O "Zajacově reformě jsem se z našich médií dozvěděl pouze to, že "Slováci jsou napřed" (roztroušené poznánky), že reforma přinesla úspěchy, ale pro některé chudé občany také snížení dostupnosti péče (ČRo1) a hlavně, že delegace českých senátorů v čele s MUDr. Sobotkou (ODS) byla reformou nadšena (ČTK - ještě před účinností příslušných zákonů - převzali skoro všichni).

Jelikož mě slovenská reforma zaujala, využil jsem svých kontaktů a zajel v poslední době dvakrát na Slovensko (vrátil jsem se 10. dubna). Hovořil jsem s předsedou odborového Svazu zdravotnictví a sociálních služeb Dr. Andrejem Kučinským, který na rozdíl od předsedy českého Svazu zdravotnictví a sociální péče Dr. Schlangera nápady Světové banky a slovenských reformátorů neobdivuje a s prezidentem Slovenské lékařské komory Prof. Milanem Dragulou, který je stejně jako Dr. Rath k reformě krajně kritický. Spoustu informací mi poskytl i generální sekretář komory Dr. Eduard Kováč, bývalý ředitel slovenské VZP, jednal jsem i s místopředsedy strany "Smer" Prof. Dušanem Čaplovičem a Dr. Pavolem Paškem, dále s několika významnými lékaři, jejichž jména neuvedu, protože je nechci existenčně ohrozit. Jediný, s kým jsem se na Slovensku setkal a reformu chválil, byl šéfredaktor Zdravotnických novin Dr. Zárecký.

Světová banka a postpubertální experti

Stejně jako v Čechách se nápady produkované některými hlavami (Sobotka, Julínek, Jahn) opírají o mezinárodní autority, například Světovou banku. Ta má ve zřizovací smlouvě jasný cíl: "boj proti chudobě, sociálnímu vyloučení, podpora ekonomického rozvoje chudých zemí, podpora zlepšování životních a pracovních podmínek občanů členských států". Je otázka, zda si SB deklarovaný cíl uchová v době, kdy má být do jejího čela postaven "jestřáb, klíčový architekt války v Iráku" a "vlajkonoš amerických neokonzervativců" Paul D. Wolfowitz. Delegaci z této instituce hostilo vloni v květnu také Ministerstvo financí. O produktu vzešlém z tohoto jednání jsem již referoval v článku "Už jsme slezli se stromů" http://www.blisty.cz/art/22088.html). Je typické, že poradci tvůrců reformy slovenské i tuzemské jsou jedinci mladí věkem, chudí zkušenostmi a prostí pocitů odpovědnosti za potřeby pacientů, zájmy zdravotníků i peníze pojištěnců. O to blíže mají k velkým měšcům. Také zkušenosti například z Kostariky nebo Singapuru jsou u nás poněkud málo uplatnitelné.

Na počátku bylo slibováno a ty sliby byly lživé

Ministr Zajac je obratný demagog. Při prosazování reformy si počínal šikovně. Sliboval všechno všem. Zejména ujišťoval, že "posílí práva pacientů". Ostatně totéž tvrdí i stínový ministr Dr. Julínek (Modrá šance, ODS).

Jedna věc jsou řeči, druhá zákony. A tak se vymahatelné záruky ze zákonů vytratily a zbyla jen slova. Například "zmírnění utrpení v souladu se současným stavem lékařských a biomedicínckých věd" bylo zredukováno na "zmírnění utrpení". Tím je ovšem i eutanázie. Podobně měl dosud stát garantovat "poskytnutí zdravotní péče v nejbližším zdravotnickém zařízení, které je schopné poskytnout potřebnou zdravotní péči", podle nového zákona má stát garantovat blíže nedefinovanou "minimální síť.

Péče o neinformovanost

Podle různých informací dostalo Slovensko od Světové banky půjčku na "propagaci reformy". Nejnižší částka o niž jsem slyšel byla 82 mil. Sk. Částka byla celkem postačující na dočasné utlumení informací v médiích. Sme nebo Pravda však po prvních zkušenostech s reformou referuje, bulvární deníky a časopis lékařské komory Konzilium se věnovaly kritice od počátku. Zdravotnické noviny reformu od počátku chválily. Vzdor této skutečnosti průzkum agentury Polis v polovině loňského srpna zjistil podporu reformy u 24,6% občanů, na konci září klesla podpora na 6%.

