Adam Curtis, autor vynikajícího dokumentárního seriálu televize BBC Power of Nightmares, který právě získal cenu Broadcasting Press Guild za nejlepší dokumentární film, obvinil BBC i ostatní sdělovací prostředky, že v minulých dnech neodpovědně a senzacechtivě začaly znovu přehánět údajnou hrozbu terorismu v Británii, ačkoliv pro tyto obavy neexistují důkazy.

Jedním z nejúspěšnějších amerických dokumentárních filmů se v současnosti stal snímek Morgana Spurlocka Super Size Me (Má nadměrná velikost). Režisér v něm sleduje sám sebe, jak drasticky ztloustl, když se měsíc živil pouze jídlem od McDonaldů. Film Super Size Me se stal v Americe finančně čtvrtým nejúspěšnějším dokumentárním filmem v historii. Vyvolal velké množství pochvalných recenzí ("Zábavné, dojemné a historicky významné", napsala Sharon Waxmanová v New York TImes) a získal několik prestižních cen. Všeobecně je známo, že stravovat se v McDonaldu není zdraví prospěšné.

Nevědí to snad jen v Lidových novinách. Tam publikoval v pátek 15. dubna Petr Bokůvka, "redaktor Slovenského rozhlasu" ("redaktoři Slovenského rozhlasu" jsou asi hodně izolovaní od světa? :)) neuvěřitelný článek "Mekáče" by mohly být inspirací pro školní jídelny. Píše se v něm mj:

Zveřejňovat PR články, které vyloženě mohou poškozovat zdraví dětí, je přece jen už tak trochu moc. Když už se píše o dětech, vznesme na adresu "redaktora Slovenského rozhlasu" Bokůvky dětskou otázku: Je blbej, nebo navedenej?

Informace o filmu Super Size Me a jeho úspěchu na Edinburském filmovém festivalu BBC

Reportér televize BBC, muslim Rageh Omaar , který si podle Američanů udělal jméno jako tzv. "scud stud" (volně přeloženo: "atraktivní válečný reportér") během americko-britského útoku na Irák, se vydal na cestu Španělskem, Sicílií a Francií, a natočil tam pozoruhodný dokumentární film o tom, čím přispěla islámská kultura evropské kultuře, vědě a filozofii. Věnoval se ve svém filmu lidem a místům, jimž se konvenční dějepisné knihy vyhýbají.

Nemělo smysl každý den komentovat ty jednotlivé výrony představ o tom, co bude s naší vládní krizí. Určitě nám občanům však mělo zůstat jako ozvěna v uších, co tak rozhodně pravil St. Gross, když sděloval podmínky své jakoby navrhované abdikace na stávající místo předsedy vlády. Ta vytroubená a poněkud překvapující "abdikace" --- po předchozím setrvalém zdráhání ji vůbec připustit --- byla najednou venku. Ale nikoli bezpodmínečně! Cožpak tehdy úřadující pan premiér Gross rozhodně nepravil, že se bude stavět ten tým příští vlády "na zelené louce"? A nepřipomínal opakovaně taky, že ta rekonstituovaná vláda má být "ani ryba, ani rak"? Tedy: že nemá být ani přímo "politická", ani přímo "nepolitická", ale cosi mezitím? Přitom jakoby taky bez těch, "co rozbili koalici"? A nepřeslechněme to: taky s menším počtem ministrů!

Současná vládní krize vyzdvihla do centra pozornosti Komunistickou stranu Čech a Moravy, která se nedávno stala jazýčkem na váze při hlasování o nedůvěře vládě Stanislava Grosse. V souvislosti s tím se vyrojili antikomunisté zprava i zleva a donekonečna omílají různé mýty, s jejichž pomocí se již 15 let neúspěšně snaží vymazat KSČM z politické mapy. Čím více se jim to nedaří, tím zarputileji opakují nesmysly, jimž snad ani sami nevěří. V politice je však podle jejich pokřivených měřítek dobrý každý prostředek k útoku na protivníka.

