BBC Trust ustoupil tlaku izraelských lobbistů, kteří argumentují, že Bowen nemá právo říkat pravdu.

Spotřebitelé mají dostat od britské vlády každý částku až 5000 liber (cca 150 000 Kč) na koupi elektrického automobilu. Zároveň v Británii vzniknou elektrická města a bude se experimentovat s ultraekologickými vozidly.

Návrh je součástí nové ekologické strategie britské vlády, která má způsobit revoluci na britských silnicích, založenou na vozidlech, využívacících rekordně malého množství fosilních paliv.

Dekarbonizace britské dopravy mát podle britské vlády velkou roli při jejích snahách snížit emise CO2 v Británii do roku 2020 o 26 procent a do roku 2050 o 80 procent.

Finanční dotace poskytne vláda proto, že elektrické automobily jsou dražší než automobily na fosilní paliva, zejméně je vysoká cena baterií. Vláda bude tyto dotace poskytovat osobám, které si koupí automobily, fungující stoprocentně, anebo téměř stoprocentně, na elektřinu. Projekt začne být funkční v roce 2011.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V úterním kázání - pardon, projevu - Baracka Obamy na University of Georgetown, jenž uzavřel sto dnů hájení nové administrativy, se vyskytlo biblické přirovnání. S americkou ekonomikou se to prý má jako s domem, který byl vystavěn na písku. Nyní, v krizi, tedy nezbývá než stavět lépe, to jest na skále. Skála nicméně zůstala nepojmenována; a místo o ní prezident hned hovořil o pěti pilířích, na nichž by jeho projekt nové americké ekonomiky měl spočinout.

Obama charakterizoval pravidla, jimiž se dnes řídí finanční trhy, jako zastaralá - produkty 20. století. Za svůj cíl - a zároveň za prvý pilíř, na němž je třeba stavět - označil přijetí nových pravidel, "která budou odměňovat drajv a inovaci". Obávám se ovšem, že pokud se má svět zbavit rizika opakování finančních krizí, pak by nemělo jít o vynalézání futuristických regulací finančních trhů, a už vůbec ne o další finančnické inovace.

Skoro každý vzal setkání skupiny G-20 v Londýně 2. dubna příliš vážně. Experti a kritikové je analyzovali, jakoby jeho účelem mělo být dosažení nějaké změny v politice států, které se ho zúčastnily. Skutečností je, že každý z nich věděl předem, že setkání G-20 nepovede k žádné významné změně a že těch několik drobných změn, které byly přijaty, se dalo snadno dohodnout i bez něj.

Aha. Zdá se, že jsem dosáhl stádia, kdy vyvolám neklid i vyslovením banality. V pondělí jsem se zúčastnil akce sponzorované Princetonem ve Foreign Press Clubu a dostal jsem otázku ohledně rakouského angažmá ve Východní Evropě. V odpovědi jsem řekl, co každý ví: to co Rakušané půjčili do Východní Evropy je ve srovnání se kteroukoliv jinou zemí mimo tabulku, což vzhledem k tomu, tato část Evropy zažívá masivní měnovou krizi, znamená vážné riziko, napsal v blogu na serveru the New York Times nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman.

Je Rakousko odsouzeno k bankrotu? Samozřejmě že ne. Není tak odporně zapojeno do spekulací jako Island, ba dokonce ani tak jako Irsko. Nicméně může potřebovat sanaci bank, která by vážně zatížila zdroje této země. Takže to co jsem na akci po těchto dvou věcech řekl, je, že Rakousko mezi rozvinutými zeměmi v důsledku finanční krize patrně čelí největšímu riziku. A to by už nemělo být kontroverzní.

Zdroj: ZDE

KD│Podle názoru nositele Nobelovy ceny Paula Krugmana je alpská republika velmi blízko státnímu bankrotu. Populární ekonom to prohlásil včera v New Yorku, když Rakousko zařadil hned za Island a Irsko. Špatný stav státních financí podle Krugmana způsobil především rozsah půjček, které rakouské banky poskytly východoevropským zemím - ty podle čerstvého zjištění Mezinárodního měnového fondu dosahují úrovně až 70% HDP. Rakousko klesá také v hodnocení ratingových agentur. Tvrzení o špatném stavu rakouské ekonomiky naopak jako neopodstatněná odmítl šéf centrální banky Ewald Nowotny. Zprávu o velmi skeptickém hodnocení kondice rakouské ekonomiky přinesl deník der Standard.

