Gross se prvně pokusí sestavit vládu ze členů původní koalice. "Podlehne". Koneckonců, proč ne, ÚVV jej k tomu může i pověřit. Klíčovým hráčům této hry uvnitř ČSSD totiž nejde o to, aby Gross uspěl, jde jim o přesný opak, anebo je jim to jedno. Pak se dá stejně tak očekávat varianta jiná - to, že ÚVV pověří Grosse, aby dovedl vládu až do řádných voleb -- s reálnou nadějí na 30% vítězství. Pošleme Marušku pro jahody... A budou se dívat, jakou slavobránu si Gross postaví. Zda prolomí tabu doprava k ODS (a k pomalé smrti ČSSD) a nebo doleva ke KSČM (k odchodu svých nejvěrnějších). Anebo zda bude věrně sloužit feldkurátovi Kalouskovi jako dobrý voják v první linii. Sadomasochismus v tomto případě může vést k očistě. První varianta je nejspíše nemožná, Topolánek je chasník s kulema, sukně ve společné domácnosti s Grossem nosit nechce, druhá varianta se nepochybně líbit nebude lidovcům, kteří prahnou po Grossově krvi a chtějí ho vidět klečet jako kajícného flagelanta. Třetí varianta se nebude líbit sociálním demokratům. Hrozby z nedávné doby o selfdestrukci Grossovy vlády cestou nedůvěry vlastních poslanců se mohou naplnit. Přestože se nový předseda klubu snaží, seč může, aby se tak nestalo.

Lidovci ("nejsme lidovci, ale křesťanští demokraté") se zatím chovají vcelku mravně, "vždyť to přece nebyli křesťanští demokraté, kteří způsobili vládní krizi", jak zní další mantra Miroslava Kalouska. Rozbijeme každou koalici..., pravil jeho stranický bratr nedávno ve sněmovně.

Kalousek je zatím konsensuální a v siláckém postoji konzistentní jak med. Je otázka, jak dlouho mu to vydrží. Směnku jeho manželky šetří finanční policie. Firmu jeho rodiny možná čeká totéž. Předseda KDU-ČSL prohlásil, že více ministerstev než tři požadovat nebudou. Tedy vlastně, že nebudou chtít více než dosavadní počet. Křesťanští demokraté jsou jinak ohební až běda. Ale všichni tři lidovečtí ministři podali demisi a na jejich posty už se připravují sociálně demokratické týmy.

Resort dopravy má provádět výběr dodavatele pro technologii elektronického mýtného a má za úkol postavit dálnici D47. Bývalý Grossův pretendent a Barkové známý Tvrdík už raději začal šilhat po ODS. Resort životního prostředí čeká obchod s emisemi. Zahraničí čeká óbrkampaň k evropské ústavě. Debakl té předvstupní propagace Evropy, proamerická sexuální orientace (miluje tu velkou zemi) ministra Svobody a jeho organizační neschopnost prosazovat Unii jinak, než v logice Evropské lidové strany jej dělá nadále nepoužitelným. Bouří se Kavan, bouří se Laštůvka, bouří se i Svobodovi evropští partneři. Česká republika by měla být více evropská, nikoliv více americká.

Mají tedy lidovci ještě nějaká jiná ministerstva, kde by nenadělali více škody než užitku? Nebo daleko více a daleko schopnějších ministrů pod sutanou? Je to jednoduché -- ani Kalousek, ani první místopředseda KDU-ČSL žádné ministerské křeslo neměli. Mít ani nechtějí. Tedy podmínku, že do vlády nesmí nikdo "politicky prominentní" hravě splňují. Ministr Paroubek se svou kousavostí nedávno prohlásil, že konečně na místa lidoveckých úředníků přijdou odborníci.

Unionistický ministr Karel Kühnl při představě, že by musel opustit svůj post, zvyšuje hlas. Koneckonců -- patrně je to poslední vláda, ve které US-DEU byla, a kdo ví, zda bude ještě zanedlouho existovat sama Unie svobody. Gripeny už jsou koupené, Sidewindery dodají Američané zadarmo a AMRAMy si koupit musíme, i kdybychom nechtěli. Stejně si coby povahy holubičí nevystřelíme. Smysl pro spravedlnost Pavlu Němcovi také nedovolí odejít. Při představě, že by měl opustit vládu, omdlévá zděšením. Co by pak dělal se svými mladými poradci? Kdo by je živil?

