Chápu, že tisícům příznivců ekologistických aktivit takový argument bohatě stačí a dál již nic neřeší a po ničem nepátrají. Já bych však chtěl tento argument, než se s ním ztotožním, i pochopit. Protože radioaktivita i její účinky jsou běžným okem neviditelné, zkusím si pro sebe přirovnat radioaktivní mrak k roji zdivočelých včel, který byl vypuštěn do hustě osídlené oblasti. Přitom můžeme přijmout hypotézu lineárního poškození lidského organismu v závislosti na počtu bodnutí i tu bezprahovost (i když stejně jako u radioaktivního záření se i zde vyskytují pomýlení jedinci, kteří tvrdí, že včelí jed je v malých dávkách zdraví prospěšný).

Roj se po svém vypuštění bude postupně pohybovat po osídlených oblastech a rozptylovat (zkušení včelaři mi asi zde vytknou, že takto se roj nechová) a přitom včely zaútočí na vše živé, co cestou potkají. První nešťastníci, kteří takto přijdou včelstvu do cesty, obdrží tisíce žihadel a samozřejmě ihned umírají (řekněme, že smrtelná dávka je 1000 bodnutí). S rostoucí vzdáleností od místa vypuštění však počet žihadel na člověka klesá postupně pod smrtelnou dávku a převážná většina lidí dostane jedno, maximálně dvě žihadla. A zde se dostávám s argumentem WHO (tedy spíše se závěrem Greenpeace) do problému. Nevím přesně, jak se od rozsáhlé populace, ozářené malými dávkami, dostanu ke stovkám tisíc obětí. Napadají mě dva mechanismy vědeckého odvození (matematický, a statistický):

a) V roji bylo 100 milionů včel a každá si našla svou oběť. Smrtelná dávka je 1000 bodnutí, výsledný počet obětí je tedy logicky 100 tisíc. No nechci ekologistické aktivisty přeceňovat, ale takto to snad myšleno nebylo.

b) Druhou možností je, že v populaci je každý řekněme tisící člověk alergický na včelí jed. Ze sto milionů pobodaných lidí tak 100 tisíc zemře následkem jednoho bodnutí včely.

Z toho pro mě vyplývá, že i jediná včela je životu nebezpečná a je třeba zlikvidovat všechny včely na zemi, neboť při 5 miliardách lidí na této planetě jim za oběť připadá neskutečné množství nevinných lidí. Nyní se vraťme k radioaktivnímu záření. Onen předpoklad bezprahovosti je skutečně strašidelný. Naprosto vysvětluje, proč ekologisté nebojují např. proti automobilové dopravě, jíž ročně pravidelně přicházejí za oběť statisíce lidí, ale bojují proti radioaktivitě. Té jsou vystaveni prakticky všichni obyvatelé této planety (tedy i ti v zemích, kde automobilová doprava není ještě příliš rozvinutá) v podobě přirozeného radiačního pozadí. O jeho velikosti v porovnání se zamořením v důsledku černobylské havárie si může čtenář udělat představu např. ZDE .

Je proto třeba nejen zrušit všechny jaderné elektrárny, ale hlavně odstranit z nitra i povrchu Zeměkoule všechny radioaktivní prvky. Teprve pak přestanou lidé masově umírat na následky radioaktivního záření.

Smířlivý závěr

V žádném případě jsem nechtěl bagatelizovat bezpečnostní rizika využívání jaderné energie, ani zdravotní následky černobylské havárie. Obojí je však třeba začlenit do kontextu se všemi riziky, které člověk denně postupuje. Statisticky je totiž mnohem pravděpodobnější, že např. zahynu při autonehodě. Statisticky mnohem větší počet obětí připadá na výrobu elektrické energie z uhlí. Statisticky mnohem větší riziko pro lidstvo plyne z terorizmu a náboženského fundamentalizmu, z běžné kriminality, z nakažlivých a nevyléčitelných chorob, z válečných konfliktů či podvýživy a nedostatku pitné vody. Pokud tedy nejprve nebojuji za zrušení automobilové dopravy nebo těžby uhlí, nemohu být dostatečně důvěryhodný ve svém (z psychologického hlediska daleko jednodušším) boji za zrušení atomových elektráren.

Na utvoření vlastního názoru a svých vlastních priorit má samozřejmě každý nezadatelné právo. Proto ještě na závěr uvádím zdroj, na kterém se archivují informace o nejrozličnějších problémech jaderné energetiky -- o katastrofě, kterou málem způsobil Homer Simpson v atomové elektrárně ve Springfieldu jsem se však zde nedočetl ;-)), a v zájmu vyrovnanosti i odkaz na stránku, kde diskutují spíše zastánci využití jaderné energie.

Na úplný závěr bych zde chtěl uvést odkaz na informaci, že ve světě začínají vznikat i ekologické organizace, které se nestaví k jaderné energetice zády.. (Britské listy o tom psaly už o několik měsíců dříve, viz též názory ekologa Jamese Lovelocka , pozn. red.)

Pro mne je to dobrá zpráva, protože lidské snažení musí být zaměřeno na boj za zlepšení a trvalou udržitelnost životního prostředí, nikoliv na dílčí boje proti něčemu.