Celý článek v němčině ZDE

KD│Pro ministerstvo obrany, které je největším spotřebitelem energie v USA, znamená závislost na palivech více než jen osmnáct miliard dolarů, které úřad loni na tento účel vynaložil. Podle některých odhadů zhruba polovina ztrát, které americké ozbrojené síly utrpěly v Iráku a Afghánistánu, souvisí s útoky improvizovanými výbušnými zařízeními (Improvised Explosive Device, IED) na konvoje, příčemž mnohé z nich přepravovaly právě palivo. K 20. březnu zahynulo v Iráku rukou nepřítele 3 426 příslušníků amerických ozbrojených sil a 1 823 z nich se stalo obětí IED, informuje Steve Vogel ve Washington Postu.

To tvrdí britský deník Times. Vyplývá to prý z tiskových informací a prozrazených podrobností, které vycházejí najevo z Elysejského paláce. Podle Sarkozyho je prý Obamovo úsilí obnovit americké vedení na světovém jevišti nepůvodní, chabé a přeceněné. Sarkozyho prý irituje, že Evropa poskytla Obamovi během jeho evropského turné status rockové hvězdy.

Rumunský prezident nabídl rychlé nabytí rumunského občanství jednomu milionu obyvatel Moldovy. Zdůraznil, že Bukurešť nemůže zůstat v nečinnosti, když vidí, jak na východní hranice země vzniká nová "železná opona".

KD│Prezident Barack Obama slíbil, že Spojené státy a jejich spojenci skoncují s pirátstvím v Indickém oceánu, což mělo mezi americkými občany podobný ohlas, jako když Eisenhowerův ministr zahraničí John Foster Dulles v roce 1953 protestoval proti příměří v korejské válce. I tehdy se hovořilo o kredibilitě Spojených států, napsal v magazínu Truthdig William Pfaff.

KD│Více než patnáct set zemědělců v indickém svazovém státě Čhattísgarh spáchalo sebevraždu poté, co se extrémně zadlužili kvůli neúrodě způsobené suchem, napsal Shubhranshu Choudhary v magazínu Down To Earth. V oblasti kde dotyční žili došlo v důsledku odlesňování a stavby přehrad k poklesu hladiny spodní vody o celé desítky metrů. Většina místních zemědělců je přitom extrémně zadlužená a v případě neúrody nejsou s to splácet půjčky, takže bankrotují.

Avšak osud chudých zemědělců nikoho na vyšších místech nezajímá. Nejen pro premiéra Ramana Singha, ale ani pro opoziční Indický národní kongres (INC) jako by mrtví vůbec neexistovali. Někteří členové rolnického křídla INC se při posledních volbách do kongresového shromáždění pokusili zařadit tuto smutnou záležitost do manifestu své strany, ale neuspěli. Jeden vysoce postavený člen INC řekl Choudharymu: "My jsme také ty vesnice navštívili. Neviděli jsme, že by nějaký zemědělec páchal sebevraždu. Takže jak bychom to mohli zahrnout do manifestu?"

Možná, že důvodem neviditelnosti sebevražd je fakt, že žádný bohatý farmář si na život nesáhl, uvažuje Choudhary. Kdo by se vůbec o ty chudé a idiotské zemědělce staral!

Zdroj: ZDE

LVI│ První návrh rozpočtu Pentagonu nové americké administrativy se stal terčem kritiky mj. kvůli rozhodnutí omezit produkci supermoderních (ale rovněž superdrahých) stíhacích letounů F-22 Raptor na 187 kusů. V pondělí se k této otázce vyjádřily i osoby nejpovolanější, a to tajemník letectva Michael Donley a náčelník štábu letectva Norton Schwarz. V článku pro Washington Post oba toto rozhodnutí podpořili, jelikož podle jejich názoru se v dnešní situaci nedá obhájit nákup většího počtu. USAF má jiné priority a rozpočet je omezený.

Habsburská dynastie vládla v Rakousku, v Uhersku, v Belgii, v Holandsku a v Německu. Kolem roku 1700 najednou odumřela španělská větev habsburské dynastie. Vědci jsou přesvědčeni, že nyní našli vysvětlení.

KD│Příslušníci Talibánu tajně vybírají příspěvky už i v největším pákistánském městě, informoval pákistánský deník Daily Times s odvoláním na lokální soukromou televizi. Příslušníci kmenů Mehsúd a Wazír žijící v Karáčí řekli reportérům, že před několika měsíci od nich Talibánci za několik dní vybrali více než dva miliony pákistánských rupií (více než půl miliónu korun). Zatímco někteří dárci patřili k sympatizantům islámského hnutí, jiní zaplatili ze strachu o svou bezpečnost.

