25. 5. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
25. 5. 2006

Americké antiraketové základny v Evropě: Je docela jasné, proti komu

Informace o možnosti výstavby americké základny v ČR není nová. Ačkoliv jednání s Američany patrně probíhají již několik let, z politiků, pokud je mi známo,  tento projekt delší dobu podporují pouze představitelé strany LIRA,  která má zastoupení v Senátu. Teprve nedávno se k nim připojil lídr ODS Topolánek. Je však skutečně otázka, k čemu by  základna mohla být dobrá.

Doloženo je, že Írán vlastní větší počet raket Šaháb-3 s doletem okolo 1.500 kilometrů, které Evropu ani teoreticky neohrožují. Rakety s delším doletem jsou ve vývoji, ale zdá se, že Íráncům se v tomto směru příliš nedaří a do velké míry závisejí na importu severokorejské technologie, jemuž lze poměrně snadno zabránit, nebo jej přinejmenším omezit na minimum.

Derivát severokorejské rakety středního doletu No-dong vyráběný v Íránu pod názvem Šaháb-3 unese tunovou hlavici, to však neznamená, že může být v blízké době jednoduše vybaven hlavicí jadernou. Jednak není vůbec jisté, v jakém stavu íránský jaderný program vlastně je - minulý týden se na BBC objevila informace, že hexafluorid uranu možná pochází ještě z čínských dodávek na začátku 90. let, nikoliv z vlastní produkce - jednak existuje řada netriviálních technologických problémů souvisejících s konstrukcí bojových hlavic raket, které by Írán  musel ještě překonat. Kromě nutnosti zkonstruovat miniaturizované jaderné hlavice, kterou zmiňují Stanislav Kliment a Jiří G. Müller, je to například potřeba vyřešit účinnou ochranu hlavic před aerodynamickým ohřevem během letu. Na rozdíl od konvenčních hlavic SCUDů plněných zpravidla odolným amatolem jsou totiž jaderné hlavice ohřevem snadno poškoditelné a zpravidla bývají vybaveny výkonným klimatizačním systémem. Testy íránských raket navíc podle expertů řadu let opakovaně selhávají proto, že se nedaří prostředek stabilizovat v sestupné části letu, takže během opětovného průniku do atmosféry dochází k jeho poškození až shoření. Pokud tento problém nebyl úspěšně vyřešen ani u raket Šaháb, tím méně je nutno se obávat raket s větším doletem, které dosahují vyšších rychlostí a jejich aerodynamické namáhání je tedy podstatně intenzivnější.

Máme si myslet, že případná protiraketová základna bude sloužit obraně Evropy, potažmo samotné České republiky? Kromě toho, že ohrožení starého kontinentu íránskými raketami je v tuto chvíli nanejvýš hypotetické, je tu ještě otázka, jak by byl útok pravděpodobný, kdyby k němu Teherán měl prostředky - a další, jak vážně to Američané s obranou Evropy vlastně myslí. 

Protože američtí stratégové signalizují, že prostor strategických zájmů USA se přesouvá na Blízký Východ, chystají se do Perského zálivu přesunout celkem 70.000 svých vojáků nyní umístěných zejména v Německu. V zálivu se neplánují jen protiraketové základny, o nichž píší Kliment s Müllerem, ale připravuje se rovněž  přesun  strategických zásob konvenčních zbraní, které mají být během deseti let uskladněny v celkem pěti okolních zemích plus v jednom dosud nespecifikovaném středoasijském státě. Kde jsou tedy primární cíle, které by Írán případně mohl mít v úmyslu zničit raketovým jaderným útokem? Má snad důvod investovat obrovské částky do mezikontinentálních raket, jejichž vývoj se až dosud potýká se spoustou technických problémů? A kolik bude mít za deset let hlavic, pokud jadernou zbraň navzdory mezinárodnímu tlaku i opozici významné části vlastní elity opravdu vyrobí? Tolik, aby se některé z nich snažil dostat do Evropy, zatímco v bezprostředním okolí budou kasernovány statisíce amerických vojáků? Írán bude v tom nejhorším případě do desíti let disponovat desítkami kusů jaderných náloží. Americká válka s Íránem, pokud k ní přece jen dojde, by tedy neměla být evropskou válkou. Záleží ovšem i na tom, jak se nakonec evropské země k americké intervenci postaví...