Lze čekat, že dnešní ÚVV Grosse nejspíše podrží. Natruc. A natruc i samotnému Grossovi. Chtěl to, má to. Lidovci znechuceně odejdou a na unionisty ve vládě jaksi "nezbude místo" . Jeden dodatek ke koaliční smlouvě už podepsali. Ministr Mlynář si zachová tvář pro sběrný dokument o sobě samém, který připravuje Česká televize už několik let, a odejde středem. Všechny počítače ve státní správě si oddychnou... Vláda se stane jednobarevnou.

Je přece tolik odstínů růžové... Od starorůžové, jdoucí do červena až po lila, která šilhá po modři. Poté, co se všichni autentičtí sociální demokraté navzájem vyvraždí ve jménu těch pravých sociálně demokratických idejí, teprve přijde čas levolevé vzájemné podpory šmeralovsky naladěných komunistů, aneb stará dobrá varianta sto jedenáct.

Vzhledem k tomu, že Naděje pro Českou republiku je částečně opsaný program od sociální demokracie (někde i s pravopisnými chybami), dá se toleranční patent pro menšinovou vládu sestavit snadno. Konec pravolevých tanečků a bohumínské usnesení může být klidně i zachováno. Vždyť ty zákony, které chtějí komunisté podporovat, nemohou nepodpořit -- už kvůli svým voličům a slibům o levicových myšlenkách, které se zavázali prosazovat.

Grossovi samému nikdy nedělal problém obrat doleva. Stejně jako doprava. Předseda ČSSD se umí rozhlížet na přechodu silnice do Evropy stejně době, jako diplomat z Bruselu. Kontakty s Miloslavem Ransdorfem se nyní hodí.

Sociální demokraté ale mohou mít v kapse i jiné varianty. "Kdyby něco", mohli by sí odpovědnost za stranu a vládu rozdělit Gross se Škromachem. Starý scénář s jednou změnou -- Škromach předsedou vlády, Gross předsedou partaje. Části sociálních demokratů ještě v pátek tato myšlenka nepřipadla marná. Uspokojila by dnes všechny proudy uvnitř strany a uklidnila by situaci. Ale to byl pátek, dnes je sobota.

Grossův post zřejmě není tak ohrožen, jak to "mediálně" vypadá zvenčí. Část ÚVV může vyjádřit touhu po tom, aby Gross zůstal. Určí mu mantinely v duchu sjezdového usnesení. Gross se pokusí sestavit koaliční vládu za podmínek pro koaliční partnery nepřijatelných. Nebo že by lidovci přistoupili na to, aby ministerským předsedou byl Jan Kohout? Představa druhého Teličky (bývalého komunistu přece lidovci jako premiéra nechtějí, což platí i pro Kohouta...) nebo druhého Dienstbiera musí české katolíky dráždit víc než husité. Miloš Zeman, který se o US-DEU vyjadřuje jako o unii slabomyslných? Nebo kožený konzervativec Jiří Rusnok? Noční můra lidovců i unionistů. Jásala by ODS. Rusnok by Modrou šanci realizoval sám. O Kohoutovi navíc někteří sociální demokraté tvrdí, že předsedou vlády nemůže být už proto, že nikdo nezná jeho názory a z diplomatických kuloárů žádný šepot k jejich uším nedoléhá.

Nicméně Gross se pokusí. Nevyjde to. V tu chvíli to ovšem nebude sociální demokracie, kdo rozbije koalici a dotlačí sociální demokracii do náruče natěšené radikální levice. Sorry, hoši. Se starou koalou to fakt nešlo, dyť jste to viděli... Nejde to. Nepůjde to. Třikrát a dost, hřímají rozhořčení delegáti... 111 bude tímto hotova, i kdyby nikdo neřekl ani slovo. Ať se to komu líbí nebi ne, jak říká sám Gross.