Zdroj: ZDE

Ruský prezident Dimitrij Medveděv poskytl interview jednomu z posledních ruských médií, která jsou často kritická vůči současné ruské vládě.

Rozhovor, který vyšel v listě Novaja Gazeta, považují podle BBC analytikové za známku toho, že Medveděv bude provádět jinou politiku než jeho předchůdce Vladimír Putin.

Medveděv zdůraznil, že demokracie nemusí být oslabena kvůli prosperitě.

"Stabilitě a prosperujícímu životu nelze obětovat politická práva a svobody," řekl. Později řekl, že ruské předpisy, týkající se nevládních organizací, "nejsou ideální". "Je jasné, že vaše práce není lehká," řekl na schůzi prezidentské rady pro lidská práva. "Existuje mnoho případů, kdy je činnost nevládních organizací bezdůvodně omezována." Medveděv zdůraznil, že "práva by měl ochraňovat sám stát" a měla by být vybudována důvěra mezi státem a občanskými organizacemi.

Mluvčí Kremlu zdůraznila, že Medveděv poskytl rozhovoru listu Novaja gazeta jako výraz "morální podpory" pro toto periodikum, poté co čtyři jeho reportéři byli usmrceni či zemřeli za podezřelých okolností. Medveděv byl podle ní otřesen "strašlivými zločiny", spáchanými proti tomuto listu v posledních letech.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Když jsem si přečetl článek paní Ireny Ryšánkové "Učící se učitelé", nebyl jsem si zcela jistý, jestli autorka některé skutečnosti, o nichž píše, myslí skutečně vážně. Jsa rovněž učitelem nemohu nereagovat. Dle mého názoru je mírně zmatený, vyskytují se v něm těžko zpochybnitelné skutečnosti, ale i polopravdy, účelová tvrzení a závěry vyvozované nesprávně či z nesprávných skutečností, napsal čtenář, který se představil jako Václav Pávek.

Podle informací Manager magazinu začali němečtí ekonomové kritizovat spolkového ministra financí Peera Steinbrücka, který varoval pred hrozící inflací. A není divu, když nezasvěcený laik s nimi souhlasí a také pochybuje o znalostech tohoto ministra. Jenže nejen specialisté, ale také ekonomičtí zpravodajové by měli vědět, o co vlastně jde - a o tom něco v téhle poznámce...

Neštovice byly vyhlazeny. Epidemie neštovic nehrozí, přesto nyní britská vláda zveřejnila 122 stránkový nouzový plán, co dělat, pokud by v Británii náhle vypukla epidemie neštovic. Tyto velmi podrobné plány musí stát miliony liber.

Pravděpodobnost, že by vznikla epidemie neštovic, je nesmírně malá - asi tak 1 ku milionu, ovšem není zcela vyloučitelná, pokud Spojené státy a Rusko trestuhodně odmítají zlikvidovat své zásoby neštovic, píše v deníku Guardian George Monbiot.

KD│ Týdenní opereta složená ze summitů G 20, NATO, EU, USA a Turecka skončila. Mediální spin těchto jednání se je snažil líčit coby úspěch a jako odraz znovuobjevení transatlantické jednoty.

Je nicméně faktem, že jednání skončila zdánlivou jednotou jen proto, že se Spojené státy smířily s evropskou neochotou přistoupit v klíčových záležitostech na kompromis. Americký prezident Barack Obama si přál, aby tento týden vypadal úspěšně, a proto z klíčových záležitostí vycouval; Evropané udělali totéž. A co více, Obama zřejmě uvedl do pohybu proces, který Evropu obchází, aby se soustředil na poslední zastávku, kterou bylo Turecko.

Šéf britské Konzervativní strany David Cameron provedl od r. 2005, kdy se stal jejím šéfem, v britském konzervatismu sociální revoluci. Minulý týden signalizoval George Osborne, britský konzervativní stínový ministr financí, že se britští konzervativci rozloučili s neoliberálním absolutismem posledních třiceti let a přijímají nový přístup k tržní ekonomice, píše v deníku Financial Times Phillip Blond, ředitel projektu pokrokového konzervatismu v organizaci Demos.

Kanadský blogger Ilargi na svých stránkách The Automatic Earth upozorňuje na rozsáhlý článek Finanční válka proti Islandu profesora Michaela Hudsona zveřejněný na kanadském serveru The Global Research. Hudson, bývalý ekonom wallstreetských firem a pracovník Institutu OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR), dnes vysokoškolský profesor, na příkladu zbankrotované islandské ekonomiky ukazuje podstatu a rizika současného světového finančního systému.