A co se týče hypotetického ohrožení České republiky z ruské strany, je třeba mít na paměti, že rakety středního doletu, vůči nimž by snad protiraketový deštník mohl být do jisté míry účinný, byly zničeny na konci studené války. Studie jaderného útoku proti ČR tedy počítá s použitím letounových střel s plochou dráhou letu odpálených ze strategických bombardérů startujících z Kaliningradské oblasti. V případě takového útoku by nám protiraketová základna  byla naprosto k ničemu. Nicméně: Byl docela logický cíl podobného útoku...

Z uvedených faktů ohledně amerických strategických plánů logistického zajištění je zřejmé, kdo se případně může obávat konvenčního střetu se Spojenými státy: Rusko to není, ale rozhodně je na mušce Írán. Velkou válku v Evropě USA evidentně v nejbližších deseti letech neočekávají, jinak by odsud svá vojska neodsouvaly. Pokud jde o Rusy, ve hře je ovšem nezodpovědná a nebezpečná snaha Američanů o dosažení převahy v oblasti strategických jaderných sil a možnosti beztrestného prvního úderu, kterou má podpořit i tzv. protiraketový deštník. Jeho smyslem totiž je - přes všechno opačné ujišťování - ochránit území USA před ruskými, případně čínskými, mezikontinentálními balistickými raketami. Rusko už signalizovalo, že je schopno si podobnými snahami poradit, což v kombinaci s opravdu nejednoznačným hodnocením stávajících amerických protiraketových systémů nevyvolává (věcně vzato, odhlédneme-li od demagogické rétoriky) na straně Moskvy horší obavy než ty, že dojde k neuvěřitelnému plýtvání prostředky na pořízení zbytečných zbraňových systémů. Pokud však bude Rusko donuceno utrácet za drahé zbrojní programy, nepochybně se vynasnaží pokrýt velkou část nákladů zisky z vývozu strategických surovin. Co by  to při nabídce snížené kvůli destabilizaci oblasti Perského zálivu znamenalo pro cenovou politiku vůči Evropě není třeba vysvětlovat.

To je tedy několik předběžných poznámek k nepochybně komplexnější diskusi o potřebnosti či nepotřebnosti antiraketové základny v ČR, kterou je nutno otevřít co nejdříve. I z nich je ovšem vidět, že přínos případného umístění antiraket v ČR je z hlediska českých národních zájmů mírně řečeno problematický.