Úroveň legislativní práce

Balík zákonů, který "reformu" legislativně definoval byl dvakrát novelizován ještě v roce 2004, tedy před tím, než byl účinný. Zákony byly znovu novelizovány v lednu a na konci dubna je čeká další novelizace. S prováděcími předpisy je to ještě horší. Například seznam diagnóz za které se má platit (ponechme stranou nesmyslnost konceptu) vzbudil značnou vlnu odporu. Byl tedy zrušen a vypracován seznam diagnóz, za které se naopak platit nemá. I ten byl zrušen ještě před koncem loňského roku.

Přesto byl vládními pravicovými stranami balík zákonů (i po novelách) schválen. Napomohli tomu i nezařazení poslanci (9), většinou původem v HZDS. O jejich motivaci netřeba dlouho přemýšlet. Prezident Gašparovič shledal zákony protiústavními a odmítl je podepsat. Poslanci však jeho veto přehlasovali.

Zákonům se však podařilo vytvořit jednotný protireformní blok. Spojilo se tak 14 organizací velmi různé až obvykle protikladné názorové orientace. Společný zájem svedl dohromady: Slovenskou lékařskou komoru, lékárnickou komoru, komory středních zdravotnických pracovníků, porodních asistentek, zubních techniků a zubních lékařů, odborový Svaz zdravotnictví a sociálních služeb, Lékařskou unii specialistů, Unii vysokoškolsky vzdělaných zdravotníků, Lékařské odborové sdružení, Asociace domácí ošetřovatelské péče, Asociace výrobců generických léků a konečně Asociace distributorů léků a zdravotnických prostředků.

Svorně protestovali proti vládnímu podvodu, protože reforma zavádí zásadní změny, které programové prohlášení vlády nepředpokládalo. Namítali protiústavnost a nesoulad s jinými zákony jakož i nevykonatelnost pro chybění důležitých prováděcích předpisů. Marně.

Jak chudák do ještě větší bídy přišel

Slováci celkem logicky porovnávají svoji situaci především s Českou republikou, s níž sdíleli desítky let společný stát. V loňském roce byly výdaje podle slovenské statistiky v ČR 192 mld. Kč, na Slovensku 84 mld. Sk (Sk je 0,79 Kč). Podíl zdravotnictví na HDP je v ČR 7,2% ve SR 5,8%. Průměrná mzda ve v ČR 17 800 Kč, na Slovensku 15 800 Sk, nezaměstnanost v Čechách 9% na Slovensku 17%, kojenecká úmrtnost v ČR 4 promile, ve SR 7,2 promile. Závazky po lhůtě splatnosti a zadlužení dosahovaly na Slovensku vyšší úrovně.

Slovensko je ovšem členem EU- v mnoha ohledech nejchudším. Příprava reformy zdravotnictví urychlila odchod slovenských zdravotníků za hranice. Slovenská lékařská komora eviduje počty lékařů odcházejících do zemí EU mimo ČR, protože v těchto zemích potřebují od komory dokument o způsobilosti. Do zemí EU mimo ČR odešlo vloni 367 lékařů (zhruba každý den jeden, za první čtvrtletí 2005 už 93). Nejvíce slovenských lékařů je však v ČR- odhaduje se, že více než tisíc (a více než 5000 zdravotních sester), odcházejí i mimo EU. Za jediný rok odešlo přibližně tolik lékařů, kolik jich na Slovensku ročně ukončí studium lékařství.

Máme také po slovenském vzoru urychlovat útěk českých lékařů?