Pavel Dostál a Petra Buzková sice včera na předsednictvu prohlašovali, že pokud budou vlády podporovány komunisty, naplní Václavák, ale na jejich hrozby patrně nedojde. Buzkové by se mohlo stát, že by se na tom Václaváku sešla s řadou lidí, kteří ji znají z mládí a na demonstrace v klíčových okamžicích národa chodí rádi. Nepřipomínejte mi minulost a já vám nebudu připomínat budoucnost, nakreslil v roce 1968 Ivan Steiner do brněnského humoristického časopisu karikaturu, jejíž kousavý politický humor přežil dodnes.

Dostál poněkud zneužívá své dočasné pozice "národní ikony" - po svém onemocnění zhoubnou chorobou se stal mediálním mučedníkem. Ale na svolávání Václaváku už patrně nebude mít sil.

Petra Buzková má ale pádnější důvod pro zachování své politické existence. Navzdory výhrůžkám nejspíše z vlády neodejde, ale bude muset být rekonstruována spolu s ní -- vždyť čím by se živila? Advokacií či finančním poradenstvím? Její kalkul, že by mohla být místopředsedkyní strany a delegáti sjezdu ji budou volit takovou, jaká je, nevyšel. Takovou, jaká je volilo jen několik desítek věrných. Byla poražena Janou Vaňhovou, která zvolila mnohem lepší vyjednávací strategii v předvolební okamžiky. Vaňhová je zkušená komunální vyjednavačka a ví, jak uklidnit region, donedávna ovládaný bouřlivákem Foldynou.

Buzkovou "Standa" už dnes nepotřebuje, Prahu drží pevně v rukou pragmatická kolice Hulínský-Březina-Paroubek, jeho kandidáty podpořila téměř jednotně. Delegátům se Buzková znechutila svým protizemanovským výlevem, jímž komentovala knižní citaci Karla Kryla, o tom, že je coura. Miloši, ty jsi prrrase. Kryl to prý ale řekl ještě burleskněji, než to editoři Zemanovi dovolili po poradě s právníky napsat. Kryl byl upřímný a vážil si pouze lidí, kteří milovali jiné lidi více než sebe. Kryl byl bard dolních deseti milionů a na porcelánu značky Rosenthal nejspíš nikdy nesnídal...

Většina delegátů ale věděla své, neb Buzkové popularita jim připadala nezasloužená ještě dříve, než si na účet její plastické operace dovolil zavtipkovat dnešní předseda klubu Michal Kraus. Po jejím nezvolení na sjezdu se sálem ozval potlesk. Ministryni školství, mládeže a tělovýchovy tedy nezbývá, než cenit zoubky, ale být hodná. Mohla by totiž za to něco dostat -- Evropa je veliká. Koneckonců její dítě již francouzsky umí (jak prozíravá matka) a tak by změna byla bez problémů. V Praze konečně po deseti letech zavládne klid a předsedu strany budou velebit i ti, kteří mu dnes nemohou přijít na jméno. Nepřítel mého nepřítele je přítel. Stranické oslovení.

Koneckonců, proti komunistům v sociální demokracii sociální demokraté zase nic tak nikdy neměli. Proti komunistům v komunistické straně vlastně také ne. Jak pravil Šmeral. A jak pravil podsedický starosta a poslanec Robert Kopecký pro Haló noviny -- nemám rád, když bývalí komunisté vyčítají bývalým komunistům, že jsou bývalí komunisté.

Gross ze svého postu rozhodně nehodlá odejít -- to jen navnadil nadšené lidovce, kteří přestali na chvíli kverulovat. Od Grosse lze ale očekávat cokoliv, neb svá takticko operační schémata promýšlí v grafické podobě včetně variantních řešení po každém kroku. I dá se předpokládat, že by vycouval pod nátlakem lidovců a vyšel jim takto vstříc. Nakonec ale, proč ne -- vždyť se přece upřímně snaží, že... Ale z postu ministerského předsedy nejspíše nepůjde. Od totiž strašně chce být úspěšný. Kvůli tchýni.

Alespoň do voleb.