Jsou to docela maličké "nepřesnosti".Ve chvíli, kdy se stanou majetkem médií, stává se z nich virtuální pravda a něžní mystifikátoři mají pré. Že nevíte o čem je řeč? Několik málo příkladů by mělo dát vysvětlení.

tisková zpráva České televize

Vedení České televize protestuje proti chování pořadatelů dnešní valné hromady Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS), na které měl být zvolen jeho nový předseda. Ti znemožnili plnit pracovní povinnosti šéfredaktorovi Redakce sportu ČT Otakarovi Černému, když jej z Národního domu v Praze na Smíchově, kde volba probíhala, nechali vyvést ochrankou.

Česká televize byla na akci jako médium veřejné služby řádně akreditována, což zejména pracovníci ČMFS zodpovědní za styk s médii nerespektovali. Česká televize bude po svazu žádat vysvětlení.

Martin Krafl

Ve Francii je náboženství zcela odkázáno do soukromé sféry. Stát s ním nesmí mít vůbec nic společného. Ani není přesně známo, kolik má mnoho náboženství, která existují ve Francii, věřících, neboť tato otázka není součástí dotazníku pro sčítání lidu.

V kontextu této sekularizace není překvapivé, že ve Francii vznikla ostrá debata ohledně toho, jakým způsobem informovaly sdělovací prostředky o smrti papeže Jana Pavla II.

Dnes začíná v Českém Krumlově pravidelné setkání lidí, kteří rozhodují o podobě české mediální krajiny - v pořadí už čtvrtá krumlovská mediální konference. Tentokrát bude bitva o peníze na digitalizaci - o to, kdo to vše zaplatí... Jestli stát, občan či "trh bez přívlastků". Diskuze se povede těsně před rozhodováním Poslanecké sněmovny o navýšení koncesionářských poplatků České televizi a Českému rozhlasu a těsně před rozhodováním o nové podobě vysílacího zákona. Těsně před tím, než se pokusí ještě den před jednáním kulturního výboru přesvědčit poslance vedení televize Nova přímo ve svých prostorách bez účasti veřejnosti. Pořadatel má nyní sám navíc zažádáno o digitální licenci pro projekt RTA. Čili - bude o čem mluvit...

Pravidelní učastníci seminářů a konferencí o médiích se už znají, hotelový Lobby bar i Berkova restaurace Papas v Českém Krumlově jim vyhovuje až do kalného rána, vždy je o co se přít a koho přesvědčovat. Mediální svět je plný lákavých příležitostí ke zbohatnutí či k arbitrážím. Je i plný rizik ztrát licencí či bankrotů. Servis pořadatele - agentury Česká média - byl až dosud bezchybný, zpravodajství z akce mutimediální, technické zázemí přiměřené improvizované a přitom dostačující.

Nemá cenu nosit sovy do Athén a tak podrobnosti o předchozí konferenci na vysoce aktuální téma Přechod na digitální vysílání kterou agentura Česká média pořádala ve dnech 29. - 30. listopadu 2004, odkážu na stránky pořadatele, kde naleznete podrobné zpravodajství i zvukové záznamy a prezentace. Co tam ale nenajdete, jsou fotografie, kterými se vám pokusím přiblížit atmosféru, typickou pouze pro diskuzi o digitalizaci médií...

Tak takhle to tam vypadalo na podzim 2004...

Štěpán Kotrba: 138 fotografií - Český Krumlov 2004 FOTOGALERIE

...a takhle to tam vypadá dnes

Štěpán Kotrba: Český Krumlov 2005 - 93 fotografií - páteční dopoledne FOTOGALERIE

Zákon o vysokých školách z roku 1998 umožnil vznik soukromých vysokých škol. Vytvořil tím rozšíření nabídky vysokoškolského studia, možnost utváření konkurenčního prostředí a konečně otevřel prostor pro příliv finančních prostředků do vysokého školství i z jiných než státních zdrojů.

Nevyřešenou otázkou zůstává ale úroveň nových škol.

Článek místopředsedy Ústavního soudu ČR vyšel původně v časopise "Muni.cz - měsíčník Masarykovy univerzity"

"De omnibus dubitandum est." - O všem je třeba pochybovat. oblíbené motto K. M.

