2. května 2005 se sejdou v New Yorku zástupci 189 zemí světa a budou jednat o tom, jak zabránit dalšímu šíření jaderných zbraní. Tato konference se bude konat v době, kdy svět podezřívá, že se Írán snaží získat jaderné zbraně, Severní Korea tvrdí, že už jaderné zbraně má, západní země varují před hrozbou jaderného terorismu a americká vláda pomýšlí na výrobu nové generace "použitelných" jaderných minibomb.

Velká Británie loni obnovila - bez jakékoliv debaty - původní vzájemnou obrannou americko-britskou smlouvu z roku 1958. George Bush se vyjádřil, že tato dohoda umožňuje Británii, aby si udržovala "věrohodný jaderný potenciál".

Spojené státy v současné době vyvíjejí nové jaderné hlavice, které není nutno zkoušet a je možno je skladovat daleko déle než dosavadní jaderné hlavice. Bushova vláda nenamítá nic proti tomu, aby američtí vědci žádali Kongres o financování relativně "mírné" jaderné bomby, s níž by se útočilo proti podzemním bunkrům "teroristů" anebo proti arzenálům "teroristických států".

V jaderných výzkumných střediscích v Británii, jako je Aldermaston, je nyní částkou 2 miliardy liber instalováno hypermoderní laserové zařízení, které má Británii s americkou pomocí umožnit vyrábět novou generaci jaderných hlavic. Tato technologie umožní Británii, aby se vyhnula povinnostem, které má podle ustanovení smlouvy o všeobecném zákazu zkoušek jaderných zbraní.

Britská vláda argumentuje, že se těchto nových jaderných zbraní nemůže vzdát, protože "se zbraně tohoto typu rozšíří po celém světě". Britské ministerstvo obrany argumentovalo už v prosinci 2003, že "pokračující riziko šíření jaderných zbraní znamená, že náš minimální jaderný deterent zůstane zřejmě i v budoucnu nutností."

Příští britský parlament bude muset rozhodnout, zda nahradit dosavadní jaderné ponorky Trident novými jadernými zbraněmi.

Jenže Spojené státy a Británie nyní vyvolávají novou komplikovanou situaci. Spojené státy oslabily pojem "jistoty, že nedojde k jadernému útoku". Dosud bylo považováno za danost, že státy, které vlastní jaderné zbraně, jimi nebudou útočit na státy bez jaderných zbraní. Spojené státy však nyní dávají najevo, že nebudou váhat užít jaderné zbraně v reakci na biologický či chemický útok, nebo i za jiných okolností.

Britský ministr obrany Geoff Hoon řekl tento měsíc v Dolní sněmovně, že britská vláda je připravena "užít jaderných zbraní pouze za extremních okolností v sebeobraně." Pokračoval: "Politika neužití jaderných zbraní jako první by byla neslučitelná s naší doktrínou odstrašení, stejně jako s toutéž doktrínou odtrašení, kterou zastává NATO, a ani by to nevedlo k omezení jaderného zbrojení. Naší celkovou strategií musí být vyvolal v mysli každého agresora nejistotu, jak přesně budeme reagovat, a tak udržovat efektivní odstrašení."

Bushova vláda se vyjádřila, že "13 kroků", dohodnutých na poslední konferenci o jaderném odzbrojení, která se konala v roce 2000, už je jen "historickým dokumentem". Mezi těmito kroky byl příslib omezovat jaderné zbrojení, a usilovat "o konečný cíl úplného jaderného odzbrojení".

Bush rozhodl, že Amerika už žádné takové sliby plnit nebude, avšak požaduje, aby ostatní státy se zavázaly plnit dohodu o nešíření jaderných zbraní daleko přísněji než dosud. Dohoda o nešíření jaderných zbranií nezakazuje státům používat obohacený uran. Bush nechce, aby ostatní státy měly k dispozici obohacený uran.

Írán mezitím obviňuje USA z pokrytectví, protože tolerují jaderný potenciál Izraele. Izrael, na rozdíl od Íránu, smlouvu o nešíření jaderných zbraní vůbec nepodepsal.

Zdá se, uzavírá britský analytik, že státy, které dosud nemají jaderné zbraně, rychle dospívají k názoru, že vlastnictví jaderných zbraní vám získává u jiných zemí respekt a zabraňuje jim, aby na vás zaútočily. To je velmi nebezpečný závěr.

Kompletní článek v angličtině ZDE