Co se opravdu povedlo

Z toho, co se na Slovensku podařilo lze usuzovat na skutečný cíl. Tím je ovládnutí veřejných fondů a dosud veřejných institucí soukromým kapitálem. Podle nových zákonů jsou slovenské zdravotní pojišťovny přeměněny na akciové společnosti. Na akciové společnosti se mění i nemocnice po jejich předání krajům. Tři z pěti zdravotních pojišťoven ovládla finanční skupina Penta, Slovenská VZP je přeměňována na akciovou společnost zatím v stoprocentním vlastnictví státu stejně jako pojišťovna pro vojáky, policisty a železničáře. Předpokládá se, že do nich budou majetkově vstupovat soukromé společnosti na základě kapitalizace dluhů.

Zákon umožňující ovládnutí veřejného zdravotního pojištění obchodními společnostmi (soukromoprávními subjekty) je světový unikát.

Smyslem obchodní společnosti je vytvářet zisk. Na tom by nebylo nic špatného v přemnohých jiných případech, jenže občané na Slovensku platí v rámci zdravotního pojištění už i na to, aby si někdo z těchto peněz usypával do svého měšce na zcela jiné účely. Bídné slovenské fondy, které mají pokrývat potřeby zdravotní péče, budou dále ochuzeny. Zbohatne vlastník pojišťoven. Zákonem byla zrušena hranice 4% pro režijní náklady pojišťoven, mohou spotřebovat na co chtějí kolik chtějí. Tatáž finanční skupina ovládající zdravotní pojišťovny ovládá i velmi mnohé nemocnice a řetězce lékáren. Platí za péči sama sobě. Zákon ji umožňuje dohodnout se s různými smluvními subjekty na různých úhradách s rozdílem až 15%. To je rozdíl spolehlivě likvidační a posilující monopolizaci. I z nemocnic nyní lze usypávat prostředky občany povinně placené na "zdravotní péči". Na čem se dá šetřit? Především na mzdových výdajích, které činí skoro polovinu všech výdajů nemocnic. Propustí se zaměstnanci a ostatním se sníží platy. Obchodní společnosti totiž nejsou vázány tabulkovými mzdami, mají mzdy smluvní. O nějaké rovnoprávnosti smluvních stran při vysoké nezaměstnanosti a konkurenci ještě bídnějších přistěhovalců nemůže být ani řeči. Obchodní společnosti dále budou šetřit na zdravotní péči. Ta se prostě zhorší (už je to patrné). Vlastnictví řetězců lékáren vede k jiné optimalizaci. Některé kategorie léků jsou drahé, ale z pojištění se nehradí...

Že se snížilo zadlužení? Ale ovšem, je třeba radikálně snížit výdaje aby vzrostl zisk a mohl odplynout mimo zdravotnictví. Teď už zbývá donutit občany aby více platili a mohly rychleji růst zisky.

Oddlužení se zajišťuje také firmou "Veritel". Věřitelé dostanou část svých pohledávek, pokud by se jim to nelíbilo... Byl zaveden Úřad pro dohled nad pojišťovnami - ten je obsazen a kontrolován politicky. Slovenská VZP se fakticky stala součástí ministerstva. To je asi to slibované "odpolitizování" zdravotnictví.

Jen počkej Zajaci

Reforma zdravotnictví je na Slovensku krajně nepopulární. Při dosažených výsledcích (za pouhé 3 měsíce!) to jinak ani být nemůže. Důsledkem mimo jiné je, že politická strana "ANO" televizního magnáta Ruska, za níž je ve vládě ministr Zajac, se propadá ve voličských preferencích a dosáhla na úroveň hranice volitelnosti. Reforma bude jistě připomínána před volbami v příštím roce, aby vyřadila ANO ze hry. Již dnes na tom pracuje podle preferencí nejpopulárnější slovenská politická strana "Smer" Roberta Fica, která má být asi za měsíc přijata do Socialistické internacionály. Zajacovi nakonec poděkují jen majetkoví podílníci na zdravotních pojišťovnách a velkých zdravotnických zařízeních. Tam kde jde o prachy, nemívá vděčnost tak velkou tržní hodnotu.

Je Zajacova zdravotní reforma dobrým vzorem pro kopírování? Pokud ano, stačí volit ODS. Nebo nejít k volbám.

Autor je bývalý ministr zdravotnictví