České vydání knihy Ericha Fromma Obraz člověka u Marxe zaujme již svou obálkou. Je na ní autoportrét Egona Schieleho z roku 1910. Vidíme pokroucenou a nahou lidskou postavu v podivném, těžko pojmenovatelném postoji, která se navíc tváří dost nevlídně; celý zjev budí zároveň odpor i soucit; chvíli si divák říká, že taková kreatura nemá nárok na život, a pak se v něm zase ozývá touha jít a podat tomu nebohému stvoření pomocnou ruku -- bez ní zcela jistě pojde.

Zablokování veřejných diskusí v českých sdělovacích prostředcích má mimo jiné ten nepříjemný důsledek, že se nedokážeme vyrovnat se svou minulostí. K tomu bychom totiž potřebovali pravdivý obraz minulosti i jejích ideových zdrojů. Místo toho máme jen účelově produkovaná novinářská klišé, která mají k pravdě velmi daleko. Příkladem pro to jsou jak diskuse o minulém komunistickém systému, tak i o jeho údajném hlavním teoretikovi Karlu Marxovi.

Všechny české televizní stanice přistoupily včera k informaci o jednání o budoucí vládě shodně. Nejprve správně uvedly, že předsednictvo ČSSD dohodu vyjednavačů ČSSD s vyjednavači KDU-ČSL a US-DEU zamítlo, pak následovala informace o předpokládaném složení vlády, jako by dohoda zamítnuta nebyla...

Celý problém začal ne zcela nápadnými rozhodnutími Evropského soudního dvora ve sporech s firmou Simap a Norbert Jaeger. Rozhodnutí -- ve kterých se potvrzovalo, co je a není možné počítat za pracovní dobu, otevřela velmi širokou debatu ve všech evropských strukturách o nezbytnosti novelizace dosavadní směrnice upravující velmi složitou problematiku pracovní doby. Nejde jen o úpravu její délky, ale i o další pravidla (možnost sčítání odpracovaných hodin, pohotovosti, práva na odpočinek a další).

Souhrnně řečeno, rozvinula se diskuse o jednom z nejzákladnějších pracovních práv, které bylo příčinou velkých střetů v průběhu 19. i 20. století. Tato debata ukázala 2 zřetelné protichůdné tendence. Jedna skupina (zejména odbory, levicové politické strany) prokazovaly nezbytnost zachování alespoň stávajících práv (délky pracovní doby, možnosti kumulace pracovní doby), druhá část pod heslem nezbytnosti zachovány konkurence schopnosti EU a zajištění tzv. flexibility zdůvodňovala nezbytnost takových úprav, které by alespoň podle mého názoru vedly ve svém důsledku k návratu do dob divokého kapitalismu, o kterém píše Charles Dickens.

Nejinak činí bývalý poslanec ODS, dnes poslanec evropský, Milan Cabrnoch.

Minulý týden rozhodl Peter Barron, editor publicistického pořadu televize BBC Newsnight, který se vysílá každý den ve 22.30, že dosavadní finanční zpravodajství bude nahrazeno třicetivteřinovou předpovědí počasí. Argumentoval, že finanční zpravodajství je na internetu a že předpověď počasí je užitečnější. Vyvolal tím však rebelii televizních diváků. Moderátor pořadu Newsnight Jeremy Paxman byl při tom obviňován, že zpravodajství o počasí ironizuje, a že se tedy staví proti němu. Paxman to popřel. Informoval však o počasí například takto:

"A nyní, kontroverzně, zpráva o počasí. Je to opravdický smorgasbord. Slunce. Déšť. Hromobití. Kroupy. Sníh. Zima. Vítr. Vlastně to nestojí za to, abyste chodili do práce." Jindy prostě uzavřel: "Vemte si deštník."

6000 televizních diváků hlasovalo většinou 62 procent, že chtějí návrat finančního zpravodajství.

Paxman popřel, že by mu zpravodajství o počasí vadilo: "Tak sbohem, milé předpovědi počasí. Krátké flirtování pořadu Newsnight skončilo. Od pondělka se vracíme k nudnému finančnímu zpravodajství."