Bývalý prezident George Bush a někteří jeho poradci z Bílého domu se tento týden sjeli do Dallasu a plánují tam založení budoucího "Ústavu pro politiku George W. Bushe". Ten institut by se ale spíš měl jmenovat "Bushův ústav pro studium manažerského selhání", míní ironicky komentátor deníku Washington Post Richard Cohen. Ústav by měl studovat, proč bylo Bushovo prezidentství taková katastrofa. To je prý úkol tak velký jako samotný Texas.

Bushovy výsledky byly skutečně pozoruhodné. Odešel z úřadu s nejnižší podporou voličů za posledních 60 let, zahájil dvě války, které dodneška neskončily, a národ přivedl do nejhlubší recese od Velké deprese z třicátých let. Pokud je pravda, že se učíme z chyb, Bushových osm let představuje skutečnou bonanzu poučení.

Před týdnem se v Abruzzu ve střední Itálii rozpoutalo peklo. Ničivé zemětřesení srovnalo se zemí část města Aquila o život přišlo zatím 278 lidí. Nezaujatý pozorovatel dění v Evropě by jistě předpokládal, že taková pohroma vyvolá rychlou akci Evropské unie a že předsednická země automaticky zareaguje a přijde okamžitě s iniciativou na pomoc postiženým a Itálii, tím spíš, že mezi oběťmi jsou i dva mladí Češi.

Místo toho jsme svědky, jak se v EU nakládají stamiliardy na kárku a vezou se do MMF (tedy vlastně na podporu dolaru), aby se nahradily úplně jiné škody.

Zpytuju vlastní svědomí, proč mám pocit znepokojení nad informací, že studenti z pražské filozofické fakulty vydávají knižní publikaci Prověřená fakulta. KSČ na Filozofické fakultě UK v letech 1969-1989, "první knižní výstup studentského projektu Výzkum mechanismů činnosti fakultní organizace KSČ na FF UK v období 1969--1989, který běží od počátku roku 2007".

Měl bych být rád, protože poměry v normalizačním období sedmdesátých a osmdesátých let byly na pražské filozofické fakultě zřejmě šílené, i když nás studentů na anglistice se příliš netýkaly: měli jsme americké a britské učitele.

Jenže "studentský badatelský tým", který "zkoumá" situaci, jaká vládla za jiného režimu, mi hodně připomíná "akční výbory", týmy mladých komsomolců, kteří po roce 1948 hodnotili činnost lidí na filozofické fakultě také za jiného režimu, v jiných historických souřadnicích...

Zhruba před rokem probíhala na Britských listech debata o britském bohemistovi Robertu Pynsentovi, která se opírala především o pár útržkovitých výroků budících "skandální" dojem. Povětšinou nešlo o seriózní konfrontaci myšlenek, ale o osobní útoky. Zdá se, že tento styl je v českých akademických kruzích dominantní: můžeme srovnat třeba s debatou o vysokoškolské výuce historie v roce 2001, která místo potřebné rozpravy o stavu jednoho oboru na FF UK přinesla řadu více či méně rafinovaných urážek, podpásovek a dokonce mocenských zákroků do kariérního postupu oponentů (viz sborník, který byl publikován jako příloha Zpravodaje Historického klubu 1/2002).

Teď je situace jiná. K dispozici je recenze Pynsentovy aktuální publikace, kterou napsal Jiří Holý a která vychází souběžně v České literatuře. Přestože Holý Pynsenta nešetří, všechny své námitky přesvědčivě doložil.

Dvacáté století je dávno za námi, ale pořád jsme se ještě nenaučili žít ve století jednadvacátém, anebo alespoň uvažovat způsobem, který by mu odpovídal. Nemělo by to být těžké, vzhledem k tomu, že základní myšlenka, která dominovala ekonomice a politice v minulém století zjevně zanikla na smetišti historie. Touto myšlenkou bylo uvažování o moderních průmyslových ekonomikách, nebo vlastně veškerých ekonomikách, prostřednictvím dvou navzájem neslučitelných protikladů: kapitalismu a socialismu, píše v deníku Guardian marxistický historik Eric Hobsbawm.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V březnu 2009 přispělo celkem 183 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 585.45 Kč. Příjem z reklamy byl 14 000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 3. 2009 částku 83 378.92 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a