce zvítězit za každou cenu včetně nevkusného a pudově nekontrolovatelného hulvátství ala "padla facka na sále". Ale zaplaťpámbů v té naší české politické kocovině za názor předsedy ODS pana Topolánka, který občas rychleji mluví než myslí, ale jak se ukazuje, bližší mu není košile, ale Česká republika.

Heřman Chromý, úředník

PS.: Pane Karafiáte k Vaší zvídavosti, kdo platí Britské listy. Ne že bych byl u vytržení z mnoha článků Britských listů, které na mne dýchají zapšklým a nevyváženým antiamerikanismem, ale díky takovým zásadním informacím a informačním zdrojům, které se v Britských listech objevují, je rád finančně podpořím i v roce 2007 stejně tak, jak předpokládám, je podporují i jiní čtenáři.

Ve čtvrtek Heřman Chromý dodává:

S lítostí konstatuji, že jsem si svým dopisem z 23. 5. 2006 k tématu amerických základen v České republice a reakcí českých politiků, jak se říká, také naběhl. Jak vyplývá z další poznámky Britských listů z pera pana Průši (25. 5. 2006), i původní výrok pana Topolánka byl zpochybněný. Takže si mohu svou rétoriku také kamsi strčit a zvolit partaj, kterou si před volební komisí vytáhnu z klobouku plného čísel.

Bez mučení přiznám, že to trochu zešvindluju, protože v něm bude určitě chybět číslo jedné partaje. Hádejte asi jaké? Zvědavým napomohu, před rokem 1989 jsem si také něco odseděl.

Poučení: Nevěř tištěnému, ale jedině tomu, co jsi slyšel a viděl. Na svou omluvu dodávám, že zde na Východě bývalého Sovětského svazu v Muzičnym zauloku v těsné blízkosti Internacionální, Leninovy a Engelsovy ulice se k našim živým předsedům těžko dostanu. Ale pana Topolánka se zeptám, který z výroků platí bezvýhradně, protože odpovědi hodné českých poliťiků i pro deset různých výroků mají i 100 různých ospravedlňujících vysvětlení.

S omluvou Heřman Chromý, úředník