Jak by řekl bojovný labouristický komentátor Stephen Pound: "Lid promluvil a rozhodl. Ty svině," uzavírá svou krátkou zprávu deník Guardian.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Od začátku roku 2005 je hlavním tématem medií klasických i internetových krize vládní koalice.

Celý problém, dle mého názoru spočívá v tom ,že nedospělému klukovi berou na pískovišti jeho oblíbenou hračku a on zapomíná že oním pískovištěm je celá republika.

Média veřejné služby nejsou platformou pro propagandu - ani křesťanskou.

Chce se říci konečně. Jsme-li nejateističtějším státem v Evropě, nebylo to doposud příliš vidět na mediálním výstupu. Média všeobecně dávají nadstandardní prostor teistickému či nematerialistickému myšlení v řadě různých podob - na rozdíl od myšlení ateistického. Dávají prostor astrologii na rozdíl od astronomie. Dávají prostor tajemnu "nadpřirozena" narozdíl od "obyčejnosti" přirozena. Dávají ale nejraději prostor víře v média sama - protože v tomhle bordelu je potřeba něčemu věřit... Médiím věří více než tři čtvrtiny obyvatel státu. Věda je zde popelkou.

Pavel Mareš v BL neustále propaguje zákaz potratů a ohání se tím, že dojde ke kýženému zvýšení porodnosti.

Myslím si, že zvýšení porodnosti je přímo úměrné tomu, jak se mladým lidem vede. Mám 31 letou vdanou dceru s jedním potomkem a vidím, jak se rodině vede na vlastní oči, píše Pavel Horák.

Vím, že např. ve USA podléhá počet dětí v rodině módě. Byla móda mít např 4 potomky. Ať se pan Pavel Mareš stará z titulu své funkce, aby ekonomická situace mladých rodin v ČR byla taková, že bude počet dětí módou jako v jiných civilizovaných zemích a pak se nebude muset o "regulaci porodnsti" starat tak ohavně, jak se stará. Je to bohužel právě tak.

Nedá mi nereagovat na příspěvek Pavla Mareše, píše Petr Wagner. Nebudu se pouštět do jistě nelehké a na pochybné argumenty bohaté, diskuse o potratech. Pokud však pan Mareš propaguje zrušení interupcí jako cestu ke zvýšení porodnosti, tak to bohužel nesvědčí o ničem jiném než o malé znalosti dostupných dat. Doporučuji nahlédnout základní data například na www.uzis.cz, kde jsou data jak porodnosti tak interupcí k dispozici, před tím, než budou pronášena taková prohlášení. Podobně kvalitní prohlášení by například mohlo být, že zákaz antikoncepce by zvýšil porodnost, anebo ještě úsměvnější, že by jí zvýšil zákaz dívání se na televizi.

Osobně se řadím spíše ke kritikům tohoto Hřebejkova a Jarchovského filmu. Nejenže totiž vykrádá filmařské postupy mexických režisérů, ale navíc bez invence. Stačí se podívat třeba jen na scénář.

Igor Daniš, Je Horem pádem dobrý film?

Stará pravda

Nedoceněný poznatek:

Náboženské vysílání České televize přešlo od března dramaturgicky plně pod brněnské studio. To se netají tím, že dojde ke změně Křesťanského magazínu i Cest víry -- jediných pořadů pro věřící, pokud tedy nepočítáme dvě mše do roka na Velikonoce a Vánoce, případně nečekanou událost v podobě úmrtí papeže.

To, co předvedl pan Čulík v článku "Co je horší: kritizovat mrtvého papeže anebo způsobovat smrt lidí?" je problematická mediální zkratka. Na článku je vidět, že pan Čulík nerozumí tomu, co je katolická církev.

Při příležitosti úmrtí papeže Jana Pavla II. české sdělovací prostředky zase jednou selhaly na celé čáře. Předložily české veřejnosti , nekritický, jednostranný, konvenční pohled na "velkou osobnost", zcela ignorovaly některé velmi sporné rysy mezinárodní politiky katolické církve a promeškaly příležitost vyvolat o těchto otázkách veřejnou diskusi právě v době, kdy se úmrtím Jana Pavla II. katolická církev octla na rozcestí. Toto selhání českých sdělovacích prostředků vyvolává vážné otázky: Proč jim chybí zvídavost a kritický odstup? Proč mají čeští novináři tendenci potvrzovat nemyslivé, konvenční postoje?