                 
Obsah vydání       25. 5. 2006
25. 5. 2006 Americké antiraketové základny v Evropě: Je docela jasné, proti komu Karel  Dolejší
25. 5. 2006 Není v televizi čas na revizi? Oldřich  Průša
25. 5. 2006 Americká základna a co je důležitější?
25. 5. 2006 Stažení Aleše Cibulky bylo odůvodněné
25. 5. 2006 Právníci EBU se diví: jak jinak vyžadovat pravidla profesionální novinářské etiky než kodexem? Štěpán  Kotrba
25. 5. 2006 9-11 Informace a dezinformace Jiří  Jírovec
25. 5. 2006 Pull it... Vladimír  Myslík
25. 5. 2006 Oblaka Jaroslav  Vrchlický
25. 5. 2006 Kuba otočila o 180 stupňů, když zjistila, že také USA jsou v opozici Karel  Dolejší
25. 5. 2006 Dzurinda na ceste -- keď efekt sublimuje na defekt Marcel  Mojžiš
25. 5. 2006 K čemu nám jsou některé úřady? Zdeněk  Belušík
25. 5. 2006 Dilema českého zdravotnictví Jan  Mertl
25. 5. 2006 Amnesty International USA: Bush je jako Pinochet
25. 5. 2006 Zakažme matematiku Jiří  Šatánek
25. 5. 2006 Otázky a odpovědi ke Straně zelených Pavel  Pečínka
25. 5. 2006 Křivárny v České televizi?
25. 5. 2006 Na druhém břehu Moravy není Slovensko
24. 5. 2006 Čeští politikové se vytáčejí Oldřich  Průša
25. 5. 2006 Kdo neumí podnikat se ziskem, ať nepodniká
24. 5. 2006 Proč neinformovala ČT o rozhodnutí českých politiků vyloučit z předvolební diskuse téma americké základny v ČR? Jan  Čulík
24. 5. 2006 Oznámení NÚB lidu ČR Oldřich  Průša
24. 5. 2006 Co je důležitější? Kanyza nebo pokus českých politiků zamést pod koberec snad nejvážnější rozhodnutí posledních 17 let? Jan  Čulík
24. 5. 2006 Rytmus života plní veřejnou službu lépe než ČT Bohumil  Kartous
24. 5. 2006 ČT: Pomalá a špatná Jan  Čulík
24. 5. 2006 TV Nova: "USA zvažují stavbu protiraketové základny v ČR, nebo v Polsku"
24. 5. 2006 Ve Skotsku se sice nekouří, ale "vládne tam násilí" Jan  Čulík
24. 5. 2006 Evangelium předvolebních tužeb Štěpán  Kotrba
24. 5. 2006 Jiří David: Hlad a láska Jan  Čulík
24. 5. 2006 Diskriminace Romů, policejní násilí a nedostatečná péče o duševně nemocné
24. 5. 2006 Na válku proti terorismu nejvíc doplácejí chudí a znevýhodnění lidé
23. 5. 2006 Jak obhájci facky pro Ratha užívají mýtu proti vnitřní nejistotě Bohumil  Kartous
23. 5. 2006 Akademický senát VŠUP v Praze chce odvolat rektora Borise Jirků
6. 5. 2006 Hospodaření OSBL za duben 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Americká protiraketová základna v České republice RSS 2.0      Historie >
25. 5. 2006 Americké antiraketové základny v Evropě: Je docela jasné, proti komu Karel  Dolejší
25. 5. 2006 Americká základna a co je důležitější?   
24. 5. 2006 Co je důležitější? Kanyza nebo pokus českých politiků zamést pod koberec snad nejvážnější rozhodnutí posledních 17 let? Jan  Čulík
24. 5. 2006 Vaše hysterie ohledně amerických základen   
24. 5. 2006 TV Nova: "USA zvažují stavbu protiraketové základny v ČR, nebo v Polsku"   
24. 5. 2006 ČT: Pomalá a špatná Jan  Čulík
24. 5. 2006 Rytmus života plní veřejnou službu lépe než ČT Bohumil  Kartous
24. 5. 2006 Oznámení NÚB lidu ČR Oldřich  Průša
24. 5. 2006 Proč neinformovala ČT o rozhodnutí českých politiků vyloučit z předvolební diskuse téma americké základny v ČR? Jan  Čulík
24. 5. 2006 Čeští politikové se vytáčejí Oldřich  Průša
23. 5. 2006 Čím méně se o něčem chce někomu mluvit, tím hůř to půjde zamlčet Oldřich  Průša
23. 5. 2006 Základna USA? A je to venku Oldřich  Průša
22. 5. 2006 New York Times: Raketová sila v České republice? Po volbách ! Štěpán  Kotrba
22. 5. 2006 V čím zájmu a proti komu je "protiraketový štít"? Stanislav  Kliment, Jiří G. Müller

Radar v Brdech - klíčové argumenty RSS 2.0      Historie >
25. 5. 2006 Americké antiraketové základny v Evropě: Je docela jasné, proti komu Karel  Dolejší
23. 5. 2006 Čím méně se o něčem chce někomu mluvit, tím hůř to půjde zamlčet Oldřich  Průša
22. 5. 2006 New York Times: Raketová sila v České republice? Po volbách ! Štěpán  Kotrba
22. 5. 2006 V čím zájmu a proti komu je "protiraketový štít"? Stanislav  Kliment, Jiří G. Müller
10. 5. 2006 Vznikne v České republice opravdu raketová základna USA? Vojtěch  Filip
11. 4. 2006 Jaderný útok na Írán, raketová sila v Česku a logika Bílého domu Štěpán  Kotrba
17. 11. 2005 Ruské rakety i ruské vojenské základny Československu stačily. Polsku nejspíše ne. Nyní totiž zvažují americké. Štěpán  Kotrba
18. 10. 2004 Blair tajně dovolil Bushovi umístit v Británii raketový obranný systém   
7. 8. 2004 Powell podepsal dohody o modernizaci radarové základny USA v Grónsku Štěpán  Kotrba
6. 8. 2004 Hvězdné války a globální bezpečnostní prostředí Miroslav  Polreich
6. 8. 2004 Global Trends 2015: A Dialogue About the Future With Nongovernment Experts   
27. 7. 2004 Brutální spinning České televize a "bezpečnostních" expertů Petr  Baubín
17. 7. 2004 Američané se nyní rozhodli postavit svou protiraketovou základnu ne v ČR, ale v Polsku?   
13. 7. 2004 G. W. Bush - Syn hvězdných válek Štěpán  Kotrba