Psáno pro ČRo6

Rozporná americká a britská politika v oblasti jaderných zbraní povede jiné země k závěru, že vlastnictví jaderných zbraní vyvolává na světě respekt a může odradit případného nepřítele od útoku, varuje v závažné analýze Richard Norton-Taylor v deníku Guardian.

Zatímco Slováci se o situaci v Čechách zajímají a slovenská média přinášejí pravidelně informace o všech jen trochu zajímavých událostech v ČR, v Čechách víme o Slovensku málo, skoro nic. K naší vlastní škodě. O tzv. reformě ministra Zajace nejsou naši občané informováni vůbec. Zajímat by se měli. Jednak proto, že je nám Slovensko dáváno za příklad, jednak proto, že ODS pod záštitou stínového ministra senátora Julínka předkládá ambiciózní program v rámci programu "Modrá šance". Tato "modrá hrozba" vychází z podobného "myšlenkového" zázemí a stojí za zvláštní pozornost.

Pokusím se nyní o reakci na článek Martina Škabrahy "Honza Pavel Superstar". Chtěl bych ale nejprve říci pár slov o sobě. Vyrostl jsem v ateistickém prostředí, jsem antiklerikál, současný sekulární a liberální typ státu, jak převládá na Západě, mi zcela vyhovuje. Nejsem členem žádné církve, tím méně římskokatolické. Má víra v Boha je hluboce osobní a existenciální, vychází ze životních zážitků i z důkladného studia Bible. Zastávám-li se paradoxně na Britských listech znovu a znovu Vatikánu a konzervativních křesťanů, činím to proto, že jsem přesvědčen, že se jim křivdí, a to příliš lacině.

Když se prezident Klaus ujímal úřadu, prohlásil, že bude prezidentem aktivním, nikoliv aktivistickým. Bylo zřejmé, co tím myslí: distancoval se od způsobu, jakým úřad vedl Václav Havel, který se v řadě případů choval spíš jako politická strana o jednom muži než jako nadstranická hlava státu. Havel do politiky aktivisticky zasahoval. Snažil se "opravovat" výsledky voleb, jež nemoudrá veřejnost republice nadělila.

Psáno pro ČRo6

Během pouhého jediného roku došlo v amerických televizích k výměně stráží a televizní zpravodajství nyní čtou úplně jiní moderátoři.

Při každé diskusi je třeba pozorně poslouchat a aspoň elementárně rozumět diskutovanému tématu, míní Martin Dvořák, generální ředitel televize Prima.

Katolické církev je geniálně promyšlenou konstrukcí.

Z původní soustavy obcí sdružujících lidi stejného náboženského vyznání si z ní lidé chtiví moci průběhem časů vytvořili - mimo jiné, ne-li především -- instituci podporující, ba dokonce odůvodňující jejich nadvládu. Geniálnost oné konstrukce spočívá v mnoha aspektech. Tím snad nejviditelnějším je teze o věčné blaženosti pro každého, kdo tady na Zemi trpí. Z ní mimo jiné logicky vyplývá, že jakýkoliv odpor proti církvi či jakákoliv její kritika ji ve skutečnosti posiluje.

Aj na základe vašej recenzie k filmu Horem pádem som sa rozhodol s veľkým oneskorením tento film navštíviť. Som veľmi skeptický k českým filmom vôbec, pretože zreteľne zaostávajú, krívajú, za "umeleckými" filmami vo svete, čo medzinárodná komunita dáva jasne najavo. Úroveň filmu z umeleckého hľadiska by sme nemali vo všeobecnosti preceňovať.

I.
Romantický příběh číslo jedna

Ozval se ostrý hvizd píšťalky. Dívka stojící na mramorovém stupni Parthenonu se otočila. Hlídač prudce gestikuloval. Z nejbližší skupiny turistů řekl někdo anglicky:

"Měla byste jít dolů, slečno! Tam nahoru se nesmí!"

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V únoru 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5650 Kč, v březnu 2005 částkou 4902.17 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.